Golden vein - 4. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Další kapitola, jedna nová postava a zakončení Eviny přeměny.

08.08.2014 (17:00) • Aliska • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 425×

26. 4. 2014 8:00

Michael seděl ve svém širokém křesle z tmavé bizoní kůže a sledoval mladou ženu sedící naproti němu. Alice Lee byla krásná mladá žena, přeměněná před pouhými pár dny a Michael by se vůbec nebránil, kdyby s ní mohl strávit pár chvil v jeho posteli.

„Životopis máte velmi působivý a vzhledem k tomu, že vás přeměnil sám pan vedoucí, je samozřejmé, že vás zaměstnám. Ovšem nyní v Gapru řešíme takový menší problém týkající se jedné z chovanek, a je to natolik interní, že v současné době nezaučujeme nové zaměstnance. Navíc si jistě chcete odpočinout po sterilizaci, takže bych vás poprosil, zda byste se k budově dostavila příští úterý v jedenáct hodin. Budu tam čekat já osobně a provedu vás veškerými prostory.“

Alice si prohlížela Fisherovy bělostné zuby a přemýšlela, zda má opravdu tak působivý životopis, nebo jen působivý výstřih. Každopádně měla místo a to pro ni bylo důležité. Odstěhovala se od rodičů, aby nic nezjistili, a přidala se do upíří smečky, ze které jí ovšem po sterilizaci vyloučili, takže dobře placená práce v Gapru byla vysvobozením.

„Mohu se vás na něco zeptat? Sterilizovala mě doktorka jménem Emily Butler a měla plášť s logem Gapra, ona...?“

„Ach ano, slečna Butlerová zde pracovala, ovšem poté zde měla menší aférku s jednou z chovanek, tudíž jsme ji po podepsání mlčenlivosti propustili,“ řekl Michael, stále s přímo neuvěřitelně širokým úsměvem, ale uvnitř se mu honily spíše negativní myšlenky. Emily Butler… bývala jeho milenka, jeho zlatá žíla… Jeho všechno.

26. 4. 2014 3:00

Emily Butler seděla na židli přiražené k pohovce a sledovala spící dívku. Přemýšlela, zda to má nahlásit, nebo ne. S Gaprem neměla vůbec dobré zkušenosti, ale tady si přece jenom zahrávala se zákonem, s upířím zákonem, který je ještě více zavazující než ten lidský.

Eve jí připomínala Jessicu, chovanku číslo třináct. Nebylo se čemu divit, jelikož všechny chovanky ve Zlaté žíle si byly velice podobné.

„Jessica…“ šiptla Emily a prstem opatrně přejela po hřbetu ruky Eve. Byl stále ještě teplý, ačkoliv Eve byla již de facto upírka.

Ne, neohlásí ji. Nezničí té mladé, nevinné dívce život.

26. 4. 2014 19:00

Michael se nakláněl nad malý monitor s kamerovým záznamem z hodiny, kdy zmizela Eve a pozorně sledoval každý její pohyb.

Zrovna se procházela po zadní části zahrady a v moment, kdy zmizel z dohledu strážný, vylezla na strom a přeskočila dvoumetrovou zeď. Michaelovi se v hlavě rojily dvě verze Evina útěku: 1. Dívka byla opravdu rychlá běžkyně a povedlo se jí utéct z areálu a jeho okolí, ještě než strážce zaregistroval její únik. 2. Kdosi z venku jí pomohl.

Michaelova favoritka byla teorie číslo dvě, ačkoliv mu vůbec nebylo jasné, jak by si Eve, zcela izolovaná od okolního světa, dokázala dohodnout podporu zvenčí. A tak jen stále dokola přehrával záznam a vydával rozkazy svému teamu: „Prohledat les v okolí!“, „Kontaktujte Lorda!“, „Rozhlašte informaci všem upířím institucím a pošlete jim její fotku!“. Ovšem již třicet dva hodin byla Eve nezvěstná a nikdo neměl ani ponětí, kde by mohla být.

Michael procházel noviny, zda nenajde článek o nalezeném těle mladé dívky, ale jediný článek o nalezených tělech se týkal pětičlenné skupiny „mladých, avantgardně oblečených lidí“, kterým byla oddělena hlava od těla. Kdosi mu potom řekl, že to byli upíři, ale nevěnoval tomu větší pozornost. Smečky upírů si vyřizují účty velmi často.

26.4.2014 4:30

Eve cítila horko ve svém těle, zaplavující každou buňku a všechny její smysly. Slyšela, jak jí v tepnách vře krev, viděla, jak se jí oči zalévají krví, cítila teplo a vůni krve a chuť krve na jazyku byla nesmírně lahodná. Nedokázala od sebe odtrhnout víčka, ani pohnout jedinou částí těla, jen jí hlavou rotovaly vzpomínky na její dosavadní život, jako černobílý film.

Po spánku jí sjela krvavá slza a přeměna byla dokonána. Už nikdy neměla být jako předtím.

Thomas si otřel z rukou studenou upíří krev a hadr hodil do krbu. Když hadr shořel, krb uhasil vodou, aby dům zvenčí vypadal opuštěně a nenápadně. Těla postupně nanosil do zadní části zahrady a opatrně spustil do divoké řeky. Hlavy do proudu jen vhodil, zabalené v igelitových plachtách, aby náhodou nevyděsily nějakého rybáře. Snad jen když probodával srdce Sophie, cítil něco jako lítost, ale jinak se rituál kolíkování a oddělení hlavy obešel bez pozastavení.

Už teď, když se Eve ještě ani neprobudila, k ní měl bližší vztah, než k… Než k nim.

Dům opustil chvíli před pátou a měl posledních pár chvil, aby dojel ke starému skladu a schoval se před slunečními paprsky.

Stihl to tak tak.

Autor: Aliska (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování