OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Anna's Suffering - 6. kapitola

31.07.2013 (09:00) • Sutton • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 718×

EDIT: Článok neprešiel korekciou!

6. kapitola

„Tvoje dcera je stejná děvka jako její matka!“  Slyšela jsem, jak se zase hádají a dole padá opět nádobí. Slyšela jsem, co táta o mě řekl a to strašně bolelo.

„Je to i tvoje dcera, ty bastarde!“

„Jak to semnou mluvíš?!“ Vylítla jsem z postele a zakopla jsem na schodech.

„Co na mě saháš?!“  Doslova jsem sjela půlku schodu a odnesl to můj kotník. Oba dva rodiče se přišli podívat, co se děje.

„No jistě, stejný nemohlo jako tvoje matka“

„Tati.“ Nechápala jsem, proč na mě je tak hnusný.

„Jak to s ní mluvíš, ty debile?!“ Viděla jsem jak táta mámu udeřil, zamrkala jsem.

„Se svou dcerou budu mluvit jak se mi chce!“

„Zapomeň, že jí dostaneš do péče, ty hajzle!“  Sledovala jsem jejich hádku z blízka a držela se za bolavý kotník.

„To si teda piš, že dostanu!! A ty přestaň simulovat a vypadni Anno, tohle není nic pro tebe.“

Okamžitě jsem se zvedla a vyběhla schody nahoru a zamkla jsem se do koupelny. Sedla jsem si na zem a popadla jsem žiletku. Brečela jsem a pokračovala v rýhách po ruce, už jsem neměla místo. Začala jsem dělat hlubší rány a taky s krví začala zase odcházet bolest.

„Anno! Otevři ty dveře!“ Bušil na dveře otec.

„Běž pryč!“

„Nenecham tě s matkou, má na tebe špatný vliv, jdeš semnou.!“

„Nepůjdu s tebou k té rezavé děvce!“ Schovala jsem si ruce a žiletky, čekala jsem že každou chvíli jeden z nich prostě ty dveře vyrazí. Co se taky stalo, otec vyrazil dveře. Vytáhl mě na nohy.

„Padej  si je sbalit, nebo sem pošlu Melisu!“

„Fajn, dej mi pár minut“ Nechtěla jsem s ním jít,ale neměla jsem na vybranou. Rychle jsem si začala balit svoje nejdůležitější věci a poté jsem sešla dolů.

„Mami.“ Podívala jsem se na ní zoufale. Otec  mě vytáhl ven aniž bych se s mámou mohla rozloučit. Nasedla jsem k němu do auta a sledovala jak se vzdalujeme od jejího domu.

Tohle já už prostě nevydržím! Všechno se to rozsypalo.

Po chvíli jsme dojeli k domu té děvky, pardon Melisy. Už stála ve dveřích.

„Miláčku.“ Najednou se zarazila, když mě viděla. „tys jí sem přivedl?“

„Její matka má na ní špatný vliv, takže ano.“ Popostrčil mě, abych šla dovnitř a tak jsem udělala. Málem jsem dostala infakrt na místě, když jsem zahlédla Lindu!

„Ne, tati, prosím ne“ Zakňourala jsem .

„Takže, Anno, budeš muset být čas v pokoji s Lindou, než to s tvým otcem promyslíme.“

„Vítej doma, sestřičko.“ Pousmála se.

„Lindo, ukaž Anně váš pokoj.“ Byla až děsivě milá, proč můj otec si musel vybrat tuhle a proč tu musí být Linda?! Šla jsem za ní, když do mě zase vrazila.

„Jestli něco cekneš rodičum, seš mrtvá osoba, jasný?“ Neodpověděla jsem, najednou mě chytla za vlasy a zatahla za ně dozadu.

„Semnou si nezahravej holčičko, jinak budeš trpět ještě více a ikdyž jsi teď má sestra.“ Ve chvíli jsem ležela zase na zemi.

„Zapomeň na nějákou postel, budeš spát na zemi.“

„Ale já..“ Zavrtěla jsem hlavou, už jsem se bála něco říct.

„Tak je hodná sestra a teď z nás budou velké kamarádky.“ Pousmála se.

„Já se nebudu kamarádit s někym, kdo mě bezdůvodně napadá.“

„Myslím, že budeš zlato.“ Pousmála se. Na stůl jsem si položila svůj laptot, ikdyž jsem o něj začínala mít starost. Když odešla, otevřela jsem si ho a začala do něj psát.

„Večeře!“ Zavolala Linda, hned jsem se zvedla a zamířila dolů.

„Co je k jídlu?“ Málem jsem omdlela, když jsem ucitila zápach oného jídla

„Babička tajný recept.“ Sedla jsem si ke stolu a pustila se neochotně do jídla, dala jsem si jenom polévku.. Vůbec mi to nechutnalo, musím říct že i ve školní jídelně vařili mnohem lépe než ta zrzka. To její jméno mi pořád nešlo přes pusu.

„Je to dobré.“ Zalhala jsem, viděla jsem jak jí to muselo zvednout ego ikdyž vařila příšerně.

Autor: Sutton (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Anna's Suffering - 6. kapitola: