OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Fucking perfect 9. kapitola

19.09.2013 (14:00) • LittleEmma • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 822×

9.

Ze spánku mě probudilo pronikavé pípání. Otočila jsem se tváří do polštářů a doufala, že to přestane. Pípání se změnilo na melodii, s bolestivým zaúpěním jsem se opět přetočila, tentokrát na bok.

Mžourala jsem do kuželu světla na mém nočním stolku.

Kdo to, sakra, může být? Bez toho, abych se podívala, kdo je volající, jsem zmáčkla zelené sluchátko, přiložila si telefon k uchu a vydala neurčitý citoslovce.

„Baby?“

„Fostre, táhni ke všem čertům,“ odtáhla jsem telefon od ucha, „je půl třetí ráno!“

„Já vím, nevolal bych, kdyby to nebylo důležité.“

„Pokud nechtějí prodat tvoje játra na černém trhu nebo tě nehoní sériový vrah, není to důležité.“

„Potřebuju, abys pro nás přijela.“

„Vypadám jako veřejný taxi? A kdo je, sakra, nás?“

„Kleio, věř mi, kdybych měl jinou možnost, nevolal bych ti.“

Posadila jsem se v posteli, naléhavost v jeho hlase mě poplašila.

„Kde jsi?“

O třicet minut později a jeden hrnek kávy jsem přijížděla k velkému domu na konci pro mě neznámé ulice. Poznala jsem Jareda stojícího na kraji chodníku, ale ostatní postavy jsem nemohla zařadit. Zastavila jsem hned před nimi a vystoupila z auta do studené noci, teda skoro rána.

„Ahoj, baby“

„Nenávidím tě.“

„To chápu.“

Pořádně jsem se podívala na zbytek osazenstva. Byla tu Daisy s těma velkýma modrýma očima. Choulila se ve své bílé bundě jako opuštěný králíček, člověk měl chuť ji obejmout a utěšit. Nepřítomně zírala na díru v chodníku před sebou a rozmazávala si už tak rozmazanou řasenku. Vypadala bídně, ale největší záhadou pro mě bylo to, kde je Kevin. Kroužil kolem ní jako družice. Jediný, co by ho mohlo od Daisy odpoutat, byla zombie apokalypsa nebo dýmějový mor.

Na trávě před domem seděl Adam, pod okem se mu rýsoval slušný monokl. Měl napuchlý dolní ret a třel si rameno. Podívala jsem se na klouby jeho rukou, nic, ani škrábnutí. On se nebránil? Zaměřila jsem se na holku přilepenou na Adamově levě ruce. Vanesa Smithová, jedna z Kassandřiných vlezdoprdelek, mimochodem holka Troye McAdamse. Tak tahle holka se na Adama lepila jako břečťan, špitala mu do ucha a otírala zkrvavený ret. Chtělo se mi říct OMG. Svět se řítí do záhuby, snobská Vanesa s jejím blond mikádem podvádí božského Troye s Adamem. Ta Vanesa, která rozbrečela Miu Olsonovou jen proto, že měly stejnou kabelku. Bitch číslo dvě na naší škole má malé špinavé tajemství jménem Adam. Připadala jsem si jako v jednom z dílů Pretty little liars.

Otočila jsem se zpátky na Jareda a už se nadechovala, že něco řeknu.

„Teď ne, všechno ti řeknu, později.“

Párkrát jsem zamrkala, stále jsem se z toho vzpamatovávala. Pak jsem napodobila Kassandřin hlas, tleskla jsem rukama a pronesla: „Tak, týme, jedeme na malý výlet, domů.“

Vanesa sebou škubla, ale odmítla se na mě podívat. Když jsme se všichni naskládali do Volva, tak už jsem to nemohla vydržet.

„Řekněte mi někdo, co se stalo. Můj mozek vymýšlí neuvěřitelné teorii.“ Přímo jsem nadskakovala, jak jsem se těšila, až uslyším pravdu.

Jared, který seděl po mojí pravici, se nervozně ošil.

„No tak, vezu vás domů ve čtyři ráno, zasloužím si to.“ Zezadu se z Vanesuných úst ozvalo:

„Mrcho.“

„Slyšela jsem tě, sluníčko, a z té tvé roztomilé pusy to beru jako kompliment.“

Myslím, že Vanesa chtěla dodat něco peprnějšího, ale Adam jí uklidňoval slovy jako miláčku a tak podobně. To mě podrž, připadám si jako na cracku. Tohle nemůže být pravda, povrchní, pomlouvačná mrcha se nám pěkně vybarvila.

„Nemohl jsem si nevšimnout udiveného výrazu na vaší tváři, slečno Collinsová,“ pronesl Jared.

„Jsem pouze ohromena, pane Fostre,“ dodala jsem.

„Chápu vaše ohromení, ale opravdu to není strhující příběh, slečno Colinsová.“

„No tak, Jarede, dělej, vyklop to,“ tlačila jsem na něj.

„Adam se porval s Kevinem.“ Neozvalo se to od Jareda, ale od malé Daisy. A pak bylo ticho, jako by ta věta vše vysvětlovala. No, mně teda rozhodně ne.

„A proč?“ Další nepříjemné ticho.

„Lidi, řeknete mi to, nebuďte hnusný.“

„Jdi do hajzlu, Kleio, chceš to vědět jen proto, abys mohla běžet za Troyem, jsi hnusná mrcha!“ prskala na mě Vanesa ze zadního sedadla. Prudce jsem zabrzdila, až se nám všem zařízl bezpečností pás hluboko do kůže. Jared se zapřel rukou a palubku a střelil po mně pohledem. Pevně jsem svírala volant a dívala se na prázdnou silnici.

„Pozor na to, co říkáš, mohlo by se ti to splnit, Vaneso. A ne, nehodlám, běhat za Troyem s drbama, nevidím důvod, proč bych mu měla sdělit, s kým šukáš. To je tvoje osobní věc. A vraťme se k té hnusné mrše. Řeknu ti jen tohle, hoď kamenem, kdo jsi bez vinny, Vaneso. Chtěla jsem jen vědět, co se děje, protože jsem jela ve čtyři ráno zachraňovat tvoji snobskou prdel.“ Mluvila jsem klidně, pomalu, a z těch slov odkapával led. Vyděsila bych i samu sebe, kdybych se neznala. Na zadním sedadle propukl někdo v pláč. Vsadila bych si na Daisy. Chybička, když jsem se otočila, viděla jsem, jak Vanesou zmítají vzlyky. Jen jsem si povzdechla a rozjela se.

„Víš, baby, umíš být dost děsivá, když chceš, nechtěl bych tě jako tvůj kluk nasrat,“ nadhodil Jared

„Ne, to bys nechtěl.“ Pak jsem jela dál a na nic se už neptala.

„Vanesa a Adam spolu tajně chodí už víc než půl roku,“ řekla zničehonic Daisy.

„Přestaň.“

„Sklapni, Vaneso, to kvůli tomu, že ty jsi zbabělec, jsem tam, kde jsem,“ okřikla ji křehká kopretina (Daisy = kopretina). Ta holka stoupla v mých očích, sice vypadá něžně, ale umí si stát za svým.

„Troy se dneska ukázal na té párty, neměl tu být, Vanesa zpanikařila a namluvila Troyovi, že to já jsem s Adamem a podvádím Kevina. Troy mu to řekl a potom se porvali.“

„Kevin o tom neví?“ zeptala jsem se.

„Nemá tušení, vím to jen já.“

„Takže je to vaše tajemství?“ uchechtla jsem se. „Pardon,“ dodala jsem omluvně. „A kde je Kevin?“

„Odjel s mojí motorkou,“ povzdech si Jared. „Je to blbec.“

A pak jsem uslyšela další vzlyky, tentokrát to už ale byla Daisy. Jared se otočil na sedačce dozadu.

„Neboj se, Daisy, nic se mu nestane. Zítra s ním promluví, dáme to do pořádku.“ Jeho hlas působil konejšivě, on Jared sám o sobě byl uklidňující. Hora svalu a testosteronu, která nedovolí, aby vám něco ublížilo.

Daisy se vysmrkala a pevným hlasem pronesla: „Ne, když mi nevěří, ať si dělá, co chce.“

„A proč jste volali mě, abych přijela?“ Zvědavost mi nedovolila se nezeptat.

„Jsi neutrální,“ odpověděl mi Jared.

„Neutrální?“

„Jo, neutrální.“

„Tak fajn, jsem neutrální.“ Byla jsem ve svém životě už hodně věci. Děvka, dcera, přítelkyně, zlomená, ale neutrální jsem poprvé, cítím se jako někdo v OSN.

Jared se otočil a sledoval cestu z okénka.

Zbytek jízdy nikdo nepromluvil.

Autor: LittleEmma, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Fucking perfect 9. kapitola: