OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Deník - prolog

15.09.2010 (17:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 739×

Sledování

Mladá dívka konečně dorazila z práce domů. Byla vyčerpaná ze všech těch vyprávění a problémů.

Jen co vešla dovnitř a dobře zavřela dveře, šla si dát sprchu. Voda jí pomalu stékala po kůži a ona hodila všechno za hlavu. Voda jí vždycky uklidňovala a zbavovala všeho stresu.

Po koupeli se šla převléknout, a pak si lehla do postele. Otevřela svůj notebook a začala do něj psát své zážitky z dnešního dne. Zašla na pár stránek, aby zjistila, jak se mají její přátelé.

Když vypnula a odložila notebook, připlavila se ke spánku. Jen co zavřela oči ponořila se do říše snů a to ani nevěděla, že ji někdo sleduje.

Už několik měsíců ji sleduje její pacient. Ze začátku ji jen tak sledoval, ale později zjistil, že vypadá přesně tak, jako osoba kterou má už nějakou dobu chuť zabít.

Postupem času už ji nesledoval jenom domů, ale pak i všude, kam jen se vydala. Byl jí naprosto fascinován, nedokázal od ní odtrhnout oči.

Dnes večer seděl, jako každý den na větvi a vyčkával až usne. Pomalu se přibližoval blíž, aby viděl její krásnou ještě skoro dětskou tvář. V hlavě míval různé představy. Představy o tom jak ji zabije a o tom jak se sní miluje a laská ji.

Jedno jeho já ji chtělo zabít a to druhé ji milovalo. Ten boj se v něm odehrával dlouho a nakonec část, která ji chtěla zabít vyhrála.

Plížil se k oknu. Pomalu ho otevíral a vnikal do jejího domu. Z lehka se blížil k její posteli a zároveň vytahoval nůž z kapsy.

Byl už téměř u ní a ona se probudila. Vyděšeně na něj zírala, neschopna jediného slova.

„Omlouvám se, musím tě zabít,“ zašeptal směrem k ní.

Dívka na něj dál zírala. Chtěla žít a tak horlivě přemýšlela co říct, aby svého pacienta uklidnila.

„Víš, vypadáš přesně, jako osoba kterou jsem si vysnil, že ji zabiju. Pokaždé když na tebe pomyslím, perou se ve mně dva pocity, nedokážu je ovládat a jeden je silnější než druhý,“ začal ji vypravovat tak jako na jejich sezeních.

„Konečně budu moci zabít i sám sebe, slíbil jsem si a navíc dílo bude dokonáno,“ usmál se na ni zlehka.

„Tak mě nezabíjej a budeme žít oba,“ snažila se ho přesvědčit dívka.

Její hlas byl pro něj tak krásný, doslova se nad ním rozplýval, ale už byl rozhodnutý skoncovat s oběma životy. Byla krásná miloval ji, ale chuť ji zabít byla větší, možná i stejně velká, jenže on si připouštěl, že je větší a že s ní už nemůže nic udělat.

„Prosím nezabíjej mě,“ prosila dívka.

„Ještě jednou se ti omlouvám,“ zašeptal do ticha.

„Miluju Tě,“ zašeptal a začal se blížit nožem k jejímu krku.

Dívka nekřičela ani se nepohnula, byla smířená s tím, že zemře a pokud ne, ona nebude, kdo zavolá policii.

Cítila, že ta chvíle se blíží a ona se stejně smrti nevyhne, je smrtelníkem a ten umře taky. Bylo jí úplně jedno, že mohla ještě žít spoustu let, záleželo jí jen na tom, že je ji zabije ten , koho miluje a od prvního okamžiku milovala.

Ucítila nůž na krku a jeho rty na svém uchu.

„Miluju Tě," zašeptal jí do ucha.

Shrnutí // 1. kapitola

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Deník - prolog: