OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Slunce v žilách - 10. kapitola

10.07.2012 (10:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 790×

1 0 . k a p i t o l a 

Angela

Zack leží kousek ode mě a hladí mě drápy jemně po tváři, zatímco já se dívám do okna, za kterým svítí slunce a které je zpola zakryté hustým nařaseným zatemněním.

„Tohle byl nejhezčí sluneční den, který jsem prožil…“

Celou dobu jsme si povídali a já… Tak dlouho jsem si s nikým tak dobře nepokecala, až se sama sobě divím, že mi nikdy nepřišlo, jak mi pouhá blízkost a poznávání se s někým jen tak, chybí. Oplatím mu úsměv a zadívám se na okno na druhé straně podkroví. „No jo, vlastně ty bys měl teď spát, co? Ani jsem si to neuvědomila. Mám zatáhnout závěsy?" nabídnu mu. Sice do téhle části slunce ani světlo nedopadá, ale je možný, že jako upírovi mu ani tohle není moc příjemný.

Nejistě blýskne k oknu a fialkové oči mu zasvítí. „Dokud budu ve stínech, tak mi nic nehrozí,“ zamručí chraplavě a vycení pobaveně špičáky. „Musí ti být jasné, že pak bys se mnou mohla leda naplnit popelník. Ale ty potřebuješ slunce, jsi hrozně bledá. Chodíš přes den vůbec ven? Rád bych tě doprovodil, ale nejspíš bych se připekl…“ usměje se pln pobavení.

Zasměju se a protočím oči, zatímco prsty lehce svírám ze stran polštář, na kterém ležím. „Jsem přírodní zrzka, proto jsem tak bledá. A slunce mi ani moc neschází. Většinou se na něm totiž spálím. Navíc tady jsem si tak nějak už zvykla, že je pořád tma." Vstanu a zatáhnu, protože jeden nikdy neví. Docela bych byla nerada, kdyby z něj zbyla jen hromádka popela.

To napětí z jeho těla zmizí a on se na posteli rozšafně roztáhne. Nohy si dá pohodlně křížem a pod záda si nastrká dva béžové polštáře, což v kontrastu s jeho světlou pokožkou, která hází stříbřité odlesky, a tmavou bundou vypadá mírně komicky. „Líbí se mi tvá barva vlasů. Vlastně se mi líbíš celá, i přesto, že jsi zanedbaná.“ Provokativně blýskne lila očima a prohlédne si mě od špiček bot na vysokém podpatku až po vlasy.

„Zanedbaná?" Sjedu pohledem po dlouhým Ballově tričku, který mám na sobě, a odhalených nohách. „Spala jsem..." Trhnu rameny. „Pochybuju, že ty jsi po probuzení k ošukání," ušklíbnu se. Kvůli Cristoballovi jsem se ze sebe snažila udělat holčičku, ale po tom, co jsem zjistila, že se mnou nebude, jsem toho nechala a vrátila se ke svýmu vzhledu, který jsem měla předtím. Navíc jsem doopravdy spala v knihovně, takže podle toho nejspíš taky vypadám.

„Já jsem k ošukání vždy,“ uchechtne se a protáhne, takže zahlédnu pevné vypracované tělo a olíznu si žhavě rty. „Nebo se ti nelíbím?“ zavrní jako kocour.

„Moc si nefandi," ušklíbnu se znovu, protože mě vytáčí a sjedu toho manekýna pohledem. Není špatný, je úplně jiný, než Ball. Není tak vychrtlý. Je dokonce trochu nižší než Chester, ale za to má pevný tělo a svaly tak akorát, nic přehnanýho. Z obličeje mu září hříšnost a ty černé vlasy, co mu padají do čela, jsou hrozně sexy. A když se na mě zadívá skrze přivřená víčka, vidím jeho dlouhé řasy a dravé oči, ve kterých jako by se proháněla fialová mračna.

„To je škoda, že jsem ti nepadl do oka. Chtěl jsem tě políbit a dát ti trochu toho, co tak moc potřebuješ, když jsi ukázala, že máš i kladnou stránku a povídala si se mnou." Pokrčí rameny, jako by se nechumelilo.

Hodím po něm rozzlobeným pohledem. „Seš vážně stejnej jako všichni upíři. Stejně nemožnej!" prsknu, protože se ho teď, když se milostpán uvolil, že by se mnou šel do postele, doprošovat nebudu. „Najednou ti nevadí, že jsem pod zákonem?" odfrknu a znovu po něm hodím panenku, kterou mi předtím strčil do náruče na hraní.

„Já jsem neřekl, že s tebou budu mít v nejbližší době sex,“ uvede vše na pravou míru a tváří se nadmíru věcně. „Jen jsem chtěl být v tvé blízkosti a líbat tě.“ Dá si panenku k hlavě a přitiskne se k ní, což vypadá ještě komičtěji a z hrozivě vyhlížejícího upíra je cosi temného na mazlení. „Připadá mi, že jsme si bližší, když jsme si spolu povídali…“

Jenže jsme si zdaleka nepovídali o všem, prolítne mi hlavou, protože mojí pestrý minulosti jsem se vyhýbala velkým obloukem, a když už se na ni zeptal, pokoušela jsem se ji zabalit do hezčího papíru. „A líbat zanedbaný dítě ti nevadí?" zašklebím se mu do obličeje, když k němu přijdu blíž, sednu si na něho a panenku mu vytrhnu z rukou.

„Nechtěl jsem tě urazit. Jen jsem prostě upřímný a sama víš, že by neuškodilo, kdybys na sebe začala trochu dbát. Jestli mě nechceš, pochopím to. Nebudu na tebe tlačit. Chci, abys respektovala moje přání a názory, tak rovněž budu respektovat já tebe. Povídala jsi mi přece o tom, že chceš mít rovnoprávný vztah s upírem," hlesne zádumčivě a podepře si hlavu, zatímco na mě mírumilovně shlíží.

„Co se ti pořád nezdá?" Svraštím obočí. „Takhle já prostě vypadám. Žádnýmu chlapovi to nikdy nevadilo..." Zvednu se z něj a lehnu si na druhou polovinu postele.

„Nejspíš proto, že na tobě nikdy žádnému nijak moc nezáleželo a civěli ti leda tak mezi nohy,“ broukne nevinně, až mám chuť ho praštit.

Nedůvěřivě se na něho podívám. „Ale Cristoball přece..." začnu, ale pak se kousnu do rtu. Tvrdil, že mě má rád, dodám v duchu, ale nahlas nic už neřeknu. O tomhle bych před ním asi mluvit neměla.

„Ty ses kvůli Cristoballovi nikdy neupravila?“

Trochu se ošiju, protože o tomhle se mi moc mluvit nechce. „Spíš jsem změnila styl... On je totiž přesně na opačnou věkovou kategorii než ty... Ale stejně mi to nepomohlo." Zkřivím rty, zatímco si pohledem lustruju ruce, jen abych se na něj nemusela podívat.

„Opačnou?“ Oči mu podivně ztmavnou. „Chceš mi říci, že ten upír je pedofil?“ Poslední slovo mu ze rtů sklouzává a mění se v cosi hrubého a odporného.

„Tak nějak... akorát si k tomu ještě moc rád hraje na tatínka..." zašklebím se při vzpomínce na to, jak mě nutil říkat, že jsem jeho holčička. Tatínkova holčička...

Zack se chytí za čelo a hlavou se zaboří ještě více do polštáře, zatímco tupě vydechne. „Zdá se, že tu jsou všichni na holčičky, že? Chesterova žena je rovněž nedospělá. Dick a Desire. A Vinnie vypadá skutečně jako dítě. Tímto se mi skutečně nepochlubili. Vsadím se, že za dobu svého pobytu zde uvidím ještě spousty zajímavých a perverzních věcí.“

„Jo, to jsou. Všichni maj rádi mladý. Ale jenom Cristoball jde pod zákon... Vinnie je sice mnohem starší než já, ale... má myšlení dítěte, asi proto si ji vybral..." hlesnu a žmoulám si kraj jeho trička.

„Miluješ ho?“

Tak přímou otázku jsem nečekala. Zaskočí mě.  „Já... nevím..." přiznám. „Je to poprvé, co jsem k někomu něco takového cítila. Sama nevím, co to je..." Takhle jsem o tom nepřemýšlela. Podle toho, jak se tvářil na mou krev, tak... jsem se asi zamilovala. Sama jsem mu řekla, že ho mám ráda, ale... že bych ho milovala? Nevyznám se v tom, ale milovat musí být něco mnohem silnějšího. Něco, čím by se mohl ohánět Chester nebo Diana, ne já... „Myslím, že ne..." Zavrtím hlavou.

„A myslíš si, že někdy budeš schopná něco podobného cítit ke mně?"

„Do háje, ty mi dáváš kapky." Pousměju se trochu nejistě. Jak se mě na tohle vůbec může ptát? Vždyť se teprve vzpamatovávám z toho, že mě Cristobal nechce. „Snad jo..."

„Nechtěl jsem tě přivést do rozpaků,“ zavrčí svůdně a vláčně mě pohladí přes otevřenou dlaň. „Chtěl bych mít ten samý vztah a žít si konečně šťastně. Jaké to bylo žít s upírem Cristoballem?“

„No," zatvářím se hořce. „Takový dost upíří. Asi to nebyl vztah zrovna podle čítanek..."

„Tomu nerozumím. Týral tě?“

„Jen měl rád poslušnost a věrnost," zamumlám a zastrčím si zacuchaný pramen vlasů za ucho. „Ubližovali jsme si navzájem, akorát... on měl vždycky o trochu víc síly..." přiznám neochotně.

„Věrnost mám rád také. Ale poslušnost?“ Jako by na to pohlížel jako na výchovu domácího mazlíčka „Já ti nebudu ubližovat. Nemusíš se bát, mám sílu asi jako mrtvý komár,“ hlesne pobaveně a udělá mrtvého.

„Asi jsem si za to mohla sama... Věrnost mi zrovna moc neříkala. A upíři jsou všichni hrozně majetnický..."

Přistiženě skloní hlavu. „Promiň. Spíše bych to nazval mužskou záležitostí. Muži obvykle chtějí dobývat, vlastnit a ovládat. Nejsem výjimka,“ řekne omluvně a nejistě ke mně pohlédne. „Ovšem nejsem extrémně majetnický. Jen mám rád, když moje partnerka patří skutečně jen mně. Já jsem také věrný.“

„Když mi nebudeš lámat ruce, tak to přežiju," pokusím se tu situace trochu odlehčit.

Mírně vytřeští oči a ztuhne.

„Já se jen nechci znova spálit. Tohle odmítnutí mi bohatě stačilo. Radši se vrátím k tomu, co jsem dělala před tím, než si ty dny znovu prožít," ušklíbnu se.

Zatne zuby. „Ball mi říkal něco v tom smyslu, že jsi jej odmítla první.“ Zádumčivě si mne prohlédne a spočine očima na mých zápěstích, které si třu. „Upíři mají své ego, stejně jako lidé.“

„Aha, tak on ti to už stačil povyprávět. Tak proč se mě na to ptáš?"

„Chtěl jsem slyšet tvou verzi. Vždy to každý vidí jinak. Rád bych se o tobě dozvěděl, co nejvíce a byl k tobě spravedlivý, nedal zbytečně na řeči od upíra, vím, jak to upíří mají."

Povzdychnu si a dívám se, jak se mu zdvíhá pevná mužná hruď. Vdechnu jeho vůni – je úplně jiná, než Ballova. Přestože je chladná, voní … jako jakási pánská drahá vůně. Temná a svěží, zatímco Cristoball voní jako les a hlína, jako vojenská vzpurnost. „Jo, odmítla jsem ho. Možná kdyby nebyl tak hrozně majetnický, tak... To je jedno, prostě jsem si připadala jako vězeň..." vzdychnu.

„Já to chápu. To není vztah, natož život. Rád bych, aby sis se mnou nepřipadala jako vězeň, ale naopak volná a šťastná... Mám rád lidskost. Cítím se v tvojí společnosti vážně dobře... Jako dlouho ne."

„On už je teď asi jinej... K Vinnie se chová moc hezky a... asi to tak prostě mělo bejt..." Pokrčím rameny a ohlédnu se po pokoji, který na rozdíl od ostatních, má na šikmé ploše stropu světle hnědé palubky a spíše je situovaný do světle hnědé a černé, než jenom černé, jako ostatní místnosti. „A nejsem si jistá, jestli to se mnou zrovna ty vydržíš..." Oplatím mu pohled, i když mě potěší, že je mu se mnou dobře. Je to pro mě něco úplně novýho.

„Z jakého důvodu si myslíš, že bych s tebou vydržet neměl? Já mám pro strach uděláno…“ rozesměje se a sáhne mi do vlasů. „I když původně jsem byl tebou vyděšený – takové neopeřené kuře.“

Oženu se po něm s úsměvem.

„A i když jsi zřejmě zkušená více, než jsem čekal, nezaleknu se.“

„Ale ty jseš na starší… Jako jsem pro Cristoballa nebyla dostatečně dětská, tak pro tebe..." odmlčím se. Nechci si zase na někoho zvyknout a pak se smiřovat s tím, že už o mě nestojí.

„Ale ty jsi evidentně duševně vyspělá a máš zkušenosti, i když tvé tělo sotva vkročilo do puberty. Navíc, když je to tu tak nějak normální…“ broukne a zářivě se usměje. „Tak snad si nebudu v posteli připadat jako s vlastní dcerou.“

„Můžu si zahrát na to, že ty jsi můj syn, jestli ti to pomůže!" Blýsknu očima a svádivě se na něj usměju.

Zack se táhle a svůdně rozesměje. Ten tón je chladný a temný, až mi naskočí husí kůže. Odhalí vražedné špičáky, ale to mě nevyleká. „Líbí se mi tvůj smysl pro humor i pro erotiku.“

„Já to myslím vážně..." usměju se a přitáhnu se k jeho pevnému chladnému tělu. „Maminka ti naseká, jestli ji nebudeš poslouchat," zašeptám a kousnu ho provokativně do ucha.

Znovu se temně rozesměje. „Skutečně se začínám bát. Já jsem proti kousání i proti násilí!" Udělá zděšený obličej a zahraje si na slečinku.

Prsty se dostanu k zapínání jeho džínsů a pohladím knoflík. „To sis potom neměl začínat se mnou,“ řeknu na oko zákeřně, zatímco mu zblízka pohlížím do lila očí, které se tetelí vzrušením i pobavením.

Zachary zanaříká a dělá, jako že se mě od sebe snaží odstrčit, ale nemá sílu. „Ang, prosím, nechej mě… Hrozně to bolí!“

Usmívám se, zatímco mu pevně svírám zápěstí, ale pochybuju, že to cítí. „To máš blbý, upíre,“ směju se mu do rtů. Chytím ho za tričko a přitáhnu si ho co nejvíce k sobě a vášnivě ho políbím.

Nechá her a polibek mi náležitě vrátí. Jemně mi přejede přes zadek na záda až k ramenou a hladí mě celou dobu, co jsem na něj přitisknutá a vjíždím jazykem do jeho úst. Po chvíli změní styl na jemné oždibování rtů a laskání jazyka, něžné mazlení, které jsem moc neznala…

Sice se mi to líbí, ale za chvíli mi pouhý líbání přestane stačit. Aniž bych se od něho odlepila, rukama mu pomalu sjíždím opět k zapínání kalhot. Hladím ho a snažím se ho obelhat těmi doteky, aby hned nepoznal, kam mířím. I když... nemůže mě od sebe přece zase odstrčit, když vím, že se mu to líbí stejně jako mně.

„Ang… Myslel jsem, že jsme se domluvili, že se budeme postupně poznávat a náš vztah nezaložíme na sexu," hlesne a zadívá se mi přísně do očí.

„Kašli na domluvy..." dostanu ze sebe a znovu ho políbím.

„Myslel jsem, že chceš svůj vztah začít jinak… Aby byl podle tebe a nikoliv, aby se řídil jenom podle sexuálního pudu a tys přede mnou roztahovala nohy, jak se mi zachce, ale když to tak chceš..." řekne bez zájmu. Rozepne si poklopec a dostane se mi mezi stehna, až na sobě ucítím jeho těžké tělo a cítím stejný nezájem, jako kdysi u zákazníků – kdy šlo jen o tělo. Mé tělo! „Bude to jenom o sexu... Nepoznáš lásku, nepoznáš, jaké je se na někoho spoléhat nebo se s ním cítit dobře i bez sexu. Chtěl jsem pro tebe něco jiného, něco lepšího, ale když nechceš, tak mi uděláš dobře!"

Zatímco se mu dívám do očí a zrychleně dýchám, pere se to ve mně jako snad nikdy předtím. Chci sex, hrozně moc, ale... „Počkej..." Zarazím ho, když mi chce rukou zajet do kalhot. „Tohle mě zabije," vzdychnu, když ho od sebe odstrčím a on se s úsměvem překulí do peřin.

„Začínáš se mi líbit čím dál víc. Máš charakter, jsi chytrá a začínáš mít i zásady. Jestli to takhle půjde dál, vím, že si tě budu vážit a náš vztah bude skutečně rovnoprávný." Vtiskne mi pusu na čelo a pohladí mě po vlasech.

Protočím s povzdychem oči. „Jo, ale pokud chceš čekat až do mý dospělosti, tak to se orgasmu asi už nedočkám..." vydechnu a rukama si prohrábnu vlasy, zatímco se smiřuju se tím, že se ze mě stane jeptiška.

„Tak dlouho čekat nechci..." Mrkne na mě a vydechne mi ledový vzduch do rtů. „Jenom chci, aby sis uvědomila rozdíly mezi vztahem a pouhým sexem.“

„Hm…“ zavrčím s přivřenýma očima, protože mě tímhle pokoušením zrovna dvakrát nepomáhá. „A co tvoje zásady?" zajedu mu prsty do vlasů a hladím ho.

„Mám své zásady – že nebudu ubližovat, týrat, natož zakládat vztahy na pouhé sexuální přitažlivosti,“ ušklíbne se na mě provokativně.

„Tak s tím bych souhlasila," usměju se na něj, obejmu ho kolem krku a natisknu se na něho. „Jak je možný, že máš tak zvláštní oči?" Zadívám se mu to těch jeho fialek.

Zamračí se a uhne pohledem. Zabodne se kamsi do peřin a zavře pevně víčka, jako by vzpomínal na něco nepříjemného. „Jsem prostě zvláštní,“ řekne věcně hlubokým chladným hlasem a polechtá mě, aby pozvednul chmurnou atmosféru.

Nemůžu si nevšimnout stínu, který mu proběhl tváří a teď se jen zvolna vytrácí. Ale nevyptávám se. Podle všeho nejsem jediná, kdo má svoje tajemství. „Jak dlouho se znáš s Cristoballem?" Změním téma, protože mi přijde zvláštní, aby se kamarádil zrovna s někým takovým.

„Nebavím se s upíry.“

„Ale jak teda…?“ Chci se zeptat na to, jak ho tedy Ball sehnal, ale z toho doteku mi naskočí husí kůže a nějak zapomenu, co jsem chtěla. „Nechápu, že se dokážeš tak moc ovládat..." vydechnu, ale tentokrát tím myslím nedostatek lidské krve.

„Protože se ovládat chci. Mé zásady pro mě hodně znamenají,“ řekne temně a přejíždí mi jazykem přes tepající místečko na krku, až se pod ním tiše svíím. „Jsem velmi cílevědomý a jdu si za svým.“ Stiskne mě rty a vsaje hebkou kůži, až se mi zastaví dech.

„Dala bych ti napít, ale... asi by to bolelo," usyknu a trochu se prohnu. Vzdychnu, když mě tak příjemně pokouší. Mravenčí mi z něj celé tělo a je tak příjemně zkřehlý jeho chladem, až se tetelím.

„Nebudu tě kousat. Jen tě budu trápit na holé kůži. V zájmu našeho poznávání,“ vydechne jako vrnící kocour a znovu mi začne sát pokožku na krku, zatímco ledovými prsty bloudí po mém těle.

„Jenže tímhle mi zrovna nepomáháš!" zazoufám si a prohnu se. „Copak tobě to nechybí? Nechápu, že to můžeš vydržet!" Natlačím se na něho.

„Kdybych pozbyl sebeovládání, mohl bych ti ublížit..."

„Já vím, ale... copak ti nechybí sex? Nebo ho máš tolik, že tě tohle nechává chladným?" poušklíbnu se. I to je možný. Možná se mu nelíbím tak jako jiným. Je na starší, nemá žádnou úchylku a... tím pádem nezapadám do jeho škatulek.

„Chybí mi sex. Hrozně moc mi chybí, ale… Nestojím o sex, kdy někomu mohu ublížit a upíří ženy mě nepřitahují. Netoužím po nezávazném sexu, který si užiji někde na otevřeném prostranství a bez intimity. Chci něco, co mě i mou družku udělá šťastnými a věř, že obyčejný sex to určitě není. Po těch několika vláčných pohybech by mi stále něco chybělo – něco, co možná najdeme společně,“ zachraptí a přitiskne se mi ke klínu s novou náruživostí, až usyknu.

„Proboha, koho mi to ten plešatej upír našel..." Opřu se čelem o to jeho a snažím se zhluboka dýchat a nemyslet na to, jak moc mě dole tlačí. Mně vždycky po sexu chyběla leda tak bílá lajna. Tohle je proti všemu, co jsem kdy dělala.

„Chybí ti rozkoš? Nebudu s tebou mít sex... Ale to neznamená, že ti nemohu pomoct k tomu, po čem tak moc toužíš..." řekne v hádance.

„A to je povolený?" Zadívám se mu překvapeně do očí. Do háje, už jsem tak zblblá, že pomalu přecházím na ty jeho šílený pravidla!

Temně se usměje. „Vše, co nám oběma udělá radost a nestrhává nás to do pouhých sexuálních orgií, je povolené. Když to vezmeme citově a psychicky, mohu ti dopřát to, po čem toužíš… I přes své zásady si nepřeji, abys ve vztahu strádala.“

Z těch jeho slov jsem trochu zmatená. „Oduševněle a citově??" Jak to, do háje, myslí? Vůbec netuším, co to má znamenat.

„Ukážu jedno mé malé tajemství..." zašeptá mi svůdně do ucha. „Bude se ti to líbit." Něžně mi skousne spodní ret a dotknu se mě dlaní na místě, kde mám srdce. Zarazí se, jako by si vychutnával mou vůni a tlukot. „Pověz mi něco hezkého... Třeba mi povídej o tom, k čemu máš vztah a co máš ráda..."

„Co-cože?" Zatvářím se ještě víc zmateně. Už jen proto, že při jeho přání, ať mluvím o tom, co mám ráda, že mi vybaví jenom drogy a sex. „Já nevím..." dostanu ze sebe, protože mě tímhle úplně vykolejí. Vůbec nevím, co to se mnou dělá, ale vím jedno - takhle já to neumím. Přes hezký slova a city a kdoví co ještě...

„Tak vnímej," zachraptí svůdně, a zatímco drží svou dlaň na mém srdci.

Cítím podivné tetelivé pocity, když s přivřenými víčky mumlá něžná slůvka.

„A to je jen slabé. Když to budeš říkat sama, ucítíš to mnohem intenzivněji. Z psychologického hlediska je to to pravé, protože se naučíš hezky mluvit.“

„Když... já tohle neumím," zamumlám a sklesle se mu zadívám do nadšením zářících očí. I když se mi po těle rozlévá podobný pocit, jako by se mě dotýkal přímo v klíně, nedokážu nic říct. „Umím jen to, co říkaj šlapky svým zákazníkům..." přiznám nenadšeně a snad poprvé za celou tu dobu se za to stydím. Chytím ho za tu ruku, kterou má ještě pořád položenou na mém hrudníku a přitisknu se k němu. „Myslím, že ten orgasmus ještě chvíli oželím..." zamumlám a schovám si obličej do jeho trička, aby neviděl, jak moc jsem rozhozená.

Obejme mě. „Snažila ses. A snaha zasluhuje odměnu.“ Jemně mi začne hníst ramena a masírovat mi tělo.

„Bože můj..." Přikryju si obličej rukama. „Ty víš, jak ze mě udělat malou holku." Zadívám se na něj skrz prsty a usměju se. Normálně nemám ve zvyku se stydět nebo červenat. Ať po mně chtěli sebevětší prasárnu, nikdy jsem s tím neměla problém... a teď mě dostane na kolena takováhle věc!

„Jen se snažím být milý a ukázat ti, že se rád odvděčuju za hezké věci," zazubí se a vtiskne mi polibek na rty.

Nechám ho, aby mi masíroval krk a celá záda a div u toho nepředu jako kočka, jak moc je to příjemný. „Co za to budeš chtít? Pochybuju, že jsi až tak nezištný..." popíchnu ho, zatímco si dál užívat jeho doteky.

„Samozřejmě, že za to něco budu chtít…“ zavrní mi do ucha. „Mohla bys mě podrbat za ouškem, tam to mám nejraději,“ zachraptí pobaveně. „A teď vážně. Ty sis se mnou povídala, což pro mne byla velmi příjemná věc. Tohle máš jako odměnu, když tě týrám tím, že s tebou nechci sexuálně žít.“

„Takhle by to bylo ještě lepší..." Přetáhnu si tričko přes hlavu, abych měla nahý záda a mohla si ty doteky víc užívat. Navíc doufám, že zapojí i něco jinýho než jen ruce.

Tiše svůdně zavrčí a začne mi záda líbat a olizovat, jako bych byla zmrzlina, zatímco se mě opatrně dotýká, jako by se bál, že se pod jeho doteky rozpadnu.

Vrtím se pod ním, protože mě ty jeho polibky příjemně lechtají a mám z nich husí kůži. „Nechtěl bys mi namasírovat i předek..." vzdychnu vzrušeně, protože na mě už jdou zase chutě.

Obezřetně se na mě zadívá a protne mě vážným pohledem. „Skutečně to chceš?“

Hrubě se kousnu do předloktí a zabořím obličej do polštáře, abych si mohla trochu tlumeně zakřičet. „Tak dost..." řeknu po tom, co přestanu, stáhnu si triko a posadím se, aby na mě nemohl sahat. „Myslím, že oželím i veškerý ohmatávání," zašklebím se.

Pokrčí rameny a rozhrne závěsy, za kterými okamžitě vykoukne měsíc. Povídali jsme si celý slunečný den! Bylo tak příjemný trávit s ním čas, i když jsem ho v sobě neměla. „Jdu se najíst. Mám se … ještě vrátit?“ Obrátí se na mě přímo vyčkávavě a propaluje mě lila pohledem.

„Proč by ses neměl vracet?" Zvednu k němu hlavu. Já přece nechci, aby odešel. Jen... jen jsem na něco zvyklá a těžko se mi to ovládá, když se mi líbí...

„Přijdu, pokud mě tu budeš chtít.“

„Chci..." odpovím a zadívám se na něj. Doufám, že to není jen nějaký jeho a Cristoballův vtip a netahá mě celou dobu za nohu, aby si ze mě pak mohli utahovat.

„Moc rád se vrátím!“ Vycení špičáky a vyskočí z okna, zatímco padnu zády do polštáře a snažím se vydýchat neukojenou touhu a to, že mám v posteli supr nádhernýho upíra a nejspíš je to panic nebo co. 

Tak jak se nový upír Zachariáš zatím líbí? 

A co říkáš na jeho zásadovost a touhu mít vztah založený i po citové stránce, nejen po stránce fyzické...? 

Přeješ Angele takového amanta nebo bys ji raději viděla s někým jiným? 

A pokud ji vidíš s jiným milencem, tak kdo by to byl? 

Díky za trpělivost. Mám toho teď hodně, takže moc nestíhám, ale jsem moc ráda, že se Slunce v žilách líbí. Ještě nekončíme, takže se připravte, protože brzy nás čekají akční kapitolky a pořádně to rozjedeme. ,o)

Děkujeme za komentáře. 

Chensie :o)

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Slunce v žilách - 10. kapitola: