Golden vein - 6. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Eve začíná pomalu odhalovat Thomasovy stinné stránky. Slečna Butlerová má strach o svůj holý život. A pomalu zvoní umíráček...

25.08.2014 (14:00) • Aliska • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 569×

28. 4. 2014 10:00

Doktorka Butlerová ráno vstala, udělala si čaj s mlékem a posadila se k televizi. Zrovna dávali ranní zprávy, kde zmínili nález pěti hlav a těl, vzájemně oddělených, v korytu řeky. Zpráva ji znechutila, a tak vypnula televizi, vzala ze stolku telefon a vytočila číslo Thomase Hilla.

Po chvíli zvonění se ne druhém konci spojení ozval hlas: „Hill.“

„Tady Butlerová. Jak se daří Eve?“ zeptala se doktorka a napila se čaje.

„Už lépe, dokončili jsme přeměnu a teď se pokouším vymyslet jak zabavit patnáctiletou puberťačku v podzemním sídle bez wi-fi připojení. Asi ji večer vezmu ven.“

„Ale buďte opatrní. Je nezkušená, neví, co ji venku čeká, a navíc její fotka už je ve všech upířích institucích na Zemi. Měl byste jí minimálně trochu změnit vzhled. Nezapomínejte, že v tom jedu s vámi.“

„Jistě, doktorko Butlerová. Děkuji za vaši pomoc.“

„A krmila se už?“

„Ještě ne, dnes jí dám první lahev.“

„Dobře, tak ať vše dobře dopadne.“

„Nashledanou.“

„Nashle.“

Doktorka zavěsila a začala přemýšlet, do jak velké šlamastiky se namočila. Napomáhá cizímu muži v uschovávání utečenky z Gapra, což je nejen nelegální, ale také životu nebezpečné, protože její bývalý milenec právě rozjíždí akci takových rozměrů, že rozhodně nebude nadšený, až zjistí, že ho od Eve dělí jedna jediná osoba: Emily Butler.

28. 4. 2014 12:00

„Thomasi?"

„Hm?"

„Já teď nemůžu mít děti?" Thomas se zarazil a pomalu zvedl pohled. Nad tímhle neuvažoval. Jak jí to jen..?

„Ne, Eve." Eve jen přikývla a zabořila pohled do rudé tekutiny v hrnku. Tu odpověď čekala, a ačkoliv to bylo raňující, tak to musela překonat. Stejně jako fakt, že pěkně dlouhou dobu bude muset sdílet jednu domácnost s tímto mužem.

Thomas si už pouhý den poté, co ji zde našel, přivedl do sídla tři prostitutky a dělal to s nimi na tom samém stole, na kterém jí našel. Potom se neskutečně opil a nebýt zamčených dveří, pokusí se vyspat i s Eve. Asi v pět ráno prostitutky vyhnal a na půl hodiny nastalo hrobové ticho, načež pustil strašně nahlas nějaké děsně staré album kapely Kiss a Eve se podařilo usnout až v devět ráno.

Eve musela spát, ačkoliv se každý den délka jejího spánku zkracovala asi o třicet minut. Potřebovala se zregenerovat z přeměny.

„Čtyři hodiny,“ poznamenala tiše Eve.

„Co čtyři hodiny?“

„Nechápu, jak někdo může provozovat sex čtyři hodiny v kuse,“ řekla Eve a začala prstem kroužit po hraně hrnku.

„Jak to, že jsi nespala?“ zeptal se Thomas, ale nevypadal, že by jí hodlal vyvracet jeho noční radovánky.

„Kdyby ta… Glorie, nebo jak že jsi to křičel její… Ne vlastně, ty jsi nekřičel její jméno, ty jsi křičel: Ty moje malá děvko. Tak kdyby ta malá děvka nevydávala zvuky podobné rdoušení nosorožce, tak bych snad i spala.“

Thomas se musel začít smát.

„Ale tohle dělá každá ženská, pokud myslíš vzdechy.“

„Sakra, to nebyly vzdechy! Znělo to jako porouchaná motorová pila!“

„Tak si budeš muset zvyknout, Magdalena je mou pravidelnou návštěvnicí.“

„Musím tady zůstat?" zeptala se Eve a zhluboka se napila teplé krve.

„Musíš. Jinak by nás oba zavřeli za ohrožení bezpečnosti," řekl Thomas a znovu sklopil pohled k velké mapě rozložené na jeho klíně.

„Ale je tu strašná nuda," zaskuhrala Eve a rozhlédla se po policích s knihami. Všechny byly buď v latině, francouzštině, nebo byly nesmírně nudné.

„Večer půjdu ven. Mohla bys teoreticky jít se mnou, ale musíš si přebarvit a zkrátit vlasy. A musel bych ti sehnat nějaké oblečení. Navíc tam, kam jdu, to nebude zrovna med," řekl Thomas, pohled stále zabořený kdesi mezi Čínou a Ruskem.

„Bude tam chlast a děvky?" roztáhla Eve obličej do širokého úsměvu.

„Ano. Ani jedno z toho není nic pro tebe. Chlast nemůžeš a prostitutky jsou drahé. Stačí, že si je platím pro sebe."