Guardian demon Prolog a 1. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Příběh o démonce, která v životě poznala tři velké lásky. První, osudovou a pravou. Kterou z nich si nakonec vybere? Nebude samozřejmě chybět spousta smíchu, štěstí, ale i slz a smutku. Příjemné počtení Rico

03.10.2013 (16:00) • Rico • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 784×

Prolog:

Nesmrtelná Katashira je odsouzená ochranovat smrtelníky, kterými opovrhuje a nejraději by je všechny zničila. Připadají jí otravní, bezvýznamní a zcela zbyteční. Ale bohužel, v minulosti udělala obrovskou chybu a ted za ni musí platit, a to dost tvrdě. Nevyplácí se způsobit smrt sestře jednoho z archandělů. Ti parchanti mají totiž božskou moc a neváhají jí použít proti svým nepřátelům i proti těm, které milují. Katashire nezbývá nic jiného, než plnit úkoly, který jí ti andělský bastardi dávají. Ale tento poslední úkol je zcela odlišný od ostatních, je výjimečný. Díky hrstce smrtelníků Kat změní svůj pohled na svět. A poprvé po dvou tisících letech začíná něco cítit.

1.kapitola

Znovu jsem si přečetla přesný popis a pak jsem papír zmuchlala a schovala ho do kapsy batohu. Skrze brýle jsem si prohlédla přelidněnou školní chodbu a v duchu se znechuceně ušklíbla. Opravdu nemám ráda smrtelníky a jejich ubohé mrzké životy. Očima jsem hledala svůj cíl a našla ho se opírat o školní skřínku a pobaveně poslouchat něco, co vykládal jeho kamarád.

Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a sledovala, jak okolo něj prošla blondata dívka jeho věku v minisukni, která jí sotva zakrývala zadek, a k tomu tílko, který sotva zvládlo zakrýt její poprsi. Nedokázala jsem zadržet znechucene odfrknutí, když mu rukou s dlouhými růžovými nethy přejela po hrudi a něco mu zašeptala do ucha. Chtivě se zadíval za jejím vrtějícím pozadím a plácl si se svými přáteli. Bezva! Zvedla jsem oči v sloup a sotva jsem zadržela další odfrknutí. Dost na tom, že je to puberták, ještě navíc musím vyfásnout chorobného děvkaře.

Fakt díky! Poslala jsem jedno otrávené poděkování nahoru. Už bylo dost okounění, je čas na akci. Upravila jsem si popruh batohu na rameni a pomalým krokem jsem se vydala kolem něj a jeho party. Hlasitě se smáli a komentovali přednosti bezejmenné blondýny. Nad jejich řečmi jsem se v duchu jen ušklíbla. Rozhodně ani tenhle úkol nezmění můj názor na smrtelníky a na jejich zcela zbytečnou existenci. Lhostejně jsem prošla kolem nich a samozřejmě o mě ani jeden nezvadil pohledem. Koho by taky zaujala nenápadná, ničím výjimečná holka v obnošeným vytahaným oblečení.

Ale pak jsem na sobě ucítila čísi pohled. Ne jen tak ledajaký, ale rovnou jeho. Všiml si mě, pomyslně jsem si odškrtla další bod. Došla jsem až ke své třídě a u dvěři se otočila. Na vteřinu se můj ametystový pohled střetl se stříbrnou šedí, pak jsem jakoby stydlivě sklopila hlavu a zalezla do třídy. Vybrala jsem si místo až vzadu u okna a složila svoje tělo na židli. Znuděně jsem se opřela bradou o dlaň a místo abych zkoumala smrtelníky kolem sebe, tak jsem se zahleděla z okna.

Venku téměř zuřila vichřice a já zatoužila právě ted stát na vrcholu skály a hledět dolů. Myslí mi bleskla vzpomínka na minulost a já zatoužila, aby můj úkol byl už splněn, abych si aspon na chvíli mohla užít klidu. Daleko od všech všivých smrtelníků, kteří mě znechucovali už jen svou přítomností.

Vedle mě se ozvalo tiché odkašlání a já se otrávaně otočila na toho vytřelce. A spatřila jsem drobnou šedou myš. To bylo první, co mě napadlo, když jsem jí poprvé spatřila. Všechno na ní bylo všední a nudné. Od světle hnědých, nijak zvlášt výjimečných vlnitých vlasů, které jí sahaly něco k ramenům, přes jeji hnědé oči... Počkat, spatřila jsem snad záblesk ohně? Třeba zas tak obyčejná nebude, jak se na první pohled zdá. Sjela jsem jí pohledem a pomyslela jsem si, že s trochou péče by z ní mohla být i hezká holka. Ale to není moje starost, ona do mého úkolu nepatří.

„Tohle je moje místo," pípla stydlivě a já v duchu zasténala. A pak jsem se zamyslela, třeba když pomůžu i téhle chudince, tak to s těma nahoře pohne a oni zruší můj trest. Za zkoušku nic nedám, stejně tu nějakou dobu ztvrdnu kvůli tomu pitomci.

„To jsem nevěděla, jsem tu nová. Kat Guardian," natáhla jsem k ní ruku a ona ji s menším zaváháním přijala.

„Výborně, vidím, že jste se ujala naší nové studentky, slečno Sandersová," ozval se od katedry hluboký hlas a já se zvědavě podívala na mého nového profesora historie. Nevypadal špatně, pomyslela jsem si a byla jsem zvědavá na jeho formu studia. Je docela zvláštní se "učit" o událostech, které jsem zažila na vlastní kůži. Moje sousedka vedle mě nesměle přikývla a sedla si vedle mě. Znala jsem ji sotva pět minut a už mě její ušlápnutá povaha lezla krkem.

„Říkej mi Ariano," pípla na mě ještě před tím, než se plně ponořila do studia, a mně tím nezbývalo nic jiného, než začít také vnímat profesorův výklad. Popravdě, už jsem zažila i nudnější hodiny, profesor James Lucas pojal výuku docela zábavnou cestou, takže se studenti rádi zapojovali do hodiny. A navíc, ruku na srdce, byl vážně sexy.

„Co máš teď za hodinu?" podívala se na mě tázavě Ariana, když zazvonilo, a já se lehce zamračeně zadívala do svého rozvrhu.

„Angličtinu," zamumlala jsem a ona se jemně usmála

„Tak to můžeš jít se mnou," kývla na mě a já ji následovala. Cestou mi bliklo poznání, koho mi tak moc připomínala. Celleste! Do prkenný podlahy, to je nějaká forma srandy? Přišlo mi, jako kdybych se vrátila v čase o dva tisíce let zpět. Zmučeně jsem v duchu zavyla a raději jsem přidala, aby mi ta myška neutekla. Sedla jsem si automaticky vedle ní a pozorně si ji prohlídla. Opravdu, když jsem se zaměřila na její tvář, tak jsem v ní viděla Celleste, a to mě docela děsilo. A že na světě bylo opravdu hodně málo věcí, kterě mě dokázaly vyděsit. Tenhle úkol asi bude těžší, než jsem si původně myslela.

„Ale, ale, naše nula si našla kamarádku?" zaslechla jsem za námi čísi otravný pisklavý hlas následovaný hromadným smíchem. Střelila jsem pohledem k Arianě, která se zahanbeně stáhla a snažila se sesunout po své židli co nejníže. Přimhouřla jsem oči a podívala se na blondýnu z rána. Zvedla jsem obočí a skrze brýle si ji pobaveně prohlídla. Což ji zjevně překvapilo, asi čekala, že se stáhnu stejně jako moje sousedka. Ale to se, holčička, šeredně spletla, možná do ted byla královna školy, která s chutí šikanovala slabší, ale odted se naučí, jaké to je být na druhé straně šikany.

„To jsi mluvila o mě?" zeptala jsem se ledově klidně a pak se zadívala na jmenovku na jejím sešitě. „Amber?" přečetla jsem si jméno, které se k ní dokonale hodilo. Rozhlédla se po svých stejně blondatých a stejně mozkově neobdařených přítelkních pro podporu.

„Nula se k nule hodí," získala zpět svoji sebejistotu a já se pobaveně uchechtla a pak jsem se otočila zpět na své místo.

„Nedovol jí, aby nad tebou měla moc. Je to jen ubohá holka, která má jen svůj umělý vzhled a pitomý husičky, který k ní vzhlížejí, protože má bohatýho tatínka. Ty más mnohem víc," řekla jsem Arianě dostatečně nahlas, aby to v tiché třídě každý slyšel. Za mnou se ozývaly pisklavé námitky, ale já se soustředila jen na Celeste, teda na Arianu. Už v tom začínám mít zmatek. Překvapeně ke mně zvedla hlavu a já v jejích očích spatřila neprolité slzy a někde v dálce i ten oheň, kterého jsem si všimla první hodinu. Myslím, že naše malá myška skrývá velké tajemství, o kterém možná neví ani ona sama.

„Proč se mě zastáváš? Udělají ti ze života peklo jako mně," špitla tiše a kdybych neměla tak dobrý sluch a neviděla jsem, jak se jí hýbou rty, tak bych si pomyslela, že se mi to jen zdá.

„Věř mi, že já se jich opravdu nebojím," uchechtla jsem se pobaveně a pak se lehce zamračila. „Máš na víc, než jsen sedět v lavici se sklopenou hlavou," mrkla jsem na ni a jí se na tváři objevil jemný úsměv. „Neboj, nenechám tě v tom plácat, pomůžu ti," řekla jsem tiše, když dorazil profesor, a pak už jsme se obě ponořily do výkladu. Teda já se spíš myšlenkama vrátila zpět. K době, kdy jsem poznala Celleste.

„Ještě jednou si o mně dovolíš říct něco podobného, a zažiješ peklo," sykla mi do ucha Amber, když jsme vycházely ze třídy. V duchu jsem se uchechtla, ty nemáš o pekle ani zdání, holčičko.

„A to jakože od tebe?" zeptala jsem se posměšně a ona zrudla a začala rozčílením koktat

„Co-co si to d-dovoluješ, ty chudinko?" rozčilovala se a já si jen založila ruce na prsou a pobaveně sledovala její výlev.

„Už jsi skončila?" zeptala jsem se se znuděně a ona na mě vyvalila svoje modrý oči. „Musím jít totiž ještě na jednu hodinu a nechci kvůli tobě první den přijít pozdě,"poznamenala jsem a lehce jí odstrčila stranou. Samozřejmě, že nás sledovala celá chodba, a ti, kteří tu nebyli, se to jistě brzo dozví. Ta nová holka si dovolila odporovat královně školy.

Na konci chodby jsem zahlédla Arianu, která jako jediná nesledovala nás, ale očima propalovala díru do zad vysokému hnědovlasému klukovi. Vypadalo to, že je to kamarád mého svěřence. Takže holčička je zamilovaná? Co mi to, u satana, jen připomíná? Opravdu se minulost začíná opakovat, bezva, tak teď to jen zase nepohnojit, aby mě nečekal dvojnásobně dlouhý trest. To už by mě asi vážně klepla pepka. Protlačila jsem se až k ní a cestou jsem vesele mrkla na její tajnou lásku, který překvapením otevřel pusu a sledoval mě, když jsem došla k Arianě a zahákla jsem paži o její.

„Pojď, nebo vážně příjdeme pozdě," popohnala jsem ji a sotva jsem skryla úsměv, když se otočila, aby se ještě jednou mohla podívat na svoji tajnou lásku. „Je pěknej," poznamenala jsem jen tak mimochodem, když jsme seděly v učebně trigonometrie a čekaly jsme, až dorazí profesorka. Zarazila se uprostřed kreslení do sešitu a vyděšeně se na mě podívala. Pak sklopila pohled zpět ke svému obrázku

„Nevím o čem to mluvíš," zamumlala a já pobaveně vyprskla.

„Mluvím o tom krasavci, který právě vstupuje do třídy," zasmála jsem se a ona okamžitě zvedla hlavu a podívala se ke dveřím. Stál tam a smál se něčemu, co zrovna říkal třetí z jejich party. Musela jsem jí uznat body, byl to opravdu fešák. Vysoký, ramentý a měl roztomilý úsměv.

„Já-já..." začala, ale já jsem ji utnula mávnutím ruky.

„Nikomu nic neřeknu, nemusíš se bát," uklidnila jsem její koktání a ona si hlasitě oddechla, což mě opět pobavilo. „Ale ty bys měla," prohodila jsem jen tak mimochodem a ona se na mě zděšeně podívala, jako kdybych byla psychicky nemocná

„Je to Andrew Maddison, queaterback školního fotbalového týmu," řekla, jako kdyby to něco vysvětlovalo. Jen jsem pokrčila rameny a zhoupla se na židli. Můj plán hrát si na tichou stydlivou utápnutou chudinku stejně už dávnou vzal za své, tak co.

„A ty jsi Ariana Sandersová, jedna z nejchytřejších holek, kterou jsem v životě poznala," protočila jsem oči a ve skutečnosti jsem nelhala. Mezi hodinama jsme si totiž stihly ledaccos říct a já zjistila, že ta holka je génius a dokonce jí tři univerzity nabízejí plné stipendium. Šly jí snad všechny předměty a já díky ní začínala přemýšlet o tom, že přehodnotím svůj názor na smrtelníky alespon částečně.

„Ariano prosím tě, nemáš ten úkol na fyziku?" objevil se u nás zničehonic Drew a já se potichu zasmála jejímu zrudnutí.

„A-ano, mám, chceš si ho půjčit?" vytáhla sešit z tašky a podala mu ho. Vysloužila si tím zářivý úsměv.

„Díky, jsi zlatá," mrkl na ni a pak se pohledem zastavil u mě. Vyzývavě jsem mu pohled oplácela. Párkrát zamrkal a pak sklonil pohled k sešitu ve své ruce.

„Není zač," pípla tiše a já zvedla oči v sloup. Tohle nikam nevede, ten kluk, ať to byl kdokoliv, tak byl do naší myšky blázen. A já se rozhodla, že tohle jejich společné trápení ukončím

„Jmenuju se Kat a jsem ve městě nová. Moje teta se rozhodla, že bych mohla uspořádat takovou menší uvítací party. Jestli chceš, tak můžeš i se svými kamarády přijít," nabídla jsem mu a sama nad sebou jsem žasla, jak rychle jsem to dokázala vymyslet.

„No, já... Skvělý, určitě příjdeme." Střelil pohledem po Arianě a já si v duchu mnula spokojeně ruce.

„Dobrá, tady máte adresu a začínáme v osm," podala jsem mu lísteček se svojí novou přechodnou adresou a on se na mě vděčně usmál. Ještě jednou se podíval na moji sousedku a pak odkráčel ke svým zvědavým kamarádům. Cítila jsem na sobě něčí pohled a když jsem zvedla hlavu, střetla jsem se s šedým pohledem svého svěřence. Zamyšleně si mě prohlížel a ani se nesnažil skrýt, že jsem ho načapala. Ale to už vedle mě Ariana popadla dech a zatřásla mojí rukou

„Jaká party? Zbláznila jsi se?" vyšilovala a já opět zvedla oči v sloup dnes už asi po sté.

„Podle tebe jsou ti kluci možná bozi, ale já jsem ve škole nová a chci se seznamovat," pokrčila jsem rameny a ona si mě ještě chvíli nevřícně prohlížela a nakonec přikývla.

„Užij si to," popřála mi tiše a já nedokázala potlačit tichá zavrčení, které ji vyděsilo.

„Ty huso jedna pitomá, tu party pořádám kvůli tobě a tomu tvému princi. Vsadím se, že jsi do něj zabouchlá od prvního ročníku a nikdy jsi s ním neprohodila víc než pár slov, že?" zabodla jsem do ní svůj pohled a ona zahabeně sklopila hlavu a přikývla. „Tak je na čase, aby se to změnilo," drkla jsem do ní a zářivě se na ni usmála.

„A-asi máš pravdu," přikývla nakonec a já raději nechala být to její asi.

„Jsem ráda, že se mnou souhlasíš, a po škole si nic neplánuj. Jdeme nakupovat," usmála jsem se na ni zářivě a zasmála se jejímu vyděšenýmu výrazu. Jo, tenhle úkol mě možná nakonec bude bavit. Třeba to nakonec skončí tím, čím to začalo. Celou hodinu jsem na sobě cítila pronikavý pohled a věděla jsem moc dobře, o koho jde. A proti mé vůli mi po zádech přejel mráz a já se lehce otřásla. Je to obyčejný smrtelník, u satana! okřikla jsem sama sebe a soustředila se na připravu dnešního večera.

Následující díl »

Autor: Rico, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Guardian demon Prolog a 1. kapitola:

Smazat | Upravit | 04.10.2013 [19:45]

úžasný :D :) Emoticon

2. Rico přispěvatel

03.10.2013 [18:23]

Soletka: jsem moc ráda, že se ti první díl líbil :) děkuju :)snad se ti bude líbit i další kapitola :) Rico

Smazat | Upravit | 03.10.2013 [18:02]

kde je pokračovanie?? :D je to super, neviem sa dočkať kedy pridáš ďalšiu časť.... už dávno som nečítala tak senzačnú poviedku... heh, nevedala som sa dosmiať na niektorých hláškach :DD + ten opis bol úžasný :D vážne sa mi to veľmi páčilo a aby som nezabudla.. úžasne píšeš ;) (viem, že sa opakujem, ale bolo to super! xD)

Přidat komentář: