OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » He saved my life - Kapitola čtvrtá



He saved my life - Kapitola čtvrtáA je tu poslední kapitola. Povídka sice krátká, ale doufám, že alespoň pro některé zajímavá. Snad jsem nepohoršila fanoušky HP. Tak tedy, jak celý příběh dopadne? přečtěte si níže. Vaše LittleGii

He save my life

Kapitola čtvrtá

 

„Přeci jen něco umíš.“ Hlasitě se smál, když ke mně začal vysílat kletby. Odrážel jsem je a viděl, jak v jeho očích roste hněv. Bál jsem se, aby sem někdo nepřišel, ale jak jsem tušil bylo to marné. Byla to chvíle, když se všude kolem začala ozývat lupnutí, jak se sem všichni přemisťovali. Celý řád zde stál, moje nová rodina, ale i moji bývalí přátelé ze školy, profesoři a ředitel. Voldemort se na chvíli zastavil a já také. Chtěl jsem jeho smrt v boji a ne ho nečestně zabít.

***

„Jak vidím máš zde početné zastoupení, myslím, že i já bych si měl přivolat pár přátel.“ Dřív ne si kdokoliv uvědomil, co se děje vyhrnul si rukám a tam, kde bylo skryté znamení zla se dotknul hůlkou. Had ožil a Severus vykřiknul. Voldemort se k němu otočil a na tváři mu zase pohrával ten úškleb.

„Co se děje můj drahý příteli?“ zeptal se ho posměšně Voldemort. Snape mi vyprávěl o všem, co následovalo poté, co Voldemort zmizel. Někteří se vzdali, jiný lhali, ale bylo jen málo těch, co se obrátili na druhou stranu. On byl jedním s nich.

„Tvé znamení je mrtvé, otočil jsi se na druhou stranu. A právě teď, když sem všichni míří, ty zemřel. V těle se ti právě teď rozlévá jed, který nejdříve zastaví všechny důležité orgány a nakonec i srdce. Bude to bolet.“ Jeho hlas se ozýval přes celou louku a všichni včetně mě ho pozorovali, jak se sklání na Severusem. Ten k němu zvedl pohled a najednou na jeho tváři nebylo ani zbytku po nedávné bolesti.

„Nezapomínej, že to já byl, kdo vymyslel ten jed. Já nejlepší lektvarista , které ho znáš a myslíš, že bych byl takový hlupák a nechal se zabít vlastním, jedem. Já ten jed vymyslel, já znám jeho protijed.“ To už se okolo začali zhmotňovat ostatní. Začal zuřivý boj členů Voldemortovi armády a členů Fénixova řádu, Weaslyových, učitelů, ale i žáků.

„Dostal tě.“ Provokativně jsem na Voldemorta ještě mrknul než na mě vypálil další kletbu. Hravě jsem ji odrazil. Zjevně měli všichni smrtijedi nakázáno na mě neútočit a tak to byl boj mezi jím a mnou, na život a na smrt.

 

Pohled nikoho

Dvě rozdílné strany proti sobě bojovali, na obou někteří padli, ale většina z temné strany. Teď už všichni jen pozorovali ten nejdůležitější boj, který rozhodne o jejich osudu. I mladý Harry si to uvědomoval. Věděl, že jestli tento boj prohraje uvalí všechny v nemilost, nejen proto že bojovali za něj.

 

Pohled Harry

Překvapil mě. Vyrazil mi kouzlem hůlku z ruky a já po ní skočil. Vyslal další kouzlo, které mě připoutalo k zemi a já se nemohl zvednout. Zvedl jsem k němu pohled a vyděl jak strašlivě se šklebí.

„A tak přišel konec Harryho Pottera,“ říkal právě. „Chlapce, který náhodou unikl smrtelné kletbě, chlapce o kterém všichni mysleli, že dokáže zničit právě mě. Vyvoleného.“ Mám jen jednu možnost. Začal jsem se soustředit. Snažil jsem se o to, co jsem zkoušel celé měsíce. Byla to jediná šance. Namohl jsem se hýbat ani mluvit. Opravdu jsem všechno vsázel jedině na jedno. „Zemřel tak, jak měl zemřít před sedmnácti lety. Rukou toho, který se nad ním smiloval a prokázal mu rychlou smrt.“ V ten moment se rozhodl k poslednímu kouzlu, které jsem měl v životě spatřit. Já vložil všechno do toho němého výkřiku. „Accio hůlka.“

 

Pohled nikoho

Před zraky všech se stal zázrak. Aniž by se Harry pohnul nebo promluvil. Jeho hůlka mu vlétla do ruky, shodil ze sebe neviditelná pouta a v tentýž moment odrazil kletbu, která ho měla zabít. Kletba se odrazila a zasáhla toho, kdo ji proti chlapci vyslal. Voldemort se s vyděšeným výrazem skácel k zemi, kde zůstal ležet. Chvíli ještě bylo ticho, než kopec zavalila hromada výkřiků, breku a gratulací, i když nebylo čemu gratulovat. Snad jen tomu, že téměř všichni přežili.

Ginny rychle vyhledala Harryho, kterému okamžitě vlepila takový pohlavek, že ani její máma by se za to nemusela stydět, pak ho pevně objala a políbila. Harry pak putoval z náruče do náruče. Z objetí přátel, do objetí rodiny a známých. Jen v jedné náruči se na chvíli zastavil.

„Si opravdu mocný čaroděj, Harry.“ Tatáž slova, kdysi v budoucím času pronesl Brumbál a nyní mu je sám Severu Snape říkal. Však Harry dokázal to, co nikdo jiný před ním. Harry ho pevně objal a putoval dál.

Temné časy byly prozatím zahnány, ale všichni věděli, že jednou zase přijde někdo, kdo bude toužit po moci, že se třeba objeví i jiný Vyvolený. Ale nikdy už nikdo z nich nezažije takový boj, jako byl tento.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek He saved my life - Kapitola čtvrtá:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!