OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Slunce v žilách - 11. kapitola

24.07.2012 (10:00) • Chensie, Wish • Povídky » Na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 714×

1 1 . k a p i t o l a

Cristoball

Když dosednu na parapet, vyvalím oči, protože u zrcadla stojí dívka v bílých šatech. „Princezno?"

Obličej má pomalovaný, jako když si malé holčičky hrají s malovátky, ale tělesně ... vypadá starší.

„Sluší ti to," zamumlám nerad a seskočím, abych ji políbil na čelo. „Ale ... jsem raděj, když seš přirozená... Jseš krásná i bez těch barviček. Ale jestli tě to baví, můžeš se pro mě takhle hezky malovat..." usměju se na ni a obejmu ji. „Stýskalo se mi..."

„Líbí se ti to?" zavrtí se mi dětinsky a potěšeně v náruči. Odtáhne mě od sebe, aby se mi náležitě předvedla ze všech stran. „Je to hezčí než předtím, že ano?" Mámí ze mě komplimenty.

„Předtím jsi byla, no, přirozenější. Takhle jseš krásná, ale spíš mi připomínáš Angelu, než mojí holčičku.“

„Ale vždyť Ang se ti taky líbila, ne?" Zvedne ke mně tápavě oči. „Nechci pořád vypadat jako dítě. Jsem přece starší, než Ang…“

„Tohle jsem na ní zrovna moc rád neměl," přiznám a uvědomím si, že jsem Angelu preferoval především pro její mládí. „Nevypadáš jako dítě. Vypadáš jako princezna. Ale když se namaluješ, už jsi dospělá a to už princezny nejsou, víš? Přece se ti tolik líbí, když si spolu čteme pohádky, hrajeme si s Ballůem a kreslíme. Tak proč chceš bejt najednou tak dospělá?"

„Chtěla jsem se ti líbit!“ Svraští čelíčko a prohrábne si dlouhé světlé vlasy. „Přece tohle všechno můžeme dělat dál, jenom u toho nemusím vypadat jako šmudla. Chci vypadat hezky, aby ses za mě nestyděl.“

Jak bych se za ni mohl stydět, když topořím při myšlence na její dětskost. Když mám chuť skákat nadšením do stropu, když si se mnou chce hrát a já jsem tudíž ten dospělý – její tatínek. „Za tebe se nikdy stydět nebudu. A to, že se nebudeš malovat, neznamená, že budeš vypadat jako šmudla." Políbím ji na čelo.

„Ale vždyť se podívej, co jsem nosila…“ Zvedne ze země košilku, která by fakt potřebovala přeprat, i když to by asi nepomohlo. „Nechci vypadat jako nejmladší ze všech. Nechci vypadat jako dítě. Tobě to vadí?“

„Mně se jako dítě líbíš,“ vydechnu vzrušeně a prohrábnu se hedvábnými vlasy. „Nemusíš nosit ušmudlanou košilku. Oblečení jsem ti přinesl, jen se moc nemaluj, princezno, škodí to tvý hebký tvářičce.“

„Tobě se to nelíbí," zamračí se, odtáhne se ode mě a s našpulenou pusou ze sebe stáhne šaty a navlíkne se zase do svého starého oblečení.

„Co to děláš?“ zavrčím pln nechápavosti a proti její vůli ji zase svléknu z té zašedlé košilky a hodím ji ke dveřím. „Přinesl jsem ti nový šaty! Podívej se, kolik toho tady máš a všechno si můžeš vyzkoušet. Můžeš bejt moje modelka a ukazovat mi, jak ti to sluší.“

„Už ho nechci..." Lehne si a otočí se ke mně trucovitě zády jen ve spodním prádle.

„Proč trucuješ, lásko?" hlesnu nechápavě a přitáhnu se k ní, políbím ji na rameno.

„Netrucuju.“ Trhne ramenem.

„Tak si trucuj. Dneska jsi na mě moc milá nebyla, docela mě to mrzí,“ řeknu s povzdechem a vyjdu ze dveří, abych jí nechal čas pro sebe. 

Ahoj, 

bylo mi vytknuto, že píšu moc dlouhé kapitoly a špatně se to čte. Chtěla jsem potěšit, takže tady je jedna fakt krátká kapitolka a já doufám, že zaujala. 

Když už jsme u těch názorů, zajímá mě ten Tvůj. 

Chtěla bys krátkou nebo dlouhou kapitolu?

A jakého páru by se týkala? ,o)

Děkuji za komentáře a trpělivost. 

Chensie ,o)

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), Wish, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Slunce v žilách - 11. kapitola: