OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Halo: 7. Mrchy alias moje BFF

01.05.2012 (20:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 658×

Kapitola 7.: Mrchy alias moje BFF

Roxanne:

„Co by? Jsem tu přáteli.“ Milounce jsem se usmála a dělala jsem "já nic, já muzikant", ale nesežral mi to.

„A to ses musela spřátelit zrovna s nima? Vždyť víš, že s nimi chce tvůj táta spolupracovat a zakázal ti jakkoli se kamarádit nebo dokonce randit s jeho spolupracovníky,“ povzdechl si.

Zatvářila jsem se kajícně. „Já vím, ale my jsme se s Harrym seznámili naprosto náhodou. Přísahám, že za to nemůžu,“ řekla jsem a nahodila jsem co nejsmutnější pohled. Simon se zase povzdechl.

„No, co s tebou? Ach jo. Ty mě jednou přivedeš do hrobu a to nejsi ani moje vlastní dcera,“ řekl. „Ale mám tě moc rád, víš zlato? A nechtěl bych, abys měla doma problémy,“ pověděl a přitáhl si mě do náruče.

„Vždyť já tě mám taky ráda, strejdo,“ pověděla jsem, usmála jsem se a pořádně jsem ho objala. Tyhle naše objetí mi vždycky nehorázně zvednou náladu.

Simon se usmál, po chvíli se ode mě odtáhl a začal mi cuchat vlasy. „Tak už utíkej, ale dávej si pozor na Harryho. Je to lamač dívčích srdcí a já bych nerad, aby zlomil i zbytečky toho tvého.“

Odehnala jsem jeho ruku, došla jsem ke dveřím a s rukou na klice jsem řekla: „Však se neboj. Já si Hazzu ještě zkrotím.“ Usmála jsem se a prošla jsem dveřmi k obýváku. Za sebou jsem slyšela jen Simonův upřímný smích.

V obýváku už byli všichni zase v klidu. Měli puštěnou televizi a dívali se na Toma a Jerryho. Bylo to celkem komické, ale kluci si to mohli dovolit a Mikey mohl říct, že cvičí na dobu po narození prcka.

Došla jsem teda k pohovce, na které seděl Harry, a přisedla jsem si k němu. Měla jsem štěstí, že byl rozvalenej: Měl rozglábený nohy od sebe a obě ruce měl položené na opěrce, o kterou měl opřená i záda. Uhnízdila jsem se tedy na jeho pravém boku. Jednu ruku jsem protáhla pod ním a dala jsem mu ji kolem pasu. Tu druhou jsem mu dala na břicho a nohy jsem skrčila tak, aby se nedotýkaly země.

Harry mě celou dobu sledoval se zdviženým obočím.

„No, co? Moje kosti si přejí pohodlí a tak jim ho dopřávám.“ Uličnicky jsem se usmála. Harry jen zakroutil hlavou a potom, co jsem se mu opřela o levou část hrudníku, se jenom přidušeně zasmál.

Simon se mezitím už přemístil z kuchyně do obýváku a sedl si zpět na svoje místo. Niall do něj rejpl a Simonův pohled díky tomu padl na mě s Harrym. Zatvářil se výhružně, ale já jsem se na něj jenom pousmála. To Niall ze sebe nemohl dostat slovo, tvářil se naprosto zoufale. Vím, že si dělal srandu, ale i přes to jsem se zvedla od Harryho a vydala jsem se k němu.

Harry se zatvářil zklamaně a výhružně se podíval na Nialla, který se zeširoka usmíval a otvíral svou náruč tak, abych se do ní mohla pohodlně usadit. Nechtěla jsem kluky rozhádat nebo rozeštvat a tak jsem si sedla jenom vedle něj. Věnovala jsem mu objetí, které jsem mu slíbila na letišti a potom jsem se opět vrátila k Harrymu.

Dlouho jsem u něj ale nepobyla, protože se po nějaké chvíli začal tvářit smutně Loui a Zayn se po chvíli přidal. To už jsem se ale rozesmála. Simon s Mikem si povídali o nějakých pracovních záležitostech, takže si nás ani moc nevšímali. Liam se celkem nudil a tak nebylo divu, když se začal smát taky.

„Kluci,“ zakňoural Harry, když jsem se znovu zvedala ze sedačky. „Neberte mi ji.“

„Neboj, zlato, sám nezůstaneš,“ usmál se Loui a vydal se za Harrym na sedačku. Uprostřed cesty jsme si plácli.

Sedla jsem si vedle Zayna a ten mi přehodil ruku kolem ramen. Začal mi šeptat do ucha, co všechno vtipného se jim povedlo vyvést na předchozí tour. Já jsem se skvěle bavila, ale Harry začal být nevrlý a to, i když vedle sebe měl Louse, se kterým mohl cukrovat a objímat se.

Celé odpoledne dopadlo skvěle a my jsme se potom skvěle bavili, jenomže potom mi zazvonil telefon. „Roxy, kde prosím tě ještě jsi?! Snad jsi nezapomněla na naši zkoušku, že ne?“ Byla to Ellise. Ta, která je z nás čtyř ta nejzodpovědnější.

„Jistě, že jsem nezapomněla, vždyť už jsem na cestě.“ Snažila jsem se znít klidně, ale v duchu jsem si nadávala, jak jsem na něco takového mohla zapomenout.

„No, tak ať si tu co nejdřív.“

„Neboj, do deseti minut jsem doma,“ ujistila jsem ji a típla hovor. Tak to bylo o fous. Dala jsem si hlavu do dlaní a začala jsem nadávat. Musím říct, že dost sprostě.

No, a když jsem zvedla pohled od rukou a podívala jsem se po místnosti, tak mi rázem sklaplo. Kluci na mě koukali jako na zjevení. Zřejmě je nenapadlo, že umím tak „nádherně“ a obsáhle nadávat. Některá slova ani neměli ve slovníku.

„Co se děje, Roxy?“ zeptal se Liam, který se jako první vzpamatoval.

„Holky mi volaly. Teda, Ell mi volala. Musím jít domů. Zapomněla jsem na zkoušku novýho songu. Takže, sorry kluci, ale musím valit. Za deset minut musím být doma a jsem velice zvědavá, jak se mi to povede,“ vysvětlila jsem a mezitím jsem je všechny poobjímala. Harrymu jsem dala malou pusu na tvář, obula jsem se a rychlostí blesku jsem se hnala domů.

***

 Domů jsem dorazila později, než jsem předpokládala, a když jsem nebyla úplně pomalá, tak nějak extra rychlá jsem taky nebyla.

Vběhla jsem do předsíně a začala jsem si vyzouvat boty, odhodila jsem batoh na lavičku a co nejrychleji jsem se snažila dostat do našeho malého nahrávacího studia.

„Holky, moc se omlouvám, že jdu pozdě. Opravdu mě to mrzí.“ Snažila jsem se do hlasu vložit všechnu svoji lítost, ale moc se mi to nepovedlo, protože holky měly založené ruce na hrudi a zuřivě podupávaly pravou nohou, všechny. O ou, asi mám průšvih.

„Já se fakt moc omlouvám,“ řekla jsem a vykouzlila jsem si na tváři pohled ztraceného štěňátka.

Holky se najednou rozesmály. Mrchy. Celou dobu si ze mě dělaly srandu. A to jsem se ta snažila, aby se na mě nezlobily. No, a to si říkají moje nejlepší kamarádky.

Začaly jsme nahrávat naše hlasy. Každá z nás měla nějaký úsek, ale refrén jsme zpívaly dohromady. Trvalo nám minimálně dvě hodiny nahrát takovou tu hrubou strukturu, která se musí ještě všelijak dodělat a doladit, aby to stálo za to. K této nové písničce s názvem Sun Rising jsme se rozhodly natočit i takový jednoduchý klip.

Kameramana nám bude dělat Oliv, a když budeme potřebovat nějaké společné záběry, tak poprosíme o pomoc kolemjdoucí. Nakonec jsme se totiž dohodly natáčet klip v ulicích Londýna, u kavárny Starbucks, u MilkShake Palace, ale taky kolem Nando´s, Big Benu, London Eye a všelijakých památek, prostě na našich oblíbených místech.

S nahráváním jsme skončily kolem osmé hodiny večerní, takže jsme byly všechny pořádně utahané a tak jsme si udělaly společnou večeři, při které jsme se sešly v obýváku. Potom jsme chvilku blbly u televize a nakonec jsme se každá rozešla do svého pokoje.

Já jsem se osprchovala, zapnula jsem notebook a vlezla jsem jak na Twitter, tak na Facebook a taky na Skype.

Na Twitter a Face jsem dala zprávu, že s holkama pracujeme na nové písničky, která bude ale brzo hotová, a tak se na ni můžou fanoušci těšit na Youtube. V P.S.  jsem dodala, že děláme i klip, ale že song bude na netu co nejdřív jako lyric video.

Hned jsem se dočkala retwetů a lajků. Byla jsem nadšená. Naše fanoušky zbožňuju a většinu oznámení přidávám na všelijaké internetové stránky právě já. Na Skypu byl i Harry, ale jelikož jsme celý den strávili spolu a taky s rukama, tak jsem si řekla, že mu napíšu jenom zprávu na dobrou noc.

Dobrou noc a pěkné sny, Hazzo. :*

Tobě taky, Roxie. MTR.

I já tebe.

Po odeslání druhé esemesky jsem vypnula noťas a po zhodnocení dne jsem s úsměvem na rtech usnula spánkem šťastných.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Halo: 7. Mrchy alias moje BFF: