OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Nenávist je jako láska, sice mě nemiluješ, přesto ke mně chováš city - 23. kapitola

08.07.2011 (13:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1088×

V háji

Ráno mi bylo hrozně, i když byl víkend. Včera jsem dostala „pár facek“ a bylo mi dobře. Cítila jsem se jako kraslice, uvnitř prázdná. S Jasonem jsem si to pohnojila a Shane mě jen využíval.

Nechápu, co to do mě vjelo, protože jsem se rychle vsoukala do riflí, trička nějakého toho spodku – samozřejmě v jiném pořadí – a uháněla směrem k Jasonovi. Asi jsem mu chtěla říct, že Shane mě obalamutil a že nás chtěl společně s Clair rozdělit.

Čekalo mě překvapení. Dům byl prázdný a před ním cedule jako kráva „Na prodej“. Ještě třikrát jsem zkontrolovala adresu, jestli jsem nepřišla ke špatnému domu, ale seděla. Sedla jsem si na chodník a hlavu schovala do dlaní, zbyly mi jen oči pro pláč.

Bylo to v háji, všechno bylo v háji. Nevěděla jsem, kam se odstěhoval a už vůbec ne, proč. Seděla jsem tam pěkně dlouho, nakonec mi nezbylo nic jiného, než se zvednout a odejít domů.

Doma byli všichni, dokonce i „táta“. Chtěl, abychom si udělali „rodinný den“ s různými hrami. Nejdříve jsme hráli karty, byla to celkem nuda, i když ostatní se dost dobře bavili. Následovalo člobrdo ani to už mě nebavilo. Jako poslední jsme vytáhli Monopoly. Proč už poslední, protože se v člobrdu dožadovalo nekonečně odvet. Konečně hra, která mě začala bavit, ale jenom do té doby, než jsem zbankrotovala.

Se zaujetím jsem sledovala zbytek, jak hraje. Nakonec vyhrála s velkým plusem Melody, která se potom odebrala udělat něco k večeři. Šla jsem za ní.

„Melody, můžu se tě na něco zeptat?“ zeptala jsem se váhavě.

„Samozřejmě, ptej se.“

„Jak moc by ti vadilo, kdybych se odstěhovala zpátky?“ Zastavila se v pohybu.

„Tobě se tady nelíbí?“ otočila se na mě.

„Jo líbí, jenže chtěla bych k Lin.“

„Ale jestli chceš můžeš jít se mnou,“ doplnila jsem, ještě než stačila něco říct.

„Ty bys chtěla?“

„Jasně, že bych chtěla.“

„Pak tedy uvidíme,“ ukončila to a už jsme o tom nemluvily. Při večeři bylo ticho, jen vidličky ťukaly o talíře. Po večeři spolu táta a Melody zůstali v kuchyni a já věděla, o čem se asi bavili.

Když už jsem byla připravená spát, vešla do dveří Melody.

„Mluvila jsem s ním o odchodu a nemá žádné námitky, ale musíš počkat do prázdnin. Nemůžeš jen tak zase přerušit školu.“

„To je mi jasné, ale i tak děkuju,“ vzhlédla jsem se k ní.

„Není zač,“ usmála se a pustila mě. Než zavřela za sebou dveře, zamávala mi. Usínalo se mi mnohem lépe, než v posledních dnech, myšlenka na Lin mě uklidňovala.

Do školy jsem chodila jako tělo bez duše, nevíce mě štvalo, že jsem se musela dívat na ty dva, jak se mi vysmívají. Měla jsem chuť je roztrhat, ale myšlenka, že za chvíli od nich odjedu mě vždycky držela zpátky.

Bylo to tady, den vysvědčení, vůbec jsem neměla potuchu, co jsem dostala známky, tak nějak mi to bylo jedno. Překvapení to bylo veliké, dostala jsem pár dvojek, jinak jsem měla samé jedničky.

Jen co jsem přiběhla domů, začala jsem se balit. Trvalo mi to o hodně dýl, než když jsem se vybalovala, věci jsem totiž měla rozházené různě po domě – celá já. Naštěstí mi s tím Melody pomohla a po víkendu jsme měly slíbený odjezd.

V pondělí brzy ráno nás „táta“ vyložil u našeho domu. Pořád mi přišlo divný, že Jim s námi nejel, ale zase moc mi to nevadilo. Podívaly jsme se na sebe a pak jsem zmáčkla zvonek. Do dveří vletěla Lin.

„Holky!“ radovala se a objímala nás.

„Mamča tady není, ale odpoledne přijede.“ Byla jsem smutná, docela dost jsem se na ni těšila a ona tohle.

Lin nás vzala domů a pomohla nám se zavazadly, začala jsem si vybalovat věci ve svém starém pokoji, moc se nezměnil, vlastně se nezměnil vůbec. Kecla jsem si na postel, strčila do uší mp3 a zavzpomínala na staré časy...

Shrnutí // 24. kapitola

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nenávist je jako láska, sice mě nemiluješ, přesto ke mně chováš city - 23. kapitola: