OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » New music... New life... 2



New music... New life... 2Michael odešel... Lissa se utápí v smutku...
Najde novou lásku? Najde... Vychová si ji, bude ji milovat víc jak vlastní život...
Ale co Michael? vrátí se ještě?
Čtěte a dozvíte se...

OK, další kapča je tu... Neívm, mě se teda nějak nezdá, ale snad se bude líbit. ;)


Liss:

„Zlatíčko, jdu si zacvičit, tak běž třeba za tetou Alice,“ navrhla jsem z šatny. Převlékla jsem se do sportovní podprsenky, tepláků a botasek. Přes rameno vzala ručník a kartu se songy. Vyšla jsem z šatny a podívala se na Nicka.

„Já nechci za Alice. Zase bude mluvit jen o oblečení a módě…“ začal vypočítávat na prstech.

„Dobře, dobře… Tak co budeš dělat?“

„Půjdu za Danielem.“

„Dobře…“ Chytla jsem ho za ruku a dovedla do hlavní budovy. Z kuchyně se zase ozýval rap a tak jsme tam zamířili. V kuchyni seděli dvojčata, Alex a Braien, ale Daniel ne.

„Čau, Daniel je u sebe?“ zeptala jsem se.

„Ne, něco řeší se Zsadistem v pracovně. Potřebuješ zaměstnat malýho?“

„Nejsem malej!“ protestoval Nick.

„Jo, jdu si zacvičit…“

„My ho pohlídáme,“ navrhl Tay. Přimhouřila jsem oči a se zvednutým obočím jsem se na něj podívala.

„On potřebuje dospělý dozor,“ zasmála jsem se. Tay si začal hrát na uraženého, ale pak to nevydržel a začal se smát. „Dobře. Pohlídej je, ať nedělaj kraviny,“ otočila jsem se k Nickovi a dala mu pusu na čelo.

„Rozkaz!“ zasalutoval. Nechala jsem jej tam a odešla do tělocvičny.

 

Ve skříňce jsem si vzala láhev vody a prošla do tělocvičny. Do věže jsem dala kartu a volume stočila doprava.

Došla jsem k běhacímu pásu a zapnula. Ručník jsem položila přes tyč a pro začátek zvolila volnější tempo.

Na kartě jsem měla mix písniček. Lordi, Evanescence, Linkin Park, Metallica, Apocalyptica, 30StM, Nightwish, Simple plan, Nemesea…  Prostě moji milovanou hudbu.

 

Běžela jsem do rytmu již druhou hodinu, bez přestávky. Chtěla jsem uběhnout co nejvíce a pak dál cvičit.

 

Po dalších dvou hodinách, jsem si musela trochu oddechnout. Vypnula jsem běžící pás a přešla k činkám. Nohy jsem měla unavené, ale ruce byly plny energie.

Na tyč jsem si dala dvacet kilo z každé strany a lehla si na levici. Vydechla jsem a vzala činku do rukou. Pomalu jsem ji zvedala a znovu přitahovala k sobě. Takhle to šlo dobrou půlhodinu, než do posilovny vtrhl Daniel, dvojčata a Nick.

Sice jsem si jich všimla, ale nepolevila v posilování.

„Čau Liss!“ ozval se Tay.

„Nazdar.“

„Dáme zápas?“ ozval se znovu. Povzdechla jsem si a odložila činku do držáku. Sedla jsem si a protáhla ruce. Ručníkem jsem si otřela pot a vypila celou láhev s vodou.

„Jestli mi přineseš ještě jednu.“ Tay zmizel a pak se objevil u mě s lahví. Tu jsem taky vypila a došla k Tayovi na žíněnky, kde už na mě čekal.

Sundala jsem si boty s ponožkami a postavila se na žíněnku. Stála jsem rovně a čekala na výpad. Začali jsme kolem sebe chodit v kruhu, přikrčení, svaly napnuté.

Když stále neútočil, udělala jsem výpad. Tay ho odrazil a zasadil vlastní, uhnula jsem ráně a podkopla mu nohy. Ihned jsem na něm obkročmo seděla a držela ho za krk.

„Jenda, nula,“ řekl Daniel a Nick zatleskal. Vstala jsem a pomohla vstát i Tayovi. Chytil se mě za ruku a vyhoupl se do stoje. Rovnou mi ruku zkroutil za záda. Vykopla jsem nohu a praštila ho nártem do hlavy. Když stisk povolil, přetočila jsem ho já k sobě zády a povalila na žíněnku. Ruku jsem mu držela v bolestivém sevření a hlavu mu tiskla ke straně.

„Dva, nula.“

 

„Tak to vzdej!“ prosila jsem ho po několikáté. Bylo to třicet ku dvěma, ale Tay se nevzdával. Už mě to unavovalo.

„Příště dáme odvetu.“

„Žádný příště nebude,“ zamumlala jsem a došla si pro ručník.

„To bylo hustý! Naučíš mě to taky?“ zeptal se pln úžasu.

„Až budeš starší… Co jste dělali?“ Nick mě chytil za ruku a vše mi promítl. S Dvojčaty hráli karty a pak se ti tři pokoušeli něco uvařit. Potom si ho vzal Daniel a kreslili spolu členy Bratrstva. Musela jsem se zasmát. Ty karikatury vypadaly dost srandovně. U toho se zabavili na dvě hodiny.

Když si ho znovu vzali dvojčata, šli na procházku do lesa. Tay si ho vysadil na záda a lezli po stromech.

„Vy ste lezli po stromech? Seš normální? Co kdyby spadnul!“ vyjela jsem na Taye.

„Ale vždyť je v pohodě a náramně si to užil! Nic se mu nestalo!“ protestoval.

„Nemohl si vědět, jestli se mu něco stane, nebo ne! Co kdyby se mu něco stalo?“ Rukama jsem si vjela do vlasů a pokoušela se uklidnit. Je v pohodě. Nic se mu nestalo. Nemá nejmenší škrábnutí, tak se uklidni! řvala jsem na sebe v duchu.

„Fajn,“ vydechla jsem a nevěřícně odešla z tělocvičny.

V pokoji jsem si ihned zalezla pod sprchu. Opřela jsem se rukama o kachličky a nastavila hlavu proudu vody.

Po pár minutách jsem se umyla a vylezla ze sprchy. Omotala jsem kolem sebe osušku a došla do ložnice. Na posteli ležel Nick a spal. Tvářičky měl mokré kolem očí zarudlé.

Rychle jsem vběhla do šatny a převlékla se do spodního prádla a Michaelova trika. Nosila jsem je na spaní.

Došla jsem zpět do ložnice a lehla si k němu do postele. Přitáhla jsem si ho do náručí a uvelebila se na polštáři.

„Mami? Zlobíš se moc?“ zašeptal. Z jeho hlasu bylo poznat, že si myslí, že se zlobím na něj.

„Zlatíčko, já se nezlobím na tebe, ale na Taye. Choval se nezodpovědně. Mohlo se ti něco stát… Nezlobím se na tebe… Proč si plakal?“

„Tay mi řekl, že sem ti to neměl ukazovat a křičel na mě…“ fňukl.

„Tay je pitomec. Vůbec ho neposlouchej. Jsem ráda, že si mi to ukázal, aspoň jsem věděla, co jste dělali. Tvoje chyba to není, jasné?“ Nick přikývl a zavrtal se mi hlavičkou pod bradu.

Hned jak usnul, jsem chvíli počkala a pak ho odnesla do jeho pokoje. Potichu jsem zavřela dveře a vrátila se zpět do ložnice. V šatně jsem na sebe hodila kalhoty a svoje tričko a vyrazila do hlavní budovy.

Vrazila jsem do kuchyně a šla rovnou k Tayovi. Vzala jsem ho za hlavu a praštila mu s ní o stůl. Sklonila jsem se k němu.

„Ještě jednou na něho zvýšíš hlas a vyčteš mu něco, co nebyla ani v nejmenším jeho chyba, rozbiju ti hubu a piš si, že tě to bude pekelně bolet,“ šeptala jsem mu ledovým hlasem do ucha. Pak jsem se narovnala a odcházela z kuchyně.

„Debil…“

(hudba)

Vrátila jsem se zpět do Baráčku a šla se najíst. Vyndala jsem toastový chleba, šunku, sýr a kečup a udělala si toasty. Pak jsem se posadila ke stolu a vše v tichosti zhltla. V hlavě jsem měla prázdno, až na jemnou melodii, která mi v ní zněla.

Nedalo mi to a ve vteřině jsem byla v pokoji s kytarou v ruce. Začala jsem vybrnkávat a doplňovat to akordy. Každý úsek jsem si několikrát přejela, než jsem připojila další část.

Když byla melodie hotová, několikrát jsem ji přejela a pak začala skládat slova…

 

…I must have walked ten million miles
Must have walked ten million miles
Wore some shoes that weren't my style
Ten million miles…


Zopakovala jsem si začátek a mezitím promýšlela další slova…

… I've been kind of told some lies
Like anyone who's lived or died
Like anyone who's ever tried
To walk ten million miles

I memorize and I forget
I do some things that I regret
Wish for things I never get
Walk in the rain and get wet…

Nick přišel ke mně do ložnice a posadil se vedle mě. Seděl tiše a poslouchal…


… I must have walked ten million miles
Must have walked ten million miles
So think before you criticize
Ten million miles

I traveled 'round from place to place
Wore some rags around my waist
And other times, a dress of lace
And always search for your sweet face…

 

Sledoval mé pohyby prstů, a fascinovaně měl otevřená kukadla. Teď jsem se zadrhla, tak jsem to vzala od začátku i se zpěvem…

…You ought come sometime for tea
Maybe we could see the sea
Talk a lot, or let things be
Just enjoy the mystery

I must have walked ten million miles
Must have walked ten million miles
Wore some shoes that weren't my style
Fell into the rank and file
So just say I was here a while
A fool in search of your sweet smile
Ten million miles…

 

Dohrála jsem. Pamatovala jsem si ji nazpaměť. Nick se usmíval…

„Nepůjdeme do bazénu?“


 

Ok, tak snad se Vám líbila, i když já sem vážně na vážkách. No, aspoň doufám, že zanecháte koment. :)

 

Kapitola 1. << >> Shrnutí << >> Kapitola 3.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek New music... New life... 2:

7. Eris přispěvatel
21.08.2011 [21:27]

ErisJane, moc děkuju... No, měla jsem z ní taký divný pocit... Ale utvrdili jste mě v tom, že se mi povedla. Děkuju Emoticon

6. BJaneVolturi
21.08.2011 [19:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Proč se ti nezdá? Je úžasná...

5. Eris přispěvatel
21.08.2011 [14:20]

ErisDaynera, děkuju Emoticon

20.08.2011 [10:21]

Daynera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. safiradarkfire
19.08.2011 [22:11]

Nemas vubec zac napsala jsem pravdu. ;-)

2. Eris přispěvatel
19.08.2011 [21:53]

ErisJo? Já se bála, že to bude nijaký... měla sem z toho divnej pocit, ale už je to lepší. Děkuju segruš Emoticon

1. SafiraDarkfire přispěvatel
19.08.2011 [19:07]

SafiraDarkfireTaková příjemná oddychovka:) Líbilo se mi to:) Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!