OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Dandaros 2

Po dlouhé době pokračování mého příběhu. Rozhodl jsem se ho zpestřit. Opět děkuji Shire za její podporu a od srdce doufám, že se vám bude má povídka líbit. Na dotaz, co se dělo, že jsem nepsal, odpovím. Přemýšlel jsem, jestli to má cenu. Urovnal jsem si to v sobě a je to tu. Takže příběh o Xarolovi a Sálíe je tu zas. Dva světy se setkávají a naši hrdinové čelí novým nebezpečím. Nezapomeňte prosím komentovat, jelikož jakýkoliv ohlas autora potěší.

21.03.2013 (14:00) • Dreamer • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 934×

Sálía celou dobu přemýšlela, jak vykonat svůj plán. Když se dívala na vždy usměvavého Xarola, přemýšlela, jestli to chce opravdu udělat. Její plán byl prostý, ale ve svém ohledu složitý. Když už konečně došli písčitou ulicí mezi nízkými dřevěnými domy a zahnuli k jednomu z těchto domků. Vypadal skoro k nerozpoznání od ostatních, ale změna přišla až po vstupu do dubových dveří. Tohle Xarol nečekal.

 

****

 

 

Tohohle má celý pokoj? To je opravdu to, co si myslím? Knihy… To snad není možný, pomyslel si Xarol. Opravdu. Při tomhle pohledu se zatajoval dech. Knihy byly skoro všude. A všechny byly o magii. Člověk s takovouto knihovnou musí být v magii opravdu zběhlý.

„Můžeš si lehnout sem," a ukázala na velký pytel naplněný vonnými měkkými bylinami.
„To vypadá pěkně. My máme pouze piliny. Na tohle jsou zas naši dost tupohlaví.“

„Naši zase mají nové nápady. Já jdu do pokoje a ty si tu můžeš lehnout, nebo si řešit svoje věci.“

Hned co se zaklaply dveře, si Xarol znovu začal hrát s lesklou kovovou duhovou kuličkou.

Tenhle plán Sálíe běžel tak, jak chtěla. Teď se rozhodla pustit se do další části svého plánu, zajmutí Xarola. Nechtěla mu ublížit, ale chtěla ukončit válku pomocí jeho informací. Rozhodla se opravdu svůj plán ukončit. Dveře znovu klaply a Sálía se znovu dostala na písčitou ulici. Vypravila se k jedné z nejvyšších budov města. Domu ochránců města.

 

 

**** 

 

Xarol se už začínal nudit. Popadl tedy z legrace knihu magie. Na první stránce byl nápis Iluze. Tato zvláštní kniha se mu zalíbila. Vytáhl proto z brašny zvláštní brýle s černými sklíčky. Nasadil si tyto brýle a okolní plátky o velikosti začaly blikat a nahrávat stránky knihy.

 

****

 

Sálía byla spokojená po nahlášení Xarola. Domluvila tam, že poránu pro něj přijdou. Informovala je také, že může být ozbrojen. Poté se s pocitem zadostiučinění vypravila zpátky. Ulice byla v noci tichá, až na vyjímečné zvuky z rodiných domků. Sálía nikdy netoužila po nudném životě, ale ani po válce. Toužila po dobrodružství a po pomstě rodičů. Dorazila zpět ke svému domku a přiložila ucho ke dveřím pokoje, kde byl Xarol. Neslyšela žádné zvláštní zvuky, a proto zamířila k zadním dveřím od svého pokoje. Před vstupem pootočila svou elegantně svou malou hlavičkou směrem k lesu a zadívala se na něj svýma zelenýma očima a zamyslela se nad Xarolovou větou: Ve dvou se cestuje lépe. Z dálky k ní dolehlo vytí. Pak se teprve dveře zaklaply a Sálía byla ve svém pokoji. Nahlédla ještě jednou dveřmi ve stěně na spícího Xarola. Něco ji na něm zaujalo. Možná jeho chlapecké vzezření, nebo jeho nerozvážný výraz, ale znovu se zamýšlela. Potom zaklapla dveře, přehodila šaty za večerní róbu a uložila se ke spánku. Už si nebyla tak jistá tím, co provedla.

 

Ráno se Sálía probrala brzy. Možná to bylo tím, že nemohla pořádně spát. Nandala si opět své šaty a vyhlížela strážce. Když je uviděla se blížit, ještě jednou nakoukla do Xarolových dveří. Spal, což ji potěšilo, ale zároveň znejistělo. Stejně jako příchod stráží. Stráže mezitím dorazily skoro už k jejímu domu, ale ona se rozhodla změnit to, co sama chtěla vykonat. Její zelené vlasy zavlály ve větru, když se vrhla do pokoje ke Xarolovi a začala s ním cloumat. Po chvíli se probral a rozhlížel po okolí.

 

„Rychle, uteč, jdou si pro tebe“.

„A kdo, sakra?" řekl rozespale.

„Stráže!“ V tu ránu byl na nohou, ale už bylo vcelku pozdě. Právě se otevíraly dveře. Sálía jim nechtěla ublížit, ale něco udělat musela. Povolila provázek u svých šatů a u ochránců si stáhla vrchní část šatů, čímž jim odhalila svou dámskou přednost. Za zády přitom Xarolovi naznačila, ať rychle uteče zadními dveřmi. Strážci byli jako omámení, ale po chvíli se srovnali a vydali dovnitř. Tolik času ale Xarolovi stačilo k útěku. Sálía proto rychle zavázala šaty a vypravila se rychle za ním, zatímco strážci prohledávali dům. Xarol si mezitím nasadil i kápi a šli se Sálíou zbytkem města nenápadnou pomalou chůzí. Naštěstí pro ně se dostali k lesu dost brzy. Zde už si připadali v bezpečí.

,,Děkuju ti,“ řekl jí rozklepaný Xarol a skoro padl na kolena. Nakonec Sálía odtáhla Xarola dále a hlouběji do lesa. Proč zase za zápěstí?

 

„Proč zase za zápěstí?“ Sálía si jeho naříkání nevšímala, ač měl opravdu velmi oteklá zápěstí. Konečně se dostali dostatečně hluboko k malé jeskyni. Sálía rozdělala oheň pomocí kouzla. Xarol si začal všímat, jak toto kouzlení vypadá. Sálíe se v tu chvíli začervenaly oči, začaly se jí objevovat nízké modré plameny.

 

Vzpoměl si na knihu nahranou ve svých brýlích. Nasadil si je a četl znovu tu zajímavou knihu. Sálía už spala, ale Xarol narazil na něco velmi zajímavého.

 

****

 

V mlžných horách vedle paláce vládce se nacházel menší klášter. V mlžných horách se nacházejí národy mlžných elfů. Tyto národy jsou tajemné a známé svou bojovou schopností a přirozeným talentem znemožnění vidění nepřátelům, díky své schopnosti splynutí s mlhou a jsou opatřeni skvělým zrakem. Zde vyrůstá původní sirotek z ulice Anver. V klášteře žije jako ostatní. Trénují se zbraněmi a samozřejmě uctívají bohy moci. Dnes je pro Anvera velmi důležitý den. Každý ze zdejších studentů si vybírá cestu své moci. Rozdělování je pradávný rituál, při kterém se rozdělují řády moci mezi šest cest. Cesta ohněm, skálou, vodou, bleskem, světlem a nakonec cestou nejtěžší a velmi nechtěnou, cestou tmy. Tato cesta má spoustu výhod, ale také jednu zásadní nevýhodu. Vládci tmy využívali vždy své moci k ubližování celému národu. Takže je přikázáno všechny s touto mocí vraždit. Tato velmi neobvyklá moc se ale objevuje velmi málo.

 

Anvera večer přišel vyzvednout přítel Renor a oba dva vyrazili do hlavní chodby k uzavřeným dveřím, u kterých již čekali i ostatní studenti. Po nějaké době konečně přišel mág Kedon, který jim oznámil, jak bude probíhat rozdělování moci. Moc se rozděluje pomocí náramků, které se studentům objeví na zápěstí po vložení ruky do magického zeleného plamene. Poté vstoupili do obrovského sálu a ihned začali s rozdělováním. Anver sledoval tento průběh. Osobně doufal, že dosáhne cesty ohněm. Později byl k ohni povolán Renor. Anver mu poklepal na rameno a popřál mu hodně štěstí. Renor vložil pravou ruku do ohně a když ji vytáhl, byl na ní náramek s barvou, kterou nečekal...

« Předchozí díl

Autor: Dreamer (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek Dandaros 2:

páni! ehm. omlouvám se zr jsem nekomentovala předchozí kapitolu, no. chtěla sem se dozvědět víc. ^^
děj příběhu mě hned zaujal, máš zajímavý čtivý způsob psaní :-) svět, o kterém píseš je skvělý! jako autor sama píšu o jiném světě a abych se přiznala, někdy mám "problém" se jmény ^^
velice se mi líbi, takže doufám, že budeš psát dál.
přeji Ti skvěle dny s mnoho nápady, Eris :-)

Přidat komentář:

Nick:

Text: