OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Protiklad lásky - Kapitola druhá

23.02.2012 (19:00) • LittleGii • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 944×

Protiklad lásky

Kapitola druhá

Pohled Viktora

Sledoval jsem její bezchybnou pleť, hluboké mandlové oči, překrásně tvarovaná ústa a musel se usmát.

„Ty nejsi ten typ pro zabíjení, zatím.“ Pohledla mi do očí a já v těch jejích zahlédl vztek, ale pak porážku. Sklopila hlavu a odhodila tělo mojí služebné, která se po chvíli zvedla mírně zmatená.

O hodinu později se Lily konečně uklidnila a já jí všechno znovu vysvětlil.

„A co teď mám dělat?“ zeptala se mě.

„Co chceš.“ Za tu chvíli, co jsem ji znal mi dokázala při každém slově vykouzlit úsměv na rtech. Nechtěl jsem, aby odešla. Ani ona ne.

„Nemám kam jít, jak jsi řekl, domů se vrátit nemůžu. Můžu zůstat u tebe? Prosím, bude to jen do doby než si na to všechno zvyknu. Než si něco vydělám, abych mohla začít jinde.“ Mluvila rychle a chvílemi nesmyslně. Jemně jsem ji tedy chytil za ruce a ona se na mě podívala.

„Ano, můžeš tady zůstat. Pokud o to budeš stát mohu tě cvičit. Mohu tě naučit všechno, co umím já. Můžu být i tvůj přítel, pokud budeš chtít.“ Vděčně se na mě usmála a já nabyl dojmu, že tahle diskuze je u konce.

„To bych byla moc ráda.“

O týden později

Svoje slovo jsem tedy dodržel, den po naší dohodě jsme odjeli do Francie. Tam jsem nám koupil krásný dům a Lily celá nadšená mě prosila, aby ho mohla zařídit. Nechal jsem jí tedy volnou ruku a nemohl se více než divit, když jsem viděl její výkon. Dům se skládal z kuchyňky, ložnice, pokoje pro hosty, který patřil Lily, dvou koupelen (1. a 2.), knihovny a malého obýváku. Byl schovaný hluboko v lese, ale za domem byla malá mýtinka, na které jsem plánoval, že budeme cvičit.

Během dalšího dne jsme se zabydleli a já začal plnit další slib. Začal jsem Lily učit. Jazyky jsme začali a pokračovali přes různé vědy až k boji.

„Zvedni tu nohu výš!“ zakřičel jsem. Lily byla už vyčerpaná, ale nesměl jsem ustoupit.

„Už nemůžu,“ zakřičela na mě nazpět. Znovu jsem udělal výpad a ona se mi pokusila vyhnout, ale přitom ztratila rovnováhu a já ji podkopl nohy. Znovu ležela na zemi.

„Když mě nebudeš poslouchat nedokážeš to!“

„Ale já už nemám sílu. Tři dny jsem nepila,“ oponovala mi.

„Můžeš se napít, až u tebe uvidím snahu.“ V ten moment, jako by do ní blesk uhodil vyskočila a já poprvé za svůj život viděl něco, co mě překvapilo. Nevěděl jsem, kde se to v ní vzalo, ale udělala přemet ve vzduchu a kopla mě do hrudníku. Tím, že mi vyrazila dech, i když dýchat nepotřebuji, mě vyvedla z konceptu a já upadl na zem. Rychle si na mě sedla a nohy mi uvěznila svými. Ruce mi držela nad hlavou a já v ní poprvé za tu dobu spatřil opravdovou upírku.

„Ale já mám žízeň teď,“ zavrčela mi do obličeje. Pak, ale se znovu vrátila do normálu. Její výraz se změnil na zmatený a její stisk povolil. Pomalu se ze mě zvedla a rukou si zajela do vlasů. Byla vyplašená. Nechápala, co se děje.

„Působivé,“ zašeptal jsem si pro sebe a vyhrabal se na nohy. To, co se právě stalo? Tušil jsem, co za tím nejspíše je, ale nechtěl jsem učinit ukvapené závěry. Zmateně chodila sem a tam a já zaslechl, že vzlyká. Byla vyděšená, tak vyděšená. Najednou cítila ten zmatek. Ničím se nebyla jistá, začala tápat. Teprve teď to na ni všechno padlo.

„Co se to děje?“ vykřikla zoufale. Přešel k ní a ruce jí stáhl k tělu. Snažila se mi vyškubnout, ale já ji namísto toho objal a začal ji hladit po vlasech. Ach, je tak mladá ještě.

„Nevím, co se to se mnou děje,“ hlesla beznadějně.

„To nic, bude to v pořádku. Všechno bude v pořádku.“ Dál jsem ji hladil po vlasech dokud se neuklidnila. Když se tak stalo vzal jsem ji do domu, kde jsem Janine požádal o tom, aby nám přinesla sklenku vína.

Doufám, že zanecháte alespoň nějaký ten komentář. LG

Autor: LittleGii (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Protiklad lásky - Kapitola druhá: