Crossroad 3. Díl • OurStories.cz ~ naše povídky

Jsem tady s dalším dílkem plným akce. Hrdince začíná pomalu, ale jistě vadit její pověst a rozhodne se s tím něco udělat. Jak se to vyvrbí? To si přečtěte v následujících řádcích ;)) BTW. Chtěla bych zmínit, že tenhle dílek je věnovám spešl sestřence LonelyRebel, která mě přímo donutila ho napsat.... xDD

25.12.2009 (15:00) • BlackAngel • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 623×

Konečně jsem se uvelebila na postel a prolítla rychlostí blesku příchozí poštu, zkontrolovala co novýho na Twitteru a Facebooku a s klidnou duší jsem si sedla do křesla a otevřela nové číslo ELLE.
„Sakra, Kim, kde se flákáš? Dave se po tobě shání!“ vběhne do pokoje Gaby.
„Ať si jde vyhonit péro, chtěla jsem to s ním probrat, neměl zájem, tak teď ho nemám já a kolik je hodin? Už bych si šla aj zatancovat!“ protáhnu se a hodím časopis na místo, kde jsem před chvílí ještě seděla.
„Ty seš tvrdohlavější než Mary a to všichni říkali, že to víc nejde. Za 5 minut začíná párty, akorát abys vyrazila.“ Otočí se na podpatku a odchází, hádám za Davem mu oznámit, co o mně zjistila. Asi ho moc nepotěší.
Obuju si červené lodičky, aby mi ladily k sukni od školní uniformy. Mizím směr řecký dům. Nějak se mi tam nechce, jako bych věděla, co mě tam čeká.
„A hele, kdo nás poctil návštěvou!“ pronese jedovatě David a šine si to rovnou ke mně.
„A hele, kdo si už vyhonil péro!“ nezůstávám pozadu a vítězně se na něj usměju.
„Ty seš větší děvka, než Mary!“ uleví si.
„Říká se to!“ pronesu bez zájmu a jdu si pro pití.
Někdo mě začne jemně líbat na krku.
„Aaah, to lechtá!“ začnu se smát a otočím se, vidím Arona. Krásný kluk.
„Sakra, holka, ty jsi citlivá… To je tak rajcovní!“
„Proč se motáš kolem mojí holky?“ vražedně se na něj podívá David.
„Tvoje holka?“ udiví se Aron
„Tvoje holka?“ udivím se já.
„Ale no tak, zlato, nedělej drahoty!“ dojde ke mně David a začne mě líbat. Zpoza jeho ramen zahlédnu siluetu, nápaditě připomínající Arona, jak odchází pryč.
„Sakra, co to do tebe vjelo?“ začnu hulákat na Davida, když se ode mě konečně uráčí odlepit.
„Do mě? Ty tady chrápeš s outsiderama!“ vysvětluje mi. Jo takhle to je, jemu vadí, že nejsem s klukem ze spolku. Ha, už jsem na to kápla.
„Tobě je hovno po tom s kým spím!“ vyjedu na něj.
„Tvoje sestřenice byla teda povolnější!“
„Já nejsem Mary, já jsem Cimberly, už byste si to mohli zapamatovat, nebudu tu ze sebe dělat s prominutím k*rvu jako moje sestřenice, mám svoji hrdost a při mojí postavě nemám za potřebí vlézt do postele hned s každou hezkou prdelkou!“ vypěním, otočím se na podpatku a mizím z místnosti plné lidí, jejichž pohledy se upírají mým směrem.
Došla jsem ke svým dveřím, otočím se a uvidím jmenovku: Aron Smith. Mám jít za ním, nemám jít za ním? A vlastně proč ne, třeba mi zpraví náladu a užijeme si spolu pěkný večer. Zaklepala jsem a netrpělivě stála.
„Dále!“ ozval se ne moc nadšený hlas.
Pomalu a hlavně nejistě jsem vešla dovnitř, jakmile mě Aron uviděl, mírně se zděsil.
„Co tady děláš?“ probodává mě pohledem.
„Nech mě to vysvětlit, prosím“ sedla jsem si k němu na sedačku.
„ Ničíš vaší rodině pověst, nechrápeš s každým, teda aspoň jsem si to myslel, prosíš, to ti nikdo neřekl, že Payne neprosí?“
„Sakra, sem člověk dojde a už je zaškatulkovanej, moje příjmení ze mě dělá jinýho člověka? Fajn, chápu, možná by nevím kolik holek vraždilo mít pověst jako já, ale já ju ráda nemám, nikdo se mě neptal, jaký chcu příjmení, a vždycky mě všichni předhazovali Mary, ať si z ní vezmu příklad. Už mě to nebaví!“ sedím na rožku opravdu malé sedačky.
„Tak proč se tak nechováš? Já se v tobě nevyznám. Někdy mi přijdeš jako děsně fajn holka, kterou opravdu štve její pověst a snaží se ji zničit, ale potom během pěti minut jsi Payne, královna školy, která si nebere servítky a nejradši by ojela každého, kterej se jí postaví do cesty, ujasni si, co chceš!“ podívá se na mě.
„Momentálně ti to chcu vysvětlit! Já nejsem ničí majetek, nerada se vážu, ale když už, tak už. A to s tím Davidem byla podpásovka, nechodím s ním, nikdy jsem s ním nic neměla a ani nechci, momentálně jsem se s ním pohádala tak, že teď už mám totálně zničenou pověst a víš co? Je mi to jedno, seru na to!“ řekla jsem všechno, co jsem měla na jazyku, aniž bych u toho přemýšlela.
„Jo, chápu to, taky by mě nebavilo žít s nějakou pověstí, aniž by mě lidé poznali.“ Mile se na mě usměje. Chvíli si jen tak koukáme do očí, má je opravdu nádherný. Z rozplývání mě ovšem vytrhne zvuk mobilu.
„Halo?“ odpovím automaticky, aniž bych se podívala, kdo mi vlastně volá.
„Kimíí, jak se má moje malá sestřenka?“
„Skvěle!“ pronesu ironicky.
„Copak, copak?“
„Vole, si mě tady každej přivlastňuje a ten David, to je pěknej debílek, co si o sobě sakra myslí? Zničil mi krásnej večer s krásným klukem!“
„S Davem by jsi měla být radši za dobře, může ti lehce zničit pověst.“ Mluví mi do duše Mary.
„Tak na to už je pozdě! Hele, Mary, ser na to, stejně už tu nestuduješ, může ti být jedno co, s kým, kde dělám… Čau!“ zavěsila jsem a zlostně hodila mobil na stůl.
Aron si ho začal se zájmem prohlížet.
„Co se děje?“ nechápu.
„To jsou diamanty?“ ukazuje na kamínky, které zdobí mobil.
„Jo a zlato.“ Řeknu bez zájmu.
„To se mi líbí, taky bych si mohl konečně něco takovýho pořídit, furt není ale čas, měla by jsi nějaký typ pro pány?“ usměje se na mě.
„Jistě, že měla. Třeba společnost DBTEL vyrábí luxusní mobily a můžeš si ho přímo navrhnout, dají ti základ a ty už jen ‚lepíš kamínky‘“ vysvětluju. Vypadá, že ho to zaujalo.
„Nebo Giorgio Armani teď vyrobil mobil se Samsungem, potom jsou tu značky jako Gucci, Dior…“ začala jsem rozumovat.
„Ty se v tom asi dost vyznáš co?“ podívá se na mě se zájmem.
„Tak normálně jako v haldě jiných věcí“ mile se usměju a hypnotizuju mobil, který pořád ještě leží na stolku.
„Asi už bych měla jít.“ Natáhnu se pro mobil a zasunu ho do kapsy.
„Jak myslíš, měj se, zejtra…“ dá mi letmou pusu na tvář a já odcházím.
Jakmile vlezu do svého pokoje, zhrozím se, na posteli totiž sedí asi 15 kluků ze spolku včele s Davidem, který si listuje novým číslem mého oblíbeného časopisu, který ležel na křesle.
„Co tady chcete?“ zeptám se, ale odpovědi se mi nějak nedostává.