Innocentia - 11. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Innocentia neboli nevinnost je romantická povídka, kterou vypráví hlavní hrdinka Izabel a její nejlepší kamarád Tayo. Příběh vypovídá o nesnadné lásce Chestera a Izabel. Jako provokatérka, která se ráda pře, je do něj nemyslitelně zamilovaná a nechce si to připustit. Všechny rockery z tour to k ní táhne, protože je sladce nevinná. Nejblíž k ní má však její horší polovička Tayo, který je do ní blázen a především je sukničkář, nejlepší ve svém oboru.

22.06.2011 (19:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 905×

On:

Celý večer mám zkažený. Sedím na proti hrdličkám a zírám, jak se okusují. Jemně a toužebně se líbají na rty. Hladí se po tvářích, vlasech a krku. Chazzy si dovolí zajet i někam jinam, až mu občas musí odstrkávat ruce - tomu se zvesela šklebím. Tisknou se k sobě jako by zítřek neměl přijít. Vpíjí se do ní tak, jak bych to chtěl udělat já… Začínám z toho cvokatit! Raději se otočím stranou a zachmuřím se. Nemám svou denní dávku kvalitně ztráveného času, jsem plný energie a nevím, na kom si ji vybít! Nakonec zapnu rádio a pustím taneční muziku. Potřebuju to ze sebe dostat. Nejlíp to vyskákat, jinak s ním za chvíli budu moct orat.

„Maličká, co takhle vzít mě na vědomí?" Zazubím se na ni, když se odlepí od Chestera a dojde si pro pití.

„Beru tě na vědomí," vydechne mi do ucha, jen co ji uvězním ve své náruči. Poplácá mě po ramenou a nechá mě příst jako kočku, když se mi otře stehnem o rozkrok a mačkavě mě potěší. Zkroušeně, přímo nadrženě, vzdychnu a nechám ji, aby se ode mně na krok odpoutala. Při pohledu na její krásný tělo zaskučím tenhle den po druhý. Přivinu ji k sobě znovu a nalepenej na její horké postavě se ploužím a dráždím sám sebe.

„Dneska jsem si neužil," fňuknu.

„Ty můj chudáčku." Soucitně mě pohladí po vlasech.

„Potřeboval bych polaskat." Políbím ji něžně na krk.

„To musíš za jinou."

„Když já bych chtěl tebe," zakňourám a ještě víc ji k sobě přitlačím. Jemně zavrtí hlavou.

„Ach jo. To abych si to nakonec dělal ručně." Téhle poznámce se Izabel uchechtne. Zadívám se na Chestera. Propaluje nás pohledem, ale nezdá se, že by žárlil. Ví, že s Maličkou máme víc než přátelský vztah, ale jinak žádná divočina. Pomazlí mě, políbí, ale nic víc mi nedovolí, což ve mě vyvolává nelibé pocity.

„Nikdy jsme spolu nic neměli," vyčtu jí jemně, zatímco se dívám, jak nás Chazzy sleduje.

„Týden jsme spolu chodili." Připomene mi.

„Krásný čas." Zasním se.

„Proč krásný? Podváděl jsi mne, cos mohl!" prskne a pustí mě. „Mám z těch dob takové parohy, že neprojdu dveřmi." Ukáže si na hlavu.

„Ale no tak, Maličká!" Zvednu v beznaději ruce, zatímco ona si obkročmo sedne na Chestera.

„Teda, tebe mi byl čert dlužen," vyčtu mu. Oplatí mi škleb a políbí ji na čelo, ruce na jejím pozadí.

„Na tohle bych se neměl dívat." Zamračím se. Nemám teď nervy na malé soukromé porno, v hlavní roli má drahá polovička a Chester.

„Co je, Tayo?" Joe si přisedne.

„Být tebou, Joe, tak se ho dneska moc nedotýkám… Taky by tě mohl zneužít." Kření se Iz.

„Moc vtipný!" Zaškaredím se. Ještě si ze mě, z takové trosky, jakou jsem se stal, bude dělat legraci.

„Tayo dneska nikoho neměl… Nerozhodil mezi maskoty své hormony. Celibát jak vyšitý." Šlehnu po ní nepříjemným pohledem, jen pokrčí rameny.

„Tos říkat nemusela," zafuním.

„Taky mám pár věcí, které bych na tebe mohl Chazzymu prásknout." Zvednu obočí a připomenu jí její hříšky. S pobavením sleduju, jak mu v náručí celá zkamení a na tváři vydoluje vyděšený výraz, který se během rozhovoru začne stupňovat do extrému.

„Povídej!" Chester je hned zvědavý.

„Tayo, nech si to pro sebe laskavě!" varuje mě moje drahá polovička a propichuje mě pohledem.

„Víš, jak v noci spáváme spolu… Mazlík se potřebuje v noci tulit…" Připomenu jí, aby věděla, kam mířím. Každou noc, kterou s ní trávím - samozřejmě jen na to spaní bez sexu - se převaluje a do ticha noci vzdychá Chesterovo jméno! Mohl bych se z toho zbláznit, kdybych ji v náruči zrovna neměl já. Tulí se celou noc ke mně a evidentně myslí na něj!

„Mlč, tupoune!" Zamračí se a s očima štěňátka prosí, abych to utnul včas.

„Jen pokračuj." Mrkne na mě Chester. Izabel se od něj začne odtahovat. Majetnicky ji přivine k sobě a mávne mi na pokračování. Úsměv od ucha k uchu.

„Každou noc jsem slyšel tvé jméno… Vzdychala ho ze sna." Povytáhnu obočí a s pohledem "To máš za to" se na ni zadívám a vychutnávám si ji.

„Ty jsi v noci vzdychala moje jméno?" Chester se na ni s pohledem plným něžností otočí.

„Ne!" brání se Iz.

„On kecá!" A šeptem mi vynadá.

„Ty seš vážně inteligent, Tayo!" Pak se otočí na Chazze a toužebně ho sjede pohledem.

„Možná jednou." Pokrčí rameny a zesmutní. Její tvářička se promění v nevinnou a andělskou. Přesně tu, kterou tolik zbožňuju. Mohl bych se na ni dívat do nekonečna, ach jo. Další připomínka se jí taky nelíbí. Zapátrám v paměti tam, kde jsem ji budil slovy "Miláčku, vstávej." A ona mi řekla Chazzy! Chestera to samozřejmě zaujme.

„Ale to bylo jenom tím, že ty si mi pořád říkal miláčku," brání se má drahá a roztomile se červená.

„Ty jsi tak ulhaný, až to bolí!" Šlehne po mě polštářkem a odpoutá se od Chestera. Jen co dosedne vedle mě, snaží se mě jím zadusit. Se smíchem se bráním. Nakazíme chechtavou atmosférou celou Mekku, takže se za chvíli díky Izabel a jejímu snažení, všichni řežou jako kojoti.

„To nemá cenu!" Vzdychne zachmuřeně a odplouží se ode mně. Posadí se vedle Chazze a trucuje.

„Taky ti asi neřekla, jak moc má ráda tvoje tetování…" Mrknu na Chazze. Hned je v obraze.

„Ne, to neřekla." Zadívá se na ni.

„Říká, že máš barevnou kůži…" řeknu, na tváři široký úsměv. Chazzymu se pojmenování líbí.

„To je roztomilý, miláčku." Políbí ji na nos. Izabel se mlčky usměje a uchopí Chesterovu dlaň, jemně po ní přejíždí prstem až dojde k jeho kérce začínající na zápěstí. Obkresluje plameny a s upřeným zasněným pohledem si je prohlíží. Pak se otočí pohledem k Chazzymu.

„Zbožňuju tvou barevnou kůži," řekne šeptem a přitulí se k němu s povzdychnutím.

Odchytne si mě chvíli před spaním.

„Proč jsi takový?" Chytí mě za ruku a propleteme se prsty.

„O nic nešlo, Maličká." Pohladím ji po vlasech a chci ji k sobě přitáhnout, jenže ona se brání.

„Jak nešlo? Byl to trapas! Nechci, aby Chester něco takového věděl!" Připomene mi, co jsem na ni všechno vybalil.

„Vždyť to je roztomilý," řeknu upřímně.

„Kdybych byl na Chazzyho místě, byl bych štěstím bez sebe." Dlouze vzdychne.

„Já nechci… Nechci, aby něco takového věděl." Zas ty její smutný oči.

„Máš ho ráda, proč by to nemohl vědět?" Nechápu.

„Prostě… Já už mu řekla, že ho…" Obrátí oči v sloup. „Že ho miluju." Zbožně vydechnu. „A teď to s těmi city nechci přehánět."

„Máš problém mu říkat, jak moc ti na něm záleží?" Ušklíbnu se. „Ale no tak, znám tě. Na to nezapomínej!" vybafnu na ni, když se přede mnou kroutí jako tanečnice u tyče. Jen trhne rameny a s naříkavým pohledem odejde.

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování