OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Měsíční průkopník - 3. kapitola



Měsíční průkopník - 3. kapitolaPíše se rok 2114. Raketa s tříčlennou posádkou přístává na měsíci pro vesmírnou společnost NASA. Mají za úkol zjistit, jestli se zde vyskytuje život. Radary na planetě Zemi, zaznamenaly konečně první známky mimozemské existence. V raketě se nachází jeden technik, mistr pro celosvětové jazyky a jeden odborník na mezilidské vztahy. Podaří se astronautům spřátelit se skupinou záhadných tvorů?

3. kapitola

„Je čas na sváču!“ zvolal Marek, ale já mu ji z neznámého důvodu nepodal. Nezbývalo mi nic jiného, než zírat na to, co se děje před mýma očima.

________________________________________________________________________________________________________________

Viděl jsem, jak se přede mnou zvedá nějaké vesmírné těleso. Nejspíše to byla měsíční záře.

„To čumíte, co?“ vykřikl jsem na celou posádku. Popadl jsem páku pro zatáčení s raketoplánem, ale nešlo to. Ta záře se neuvěřitelnou rychlostí blížila k nám. Nešlo vůbec nic dělat.

„Centrálo! Před námi se objevila nějaká měsíční záře! Nemůžeme s tím nic dělat, nejde to! Blokují se nám všechny záložní zatáčky. Vsakuje nás to dovnitř!“ volal Marek do mikrofonu s komunikací se Zemí.

„My to vidíme! Katapultujte se do záchranných modulů! Dělejte!“ odpovídali ze Země. Přiložil jsem ruku na naši katapultami, jenom že to nějak nešlo.

„K čertu! Co budeme Dělat? Vždyť nás to vcucne a rozdrtí!“ křičel zbytek posádky.

„Musíme doufat, nic jiného nám nezbývá,“ odpovídal jsem jejich ustaraným výrazům.

Vesmírné těleso se pořád přibližovalo a my pocítili klepání raketoplánu. Čím více jsme se přibližovali, tím rány zesilovali a my ztráceli naději v přežití. V té chvíli plné napětí a očekávání mě něco napadlo. Chytil jsem spoušť pro raketové motory a plnou parou je spustil.

Raketoplán se začal chvět. Uhodilo mě něco do hlavy. Byl to tvrdý, ale plochý předmět, nic ostrého. Zavrávoral jsem a položil hlavu na klávesnici kontroly aeroplánu.

___________________________________________________________________________

Otevřel jsem oči a viděl prudké světlo. Bylo to velmi oslňující.

„Jsi v pohodě?“ tázal se mě David a já přikývl na znamení, že ano.

„Vůbec nechápu, jak jsme se sem dostali, ale to je teď jedno, nejdůležitější je, abychom se dostali zpět,“ pronesl David a díval se směrem k ležícímu Markovi.

Vypadal fakt vážně, ležel tam jako by byl mrtvý. Rychle jsem se k němu rozběhl, ale nešlo to. Mé nohy se prolomily a já spadl na zem. Vstal jsem jenom díky podpírání Davidových rukou.

„Martine! Marek je mrtvý! Jenom se na něho podívej, vždyť nedýchá!“ křičel David, když mě spatřil, jak se k němu belhám. Bohužel měl pravdu. Vůbec nedýchal a byl celý bledý. Podíval jsem se lépe a spatřil, jak má rozraženou hlavu o bedýnku s jídlem, která se při přistání odpoutala a zabila ho.

Pokusil jsem se spojit s centrálou, ale nikdo neodpovídal. Rozzuřeně jsem kopl do krabice s komunikací a pohlédl na Davida. Pakoval do baťohu jídlo a nějaké nářadí. Otevřel jsem dveře a ve skafandru vyšel ven. Podíval jsem se na svůj detektor kyslíku. Ukazoval mi, že se tu vyskytuje nadpřirozený počet kyslíku, takže jsem si mohl v klidu sundat skafandr. Marek na mě začal křičet, co to dělám, ale když mě spatřil bez skafandru s obličejem plným smíchu, tak se musel začít smát taky. Vyšli jsme prozkoumat okolí s tím, že tu najdeme nějakou civilizaci. Byla to velmi krásná země. Světla tu bylo až příliš, zdálo se mi, že to ani nemůže být slunce, jenže, co jsem o tom tak mohl vědět…

Bez skafandrů jsme se mohli dát i do běhu. Před námi se prostíraly vrcholy hor. Nebe bylo abnormálně modré a ty mraky zase podivuhodně bílé. Všechno tu bylo nějak moc divné. Ušli jsme pár stovek metrů a sedli na krásně hedvábnou trávu.

Vytáhli jsme svačinu a začali jíst. V kousání housek nás ale něco přerušilo, byl to podivný dusot kopyt!

 

____________________________________________________________________________________

PS: Věnováno ERIS - Přeji pěkné počtení!!

4. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Měsíční průkopník - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!