OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Music... My life.. 13



Music... My life.. 13Lissa, je 17-ti letá dívka, která studuje všeobecnou SŠ. Život, takový jaký ji připravila její matka, ji ničí. Chce mít vlastní skupinu, hrát, být nezávislá...
Její bratr je napůl člověk, napůl upír. Lissa je Nephilim. Zrozená z padlého anděla a člověka...
Co se stane, když Lisse nastane den, jejích osmnáctých narozenin?

Poslední kapitola první části. Chci ji věnovat všem, kteří s tou to povídkou ztráceli čas, zanechávali komentáře...

Příjemné počtení

 

 


 

Chodila jsem jak tělo bez duše. Jen prázdná schránka, která dělá to, co se jí řekne. Jedla jsem, spala... Vše už jen z povinosti.

Seděla jsem na zahradě a koukala na nebe. Jestliže sem Nephilim, potomek Padlého anděla, neměl by tam nahoře být Bůh? Jestli je, proč je Nick mrtvý? To tam není žádná spravedlnost? Žádná rovnováha? Nic?

 

„Liss?“ zeptal se mě Zsadist jestli vnímám. Zase sem seděla venku a pozorovala noční oblohu. Otočila jsem se na něj s mírným úsměvem. Podle jeho výrazu jsem usoudila, že si myslí, že jsem se dočista zbláznila.

„Ano?“

„Zítra proběhne pohřeb. Bude tady na zahradě. Vše sme už zařídilo. Úplně vše,“ ujístí mě. Přikývnu a zase otočím hlavu dopředu. Dívala jsem se na stromy. Byl každý jiný, ale přesto stejní...

Zvedla jsem se a šla do pokoje. Osprchovala jsem se, nalíčila a oblékla. Vzala jsem si kalhoty, korzet a steely. Pár náramků, náhrdelník a kabát. Byla jsem rozhodnutá projet mou novou motorku...

Zasedla jsem za stůl a vytáhla papíry. Pero a psala jsem... Když byl čas a já měla vše napsáno, schovala jsem dopisy do skříně a vyšla na zahradu. Už tam stáli, v půlkruhu. Stoupla jsem si opodál s rúží v ruce a vše pozorovala. Už jsem se jakž takž smířila s tím, že Nick tu není.

Zsadist odříkával slova, ale já je neslyšela. Nechtěla jsem je slyšet.

Když Zsadist domluvil šla jsem tam. Hodila jsem na rakev černou růži a odešla. Šla jsem do garáže. Za minutu už jsem vyjížděla z pozemků Bratrstva.

 

Jela jsem strašně rychle a jela daleko. Zabočila jsem na, pro mě, známou měšinu a pomalu jela. Dojela jsem na její konec a z motorky sesedla. Kousek jsem ji tlačila, než jsem byla na místě. Ušla jsem pár kroků a rozhlédla se. Stála jsem na srázu a pode mnou bylo, několik set metrů, moře. Vlny narážely o útes a šuměly.

Vítr si hrál s mími vlasy a házel je ze strany na stranu. Tiše šeptal...

Noční obloha se odrážela od mořské hladiny, na které se třpytila. Sedla jsem si a dívala se.

 

Bylo o dva dny později, když jsem se vrátila do sídla. Všichni spali. Došla jsem do pokoje a vzala malou sportovní tašku. Naházela jsem do ní potřebné oblečení, ale neměla jsem toho moc. To sem si nemohla dovolit. Šla jsem k Nickovi do pokoje.

Před jeho dveřmi jsem se zastavila. Bála jsem se do jeho pokoje jít. Nakonec jsem šla. Musela jsem. Otevřela dveře a vešla dovnitř. Moc jsem se tu nerozhlížela a šla rovnou ke skříni. Otevřela jsem jí a vybrala zbraně. K tomu jsem vybrala popruhy a pouzdra.

Na pravé stehno jsem přidělala dvě dýky a na levé taky. Na pas jsem si přidělala dvě pistole a několik zásobníků. Do tašky jsem naházela další.

Vrátila jsem se ještě do pokoje pro dopisy. Bylo jich pět. Pět dopisů...

Zavřela jsem dveře od pokoje a potichu šla do kuchyně. Dopisy jsem položila na stůl. Pokud se nevrátím... Ne! Na to nesmým myslet!!

Šla jsem k hlavním dveřím. Procházela jsem kolem obýváku, ale zarazila jsem se. Na pohovce seděl Filip a díval se na mě. Dívali jsme se na sebe několik minut, než se zvednul a šel ke mně. Obejmul mě. Objala jsem ho taky. Když mě pustil zašeptal:

Vrať se, je jedno za jak dlouho, ale vrať se.“ Smutně jsem se usmála, ale přikývla. Vyšla jsem ze sídla a šla k motorce. Přidělala jsem k ní tašku a nasedla. Nastartovala jsem a naposledy se koukla zpět. Vytůrovala jsem motor a vyjela.

Můj cíl byl jasný. Pomstít Nickovu smrt. Zabít Patrika, který to všechno zavinil...

 

Epilog:

 

Když Liss odjela, aby pomstila smrt svého bratra, se o několik hodin později probudilo Bratrstvo. Všichni se sešli v kuchyni, kde se ovšem zastavili. Dívali se na pět dopisů, které byli na stole.

Jako první se vzpamatoval Tomas. Vzal si svůj dopis a začal číst:

Tomasi,

jako první věc, co ti chci napsat je, že ti odpouštím. Odpouštím ti, co se stalo s Marissou. Když jsem ležela venku na zahradě a ty si ke mně přišel, všechno jsem slyšela.

Ale musím odjet. Musím pomstít smrt Nicka. Tím pádem zabít Patrika. Je to má povinost, alespoň to. Když jsem nesplnila otcův slib o jeho ochraně, musím jej alespoň pomstít.

Neboj se, já se vrátím. Buďto za rok, nebo za deset let. Čas tu nehraje žádnou roli, ani pro mě. Od Daniela jsem se dozvěděla, že potomci Padlých andělů mohou žít, jak dlouho chtějí. Náš věk se zasekne ve dvaceti.

Doufám, že se ti nebude moc stýskat, i když o sobě to říci nemůžu.

Miluju tě,

Vasillisa Darkniová

 

 

Když Tomas dočetl dopis od Liss, podomily se mu kolena. Nikdo mu ale nevěnoval pozornost. Všichni četli dopis, který byl určen Bratrstvu:

 

Bratrstvo Černé dýky,

bylo mi ctí se s Vámi setkat a žít s Vámi. Doufám, že pochopíte můj důvod odjezdu. Musím pomstít smrt Nicka.

Taky doufám, že se vám podaří najít toho bezduchého, který zabil vašeho bratra Dariuse.

Víte, jednou jsem slíbila otci, že Nicka budu chránit. Tento slib jsem nedodržela. Zklamala jsem. Proto jej musím pomstít. Zabiju Patrika Stanleyho a vrátím se sem. Nevím, jak dlouho potrvá, než ho najdu. Ale až ho najdu, nebudu s ním mít slitování. Pak se vrátím.

Pokud můžu mít jednu prosbu, postarejte se o Tomase a Filipa. Budou to teď mít těžké, hlavně Tomas.

Děkuji,

Vasillisa Darniová

 

Ale ani Filip nezahálel a četl svůj dopis.

 

Filipe,

strašně ráda jsem se s tebou setkala a poznala tě. Byl si jako můj bratr. Nikdy na tebe nezapomenu.

Hlavně se o mě neboj. Protože se vrátím. Až Patrika zabiju...

Já vím, tento dopis je krátký, ale vše, co bych ti chtěla říct už víš. Snad jen, že tě mám ráda...

Jak jsme jednou řekli

na věčné časy...

Vasillisa Darkniová

 

 

 

Daniel ho však nerozdělal a se spokojeným úsměvem odkráčel z kuchyně. On věděl, proč to Liss udělala. Bral ji jako svou mladší sestru, kterou ztratil, proto ji chápal. Taky věděl, že se vrátí a bude v pořádku, v jistých mezích.

Vzal si flašku s vodou, ručník a šel si ven zaběhat...


 

Chtěla bych poděkovat adminům, přátelům, čtenářům, kteří mají co dočinění s touto povídkou. DĚKUJU!

Doufám, že zanecháte koment...

Vaše Eris

 

Kapitola 12. < <> > Shrnutí

 

 

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Music... My life.. 13:

17. Eris přispěvatel
26.02.2011 [14:54]

ErisTexie děkuju. Odkaz na první kapitolku další části je na mém shrnutí Emoticon

16. Texie admin
26.02.2011 [10:21]

TexieKrásný závěr a držím jí pěsti do další části. Emoticon

15. Eris přispěvatel
25.02.2011 [19:58]

Eris Emoticon Emoticon Už jí píšu... Emoticon

14. MirrorGirl454 přispěvatel
25.02.2011 [19:42]

MirrorGirl454Jáj, ahá.... no to vieš, som blond, gény nezaprieš. :D A ďakujem za vysvetlenie, strašne sa teším na druhú sériu. Emoticon

13. Eris přispěvatel
25.02.2011 [17:37]

ErisMirror, Patrik zabil Nicka, když odcházel. A Liss má jedinou informaci a to, že Patrik odjel do Paříže...
Děkuju za koment Emoticon

12. MirrorGirl454 přispěvatel
25.02.2011 [14:38]

MirrorGirl454Ona ide zabiť Patrika... ale, joj, ja som asi mimo, ale čo s tým má spoločné Patrik?? kurník... :D
Ale späť ku kapitola a k prologu, teším sa, že budeš pokračovať, Patirkovu smrť si nenechám ujsť, ale pochybujem, že to bude mať Liss ľahké... :D
To ho pôjde hľadať len tak do neznáma??? A sama??? :D Aj keď, ona je silná, ona si poradí, verím jej. :D

11. Eris přispěvatel
25.02.2011 [14:22]

ErisFaire, děkuju. POkračování se píše, budete muset počkat Emoticon

10. Faire
25.02.2011 [13:03]

FaireProsím další pokráčko.
Moc se ti tahle kapča ovedla.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Eris přispěvatel
24.02.2011 [21:56]

ErisNe! Segra omlouvám se ti!! prosím, alespoň večeři... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Eris přispěvatel
24.02.2011 [20:56]

ErisElis děkuju za koment. POkud se jukneš do shrnutí, už tam mám popis další řady. Kdybych ji začala psát, znamenalo by to, že bych psala jen Music... My life... I love rock, nebo Padlý andělé. A nebo bych psala Music... a velmi pomalu Padlý anděli...
Každopádně děkuju za koment Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!