OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Láska ve větru - 15. kapitola

03.12.2011 (16:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 896×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

15. kapitola - „Cítíte její vůni?“

Diana

Vzdáleně vnímám Dickův hlas a jsem hrozně zmatená! Celé tělo mě tíživě bolí, především v podbřišku mě ustavičně horce bodá. Oči mám v jednom ohni, protože mi do nich nakapal něco tak příšerně řezavého, až jsem měla pocit, že je to snad kyselina! Díky tomu se mi vidění o tolik zhoršilo, že rozeznávám jen něco málo. Zbytek světa je podivně zamlžený, nechutně rozmazaný. Cítím, jak se mi po tvářích kutálí bolestné slzy, zatímco mnou proudí strach jako divoká vlna, potápí mě a nedovoluje mi dýchat, zatímco se mi neúnavně zvedá žaludek v ostrém stresu.

„Nedal jsi jí toho moc?“ zašeptá tiše Chester. „Mám strach, že jí to úplně oslepí. Mám rád její oči…“ prská svým drsným hlasem, zatímco obchází kolem postele jako smrtka.

„Nedal jsem jí toho moc! Přece jsi

říkal, že jí to neoslepí, protože není stoprocentní upír,“ ozve se namyšleně Dick a tvrdě mě chytne za tvář, donutí mě pohlédnout mu do rozmazané tváře, ze které nedokážu vnímat téměř nic.

„Ano, jen jí to rozostří vidění na delší dobu,“ hlesne pobaveně Chazzy a přejede drápy od stružky mých ňader až po břicho, kdy za sebou tvoří dlouhé hluboké rýhy, až sebou cukám a usykávám bolestí.

„Prosím!“ zasténám bolestně a zachrastím pouty, kterými mám ruce připoutané k pelesti postele. Kdosi mi drápy zaryje tak silně do stehen, až vykřiknu.

„Tys byla tak neposlušná ovečka!“ zavrčí násilně Chester a odtáhne mi nohy od sebe.

„Chazzy, prosím!"

„Drž hubu, maličká!" Jeho hlas zní tak příkře, nezdravě cize.

Vážně je to on? Ale proč ho náš syn nepoznává a jeho doteky tak moc bolí! „Chestere, prosím… Naše dítě,“ dostanu ze sebe, když zkoumá svou vlastní značku na mém stehně. Je tím tak moc zaujatý! Přejíždí přes jizvu drápy, ale jsem natolik zoufalá, že ani nevím, zda mi to způsobuje slast nebo bolest.

„Jak dlouho to vydrží?“ ozve se netrpělivě Dick a zatahá mě za vlasy.

„Tak dlouho, jak bude třeba.“ Rozesměje se Chester a donutí mě rozevřít rty.

„Co se děje?“ zazoufám si a snažím se prohlédnout alespoň něco, ale oči mě zradily.

„Řekl jsem ti, že máš být ticho!“

Z toho tónu mě zamrazí v zádech. A když mi na jazyk položí žhavý řezavý uhlík, zařvu a zhroutím se v agónii. Křížek, samozřejmě.

„Přece jsem ti to slíbil,“ zašeptá mi nadšeně do ucha a zatne se mi drápy do boků.

Cítím, jak mi to v jazyku propaluje díru. Vůně seškvařeného masa mi vniká do nosu a já se div neudusím. Vytřeštím oči a snažím se to vyplivnout. Ta bolest je tak neúnosná, tak ostrá a ohnivá, jako bych měla každou chvíli začít hořet.

„Jsi neposlušná," sykne skrze zuby a zalepí mi ústa páskou.

Hurónsky zachrčím s tvrdě přimknutými rty k sobě.

„Trochu upíří slasti, maličká!" Tvrdě se mi zakousne do krku, tak hluboko a bolestně, že mi v celém těle propukne bouře.

Do podbřišku jako by mi někdo zabodával nože. Náš syn trpí!

* * *

Chester

„Chazzy?" zadívá se na mě Mia, když se objevím s dvojčaty a jejich věcmi v náručí.

Evidentně vypadám dost hrůzně, protože se cítím absolutně na dně, neschopný Di kdekoliv vycítit a najít ji!

„Kde je ten hajzl?!" zavrčím temně a zoufale, když ho náhle spatřím vycházet z kuchyně.

Tváři se spokojeně. Na tváři mu raší ten jeho frajerský křivý úsměv, tělo má uvolněné a nadšené životem.

Mám nesnesitelnou chuť ho okamžitě zabít!

„Kdo?“ ptá se nechápavě Mia s očima na vrch hlavy. „Co se stalo?“

Děti položím na pohovku a bezduše drapnu Dicka pod krkem a tvrdě ho přirazím ke zdi, drápy zabodnuté v jeho hrdle. „Kde je Diana!?“ zařvu na něj tak vztekle, až se jedno z dvojčat rozbrečí.

„Co-cože?“ vyhekává Dick, nejspíš překvapený mou nečekanou silou.

„Ptám se, kde je Diana!“ opakuju nenávistně. Nejraději bych ho na místě zabil! Ale bohužel se musím krotit, protože tohle rozhodnutí by mohlo způsobit, že … už bych ji nikdy nenašel!

„Kurva, co já vím?!“ hlesne přidušeně a dál mě nechápavě probodává modrýma očima.

„Do hajzlu, ptám se tě, kde je!“ Znovu s ním prudce uhodím do zdi, až se celý nakrčí.

„Kurva, nevím kde je!“ štěkne a oplatí mi silný stisk.

„Mohl by ses uklidnit a říct, co se stalo?" snaží se Mia, ale já jako bych jí nevnímal. „Děsíš tím děti!" prskne, když se rozbrečí i druhé dvojče. Všechno dělají synchronizovaně, takže se není čemu divit.

Jen nerad pustím toho hajzla. „Děje se to, že Diana zmizela!" řeknu zlostně a zlomeně a překonávám chuť ho zmlátit. Vši silou ho od sebe odstrčím a místo připravované rány vezmu do náruče obě děti, co po mně natahují ručičky a znovu se je snažím uklidnit, aniž bych přestal Dicka sjíždět nenávistným pohledem. Jak mi tohle do hajzlu mohl udělat?!

„A ty si myslíš, že s tím mám něco společného?! Kurva, zbláznil ses!" vyjede po mně a štíhlými prsty si zajede do blonďatých rozčepýřených vlasů. Je celý roztřesený a obávám se, že to není jen z toho, jak moc jsem ho stisknul. „Ona je pryč… Jak jsi to mohl dopustit, ty kreténe!“ zařve na mě zoufale a div si ty vlasy nevyrve, zatímco mu tvář protíná naprostá panika. „Říkal jsem ti, že jí tam nemáš nechávat samotnou! Bylo to tam pro ní nebezpečný!“ Jedním máchnutím dlaně shodí z baru skleničky, které se se zvučným hlukem porozbíjejí na kamenné podlaze.

„Drž hubu nebo ti ji rozmlátím!“ zavrčím zle, naštvaný jeho přehnanou reakcí. „Nehraj tu na mě divadlo!“ Je mi jasné, že jsem neměl letět pryč a vyčítám si to každou minutu, ale slyšet to zrovna od něj, když on za všechno může, je více než směšné!

„Diana vážně zmizela?“ rozechvěje se Mia a přitáhne k sobě zděšeného Balta. „A proč si proboha myslíš, že za to může Dick?“ zahledí se na mě jako na nemocného.

Znechuceně odfrknu: „Jen ať ti poví, jaké divné věci se děly, když u nás byl… A jak záhadně přestaly ve chvíli, kdy odešel!“

„Ty magore, já za nic nemůžu! Víš, že bych pro ni udělal první poslední! To ty jsi ten, který z ní udělal hromádku neštěstí! Já debil ti pomáhal, abys jí znovu získal! Vědět, jaký jsi kretén, nechal bych si ji pro sebe! A rozhodně bych ji nenechal samotnou!“ zařve panicky a modré duhovky má tak podivně pobledlé, jako by zešílel. Vrhne se na mě, ale v poslední chvíli ho zastaví Cristoball.

„Hej, no tak klid!“ Postaví se mezi nás, zatímco já položím děti a rovněž se vydrápu na nohy, abych mu mohl za tyhle řeči rozbít ciferník. Ball nás drží pažemi od sebe a snaží se nás uklidnit. „Najdeme jí!“ zavrčí směrem ke mně rozhodně. „Uklidněte se, kurva. Najdeme jí!“

„Jasně, upíři přece svoje kořisti cejtí, ne?“ vloží se do toho jemně Mia. „Jsi s ní spjatej… Navíc seš upíří víc než kdy jindy. Nebude to žádnej problém. Bude to dobrý.“ Hladí mě po vlasech a snaží se uklidnit mé rozechvělé tělo.

„Upíří možná," ušklíbnu se bolestně a vytrhnu se Cristoballovi. „Je mi to jasné. Nechtěla po dobrém, tak sis ji vzal po zlém, že? Jenže ona tvoje nikdy nebude, nikdy rozumíš! Chudák Desire, kdyby věděla, s kým čeká dítě… Vážně mi je jí líto, protože pořád bude na druhém místě!“ zavrčím zle. „Do hajzlu a já myslel, že jsi kámoš a přitom..." zavrtím nešťastně hlavou.

„Ty jsi vážně vůl, Chazzy.“ Zavrtí bezmocně hlavou a odtáhne se od Balla. „Nechtěl bych ji nešťastnou, copak to nechápeš? Měl jsem tisíc možností, tak proč jsem to neudělal už dřív? Kdybych jí chtěl pro sebe, vůbec bych ti nepomáhal!" Obejde neuroticky kolečko a s obličejem staženým hrůzou si dá ruce do kapes. „Vždyť já přece vím, že kdybych jí od tebe dostal, tak … bych ji zabil. Bez tvého jedu nepřežije ani ona, ani dítě.“

V hrudi mi bolestně zatepe a já mám pocit, že se rozložím na malé kousky. „Nevím, co se zrodilo v tvém chorým mozku," ušklíbnu se a Cristoball musí opět zasahovat, to když Dick vyjede po mně.

„Dicku, co je pravdy na tom, co říká Chazzy?" protne ho přemýšlivým pohledem Mia. Celkem mě její reakce překvapí, ale jsem rád, že se mě svým způsobem zastane. Že jen zarytě netvrdí, že on je v tom nevinně a já jsem blázen.

„Kurva, copak jste všichni zešíleli? Já bych to nikdy neudělal! Myslel jsem, že jsme s Chesterem přátelé a tohle si neděláme, ale asi jsem se zmýlil,“ zavrčí rdousivě a protne mě i Miu bezmocným pohledem, zatímco vytrhne dlaně z kapes a zatne je v pěst. „Po všem, co jsme spolu prožili, a já ti s Dianou pomáhal…" Mrskne po mně vyčítavým pohledem. „Místo, abychom šli a hledali ji, tak mě budeš idiotsky obviňovat! Kurva, neudělal jsem to! Neudělal bych to Di, přece víte, co pro mě znamená!“

„Tak kde jsi do hajzlu byl, když jsem se tu dneska zastavil? Všichni tu byli kromě tebe! Pak se vrátím domů a Di nikde! To jsou ale podivné shody náhod, že?"

„Byl jsem si pro čerstvou krev! To byla vážně jen náhoda!" brání se chabě. Svěsí ramena a otočí se ke mně zády, zatímco je celý zachmuřený a schoulený do sebe. „Dobře, jestli tolik věříš, že jsem to udělal, tak mě klidně někde přivaž, dokud se Di neobjeví. Sám poznáš, že já jsem to nebyl! Jenom si uvědom, že zatímco mě tu debilně obviňuješ, tak ona nejspíš někde trpí…“ hlesne rozechvělým hlasem, jako by snad sám prožíval týrání. „Otevírají se jí rány a není nikdo, kdo by jí pomohl!“ křikne po mně hněvivě, až se děti znovu rozbrečí.

To už nevydržím a vrhnu se po něm. Je to tak nečekaný výpad, že Cristoball vůbec nestačí zareagovat. Než se probere, schytá Dick už několik tvrdých ran do obličeje. Ruka se mi klepe strachem i zlostí, když se mu snažím udělat z obličeje fašírku.

„Co se to tady děje?" zaslechnu známý hlas a málem se mi z toho podlomí kolena. Jako na povel se s Dickem přestaneme rvát a zadíváme se ke dveřím. Užuž chci dotyčnou vzít do náruče, když si uvědomím, že u dveří nestojí Di, ale Desire…

„Dicku!“ zajíkne se a chytí se za zakulacené břicho.

„Nic se neděje.“ Blonďatý upír se vyšvihne z podlahy a dlouhými namyšlenými kroky kráčí k černovlasé zděšené dívce, zatímco mě probodává prosebnými pohledy, poukazujíc na to, že Desire je těhotná. Dlaní jí zajede na podbřišek a úlevně zavře oči, zatímco ji něžně políbí na rty. „Nedělej si starosti… Jenom jsme se trochu nepohodli,“ zašeptá jí do rtů.

Zatnu čelist, ale mlčím. Místo toho se zadívám na její rostoucí bříško a ztěžka polknu. Závidím jim oběma. Závidím tomu hajzlovi, že je Desire s ním, že se jí může dotýkat a být v kontaktu se svým dítětem. Jsem tím pohledem tak fascinovaný, že se od jejího rostoucího života nedokážu odtrhnout.

„Chazzy?" Až když se mě Mia dotkne, vrátím se zpátky na zem a rychle zamrkám.

Do hajzlu, ani jsem si nevšimnul, že mě to tak vzalo! Ty emoce, které mě srážejí na zem a rozvívají zrádnou prázdnotu. „Pohlídáš mi děti?" zašeptám, aby mě Desire neslyšela.

Tiše přikývne. „Kam chceš jít?"

Zavrtím hlavou. „Nevím, kamkoliv. Budu ji hledat, dokud ji nenajdu."

„Měla by sis odpočinout, lásko,“ zavrčí zastřeně Dick a pohladí ji po černých dlouhých vlasech. „Brzy se vrátím.“

„Slibuješ?“ zvedne k němu Desire své šedé nevinné oči.

„Slibuju,“ zašeptá jí do rtů a vrhne ostrý pohled k Lilien, která okamžitě přiskočí a pomůže Desire do schodů, protože je zakulacená už pořádně.

„Půjdu s tebou," řekne odhodlaně Dick a postaví se ode mě na metr.

Protnu ho přemýšlivým pohledem, ale přikývnu.

„Já taky!“ ozve se tvrdě Cristoball a dá si ruce přes hrudník.

„Ty vole, se mnou počítejte taky! Vezmu nějakej samostříl a jdu do toho!“ Bouchne mě do zad Mike a svižně přikývne, zatímco nejspíš přemýšlí nad výběrem zbraně.

Jediný, kdo se snaží vypadat, že neexistuje, je Dexter.

„To seš taková sračka, že se nemůžeš porozhlídnout po okolí?!" zavrčí Ball ostře a chytí ho za krk, až Dex slabě vyjekne.

„Kurva, nech mě! Tak jo, no.“ Dostane ze sebe srabácky.

„Půjdu taky. Děti nechám pohlídat Lilien a Desire, budou s nima v bezpečí,“ ozve se Mia a obejme mě kolem krku. „Desire jim může připomenout Dianu, než ji najdeme… Aspoň nebudou tolik brečet.“

Při těch jejích slovech se mi sevře hrdlo. „Dobře..." souhlasím a kleknu si k dětem. „Brzo se vrátím i s maminkou," hlesnu a pohladím je po hlavičkách, ale přesvědčuju tak spíš sebe než je. „Díky Mio," věnuju jí vděčný pohled. „Tak můžeme jít..." vzdychnu a vyletím z domu.

* * *

Schválně je zavedu k domu, kde jsem předtím trávil tolik času a kde se ze mě také stal ten nejlepší upír ze všech, jak říkají ostatní. Hodně jsem tím Dianě ublížil, ačkoliv jsem to neměl v úmyslu a teď tu hledám požehnání, tak jako kdysi.

„Ahoj Chazzy, co ty tady? Jdeš si přece jen užít upíří slasti?" vítá mě s úsměvem Nick, když mi otevře dveře. Jen se dme hrdostí na své sídlo, které je plné děvek, alkoholu a nástrojů, za které by se nemusel stydět ani Hannibal Lecter.

Mdle zavrtím hlavou a bez pozvání vejdu do domu, kde se obezřetně rozhlížím. Všechno je na svém místě. Krvavě rudé skvrny, které jsou natolik poskvrněné krví, že vypadají téměř celistvě. Novodobý bytelný nábytek, který se jen tak nerozbije. Bez skleněných výplní a serepetiček. Několik knih a nespočet lahví s alkoholem.

„Stalo se něco?" všimne si mého výrazu.

„Někdo unesl Dianu."

„Co? Kdy?" nerozumí a pohledem sjede skupinku upírů stojících opodál.

„Dneska. Vůbec nevím, co dělat nebo ... kde ji hledat," vzdychnu ochromený stresem a promnu si unaveně oči, protože zase začínám propadat zoufalství.

„Pomůžu ti. Počkej, jen to oznámím těm děvkám," řekne zádumčivě a odběhne.

„Díky." usměju se na něj vděčně, když se k nám přidá.

„Nemáš vůbec za co. Najdeme ji, neboj." Povzbudivě se usměje.

Jen aby už nebylo pozdě, pomyslím si a celé nitro se mi strachem sevře.

* * *

Všichni se rozhlížejí po naší ložnici a pátrají po něčem, co by nám pomohlo najít stopu. Ale jako by zmizela. Jen její vůně mi motá hlavu a poukazuje na to, že tu se mnou opravdu byla.

Dick pohledem hladí její polštář a prohlíží dětské postýlky, zatímco Nick pátrá pod postelí a nechápavě si prohlíží rozkopané peřiny. Samozřejmě, musel ji někdo vyrvat přímo z postele, z příjemného spánku, do kterého jsem ji nechal upadnout.

„Cítíte její vůni?“ zeptám se a protnu je všechny pohledem.

Všichni sborově přikývnou.

„Poletím s Dexem obhlídnout ty upíry, který znám. Je to na sever," houkne Cristoball a stiskne mi rameno. „Buď v klidu, najdeme jí." Zadívá se mi odhodlaně do očí, jako by se mě tím snažil podržet.

„Dobře, my tři se podíváme tady po okolí," řeknu a oplatím mu přímý pohled, kterým mu vlastně děkuju.

Jejich reakce a samozřejmost, s jakou se mi rozhodli pomoct, mě překvapila. Uvědomím si, že tohle pofiderní společenství má jedno velké pozitivum. Pokud jde do tuhého, dokážou držet spolu a pomoct.

„Tak jdeme," zavelí Nick a vyskočí z okna do temné oblohy.

Dick ho následuje a já s posledním pohledem na naši postel, také.

„Vezmu to kolem lesa. Dicku, ty to vezmi z druhé strany a Chazzy, ty leť přes,“ zaúkoluje nás Nick a rozletí se dravou upíří rychlostí do volného prostoru.

Vydám se prohledávat snad každý centimetr s nadějí, která mě ještě drží u zdravého rozumu. Cítím, jak mi začínající beznaděj láme žebra a bere mi dech.

* * *

„Chazzy!" vykřikne Dick. Letí ke mně celý rozjařený a v ruce drží jakýsi hadr.

„Co je?“

„Diino tričko,“ hlesne a podá mi ho téměř pobožně. Vezmu ho do ruky a pohledem se zabodnu do Dicka.

„No já ho tam nedal, jestli se na mě díváš kvůli tomuhle!" ušklíbne se.

„Co?" nechápe Nick.

Dick jen mávne rukou a poodlétne, protože nedůvěra je mezi námi téměř hmatatelná.

„To je ten...?" zadívá se na mě Nick. Pálí mu to rychle. Temné oči nabývají na chápavosti a situace se tím zdá být ještě směšnější.

„Ano, přesně ten," odpovím a zádumčivě se dívám na Dicka, který létá kolem a stále se snaží najít Di. Pátrá po ní opravdu odhodlaně, jako by snad vážně nevěděl, kde moje maličká je…

„Ale podle tvého výrazu poznávám, že už si tím nejsi tak jistý, že?“

Zadívám se na Nicka a promnu si oči. „Už ne. Nějak mi to pořád nesedí,“ přiznám neochotně a povzdychnu si.

* * *

Když se pár chvil před svítáním ocitne Cristoball i s Dexem ve dveřích, nadějně k němu zvednu pohled, ale jen zoufale zavrtí hlavou.

„Zatím nic…“ Jako by cítil stejnou prohru a bezmoc jako já. „Prohledal jsem všechno. I domy, který jsme míjeli cestou. Snažil jsem se vymámit nějaký informace z upírů, co jsem potkal, ale nic.“

„Já jsem lítala po okolí, ale jako by neexistovala,“ hlesne Mia a zmoženě se posadí na pohovku.

„Já jsem to prohlídl po zemi v okolí a žádná stopa. Vezmu to ještě za dne, kdyby se někde schovala, tak abych jí pomohl…“ řekne zasmušile Mike a leští svou nablýskanou zbraň, kterou by v přítomnosti upírů vůbec neměl mít, ale kupodivu, to sem také zapadá.

„Budu hledat dál,“ hlesnu unaveně a snažím se zvednou z pohovky.

„Měl by sis hlavně odpočinout. Teď přes den stejně nemůžeš nic dělat,“ nabádá mě starostlivě moje nevlastní sestřička, zatímco si stírá pot z čela.

Odevzdaně přikývnu. „Naše ložnice je prázdná?“ zajímám se, když vezmu do náruče dvojčata, co sedí na gauči a podle všeho okusují Baltovy hračky. Prozatím nevnímají, že Diana je pryč a já jsem tomu tak rád…

„Je pořád vaše," řekne sebejistě Mia, jako by byla ráda, že jsme na chvíli zas zde.

„Fajn," vzdychnu a vydám se po schodech do patra. Na okamžik se přece jen ještě zastavím a otočím na sešlost dole, kteří mě pozorují s nepatrnou nostalgií v očích. „A díky ... za všechno," hlesnu a mizím do své bývalé ložnice s rudými trofejemi na stěnách.

Položím děti do postele a přilehnu si k nim, ale spát stejně nemůžu, i když jsem vyčerpaný. Převaluju se ze strany na stranu, až to nakonec nevydržím, vytáhnu z kapsy Diino roztrhané tričko a s obličeje zabořeným do té tenké látky, vdechující její vůni, si snažím namluvit, že to, co se tu teď děje, je jen špatný sen, ze kterého se probudím ... musím! Jiná možnost prostě není…

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ve větru - 15. kapitola: