Druhá tvář 19 • OurStories.cz ~ naše povídky

Nálada na lodi je mizerná a ona nedokáže zkousnout to, co kapitán udělal. Sir Frederik se tedy rozhodne pro poněkud riskantní krok.

25.08.2022 (10:00) • Texie • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 408×

* 19 *

Ozvalo se zaklepání. Taktní decentní a nezaměnitelné, že okamžitě věděla, kdo to je.

„Pojďte dál sire Frederiku.“

Vešel a zavřel za sebou dveře.

„Musíte vyjít ven.“

Neodpověděla.

„Jste tu zavřená už druhý den. Nemůžete tady strávit celou plavbu, má milá.“

Věděla, že má pravdu. Netušila ale, jak se podívat do očí ostatním. Byl to jeden z nich a kapitán ho zastřelil. Nejvíce ze všeho nechtěla vidět právě jeho.

„Pojďte.“

Vzhlédla.

Nehodlal ustoupit. Tentokrát ne.

S povzdechem vstala.

„Aspoň sníte něco teplého.“

Vešla do jídelny. Byla to největší místnost tady v podpalubí. K její smůle tady právě byla i většina mužů. Právě dojídali. Cítila na sobě jejich pohledy i chmurnou atmosféru okolo sebe.

Ani nevzhlédla a sedla si.

Sir Frederik jí donesl talíř. Jídlo jí vázlo v krku.

„Slušná práce.“ Vzhlédla po hlase k Boylovi. Jeho pohled se upíral na ni. „S tím kordem.“

„Děkuji.“ Jen to tiše hlesla. Tahle pochvala jí momentálně nedělala moc radost.

Znovu se rozhostilo ticho. Porušil ho až sir Frederik.

„Vsadil bych se, že je lepší jak vy.“

Boyl se uchechtl a podobně i pár dalších.

Margaret se po něm ohlédla. Sir Frederik jen pozvedl obočí a s potutelným úsměvem se otočil znovu k ostatním. Boyl se přestal smát.

„To není dobrý nápad,“ zavrtěl hlavou.

„Ne,“ přisvědčil. „Pokud neumíte prohrávat.“

Zamračila se na něj. Cíleně je provokoval. Strávila mezi nimi dost času na to, aby věřila, že by si to nechali jen tak líbit.

„Slečno Margaret?“ otočil se Boyl k ní. Dával jí jasnou možnost tenhle bláznivý nápad hned utnout.

„Trocha zábavy nikomu neublíží,“ odpověděl za ni sir Frederik. „Dojdu vám pro něj.“ Poplácal ji po ruce a zvedl se. Nedal jí vlastně na výběr.

Seděla tam a sledovala jejich tváře. Netušila, co tím sir Frederik sledoval, ale rozhodně se zdejší nálada změnila. Měřili si ji pobavenými pohledy. Těšili se na to, až se bude plácat s kordem a Boyl jí to zatím nandá.

Nálada se nezměnila, ani když už před ním o chvíli později stala s kordem v ruce. Všichni odsunuli oba stoly, ať mají více místa. Někteří si na ně posedali, ať na ty dva mají lepší výhled.

„O co?“

Zeptal se Boyl.

„O večeři,“ navrhl sir Frederik.

Ušklíbl se. „To beru.“

Ukročil. Čekal, jak se na něj vrhne jako většina začátečníků. Nic takového neudělala.

Místo toho vyčkávala. Netušila jak bojuje a co od něj čekat. Přihlížející ho povzbuzovali. Nakonec udělal výpad.

Bez problému jej vykryla. Viděla, jak se mu zvedl koutek. Nečekal to, ale potěšilo ho, že s kordem opravdu umí zacházet.

Znovu zaútočil.

Začínala si o jeho technice dělat slušný obrázek. Kroužili okolo sebe. Znovu to zkusil. Odrazila jeho útok a on s překvapením zamrkal, když se mu její ostří objevilo uprostřed jeho hrudi.

U přihlížejících to vzbudilo bujarý ohlas.

Usmála se jeho překvapení.

„Na tři zásahy?“ navrhl.

Přikývla.

Sir Frederik spokojeně přihlížel ode dveří. Měl tak skvělý výhled na celou jídelnu a především, jak Margaret ožila. Po její skleslosti a apatii nebylo ani památky. Nechala se vtáhnout do souboje. Jen doufal, že se v Boylovi nespletl a unese porážku od ženy.

Za zády uslyšel kroky. Ohlédl se. Rozruch a přesunutí všech mužů do podpalubí přilákal i kapitána Wudvorta.

„Co to sakra...“ sir Frederik ho zarazil paží, aniž by se na něj ohlédl. Kapitán shlédl na jeho dlaň před svou hrudí a pak i na něj.

„Trocha neškodné zábavy jim jen prospěje,“ pronesl sir Frederik potichu, aby ho nikdo další nezaslechl.

Kapitán mu ruku hrubě odstrčil. Zůstal však stát. Zarazil ho soustředěný výraz než paže. Jako by velmi dobře věděl, co dělá a jen čekal, zda půjde vše podle plánu.

„Tomu říkáte neškodná zábava?“ odfrkl si a znovu otočil hlavu k tomu co se dělo uvnitř.

Stál ještě na chodbě a tak ho nikdo další nezahlédl. Mohl tak nepozorovaně sledovat Margaret s Boylem.

Boyl měl přivřené oči soustředěním. Rozhodně nečekal, jak bude ta holka dobrá a rychlá. Už uhrála dva zásahy. Nehodlal se ale dát tak snadno. Už i ona začala útočit na něj. Využil toho a jakmile uhnul jejímu výpadu, zasadil jí úder volnou rukou do boku. Odcupitala pod tou ránou par kroků.

Čekal co udělá. Viděla to na jeho tázavém výrazu a pobaveném úšklebku. Čekal peotesty na neférový boj. Nic takového neudělala. K jeho překvapení se usmála. Rozhodně jí trochu volnější pravidla nevadila.

Postavila se znovu čelem k němu. Udělal výpad. Uhnula. Ucítil kopnutí přímo pod koleno až poklesl. Než stihl zareagovat, ucítil naráz rukojeti jejího kordu do hřbetu ruky. Vyrazilo mu to zbraň z ruky a ta se zařinčením dopadla na podlahu.

Jen odstoupila a pomalu mu zamířila kordem doprostřed hrudi.

„Tři,“ usmála se.

Okolo uslyšela posměšné poznámky na Boyla. Viděla na jeho zaťaté čelisti, jak mu to není moc po chuti.

„Ještě někdo?“ Rozhlédla se po nich. Rozhostilo se ticho. Jen několik z nich to s kordem umělo. Nikdo líp jak Boyl.

„Bylo mi potěšením, pane Boyle.“ Pokývla způsobně.

Sir Frederik koutkem oka pohlédl na kapitána. Pořád se mračil. Nehodlal ale nijak zasahovat.

„Netahám ji sebou jen kvůli té hezké tvářičce.“ Utrousil k němu.

Na to už kapitán neřekl nic. Jen se beze slova otočila a zamířil zpátky na palubu.

Na večeři už přišla jako každý jiný den. Pár pohledů se k ní otočilo. Bylo jí jasné, že byla zdrojem jejich zábavy.

Sedla si. Naproti seděl Boyl.

Nebyl moc nadšený, ale přisunul jí svůj talíř.

Příděly jídla byly přesně dané, aby vydržely po celou plavbu, takže jí bylo jasné, co to pro něj znamená. Od oběda až do příštího dne bude o hladu.