OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Fucking perfect 7. kapitola

09.09.2013 (16:00) • LittleEmma • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 897×

7.

Pár týdnů jsem Jareda ignorovala. Náš kontakt se omezil na dvě hodiny týdně, ve čtvrtek večer. Měla jsem na něj vztek, a ten mi vydržel až do posledního týdne v březnu.

Absolvovala jsem dvě nejděsivější hodiny s biologií, moje hlava hrozila, že praskne.

Jared stále mlel něco o mytoze buněk, já jsem už dobrých dvacet minut nevnímala nic než bzučící lampu nad našimi hlavami.

„Posloucháš mě, nebo balíš naši sexy knihovnici?“

Přesunula jsem pohled ze zdi na stařičkou paní Coperovou. Ta dáma zažila Richarda Gera bez šedivých vlasů, všimli jste si vůbec, že ten chlap vypadá od Pretty Woman stejně? Děsivé.

„Hm.“ Nezmohla jsem se ani na slovní odpověď.

„Pro dnešek končíme.“ Jared začal házet sešity a učebnice do svého batohu. Prohlížela jsem si jeho rozložitá záda a kus snědé pokožky mezi lemem trička a opaskem jeho kalhot. Ten kluk byl pořád opálený. Neuvěřitelný.

„Jarede.“

„Jo?“

„Nenaštveš se, když se tě na něco zeptám?“

„Chtěl bych říct ne, ale po tomhle dotazu myslím, že jo.“ S těmi slovy se opřel zpátky do opěradla gauče.

„Jak to děláš, že se s tebou vždycky vyspí?“

Jaredova hlava sebou trhla, šokovaný na mě zíral.

„No co, zajímá mě to.“

Povzdechl si a potřásl hlavou. „To není jednoduchý vysvětlit…“

„Tak mi to ukaž.“

„Cože?!“

„Chci názornou ukázku tvého šarmu, pokud to s tímhle tričkem dokážeš.“

Jared se podíval na svoje triko s hlavou stormtroopera. „Výzva přijatá.“

Natočil se ke mně čelem a poposedl si blíž. Jelikož jsem seděla v tureckém sedu, tak se naše kolena dotýkala. Nebylo to nepříjemné, ale měla jsem tendenci se odtáhnout. Dotyky mi dělají problém.

Zadíval se mi do očí a vykouzlil ten dolíčkový úsměv. Tak nějak jsem mu ho musela oplatit.

„Ty si jiná než ostatní.“

Protočila jsem oči. „O můj bože, jak originální.“

„Nech mě pracovat, baby.“

Zamkla jsem si pusu imaginárním klíčem a dusila smích. Jestli tohle zabírá na ty holky, tak musí mít IQ náklaďáku plného bruslí.

„Když tě tu vidím, napadají mě tahle slova. Jsi tak krásná pro mne, ty to nevidíš. Jsi všechno, v co jsem doufal, jsi všechno, co potřebuji. Jsi tak krásná.“

Fajn, byla to slova z písničky, ale to, jak to říkal. Bylo to jenom pro mě. Jako bych byla jediná holka na planetě. Výjimečná. A každá se chceme cítít jedinečně. Jared tohle uměl.

„Joe Cocker, měl by sis vymyslet něco vlastního.“

Jared se usmál a kolem očí se mu objevily nepatrné vrásky smíchu.

„Až najdu tu pravou, baby.“

Po těch slovech mi zastrčil pramen vlasů za ucho, jeho prsty za sebou nechaly horkou cestičku. Byli jsme od sebe jen pár centimetrů, Jared se naklonil ještě blíž. Můj pohled spadl na jeho rty, ale pomalu jsem se zase vyšplhala k jeho očím.

„Páni, máš ty nejmodřejší oči, co jsem kdy viděl.“

Párkrát jsem zamrkala, byla jsem jako uhranutá. Jeho hlas byl vážně stvořenej na svádění. Potřásla jsem hlavou jako bych se ho snažila dostat z mozku.

„Wow, tohle používáš na všechny holky?“

„Jenom když se snažím. Obvykle mi do postele vlezou samy.“

„To je nechutný. Ty k těm holkám nemáš žádnou úctu“

„Ale já jim neslibuju věčnou lásku nebo, že jim po sexu zavolám. Nikdy jsem jim nelhal, nebo nevyprávěl pohádky, To spousta jejich, takzvaných kluků, říct nemůže.“

„Stejně je to hrozný.“

„Proč?“

„Tak se snaž pochopit ty holky, ony to takhle nevidí.“

„Ale vidí. Kleio. Když se mnou mluví, v podstatě odhazují oblečení. Čekají, že se spolu vyspíme.“

„Jsi děvkař.“

„Podle gusta…“

Hodila jsem po něm zlý pohled a založila si ruce. To snad není možný, on to opravdu nechápe.

„Vážně se chceš kvůli tomuhle hádat?“

„Já se nehádám, jen poukazuju na to, že máš pokřivenej žebříček hodnot.“

„Když myslíš.“

„Sakra, Jarede, co kdyby se takhle někdo choval ke mně? Jsi naštvanej na Oliho, že dýchá v mojí přítomnosti, a co bys dělal s tímhle?“

„Ale ty taková nejsi.“

„Jaká?“

„Jednoduchá.“

Zalapala jsem po dechu. „Ty si myslíš, že ty holky jsou jednoduchý?“

„No, rozhodně to není materiál na přítelkyni.“

„A já jsem?“

„Jo, ty nejsi předvídatelná a s tebou nemám pocit, že mě uháníš, aby sis mě mohla odškrtnout v seznamu kluků, se kterýma jsi spala.“

„Jestli to byl kompliment, byl dost ubohej.“

„Jak myslíš, baby. Ale já hraju fér, nikdy jsem nikomu neublížil."

Chvíli jsem se na Jareda dívala, hlídal si svůj výraz. Ale mně neuniklo že za těmi slovy je něco víc.

"Jako ublížil někdo tobě?" Jen se na mě díval, nic neřekl, nenaznačil, jen se upřeně díval.

"Pojď, jsi pěkně nepříjemná z nedostatku cukru, koupím ti donut.“

Nechala jsem to bez dalšího komentáře. Někdy je lepší nepatlat se v tom.

„Fajn, ale čokoládovej.“

A tak jsem šla na koblihu s Jaredem Fostrem, bezcitným děvkařem, a vůbec mi to nevadilo.

Pro Ladies, co neznají Joe Cockera. :)

A komentujte, ženy, ať vím, jak to vidíte. :)

Co když se vám to nelíbí...

Autor: LittleEmma, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Fucking perfect 7. kapitola: