OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Láska ve větru - 50. kapitola

12.02.2012 (12:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 688×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

50. kapitola - Ta mi tak pije krev!

Chester

„Já už nechci, aby mi ubližoval. Tolik to bolí. Nelíbí se mi to. Ať to nedělá…" mumlá a drží se za uši, jako by vlastní naříkání nemohla poslouchat. „Hrozně moc to bolí§ Tak moc to bolí!“ zoufá si, zatímco se díky tomu vínu potácí v děsivých vzpomínkách a znovu si prožívá muka.

Chytím ji za zápěstí a zlehka se do ní zakousnu. Vzduch zaplním feromony ve snaze ji trochu uklidnit a začnu si plnit žaludek šťastnou krví, ve které se odráží všechny ty pocity, kterými si musela projít, když byla u toho bastarda.

Je mi z toho hrozně!

Mít ho v tu chvíli po ruce, holýma rukama bych mu rozdrtil lebku! Takhle ji jen pevně svírám v náručí, aby věděla, že je v bezpečí a v hlavě si přehrávám všechny mučící metody, které mě Oskar naučil, a které bych na toho hajzla bez váhání použil.

Když se od ní lehce odtáhnu, hladím ji stále po hebkých havraních provázcích a snažím se jí dopřát pocit bezpečí.

„Omlouvám se… Ale myslím, že chlast pro příště vynechám. Sakra, nějak mi nedělá dobře,“ vydechne sklíčeně a pěstmi si setře slzy z očí. „Já už nechci hrát flašku a čučet, jak se ocucáváš s Miou!“ zaprská sarkasticky a tvář jí protne její drzost. „Kdybys líbal Mikea, Dicka a Balla, tak se ráda podívám!“ Provokativně se zazubí a snaží se dostat z můr, které ji tíží, po svém.

** ** **

„Víš, jak dlouho jsme se nemilovali?" zamračí se a zabuší mi pěstmi do hrudi.

Pobaveně se tomu usměju. Má sílu jako ženatý vrabec… Je vážně tak sladce lidská a nevinná. Nemá už ani pořádnou sílu. Hřeje mě, což je díky mému jedu, který ji povzbuzuje. Ale její srdce netluče. Je mrtvá, nestárne. Kdyby byla člověk, dávno by všechno, čím si za poslední  dobu musela projít, nepřežila…

„Netuším… Jak dlouho?“

„Sakra, už si ani nevzpomínám, že bychom se někdy milovali. Nebýt děti, dalo by se o tom polemizovat,“ vycení na mě pobaveně špičáky a drápy mi roluje tričko. Další pozůstatek upířího vzhledu. „Možná už to ani neumíš, proto mě dostáváš do nebe jenom svým sáním,“ uchechtne se a dráždivě se mi zavrtí na klíně.

„Ty jsi potvora,“ rozesměju se , zatímco ji hladím po holé kůži a rozdmýchávám v sobě tu nehynoucí touhu po jejím křehkém těle. Ačkoliv je to podivné, tak své maličké se prostě nedokážu nabažit. „Tak ke mně pojď blíž, ty moje chudinko neuspokojená,“ zavrčím a chytím ji pevně za okraj trička, přitáhnu ji k sobě blíž, abych ji mohl políbit.

Jazykem mi vnikne mezi rty a obdaří mě vášnivým toužebným a láskyplným polibkem, který díky naší touze nabírá na intenzitě. Jsme oba vyhladovělí po dotecích, které nám někdo ukradl.
„Jak to chceš?" blýsknu očima, když se od ní odtrhnu, abych jí přetáhl tričko přes hlavu a rukama zabloudil k její podprsence.

„Jak nejlíp to umíš?“ hlesne drze a vyšpulí provokativně rty. Prsty mi zabloudí k poklopci a šikovně jej začne rozepínat. Zaučil jsem si ji vážně dobře…

„Mně jde všechno!“ Nadzvednu se, aby mi snadněji mohla svléknout kalhoty z boků. „Spíše se ptám na způsob,“ blýsknu očima a přitáhnu to její téměř lidské tělo k sobě.

„Na co bys měl chuť?“ vydechne omámeně a já se zazubím.

Stále je mnou okouzlená, tak jako já mám pocit, že se jí nikdy nenabažím.

„Nechám to na tobě.“

„Chazzy,“ nakloní hlavu ke straně a plaše si mě prohlíží. „Já bych měla speciální přání…“ Udělá na mě zamilované oči a čeká, že jí to snad zbaštím.

„Jaké?“ vyčkávavě se na ni zadívám, zatímco ona v prstech žmoulá okraj svého trička a uhýbá přede mnou stydlivě pohledem.

„Nemohl by sis mě vzít jako sobeckej upír? Udělat mi to, jak chceš ty? Asi je to zvrácený, ale ... tak se mi to od tebe líbí nejvíc," snaží se tvářit nevinně a přitom je evidentně hodně nadtěšená.

Nad jejím přáním svraštím čelo. Ne, že bych něco podobného nečekal, ale když vidím její nadšený výraz, jde mi z něho spíš mráz po zádech než vzrušivé impulsy do rozkroku.

„Já myslel, že máš ráda něhu. Sama jsi mě ji přece učila a teď ji ode mě nechceš?" pohladím ji drápy jemně po zádech.

„Něha je fajn… A já ji mám ráda, ale tohle je vzrušující a hodně. Když si sobecky bereš, co je tvoje a myslíš při tom jenom na sebe…“ zamručí zvráceně a oči se jí rozzáří strohým sarkastickým chtíčem. Jako by ta neobvyklá šedost pohlcovala všechny perverzní emoce a vyzařovala je do světa.

„Tak něha je fajn, ano?" ušklíbnu se nad tím jejím výrazem. „Jenže já u toho už dávno nemyslím jen na sebe, víš?" řeknu a shodím ji ze svýho klína. Jasně, klidně bych jí to tak udělal, pokud by si to přála. Neříkám, že mně by se to nelíbilo, jenže to by si to nesměla přát jako moje oběť!

„Jasně, lásko... O to je to lepší. Kdybys u toho doopravdy myslel jenom na sebe, tak by to nebylo krásný," vycení na mě pobaveně špičáky a začne si mnout pramen vlasů v prstech, zatímco kouká ke stropu a tváří se zamyšleně. „Ukážu ti jak na to... Taky u toho teďka budu myslet jenom na sebe..." zavrčí pobaveně a feromony mě zatlačí zpátky do postele.

Se slastou mlhou se mi zadívá do očí a obkročmo se mi posadí do klína. Líbí se mi, jak si chtíčem kouše spodní ret, zatímco si mě prohlíží jako kus masa a přejíždí mi majetnicky a vášnivě drápy po těle.

Nakloní se ke mně, aniž by dávala pozor na mé prožívání a rty mě jemně kouše do hrdla. Pomalu sjíždí ke klíční kosti a níž…  Nešetrně mi přejede přes touhu a skloní se k ní, jako by ji pohledem studovala pouze jako nástroj, který jí má posloužit. Pevně mi stiskne mužství, až mi z hrudi vyjde slastné zachraptění. Olízne špičku a strčí si jej do úst.

Jsem rád, že stáhne feromony, protože to bych se snad udělal při prvním jejím doteku. Laská mě a líže, až cítím, jak tvrdá je moje touha. Tiše sténám a propínám se jí vstříc, jenže ona přestane, jakmile se jí zachce. Bez valného zájmu mne pustí a znovu sjede moje tělo naprosto zvráceným pohledem, aniž by se mi zadívala do očí.

Když po ní hrábnu, aby se ode mě neodtahovala, uhne přede mnou a nechává mě nad otevřeným koncem trpět jako psa, jako by jí to snad bylo jedno. Omyl! Ne snad. Ono jí to totiž jedno je! Sjíždí mě hladovým pohledem jako kus masa, ale o nic dalšího se nestará. I když to ne. To bych lhal. Stará se, ale pouze o svoje potřeby.

Když se začnu pomalu vzpamatovávat z toho jejího nájezdu na můj klín, začne mě rukou znovu dráždit, aby si mě chvíli na to osedlala podle svého. Nad těmi pohyby, kterými mě zahrnuje, se mi protáčejí panenky, ale když ji chci pohladit po těle, nenechá mě, ani jednou za celou tu dobu se mi nepodívá do obličeje, a když se ji k sobě pokouším stáhnout, abych ji mohl políbit, srazí mě do peřin dávkou feromonů.

Pak už svou snahu vzdám, protože mám co dělat sám se sebou. Nechám ji, aby si na mě ukájela svoje choutky, oba nás dostala až k uvolňujícímu orgasmu, a potom se vedle mě hroutila do peřin. Zrychleně oddechujíc se na ni zadívám, jak se spokojeně protahuje, aniž by mi věnovala jediný pohled a přijdu si tak nějak... Podivně. Bylo to dobré, byl to živočisný sex... Ale něco tomu chybělo. Přijdu si, jako bych si ji zaplatil. Teď ještě položit prachy na stůl, navléknout kalhoty a jít. Pak si uvědomím, že se chová přesně jako se kdysi  chovala Mia... a mně se to tenkrát hrozně líbilo.

Když vidí, jak se tvářím, zamilovaně mě políbí na rty a vetře se mi do náruče bez náznaku erotiky. „Takhle jsem to myslela. To by se mi líbilo. Co ty na to říkáš?" zašeptá sladce, jako by snad doufala, že k tomu svolím.

„Že se chováš jako moje drahá sestra," zašklebím se, když v jejím chování nastane zásadní převrat a ona se ke mně lísá jako kotě. Div že i nepřede.

„Sakra, cože?" dostanu ze sebe smutně. „Popravdě, tohle se mi nelíbilo... Já nejsem ta, která by chtěla někoho využívat. Já takhle chci tebe. Ne pořád, ale občas jako zpestření..." povzdychne si a mírně mi stiskne paži. „A fakt dík, žes mě přirovnal k Mie..." zatváří se zoufale a padne tváří do polštáře.

„A já myslel, že se ti to bude líbit, když sis vždycky myslela, že mi dokáže dát víc než ty. No tak, já to nemyslel špatně. Jen ... mě to překvapilo. Nečekal bych něco podobnýho zrovna ... od tebe."

„Jsem prostě jedno velký překvapení, víš sám!“ zazubí se dravě a vjede si do vlasů. Vypadá tak svěže, rozkošně a já bych si ji nejraději dal znovu.

„Nečekal bych, že to řeknu, ale jsi…“

„Další naše milování mi dlužíš ty a bude to to, co bych chtěla?“ olízne si chtivě rty a zabalí se do deky. Vypadá tak ještě drobněji, když je tak dětsky zachumlaná.

„Jak dlužím? Já myslel, že tímhle sis své choutky uspokojila.“

"Ani ne... Protože mě moc nebaví, když jsem já ta dominantní... Koneckonců, proto jsem s upírem... S tím nejhorším upírem, kterej kdy chodil po týhle planetě…" zapřede jako kočka a stulí se u mě.

„Ty si vážně umíš vybrat," ušklíbnu se a přitáhnu ji k sobě. „Ale nevypadalas, že by ti ta dominantnost nějak vadila. Mávalas se mnou jak s kusem hadru," kousnu ji do ucha.

„Učila jsem se od toho nejlepšího... Od tebe," zakření se a připomene mi tak naše začátky, kdy jsem s ní vážně jednal jako s kořistí.

** ** **

Cristoball

Hrubě olizuju ňadra své nejnovější lidské kořisti, která se pode mnou svíjí a úpěnlivě sténá. Její horké tělo mě dohání k šílenství a ona je naštěstí tak sjetá, že si to všechno užívá. Mou zvrácenou touhu i mé chladné tělo. Nořím se v ní celkem nevybíravými pohyby. Je to vlastně takový trénink, jak spát s ženami, které mají horkou kůži a jsou celé měkké a křehké…

„No to snad nemyslíš vážně?!" zaječí u dveří Angela.

Její hlas mě na chvíli dostane z rytmu, ale jinak si ji nevšímám. Dál drtím ústa své oběti a beru si ji pohyby, při kterých ona hlasitě sténá. Když chci, dokáže se jim to se mnou hodně líbit. Zakládám si na tom...

Probere mě teprve, když mi Angela o záda třískne tácem plným jídla. Nadzvednu se na lokti a mdlým pohledem se na ni zadívám, zatímco hrubě vrčím a čekám, co z ní vypadne.

„Copak ty mě neslyšíš?! Co to má znamenat? To si jako ty cuchty nemůžeš vysávat někde venku?!" rozkřikne se na mě a já se horko těžko držím, abych jí za tu její aroganci a drzost nezmáčkl krk.

„O co jde?“ pozvednu obočí a snažím se zůstat v klidu. „Vždyť ty nechceš mě a á už ani nechci tebe. Takže táhni k Dexovi do pokoje nebo si klidně uteč, jak jsi nedávno chtěla,“ uchechtnu se a drápy přejedu po něžné pokožce na hrudi své dnešní dívenky na spaní. Okamžitě se jí na kůži objeví rudé škrábance, což mne vzruší ještě víc. „A teď neotravuj… Jak vidíš, mám tu práci,“ zavrtím a znovu se začnu věnovat své holčičce, abych uspokojil své i její touhy.

Angela na chvíli ztratí dech a řeč jí podle všeho uvízne v hrdle, ale ne na dlouho. „Ty hajzle!“ zavřeští a začne mě nevybíravě bušit do zad.

Odtáhnu se od té děvky a trochu si povytáhnu kalhoty, zatímco jdu k Angele krokem šelmy. Pevně ji chytím za rameno a rvu ji na chodbu, kde ji tvrdě chytím pod krkem a zadívám se jí ďábelsky do očí.

„Takže už mě chceš? Protože jinak mě mít nebudeš. Já nejsem žádnej hej počkej, abys se mnou zametala. Buďto budeš se mnou a slušná nebo si chcípni..." zavrčím ostře. Nemám náladu na její povyk a scény. Já jsem upír a ona méněcenná bytost! Obyčejný člověk! Měla by si konečně uvědomit, kdo z nás je predátor a kdo pouhá kořist!

„Já… Já…“ zakoktá se a celá klepe strachem, což se mi líbí, ale v tuhle chvíli na to nemám náladu. Vytáhla mě z postele! Byl jsem právě v nejlepším a ona mě připravila o orgasmus. „Nechci tě, ale taky nechci umřít! Nemůžeš mi tohle províst a pak sbalit kufry, to prostě nede! Víš dobře, že už odejít nemůžu!"

Ta mi tak pije krev!

„Nechceš? Tak v tom případě spolu nemáme o čem mluvit. Už mě nevyrušuj, musím se napít, mám hlad..." vycením na ni lačně špičáky a přejedu jí nosem po křivce krku, až zalapá po dechu.

„No počkej!“ chytí mě pevně za ruku. „Tak se nějak domluvíme. Já ti budu dávat pravidelně krev, abych neměla problémy a…“ Přes rameno se mi zahledí do pokoje. „A ty si tu mrchu odtáheš jinam, protože tohle je moje postel!“ zaskřípe zuby.

Protnu ji vražedným pohledem. „Ne. Ona bude celá moje. Budu mít její tělo i krev. Nepotřebuju milodary od štětky,“ rozesměju se a drapnu ji za paži, abych ji odtáhl ode dveří. „Pokoj je můj, takže se seber a vypadni třeba k Dexterovi!“ zavrčím jí bezcitně do tváře a mám co dělat, abych ji nechytil pod krkem.

Je zvyklá sobecky a umanutě s každým mávat, ale já si to nechávat líbit nebudu, i když … k ní něco cítím.

Bouchnu za sebou dveřmi a s úsměvem pozoruju svou křehkou holčičku, která i beze mě pokračuje v erotice a prsty si hraje v klíně. Moc hezky se na to kouká, ale ještě lepší bude, až zase budu v ní.

„Budeme si hrát?“ pozvednu obočí a ona se lascivně rozesměje a láká mě k sobě. „Ale potřebuju trochu tvý krve… Udělám to tak, aby tě to nebolelo, ale naopak sis to užila…“ zavrčím nevyzpytatelně.

Je natolik sjetá, že se jenom rozesměje, což beru jako souhlas. Jdu se z nešťastné lásky dostávat po svém – v cizím těle i v touze po cizí krvi.

** ** **

Angela

Když otevřu oči, nechápavě se zadívám na Dickyho a usměju se. Musel mne zachránit, protože jsem krvácela a byla jsem úplně na dně. Poslední, co si pamatuju je, že jsem v koupelně omdlela…

Šokem se mi otevíraly rány a já se bála, že zemřu, ale … Dicky mi pomohl! Svůdně k němu natáhnu dlaně v náznaku objetí. „Já jsem věděla, že mě zachráníš!“

„Nebyl jsem to já,“ ušklíbne se frajersky a promne pramen mých zrzavých vlasů v prstech, jako by o mně přemýšlel. „Takhle tě sem přinesl Ball. Já jsem tě pouze probral.“

„Kam sem?“ ztěžka zvednu hlavu a rozhlédnu se, kde to vlastně jsem. Když zjistím, že ležím v obývacím pokoji na pohovce, sáhnu si na krk. Už nekrvácím. „On... on ze mě pil?" zeptám se ještě nechápavě, protože mi to nějak pořád nedochází. Počítala jsem s tím koncem tak moc, že jsem teď z toho všeho nějaká zmatená. „Proč mě nechal tady?" zahrnu Dicka otázkami a pokouším se posadit.

„Netuším. Jen mi řekl, že tě mám probrat a pak šel nahoru…“

„Jo, za tou…“ ohrnu pohrdavě rty a chytím se za temeno. Asi jsem si musela dát do hlavy, když jsem sebou sekla. „Co je? Co se tak díváš?" ošiju se, když mě rentgenuje pohledem.

„Měla by ses dát dohromady. On tě evidentně má rád, když tě zachránil a nenechal tě zemřít. Jako upír se pro tebe ponižuje… Ani nevíš, jak nás tyhle emoce týrají a není jednoduché si je připustit,“ ušklíbne se a dál na mne pohlíží nebesky modrýma a nevinnýma očima, jako by byl snad padlý anděl nebo co. Vůbec nepřipomíná upíra, vůbec…

„Má mě rád?“ zašklebím se nad jeho naivitou. „A prot si sem přitáhnul nějakou couru? A vylifroval mě z pokoje a řekl, ať chcípnu!“

„A co podle tebe má dělat, když ty ho nechceš?" pozvedne Dick frajersky obočí a dá si nohy na stůl. Ta aura machra proniká každým pórem jeho těla a oslňuje. Neopřádá ho temnota, ale neuvěřitelná sebejistota. „Je to upír a chlap. Není to princ na bílém koni, který tě bude prosit na kolenou, abys s ním byla… Protože ty vážně nejsi žádná výhra, to mi věř,“ odfrkne pobaveně a vycení na mě špičáky.

„No dovol! Nikdo si na mě ještě nikdy nestěžoval. Mám víc praxe než vy všichni dohromady," trhnu rameny. „Kdyby nebyl tak majetnickej, mohli jsme si skvěle užívat doteď. Mě to s ním v posteli bavilo. Dřív..."

„Už ti někdo řekl, že nejde jen o sex?“ pozvedne obočí, jako bych byla hloupá. Přece nejsem, zažila jsem toho tolik! „Máš hodně sobeckou povahu. Jsi hloupá a hrubá. Takové nevděčné dítě… Chceš, aby každý skákal, jak ty pískáš,“ rozesměje se, protože mu to přijde absurdní.

Jistě, tady jsou všichni upíři zvyklí, že jim lidské polovičky jdou na ruku. Tedy Desire rozhodně a Dianě všechny její výstřelky tolerujou a snad jsou i rádi, když čas od času udělá to své ántré.

„Myslíš si, že jsi nějaká královna, ale zlato, podívej se na sebe... Nejsi krásná. Nedbáš na sebe. Jsi jenom prostitutka, která neumí nic, nic nemá a už ji ani nikdo nechce." Nahne sebejistě hlavu na stranu, zatímco mě se do očí cpou protivné slzy a nejraději bych ho kopla mezi nohy.

Určitě mi vrací to, jak jsem ho dostala v kuchyni. Jak jsem ho pokořila a zjistila, že vlastně jede po Dianě a úplně zbytečně, chudáček impotentní.

„ Co tu s tebou jsem, nenašel jsem na tobě žádnou dobrou vlastnost. Jenom chceš každého využívat. Proto ses mi tak rychle zhnusila. Možná jsem si myslel, že mi svou drzostí připomínáš Di, ale to by pro ní bylo urážkou," ušklíbne se arogantně a modré oči dostanou nádech nadřazenosti.

„"Co si to dovoluješ?!" vyjeknu a snažím se nedat najevo, jak mě ten jeho proslov rozhněval. „Jestli máš potřebu léčit si svoje komplexy z toho, že tě tvoje Dianka nechce, tak to si vylejvej na někom jiným a ne na mně. A pokud si díky tomu neužíváš v posteli tak, jak bys chtěl, tak to taky můj problém!"

„Jestli se nezměníš, Ang… Tak fakt špatně skončíš,“ ušklíbne se na mě vědoucně a očividně mu ten můj špatný konec ani nijak nevadí! „I když pro nás by to bylo nejspíš to nejlepší, protože mimo Cristoballa a Dexe už tě tu nikdo nemůže ani cítit,“ oklepe se znechucením a zmizí svou upíří rychlostí.

Zbude po něm jenom nepříjemný pocit v mé hrudi.

Chci za ním zavolat ještě něco peprnýho, ale nakonec pusu zase zavřu a schoulím se do boku gauče. Co po mně vlastně chce? Nepřišla jsem sem proto, abych se tu s někým kámošila. I když teď... když tu vlastně musím zůstat, bych někoho, s kým by se dalo trochu pokecat, přivítala. Jenže všichni tu jsou tak slušný, až z toho mám skoro kopřivku.

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ve větru - 50. kapitola: