OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Láska ve větru - 69. kapitola

23.05.2012 (16:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 755×

69. kapitola - Tatínek se o tebe postará...

Vinnie

„Přinesl jsem ti papů, holčičko moje." Vřele se hned ve dveřích usměje a pečlivě za sebou zavře.

Hraju si na huňatém koberci, který nedávno donesl, s naším čtyřnohým Ballůem. Okamžitě vyskočím na nohy a dětinsky mu padnu kole krku.

Něžně mě obejme, nadzvedne a dojde se mnou až k posteli, kde se znovu chodidly dotknu země. Tác s jídlem, který drží v pravé ruce, položí na noční stolek. „Byla to chvíle, ale taky se mi moc stejskalo,“ zašeptá mi do vlasů.

„Mně taky..." přiznám a začervenám se. Vlezu si do postele a se zájmem se zadívám na tác plný jídla. Sama se po domě ještě chodit bojím, takže jsem ve všem závislá na Ballůovi. „Byl jsi za Ang?" zajímám se a v mysli mi vytane obrázek té drobné sebevědomé dívčiny, se zacuchanými zrzavými vlasy a kalnýma zelenýma očima.

„Byl, princezno. Už je jí líp a brzy bude mít novýho kamaráda, aby nebyla smutná…“

„Kamaráda? Jakého?" zatvářím se radostně. Hrozně mě trápilo, že byla tak smutná. Ráda bych se na ní šla podívat, ale... sama se ještě bojím. „Ona je moc hodná. Zaslouží si to," usměju se.

„Jo, taky si myslím, lásko. Bude mít kamaráda a ten ji bude mít rád, jako já tebe…“ Políbí mě vděčně do vlasů. „Napapej se, ať seš tatínkova silná a zdravá holčička.“

„Tatínkova?“ hlesnu a podívám se na něj zmateně. Vůbec nevím, co tím myslí.

Zarazí se a přejede si kraťoučkého ježka velkou dlaní. „Ne, tatínkova. Moje.“

Usměju se na něj a dál poslušně jím, abych mu udělala radost. „A kdy ten kamarád za Ang přijde? Nechci, aby byla sama dlouho..." vyzvídám.

„Brzo. Nejdřív ho trochu zpracuju. Pak se seznámí, popovídaj si, jako jsme si povídali my dva. Musí zjistit, jestli si budou rozumět… Víš, jako my třeba máme oba rádi zvířátka, tak oni spolu třeba můžou malovat.“

Ballů mi vyskočí na postel a začne hopsat kolem, až se můj veliký Ballů zatváří mírně soustředěně, jako by se musel krotit, aby ho neprohodil oknem. Nakonec se usměje a pohladí mého čtyřnohého kamaráda po hřbetě.

„Ale bude na ni hodný, že jo?" ujišťuju se. „Nikoho zlýho bys jí nepřivedl, že ne?" vyptávám se, zatímco mi Ballů vezme tác a s úsměvem si vleze ke mně do postele. „Chceš spát? Ještě není světlo..."

„Nechci spát,“ zavrčí táhle. „A neboj se… Zlýho jí nenajdu. Bude mít hodně hodnýho kamaráda, aby se s ním měla dobře a byla šťastná jako my.“

Důležitě přikývnu a spolknu poslední sousto. „Už nemám hlad!“ řeknu a postrčím k němu tác.

Pohledem ho zkontroluje. „Fakt už se do tebe nic nevejde?“ pozvedne otcovsky obočí.

„Ne, už mám plný bříško!“

Okamžitě mi dlaní zajede pod deku. „Ty studíš!“ zajíknu se a přitáhnu si deku až pod bradu. Líbí se mi ho provokovat. Je to tak uvolňující pocit, když vím, že mi za to neublíží. A já vím, že neublíží. Věřím mu.

Rozesměje se a dá ruce nad hlavu, jako by se vzdával. „Ani se tě nedotknu, když si to nebudeš přát, princezno. Ale povím ti, že mi bude fakt smutno, když tě nebudu moct pomazlit!“ Hraně popotáhne.

„No... možná tě pustím aspoň na kousíček... když tak smutně koukáš…" Odhrnu deku a vystrčím ven nahou nohu. Mám jen tenkou noční košili a přes tu mě studí ještě víc.

Nadšeně vycení špičáky a vlepí mi drobný polibek na odhalený kotník.

Okamžitě nohu zas schovám. „Brr!" Oklepu se víc, než bych musela. „Tak si to asi zase rozmyslím. Nebo se budeme mazlit leda přes tlustý svetr," řeknu vážně a zabalím si nohu do deky a snažím se jí zahřát.

„Nemůžu za to, že jsem ledovej,“ broukne smutně. „Počkej, jak se ke mně budeš tulit, až venku budou horka!“ Rozzáří se a na tváři se mu objeví široký úsměv, zatímco se mu tmavě modré oči temně zalesknou. „Budu jako tvůj soukromej ochlazovač!“ Protáhne se a upíří rychlostí se ocitne na prázdné polovině postele. Pohodlně si lehne a po očku na mě mrkne. „Ale takhle ti nemůžu dopřávat ty krásný pocity, když se přede mnou schováváš,“ řekne jakoby nic.

Vykouknu zpod deky a mrknu na něj. „Jaký krásný pocity myslíš?" Dělám trochu hloupou, i když už vím, co tohle znamená. Vzpomínám si na to hezké moc dobře!

„Ty nevíš?" zapřede jako kočička. „Rád ti to ukážu," zašeptá sladce a olízne si rty, zatímco začne prsty něžně putovat po mém těle.

Zasměju se, protože mě to trochu lechtá. „A... nechceš mi dneska ukázat i něco nového?" zeptám a stydlivě přivřu oči, když se na mě zadívá.

„Novýho?“ Zarazí se a pevně semkne víčka, jako by si nadával. „A co by to jako mělo bejt?“

„Nějaké nové … mazlení?“ Kousnu se do rtu a zatvářím se nedočkavě, přestože on určitě cítí mou nevinnost a stydlivost.

„Seš si jistá?“ Pozvedne obočí a několikrát zatne dlaň, jako by po mně chtěl sáhnout. „Novýho… To bych tě taky mohl pusinkama laskat na krku a hladit tě při tom po těle… Cejtíš se na to?“

Rychle přikývnu a přitisknu se k němu jen v košilce, až zacvakám zuby. Trochu se stydím, protože jsem pod ní nahá, ale tolik se mi s ním ty věci líbí, že se to pokouším překonat.

Mírně nevrle mě políbí na rty, jako by si nebyl jistý sám sebou. „Kdyby to na tebe bylo moc, jo, tak mi to řekni a já přestanu.“ Polibky mi začne rozmazlovat krk. Tak jemně a sladce zároveň. Krásně to chladí a podivně mě to rozradostňuje.

Dech mám po chvilce zrychlený a dlaně se mi potí. Mám je položené vedle sebe a nevím, co s nimi. Víčka mám otevřená a pozoruju jeho pevná ramena. Cítím, jak se na mě občas více natlačí a do nosu mi vnikne jeho mužná vůně. Voní jako les po dešti, napadne mě. Kůži už mám celou prokřehlou, ale když se ode mě odtáhne, dojde mi, že nechci, aby ještě přestával.

„Seš fakt šikovná… Tak statečná. Víš, že se nemáš čeho bát, já ti neublížím. Moc se mi to líbilo.“ Pousměje se a vtiskne mi polibek na rty.

„Mně taky," vydechnu omámeně a přejedu si po rtech. „Já vím, že mi neublížíš." Přitáhnu se zpátky k němu natolik, až cítím každý pohyb jeho šlachovitého těla. „Jen … na mě buď hodný." Sama se rozhodnu a nejistě ho políbím. Je to zvláštní, ale jakmile mě začne mazlit, jeho chlad se mění v příjemné teplo. Hrozně se mi to líbí.

Táhle mi zasténá do rtů a celý rozechvělý se ode mě odtáhne. „Ty tvý polibky … krásnější jsem nepoznal. Ale nechci na tebe spěchat. Dneska už toho bylo dost, jo? Nebo … chceš krásnej pocit?“ Blýskne očima.

„A ty bys ho nechtěl?" dýchnu mu do rtů a mačkám se na něj, co nejvíc můžu. Mám najednou takovou chuť se mazlit, že se odvážím mu sama od sebe zajet prsty na pevné břicho a nejistě ho hladit po ledové kůži, až mi z toho přechází mráz po zádech.

Rozesměje se, jako bych řekla dobrý vtip. „Ty seš taková malá tygřice, plná vášně a touhy. Myslím si, že pro mě je v našem vztahu s krásnýma pocitama ještě brzo. Já si počkám a o to krásnější to pak bude.“ Přejede mi drápy po krku, zatímco hřmotně vrčí a nosem mi přejíždí po tváři, jako by nasával mou vůni.  „Ani nevíš, jak mi tohle dává zabrat…“

„Hm..." zamručím, a zatímco se mu dívám do očí, začnu ho po břiše i hrudi hladit odvážněji. Nevím, proč chce pořád čekat, když bych to chtěla. A i když přesně nevím, do čeho jdu, tak to chci. Je to zvláštní, ale když jsem s ním, pomalu nemyslím na nic jiného.

„Hraješ si s ohněm,“ zavrčí a oči mu potemní ještě víc. Rychle se ode mě odtáhne a postaví se mi čelem, jako by se mi chtěl ukázat. „To tě moje tělo tolik láká?“ Pozvedne obočí a na tváři se mu rozlévá podivné mužné sebevědomí. Dvěma kroky zruší vzdálenost mezi námi, poklekne na postel a vášnivě mě políbí, až se oklepu a couvnu. „Nemyslím si, že bys byla připravená. Ale když mi, že seš, bude po tvým," zašeptá, zatímco se mi dívá do očí a rozechvívá mě. „Udělám pro tebe cokoliv, to přece víš... Ale můžeš mít krásnej pocit bez toho, abychom se spolu milovali, jestli ti o to tolik jde..." Škádlivě mi skousne spodní ret a přejede po něm jazykem.

„Ale když já bych chtěla poznat něco... dalšího…" řeknu zadýchaně a se vší jistotou, co v sobě najdu, mu oplatím kousnutí a on se rozesměje. „Proč se mi směješ?" Zatvářím se naoko smutně a když se ke mně nahne, znovu ho kousnu. Zalíbí se mi to tak, že má za chvíli po rukách i krku obtisky mých zubů. „Nebolí to, že ne?" ujišťuju se stále dokola a provokativně ho kousnu do ucha.

„Ne, je to rajcovní!“ Blýskne očima. „Chceš poznat něco dalšího? Tak to bych tě mohl líbat taky tady…“ Jemně se dotkne mého ňadra a přejede po ztvrdlém hrotu, až zalapám po dechu.

Takové pocity jsem při pouhém doteku neočekávala! Když se mě dotkne na tom citlivém místě, projede mnou zase ten zvláštní pocit, který cítím pokaždé, kdy se mě dotýká, ale tentokrát je mnohem intenzivnější. Přitisknu se k němu a nejradši bych mu vlezla do šatů. „Tak na co čekáš?" zašeptám rozechvěle a nemůžu se dočkat, až se mě bude dotýkat ústy.

Znovu se rozesměje. Skloní se k mým plným prsům a vezme je do dlaní. Pohladí kopečky a ústy mě začne dráždit přes tenkou látku noční košilky. Saje je jemně rty, až tlumeně vzdychám. „Kdyby ses svlékla… Líbilo by se ti to víc.“

„Ještě víc...?" vydechnu omámeně, protože už tohle mi přijde hrozně krásné. Působí to na mě tak moc, že si uvědomím, jak k sobě křečovitě tisknu stehna, protože v klíně cítím takovou horkost a zvláštní trnutí, až vůbec nevím, co si s tím počít. „Já … se trochu stydím…" vydechnu, když mě znovu začne mazlit.

„Nemusíme to dělat, pokud nechceš…" Přestane a zadívá se mi vyčkávavě do tváře. „Můžeme přestat, kdykoliv si budeš přát, ale stydět se přede mnou nemusíš, protože jsi tak krásná..." vydechne téměř okouzleně a znovu sjede pohledem na má prsa.

„Ne! Nepřestávej!“ zaprotestuju tiše a znovu se k němu přiblížím. „Já chci jen … to světlo..." poukážu rozpačitě na osvětlený pokoj. „Nemohl bys zase zapálit svíčky?" Zadívám se na něj prosebně. Budu se cítit jistěji.

„Jak si přeješ, princezno,“ vydechne chraplavě a než se naděju, zhasne a ve tmě zaplane první svíce, ke kterým přibývají další.

Uvolním se a nejistě se pousměju. Tak hezké gesto…

„Seš nádherná… Nemusíš se přede mnou stydět, princezno.“ Náhle je u mě a prohlíží si mě s neskrývaným potěšením. „Když se budeme milovat, tak budeme nahý... A ani ti to nepřijde, protože budeš ovlivněná láskou a touhou…" šeptá mi do vlasů a něžně sjíždí rty po křivce mého krku, až k vrchnímu lemu košilky, kterou mi pomaličku začíná svlékat. Jakmile jsem před ním nahá, nemám ani čas se stydět, protože jakmile se mě dotkne ústy na tom citlivém místě, s těžkým dechem padnu do peřin.

„To jsem už teď..." dostanu ze sebe a nechávám ho, aby mě dál mazlil, až cítím, jak mi tváře úplně hoří a klín spolu s nimi. „Já už to nevydržím..." zakňourám, když mě takhle mučí a já se k němu pokouším natisknout klínem co nejvíc, protože si uvědomuju, že to je právě to místo, kde bych si ty jeho rty přála mít! Až mě to samotnou zaskočí, že mám takové myšlenky!

„Pomůžu ti od toho..." zachraptí a mírně mi skousne bradavku, až se pod ním prohnu. „Jenom se neboj…" Rty začne putovat níž. Obkrouží lačně pupík a mně se zadrhne dech, když se blíží k mému klínu. „Neboj se, bude se ti to líbit…“ vydechne a dostane se až k epicentru mé rozkoše. „Věř mi.“

Vlastně se ani nebojím. Chci ty jeho doteky tak moc, že se ani bát nestačím. V okamžiku, kdy se mě dotkne ústy přesně tak, jak jsem si přála, jako by mi snad četl myšlenky, nejdřív protočím oči k nebi a zalapám po dechu, abych se potom při každém jeho doteku prsty křečovitě zarývala do prostěradla, protože je to tak neskutečně krásné, že si přeju, aby to nikdy neskončilo. „Ballů!" zasténám táhle a propnu se pod ním, když mě zaskočí tak silný krásný pocit, až si chvílemi myslím, že mi snad srdce vyskočí z hrudi.

Upír zvedne hlavu a šibalsky se usměje.

Skrz přivřených víček pozoruju jeho usměvavou tvář a čekám, až se mi zklidní dech a srdce tepající tak, že ho snad musí slyšet i on. Natáhnu k němu ruce. Potřebuju obejmout a celá červená mu zašeptat do ucha, jak moc to bylo krásné.

Přivine mě k sobě a dopřává mi další, teď už nevinné, něžnosti a ve mně jako by se ten pocit něhy utužoval. „Bylas úžasná, princezno.“

Nechám se schovat v jeho náruči a chladím si rozpálený obličej o jeho ledovou hruď. „Bylo to...“ Celá zčervenám. „Netušila jsem, že to jde i takhle..." vydechnu, ale pak svraštím čelo. „Ale... ty sis to zase neužil..." vzdychnu zklamaně, protože jsem chtěla jít ještě dál. Kvůli němu…

„Řekl jsem ti, že pro mě je ještě čas. Důležitý je, aby ty ses naučila ty … pocity přijímat a začala bejt jistější. Jsem moc rád, že se ti to líbilo… Budu tě hezky pomalu zasvěcovat do … lásky. Mně se to tak líbí.“

„Opravdu?" zadívám se mu podezíravě do očí, protože oni… Oni byli tak nedočkaví, že by jim v tu chvíli nikdo nezabránil udělat to, co chtěli… Rozevírali mi stehna, sápali se po mně, ubližovali mi… Při vzpomínce se trochu oklepu a pohledem sjedu k jeho kalhotám. Chvíli váhám, ale nakonec se do přece jen na tom místě dotknu, abych zjistila, jestli mi nelže.

Slastně usykne a otevře temně modré oči, plné chtíče. „Nechci na tebe spěchat z dobrejch důvodů,“ usykne a odtáhne se. Dlaní si přejede přes hlavu a úkosem se zadívá na dveře. „Moc po tobě toužím a mohl bych si to s tebou roz… milovat už od první chvílě, co jsem tě viděla, ale pro oba bude lepší, když budeme postupovat pomalu a já ti budu ukazovat, co všechno sex obnáší. Aby ses nebála. Abys věděla, že tě čekaj jenom krásný pocity a láska, kterou ti nechci ublížit, ale kterou tě chci opěvovat, milovat, ukazovat ti, že seš pro mě jediná na světě." Říká to sice podivně zahořklým hlasem, jako by ho to bolelo, ale já mu věřím.

„Ale já se nebojím... Už jsem ti to říkala…" odpovím a přemýšlím, jestli v tom není nějaký jiný důvod, proč se mnou nechceš být. A pak mě něco napadne. I když mi tvrdí, že to není pravda, tak... jsem pro něho špinavá! Úplně se tím zajíknu a do očí mi vystoupí slzy. Tak proto mě nechce, protože… protože nejsem jenom jeho! Odtáhnu se od něho a lehnu si k němu zády, aby neviděl, že brečím.

„Vinnie?“ vydechne nechápavě a nakloní se ke mně. „Co jsem… Spěchal jsem na tebe, že jo? Já jsem debil, odpusť mi to. Nechtěl jsem tě vyděsit, ani ti ublížit! Já…“ usykne a zatne zuby, zatímco se mu ve tváři objeví naprosté znechucení. Hrubě si prokousne spodní ret, až mu krev zbarví ústa i bradu, zatímco z jeho tváře mě probodávají jeho chladné a bezcitné oči.

Cristoball

„Proboha, co to děláš?!" vyjekne zděšeně a přitiskne se ke mně. „Proč si zas ubližuješ?“ Rozbrečí se ještě víc, což jsem nechtěl. Zoufale se mi snaží krev otírat. Ruce se jí klepou natolik, že mít drápy, ulevila by mi ještě víc.

„Proč brečíš?!“ Chytím ji za zápěstí, aby mi nemohla stírat krev.

„Bolí mě, když tě takhle vidím," popotáhne a uhne pohledem.

„Mě taky bolí, když seš smutná. Ve vztahu si musíme říkat pravdu, tak mi pověz, co tě rozbrečelo." Snažím se v sobě udusat ten upíří chechot, který se vysmívá mému zájmu a lásce, která mi drtí hrudník o to víc, když vidím, jak je se mnou nešťastná.

Mlčí.

„Já stále čekám na odpověď,“ zavrčím něžně.

Zvedne ke mně oči a vzdychne. „Vadí ti, že… nejsem jenom tvoje, proto se mnou nechceš nic mít,“ dostane ze sebe.

Z hrudi mi spadne kámen. Myslel jsem si, že … jsem jí ublížil! „To není pravda. Miluju tě a pro mě seš jenom moje. Seš moje milovaná holčička, moje princezna, tak nevinná a sladká..." šeptám a položím si její dlaň na místo, kde jsem míval srdce a kde mě ta láska pekelně bolí. „Kdyby moje srdce bilo, bušilo by jenom pro tebe..." Upír ve mně by třískal hlavou o zeď při takovém vyznání. „Moc tě chci, ale vím, že ti bylo ubližováno a proto na tebe nechci spěchat. Nechci, abych tě zahnal do úzkých a vystrašil tě... Chci, aby ti se mnou bylo krásně a jestli seš připravená, můžu tě milovat hned teď…" Blýsknu očima a přesunu si její dlaň na svůj poklopec. „Cejtíš to...? Tak moc tě chci... Tak moc chci bejt v tobě a dělat nám oběma dobře. Tak moc se chci nořit v tvým těle a slyšet tě sténat moje jméno! Nejraději bych tě přetočil na záda a okamžitě tě…  Ta touha je nesnesitelná." Musím se od ní odtáhnout, protože čím víc o tom mluvím, tím více se mi v hlavě přehrávají erotické obrazy nás dvou a poklopec se mi nadouvá až bolestně. „Tohle tělo touží jenom po tobě. Mám pocit, že z tebe zešílím. Z každýho doteku cejtím takovou rozkoš a souznění... Vím, že až s tebou budu, bude to nádherný, protože ty seš nádherná. Ale chci, aby to bylo krásný i pro tebe... Chci, abych ti prvním milováním ukázal, jak láskyplnej akt to může bejt a jakým krásným pocitem může končit..." Překonávám se a doufám, že se překonám i přitom.

„Já jsem připravená,“ hlesne rozrušeně a přitáhne se mi na klín. Začne mě líbat přímo sladkobolně a sama od sebe.

„Věř mi, bude to krásnej důkaz mojí lásky..." zazubím se a něžně ji kousnu do rtu. Jemně ji hladím a líbám po celém těle, až se nedočkavě chvěje a zalyká. Znovu ji líbám na ta místa, která potřebují tu nejněžnější péči.

Propíná se ke mně a bezmocně vzdychá.

Líbí se mi, že mi je oddaná a přesto, že ji znásilňovali, až sladce nezkušená. Přestanu ji jazykem dráždit v klíně a polibky se dostávám až k její tváři. „Seš si jistá, jo?“ zachraptím. „Stačí říct a přestanu. Nebudu se zlobit, nic takového. víš, že chci, aby ti bylo krásně..." zašeptám zadýchaně a chtivě ji políbím. Kdyby mi řekla, abych přestal, asi by mi z toho tlaku upadl, ale … Pro ni cokoliv.

„Já vím... já vím, ale jsem si jistá..." vydechne mírně napjatě.

„Budu něžnej,“ zašeptám a svléknu se. S dlouhým táhlým zasténáním si ji prohlédnu, když přede mnou tak krásně leží… Je tak sladká a nevinná… Celá moje. Moje holčička. Tatínek se o tebe postará, proběhne mi hlavou a já si olíznu rty. „Důvěřuj mi..." zachraptím a začnu ji něžně líbat, zatímco do ní lehce pronikám a snažím se sledovat její reakce. Sám bych to zastavil, kdyby se bála nebo jí to ubližovalo. „Vinnie… Holčičko moje, zvládáš to skvěle..." zašeptám zastřeně, když pomalu pronikám do jejího horkého těla. „Miluju tě."

Zavře oči, jako by se soustředila jen na můj hlas a něžnost, zatímco zhluboka dýchá. „Prosím, mluv na mě…" šeptá a pomalu se uvolňuje.

Velmi pomalu se v ní pohybuju. „Podívej se na mě... Chci, abys viděla tu lásku v mejch očích... Chci vědět, že ti tím neubližuju."

Zhluboka se nadechne a pomalu otevře oči. Je vidět, že se jí při pohledu do mé usměvavé tváře uleví. „Jsi to ty…“ hlesne šťastně. „Jsi to ty!“ opakuje a úlevou jí stékají slzy.

„Jo, furt jsem to já..." vydechnu a otřu se jí nosem o nos. „Jak to zatím zvládáš, princezno?" zajímám se, zatímco mně se začíná odkrvovat mozek.

„Je mi dobře," usměju se a políbím ho. Obejme mě kolem krku a vtiskne mi vděčný polibek. Už se nebojí…

Dívám se jí do očí a pokračuju s těmi pohyby, které mě pomalu začínají dostávat do nebe. „Kdybych byl moc hrubej, tak…" Tiše zasténám. Mi klidně vraž kůl mezi půlky, napadne mě zvráceně a protočím oči, zatímco zaskučím. Ta horkost, ta nevinnost, ta její duše! „Stačí říct..." Skousnu jí vášnivě spodní ret. „Je trochu těžší to držet na takový nevinný vlně, když se mnou děláš takový divy, lásko..." usměju se na ni a když mi sama vyjde klínem nejistě vstříc, znovu zoufale zasténám.

Když zjistí, že se mi ty její nevinné pohyby tak moc líbí, začne je opakovat.

Mám pocit, že se mi tělo samou rozkoší rozpadne. Jako upír jsem znásilňoval, ale nikdy to nebylo tak silné, jako tohle… Jako člověk jsem si toho moc neužil, uchovával jsem se komicky pro tu pravou a navíc… Většinu času jsem byl s kluky a zbrojil proti chladnokrevným vrahům.

„Nemusíš se tak držet, já ti věřím..." Jemně mě kousne a koleny se přitiskne k mým bokům.

„Ty mě ale trápíš..." zazubím se. „Počkej, princezno, budeš prosit, abych tě miloval pořád..." Mrknu na ni a vášnivě ji políbím. Trochu své pohyby zintenzivním, až mi zasténá do úst a rozechvěje se touhou a rozkoší. „Bože, seš tak sladká!" zavrčím jí zastřeně do rtů, když vidím v jejich očích tu odhodlanost a lásku, s jakou se mi nevinně oddává. Mučím ji trochu vášnivějšími doteky, až se pode mnou prohýbá a roztouženě lapá po dechu. „Tak kdo koho trápí?" zazubím se a znovu zněžním.

„Ty mě…“ Zvrátí hlavu a zasténá, když ji obdařím dalším táhlým pohybem a zahrnu jí krk polibky. „Ballů!“ vzdychne a prsty mi sjíždí po zádech, zatímco se pode mnou propíná.

Nechci ji moc trápit a protože cítím, že je téměř na vrcholu, přidám. „A teď ti ukážu, jak chutná moje láska…" zašeptám provokativně a jedním pohybem ji doprovodím až na vrchol.

Okamžitě se pode mnou propne v euforické křeči a hlasitě zasténá mé jméno, až se šťastně rozesměju. Vyčerpaně nechá hlavu spadnout do peřin a šťastně se usmívá. „Tvoje láska chutná nádherně.“

Pokračuju dál s těmi pohyby a líbám ji, úpím jí do rtů a sám sebe dokopu na vrchol po několika slastných pohybech, šťastný, že jsem si vzal kondom a nehrozí tak neplánované rodičovství, protože ona na to ještě není připravená. Sama je dítě... Ta myšlenka mě opět vzruší a já ji nadšeně políbím. „Bylas naprosto úžasná…" vydechnu a choulostivě se k ní přitulím, zatímco odhodím kondom stranou do koše.

Vtiskne se mi do náruče a krátkými polibky mi zdobí hruď. „Miluju tě.“
„Jo, to já tebe taky. Jsem s tebou šťastnej jako nikdy," vydechnu a zadívám se z okna. „Už svítí slunce…" zašeptám a cítím, jak se mi zabodává pod kůži, přestože je zatemněno. „Budeme spinkat?" políbím ji na rty. „Budu tě celou noc krásně objímat," hlesnu nadšeně a zabalím ji do deky, aby mi moje holčička neumrzla. 

Jak se líbila první společná noc Cristoballa a Vinnie?

Koho bys Angele vybrala jako nového přítele? Jaký by podle tebe měl být? :o)

Jsme zvědavé, ale neboj, už dávno jsme jí někoho vybraly sami a snad se bude líbit. ,o) U Angely rozhodně ještě zůstaneme a budeme sledovat i nadále její osud, stejně jako osud další dvou dvojic - Ball a Vinnie - a našeho nesmrtelného a problémového páru - Chester a Diana. Čeká je ještě spousty chvil, u kterých mrzne krev v žilách. Užijí si i krásné zážitky... Snad na ně nezanevřete a prožijete s nimi dobu, která pro ně znamená tolik. 

Moc si vážíme Vašich komentářů... Píšeme to pro Vás. 

Děkujeme. 

Chensie a Wish

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ve větru - 69. kapitola: