OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Měsíční průkopník - 2. kapitola

27.01.2011 (18:00) • Barrys • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 801×

2. kapitola

Hbitě jsem se otočil a doufal, že za mnou nebude stát nějaká sabotér. Za mnou stál vrásčitý muž, vypadal tak na šedesát.

„Pojď za mnou!“ nařídil mi a já musel přestat s výcvikem a následovat ho. Šli jsme malými dveřmi a poté úzkou uličkou. Byla to velmi divná místnost, do které jsme to vešli. Stály tu dva sloupy a na zdi pár obrazů. Bouchl se mnou do křesla, až jsem se zakymácel. Chvíli jsem na něho zíral s otevřenou pusou, když ten chlap svlékl masku. Vlastně, byla to žena. Velmi pohledná, ale s tou zbraní ji to neslušelo.

„Jsem tajná agentka z ISS! Teď uděláš, co ti řeknu, jinak se tvé rodině něco stane. Máš rodinu, ne?“ tázala se mě žena a výhružně se zamračila.

„Uděláš, jasné?!“ zvolala s daleko výraznějším zamračením. Mě nezbývalo, než přikývnout.

„Tady máš vlajku z vesmírného střediska ISS! Pokud se ve vesmíru bude vyskytovat život, tak budeš vyjednávat pod tímto jménem! Žádné podrazy! V raketoplánu budou kamery, které budeme sledovat ze Země! Takže jestli mě neuposlechneš, budu to muset říci mému šéfovi a on se postará o tvoji rodinu!“ vykřikla agentka ISS.

„Ale já jsem technolog!“ zakřičel jsem na ni.

„Já vím! Proto máš větší šanci pro úspěšnost!“ chtěla mi to dopovědět, ale přerušily ji zvuky, vycházející z chodby. Byly to výkřiky ostrahy.

„Zachovej náš rozhovor v tajnosti, jinak můžeš čekat dopis s uchem své sestry!“ stačila dodat a já celý zkameněl. Agentka vyskočila z okna a prchala pryč. V rychlosti jsem schoval do kapsy vlajku ISS a dělal zraněného.

„Co se tu stalo! Ostraha spatřila nějakého chlapa, odváděl tě sem!“ zvolal poručík, když mě viděl polomrtvého.

„Přišli jste pozdě! Stačila vyskočit oknem!“ přehlušil jsem ho naštvaně.

„Jak to myslíš, to byla snad žena?“ tázal se mě strážník.

„Ne, byl to chlap, spletl jsem si rody,“ odpověděl jsem mu a zatvářil se hloupě.

„No, hlavně že se ti nic nestalo, výcvik máš už jistě hotový, tak se můžeš připravit k odletu, následuj mě!“ rozkázal mi strážník.

Mě nezbývalo nic jiného, než ho následovat. Příprava k odletu dopadla obzvlášť rychle. Setkal jsem se se svými kolegy a odpočítávali odlet.

„Deset! Devět! Osm! Sedm! Šest! Pět! Čtyři! Tři! Dva! Jedna! Bum!“ Raketa se celá ochvěla. Když jsem stisknul startovací čudl, tak se podělal záložní startor. Měli jsme veliké štěstí, protože kdyby se porouchal hlavní, tak by, jsme už byli po smrti.

„Kruci! Musíme se vrátit, málem jsme bouchli!“ zvolal Marek.

„Všechno je v pohodě! Bez záložního startéru dokážeme přistát!“ okřikl jsem ho a bylo vidět, že ho to dostatečně uklidnilo.

Pomalým tempem se vzdalovali od naší planety. Byl to neuvěřitelný výhled. Já ještě nikdy do kosmu neletěl, ale můžu říci, že tento pohled je nejvzácnějším v mém životě.

„To je úžasné!“ přikyvovali mi kluci.

Nastartoval jsem turbínu a viděli jsme malý, ale jistě záhadný měsíc. Naše výprava má obletět měsíc a přistát na druhé straně. Na té straně, které z planety Země, není vidět.

„Je čas na sváču!“ zvolal Marek, ale já mu ji z neznámého důvodu nepodal. Nezbývalo mi nic jiného, než zírat na to, co se děje před mýma očima.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PS: Věnováno mým třem kamarádkám: ElisR1, Eris, SafiraDarkfire, přeji vám pěkné počtení!

3. kapitola

Autor: Barrys (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Měsíční průkopník - 2. kapitola: