OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Rozervané srdce - 16. kapitola

29.06.2009 (16:48) • Luna • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 989×

Bethany vůbec nemohla usnou, když se jí to konečně podařilo neustále se převalovala ze strany na stranu. Zdály se jí podivné sny, nakonec se probudila s výkřikem. Cooper ji přivynul na svou hruď. „Klid, něco ošklivého se ti zdálo.“ Ještě víc se na něho přitiskla a pokusila se znovu zabrat, ale už se jí to nepovedlo. Zato on usnul během vteřiny. Opatrně, aby ho nevzbudila, se vyvlíkla z jeho objetí a proklouzla z pokoje ven. V celé budově nepotkala nikoho kromě Kyly, která si četla za barem. „Ahoj, tak jak se těšíš na svatbu?“ Bethany jen pokrčila rameny a vyšla ven. Obloha byla zamračená, schylovalo se k dešti. „Snad nám bude pršet štěstí,“ pomyslela si a vydala se na procházku po městě. U náměstí se zastavli v rychlém občerstvení. Poté její kroky vedly do nedalekého parku. Lehla si tam do chladivé trávy a přemýšlela o Sorrelovi, který ji celý den pornásledoval ve snech.

Na tvář ji začali dopadat první kapky vody. Ospale si protřela oči a koukla na hodinky. „Sakra,“ vyhrkla. „Jak jsem tady mohla usnout,“ nadávala sama sobě. Za dvě hodiny měl být obřad a ona se válela na loučce v parku. Rychle se zvedla a rozběhla se domů. „No kde si?“ setřela ji Kyla sotva se objevila ve dveřích. Sjela ji pohledem od spoda až nahoru, u vlasů vyděšeně vykulila oči. „No ty máš ránu, poď honem, s tím musíme něco udělat!“ Chytla ji za ruku a táhla do svého pokoje. „Tady si sedni!“ ukázala na malou židličku, ze stolku vzala kartáč na vlasy a pustila se do svatebního účesu. Začala jí z hlavy vytahávat zacuchaná stébla trávy. „Jestli tohle stihneme, tak to bude zázrak,“ lamentovala. „Máš to celý zvlhlý, prosim tě jdi si to umejt,“ rezignovala a poslala Beth do koupelny.

Mezitím na kosmetický stolek naskládala několik odstínů make upu, očních stínů a spoustu dalších líčidel, o kterých ani Beth netušila, že existují, natož aby věděla, jak je použít. Vykročila z koupelny a při pohledu na Kylu se zarazila. V jedné ruce svýrala kulatý kartáč a ve druhé fén, s těmi nástroji vypadala opravdu nebezpečně. „Sedej,“ puručila a Beth nezbylo než poslechnout. Postupně jí vysoušela a jemně natáčela jednotlivé pramínky vlasů. Celkový účes posadila vysoko na temeno hlavy, kde vykouzlila překrásný drdol. „Teda, Kylo, to je nádhera, kde ses to naučila?“ Kyle se začervenala. „Nikde, jen mě to baví,“ špitla. „Mohla by ses tím živit.“ Kamarádka se potěšeně usmála. „Teď ti udělám make up, tak se nevrť,“ znovu nasadila ten pevný nesmlouvavý výraz.

Další dvacet minut Beth strávila bez jediného pohnutí. Nejprve ji v rychlosti vytvarovala obočí, pak Kyla nanesla tenkou vrstvu hydratačního krému, make up, slabé kouřové stíny, zvyrazňující její modro šedé oči a nakonec řasenku. „Hotovo?“ vzdychla unaveně Beth, když Kyla odložila všechny ty nebezpečné nástroje. „Myslím, že ano,“ spokojeně si prohlížela svůj výtvor, ale stále jí to nepřišlo dokonalé. V rychlosti zkoukla stolek. Do očí ji na první pohled uhodila tvářenka, rychle se natáhla pro štětec. „Jak jsem na tohle mohla zapomenout,“ Beth otráveně protočila panenky. „A je to,“ vypadáš překrásně. „Teď šaty,“ otočila se ke skříni a vytáhla bílý vak. „Kde?“ Beth nestihla ani dokončit větu. „No když si odešla, tak jsem se tak trochu vloupala do tvého pokoje,“ znovu zčervenala, nakonec obě vybouchly smíchy. „Kyl, děkuji, nevím, co bych si bez tebe počala,“ opatrně kamarádku objala, aby si nerozmazala líčení. „Odsvěčíš mi to, prosím?“ zašeptala naléhavě. „Já myslela, že ty a Ruby?“ Beth zavrtěla hlavou, nechtělo se jí o tom mluvit. S Ruby už se nějakou dobu nekamarádili jako dřív. „Moc ráda,“ vytrhla ji souhlasem z přemýšlení.

Cooper se s oblékáním nijak nezdržoval, hodil na sebe černý oblek, do kterého si vzal krvavě rudou košily, kterou Beth vybrala, když si kupovala své šaty, límeček nechal ležérně rozepnutý a vyrazil ke kostelu.

„Spiku, Spiku!“ naháněla ho Kyla, která už se také převlékla do černých společenských šatů. „Co je?“ z poza rohu vykoukla rozcuchaná hlava. „Připravil si auto?“ Přikývl, přiskočil ke své lásce a letmo ji políbil na tvář. „Moc ti to sluší,“ mrknul na ni. „Já vím,“ usmála se a vyrazili do garáže. Chvilku poté tam přišla i Bethany, na vysokých podpatcích se už necítila tak nejistě. „Bože,“ vydechl ohromeně Spike, „teda tobě to ale sekne.“ Beth se nasoukala do černé limuzíny. Vyjeli přesně na čas.

Limuzína zastavila přímo před kostelem. Od zadních dveří auta do kostela někdo položil červený koberec. Beth se cítila jako filmová hvězda. Sotva se střevíčkem dotkla země oslnila ji záře blikajících blesků fotoaparátu. Zachichotala se. Její dojem hollywood star to ještě umocnilo. Spike oběhl auto a nabídl Bethany rámě, Kyla kráčela tři kroky za nimi. Warren s Reefem rozevřeli křídlové dveře kostela a nevěsta poprvé spatřila tu krásu uvnitř. Celý prostor osvětlovaly plápolavé plamínky svíček. Proplouvala uličkou jako víla a po očku sledovala zástupy svých blízkých. Popíchl ji osten bolesti, nikde nezahlédla Ruby, mírně zaklepala hlavou, aby zaplašila chmurnou myšlenku, její přelakovaný účes se ani nehnul.

Kostelem se rozezněl svatební pochod a Cooper se pomalu otočil čelem ke své vyvolené. Oči se mu rozšířily údivem nad její krásou. V hrudi se mu vzdouvala pýcha, že tahle bohyně bude právě jeho ženou. V tu chvíli zapomněl na okolní svět. Celý střed jeho vesmíru právě kráčel směrem k němu, nic jiného vnímat nedokázal.

Spike dovedl Beth až k oltáři a tam její drobnou ručku zasunul do Coopova připraveného rámě. Oči snoubenců se na okamžik střetly. „Si nádherná,“ zašeptal Cooper a Beth se do tváří nahrnula červeň, která ji dodala ještě půvabnější vzhled. Svou pozornost přesunuli na oddávajícího, který prolomil tichou svým starším a přesto jemným hlasem. Ve třetí lavici to nepatrně zašustilo, když se farář ptal na námitky, seděl tam Gabriel, měl chuť zakřičet, ať to Beth nedělá, že ji miluje, ale uvědomoval si, že by s ním nebyla šťastná, že tohle je to správné.

Beth se pustila do svého slibu: „Od doby, kdy jsem tě poprvé uviděla již uplynulo sedm let, tenkrát jsem ti chtěla ukrást peněženku, abych získala peníze na jídlo, ale netušila jsem, že díku tomu odvážnému kroku najdu to, co se penězi nedá vyvážit. Našla jsem přátelství, porozumění a lásku. Coopre Delauney, miluji tě a nic si nepřejí více, než svůj život strávit po tvém boku.“

„Bethany, než jsem tě našel bylo mé bloudění po světě bezcílné a bezduché. Moje duše nebyla úplná. Díky tobě jsem pochopil, že láska se nedá vyjádřit slovy. Teprve láska udělá člověka člověkem a já ti děkuji, za to že sis vybrala právě mě. Bez tebe nejsem nic. Miluji tě,“ Bethany se s tímto vyznáním nahrnuly slzy do očí. Po vzájemném souhlasu

si vyměnili prstýnky. „Teď můžete políbit nevěstu,“ pronesl pohnutě farář, jejich upřímné sliby ho dojaly.

Cooper přistoupil k Beth ruce jí položil kolem pasu a ona ho chytila kolem krku. Dali si první manželské políbení. Kostelem se rozezněl potlesk, který postupně utichal, jedny ruce však stále tleskaly. Novomanželé se nemuseli dlouho rozhlížet, aby si uvědomili, odkud ten zvuk vychází. Mezi dveřmi stál Sorrel a po jeho boku Ruby. Při tom pohledu se Beth nahrnuly do očí slzy smutku. Ti dva tam očividně přišli spolu. „Bravo, to bylo vážně dojemné!“ pronesl upír ironicky. „Jaká škoda, že vám to veselí nevydrží dlouho,“ posmíval se. Místností se rozlehl rozrušený šum.

Tímto činem všechny šokoval. Nebylo zvykem, aby upíři ze svých doupat vylézali před setměním. Zamračené počatí však Sorrelovi nahrálo do karet a mohl zákeřně zautočit. Tohle byla ta bouře, kterou očekávali, ale ne tady a ne teď, téměř nikdo z lovců nebyl ozbrojen. „Ruby, jak si mohla,“ vykřikla zklamaně Beth, její donedávna nejlepší kamarádka ji zradila. V nejkrásnější den jejího života ji zlomila srdce. Ruby tiše zavrčela, její obličej se proměnil, oči zežloutly. „Mrcho,“ vyštěkl nasupeně Warren a vyhl se proti ní. Bethany ani nepostřehla jak, ale v ruce se jí objevil meč. Rozběhla se směrem k východu. „Ta je moje,“ pronesla na Rubyinu adresu zatím co se Cooper vydal proti Sorrelovi...

Beth přirazila Ruby ke stromu. „Jak si mi to mohla udělat?“ zalykala se, ostří meče tiskla novopečené upírce na krk. „Pochopila jsem Beth, váš boj je naprosto zbytečný, nikdy proti Sorrelovi nemůžete vyrhrát!“ zasyčela. „Kdybys byla chytrá připojila by ses k nám.“ Tohle už Beth nedokázala poslouchat. V rychlé otočce usekla Ruby hlavu. Meč zůstal zaseklý ve stromu a Beth se zhroutila vedle bezhlavého těla a plakala.

Mraky se rozestoupily a na slzami zmáčenou zem dopadly sluneční paprsky oznamující konec boje, boje jež měl na ochránce drtivý dopad. Rubyino tělo vzplálo. „Beth, Beth,“ jen z dálky slyšela volá svého jména, ale neměla sílu odpovědět. Její srdce krvácelo pod tíhou hluboké zrady a ztráty. „Zabilas kamarádku,“ křičel jí v hlavě jeden hlas, zatím co ten druhý ji utvrzoval v tom, že to byla upírka, zrůda. „Bethany!“ panikařící hlas se pomalu přibližoval. „Beth, lásko?“ Cooper ji vzal něžně do náruče a odnesl ji do přistaveného auta.

Sorrel opět unikl beztrestně...

Autor: Luna, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rozervané srdce - 16. kapitola: