OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Navždy spolu, navždy v krvi - 2. část

24.08.2012 (20:00) • natuka2017 • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 736×

Damon se posadil vedle Eleny a pořád se vrtěl. To je tak nervózní jen kvůli tomu, že jsem poblíž já? zeptala se sama sebe Elena.

Najednou někdo surově zaklepal na dveře. „Dále," zavolal učitel. Do třídy vstoupila nějaká dívka. Rezavé vlasy, opálená pleť, a do široka našpulené rty.

„Dobrý den, jmenuji se Melisa Clarková a jsem tu nová," oznámila.

„Vítej, Meliso," pozdravila jednohlasně celá třída.

„Věděj jsem, že přijdeš, a tak jsem ti už připravil i místo k sezení. Je to támhle vzadu, vedle Matta Summerse," řekl pan Bloedwod a ukázal na volné místo vedle blonďatého krasavce, který  podřimoval na lavici hned za Elenou a Damonem.

Elena vstala a zdvořile se nové dívce představila. „Ahoj Meliso, vítám tě tady u nás na Cambrigeské univerzitě. Já jsem Elena Gilbertová a doufám, že si budeme skvěle rozumět."

Melisa se na ni usmála a věděla, že si našla hned na první hodině dobrou kamarádku.

„Zdravím tě, mé jméno je Damon Salvatore a myslím, že spolu budeme vycházet," oznámil vážným hlasem Damon a políbil Melise ruku.

„Děkuju vám, Damone a Eleno, za hezké přivítání a doufám, že se tady ve škole budeme vídat mnohem častěji." Melisa dokončila tu větu tak nadšeně, až si Elena myslela, že když se znovu potkají, tak je samou radostí Melisa umačká k smrti.

Damon se posadil a Elena až chvíli po něm. Pořád se dívala na tu holku Melisu, která běžela ke své lavici, div nezakopla.

Téda, ten Matt má ale štěstí, že může sedět s tak krásnou a sympatickou holkou, zamyslel se Damon.

Hele, ona mi už krade i mého budoucího kluka. Elena zuřila.

„Co se děje?" zeptal se starostlivě Damon.

Elena okamžitě odehnala ze své tváře všechen vztek a nasadila ten nejkrásnější úsměv, který dovedla vykouzlit.

To Damonovi jako odpověd postačilo.

Když hodina skončila, počkali Damon s Elenou u dveří učebny, aby mohli doprovodit Melisu na další hodinu.

„Jakou máš teď hodinu, Meliso?" zeptala se Elena mile, i když podrázněně.

„Tělák," odpověděla náhle nervórně.

„Já mám taky tělocvik, doprovodím tě na něj," řekl Damon jako by se nechumelilo a a dodal té větě šmrnc tím, že začal mluvit svůdným hlasem.

„Damone, vždyť ani ty sám nevíš, kde je tady tělocvična," odvětila výsměšně Elena.

„Jen se neboj, já ji najdu." Teď mluvil jako namyšlený farcek. Choval se, jako by mu patřil celý svět.

Ale Elena nechala Damona Damonem a přemýšlele o důlěžitějších věcech, třeba o Melise. Myslela si o ní, že to není úplně obyčejná holka, kterou se snaží předstírat. Voněla tak divně, i když to nebylo rozhodně to nejdivnější. Jakmile skončilo vyučování, tak začalo pršet a nikdo s sebou neměl ano deštník, ani pláštěnku. To nikomu nevadilo. Kromě Melisy. Elena a Damon čekali na Melissu venku, když mrholilo, ale ona se bála vyjít ven ze dveří.

A když šli všichni tři domů, oddělila se Melisa od skupinky a začala se válet v bahně, v trávě, smrděla psinou, a taky honila veverky. Eleně to dneska moc nemyslelo, protože už týden nebyla na lovu a krev jí posiluje mozkové buňky. Co je asi Melisa zač? Tuhle otázku si za s sebou Elena v duchu zopakovla alespoň desetkrát.

Chová se moc divně. A já mám průšvih, protože jsem se hned první den školy zamiloval do dvou holek. Damon nevěděl, pro kterou z nich se má rozhodnou, ale okamžitě nad tím přestal přemýšlet ze dvou divných důvodů.

Viděl, že na něj Elena vrhla vražený pohled a že Melisa zakousla ptáka.

A v tom okamžiku, kdy Melisa vyskočila dva metry do vzduch a chytla do úst letícího havrana, bylo Elene jasné, co je Melisa zač.

Do města po dlouhé době přijel další vlkodlak.

Autor: natuka2017, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Navždy spolu, navždy v krvi - 2. část: