Nenávist je jako láska, sice mě nemiluješ, přesto ke mně chováš city - 21. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Minule to skončilo bitkou a dnes jí začneme. Zjistíte pocity naší malé milé Tiffy a asi už od začátku vám dojde, že je pěkně zmatená.

04.04.2011 (17:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1016×

Chudáček

Zrádce se dostavil do třídy a snažil se mě obejmout, vyškubla jsem se mu a nehodlala jsem se otočit. Na něco se mě zeptal, ale naštěstí do třídy vešel učitel a tak jsem nemusela odpovídat. Celou hodinu jsem se snažila ho nevnímat a taky se podařilo. Díky Bohu jsme měli po další hodině tělocvik a ten byl rozdělený zvlášť na holky a kluky.

Procházela jsem chodbou a zaslechla výkřiky.

„Bitka!“ křičel někdo. Pokračovala jsem v cestě dál, až jsem dorazila k hloučku lidí. Nikdy mě osobní život ostatních moc nebral, ale něco mi říkalo, že bych se měla podívat. Protlačila jsem se okolními lidmi a zkoprněla na místě.

Nemohla jsem uvěřit svým očím. Jason se pral s Shanem. Oba se na mě v jednu chvíli podívali a přestali, jenže Jason se vzpamatoval dřív a jednu Shanovi vrazil. Hrklo ve mně. Okolní svět pro mě zmizel, viděla jsem jen ty dva a blížícího se tělocvikáře. Jimmy podpíral zraněného Shana a tělocvikář držel rozběsněného Jasona. Těkala jsem pohledem mezi nima a byla na vážkách. Nakonec jsem se rozhodla pro Shana a tělocvikář odtáhl Jasona pryč, ale ještě jsme si stačili vyměnit pohledy.

Snažila jsem se Shana ošetřit, ale krev mu z nosu tekla stále. Společně s Jimmym jsme ho odnesli na ošetřovnu, kde se o něj sestřička postarala.

Stepovala jsem před ošetřovnou a čekala, až ho pustí. Když otevřel dveře vletěla jsem k němu.

„Moc se ti omlouvám, já tohle nechtěla způsobit. Doufám, že to moc nebolí,“ chrlila jsem ze sebe.

„Jsem v pohodě, mohl jsem si za to sám,“ zahuhlal, zřejmě měl něco s nosem.

„Mám tě odprovodit domů?“ změnila jsem téma.

„Můžeš,“ pokusil se na mě usmát.

Pomohla jsem mu s věcmi a šla s ním domů. Nikdy jsme tam nebyla, a tak mě vedl. Brzy jsme tam byli a byl čas se rozloučit.

„Musím už jít.“

„Nechoď,“ chytl mě za ruku a přitáhl si mě k sobě. Hleděli jsme si do očí a pak překonal tu malou vzdálenost. Něco se ve mně změnilo a já se mu poddala.

Ležela jsem v posteli a v duchu si nadávala. Neměla jsem to dovolit, ale když ono to všechno...

Nevěděla jsem, co dělat, jak se chovat a co cítit. Byla jsem neuvěřitelně zmatená a dnešní událost tomu nijak nepřispěla. Potřebovala jsem radu, – Lin – ale tu jsem s tím nemohla teď večer otravovat. Jediná možnost, která tady pro mě byla, se jmenovala Melody.

Opatrně jsem zaklepala na dveře jejího pokoje a vyčkávala. Nikdo se neozýval, a tak jsem zabrouzdala do kuchyně, kde trávila spoustu času.

„Melody?“ zazněl můj hlas nejistě, že to vyznělo jako otázka.

„Tady jsem!“ ozvalo se ze spíže.

„Potřebuju poradit,“ vzdychla jsem a kecla si na židli. Uslyšela jsem vrzání dveří naší spíže a pak kroky. Sedla si oproti mě.

„Tak povídej.“

„Já... No... Víš, že chodím s Jasonem, teda chodila?“ zeptala jsem se opatrně a čekala její reakci. Jen kývla, takže jsem mohla pokračovat dál.

„No, tak nějak se do toho všeho zamotal Shane a dneska se pobili.“ Sledovala jsem její obličej, ale žádné emoce v něm neměla, jen mě zarytě poslouchala.

„V čem chceš poradit?“

„Nevím, co mám dělat.“

„Tiffany, je těžké ti poradit jenom tak od stolu. Já nevím, jak to mezi vámi je a navíc neznám žádné další okolnosti, takže buď mi toho řekneš víc a nebo si budeš muset poradit sama.“

„Dobře. Viděla jsem, jak se Jayson líbal s Claire. Dost mě to ranilo a pak tu byl Shane. Skvěle jsme si rozuměli, jenže pak jsme se políbili a všechno se to zamotalo.

Potom v té škole jsem se po rvačce vydala za Shanem a pomáhala mu. Šla jsem s ním domů a na rozloučenou jsme se políbili...“

„Tak teď tě absolutně nechápu, je jasné že chceš Shana.“

„Právě že nevím, koho chci. Shane je jen kamarád, ale Jasona miluju, jenže mě ranil.“

„Odkdy se s kamarádem líbá, co?“ ryla do mě.

„Tak jo, jen si do mě kopni,“ vzdala jsem to.

„Tiffy, já to nemyslím špatně, ale měla by sis ujasnit, co chceš a až pak teprve jednat. Možná si ho ani políbit nechtěla, možná si nechtěla nikdy s Jasonem chodit. Musíš to vyřešit, jinak skončíš jako já.“ Pohladila mě po hlavě a zmizela za rohem. V kuchyni jsem zůstala sama a měla dost času na přemýšlení, protože ještě nebylo ani jedenáct večer.

Shrnutí // 22. kapitola

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování