OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Slunce v žilách - 23. kapitola

16.08.2012 (15:00) • Chensie, Wish • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 646×

2 3 .   k a p i t o l a

Chester

Desiina a Dickova ložnice je zařízená domáčtěji, než ta naše. Na poličce mají své knihy… Dick se podle titulů zajímá o zbraně a válečnou taktiku, zatímco Desire něžné dívčí romány. Povlečení mají barevné, lidský teplé a já se šklebím, jak moc to kazí dojem, který strohost a černý nábytek měl vytvářet. Na zdech je několik málo plakátů s koťátky! Za to bych snad vraždil… Na okně květina s fialovými kvítky. Na poličce fotografie Eleanor a Daniela… Rychle musím uhnout pohledem, aby to na mě nespadlo. Vedle prostorné postele je malá dětská postýlka žlutých a zelených barev. Sedí v ní Saniel a tiše, poklidně a velice hodně si hraje s několika plyšovými hračkami. Všude je uklizeno, polštáře natřesené a na vrchu jednoho z nich leží Eleanořina panenka… Žluté vlasy má svázané čistou mašlí, modré oči se na mě zašedle dívají a pozorují mě, tak jako tenkrát.

Desire je v polosedu ve velké posteli, pod hlavou má červenorůžový polštář a nejistě těká očima po Dickovi, který stojí u ní a hladí ji po vlasech.

Ball sedí na posteli a mírně se prsty dotýká jejího kolene, zatímco z ní nespouští oči. „Buďte připravený. Mám hodně divnej pocit… Nenechte mě, ať někomu ublížím. To mě raději zabijte!“ řekne a očima střelí k Mikeovi, který v rukou drží samostříl.

„Ty vole, dobrý to bude. A kdyby něco, kamaráde, ještě jsem neminul!“ mrkne na něj a potěžká si samostříl v dlani. Je připravený na všechno.

„Dicku, co se děje?“ polkne Desire a hraje si s prsty.

„Desire..." hlesne hlubokým hlasem Ball a donutí ji zadívat se mu do očí. „Dívej se na mě…“ zašeptá a prolne se s ní pohledem. Vytváří mezi nimi souznění, začíná vnímat její mysl. Její dech i tlukot srdce.

Stojím opodál a všechno to dlouze pozoruju, stejně jako Zack, který stojí v rohu pokoje a úží oči.

Ball už ani nemrká, jen se na ni dívá naprosto soustředěně.

Ani nedutám, teprve když se mu na tváři začne objevovat velmi zákeřný a ryze upíří úsměv, zbystřím. „Něco se děje…“

„A kurva!“ zavrčí Dick a odstrčí od něj Desire.

Ta padne ospale do polštáře, zatímco Cristoball se vymrští a jde ke dveřím jako tank.

„Ty vole, co budeme dělat?!“ zavrčí Mike a namíří na něj samostříl.

„Balle…“ Stisknu mu rameno, ale on surově odstrčí mou ruku.

Jde bez otálení ke dveřím a usmívá se tak, jako když má upír v hlavě jen smrt a touhu mučit.

Zack si stoupne před dveře a poklidně ho pozoruje.

„Balle, prober se!“ křikne na něj Dick a přeskočí postel, aby mu byl blíže.

„Musím zabít Dianu!“ řekne Cristoball sobě nepodobným hlasem.

„Tak to tě zklamu," zavrčím, srazím mu ruce dolů a loktem ho udeřím do obličeje. „Mikeu, vystřel!" křiknu ve vzteku a uštědřím Cristoballovi další ránu, až se sveze k zemi a z nosu se mu spustí krev.

Dick mu zaryje drápy do zad, takže já se postavím přede dveře a Zacka, zatímco Ball se otočí za Dickem a Mikeem a drapne našeho Romea pod krkem.

„Tak střílej, do hajzlu!“  

„Ne!" vykřikne Dick, a tím mě probere.

„Vinnie!" zašeptá za mnou Zack na vysvětlenou.

„Do hajzlu!" zakleju, protože tohle nám pořádně zkomplikovalo situaci. A není to jediná komplikace, když musíme couvnout, Zachary otevře dveře a za námi na chodbě stojí zděšená Ballova holčička.

„Ballů…“ fňukne.

Ustrnu, když zaslechnu její hlas.

„Vinnie? Vinnie, uteč!" křikne Dick a skočí Cristoballovi na záda.

Otočím se na ni a v tu chvíli mi náš dvoumetrový upír podtrhne nohy. Srazím sebou i Zacka, který se ode mě odtáhne na pažích a chytí do náruče Vinnie.

„Ballů... co to děláš?" zapláče, zatímco náš nově probuzený upír se k ní začne přibližovat, zatímco já se hrabu na nohy.

Dick po něm skočí znovu, zatímco já popadnu Balla kolem pasu a snažím se ho strhnout zpátky do pokoje.

„Vinnie, musíš pryč!“ Nabádá ji Dick, když vidí, jak se jeho sestra se Zackem pere a naříká strachy o to víc.

„Tatínkova nevinná holčička… Nevinná krev!“ Sténá nadšeně Ball mezi stavy, kdy se směje jako šílený a drápe nás, co může. Najednou ztuhne a vytřeští oči, zatímco mu z úst vyjde choré zavrčení plné tak brutální touhy, že naskakuje husí kůže i Dickovi.

Zadívám se na Zacharyho, který Balla soustředěně pozoruje a nevydá při tom ani slůvko. Fialové oči mu svítí a já už začínám tušit, proč fialové… Protože jeho schopnost působí stejně jako ty lila krystalky… Znehybňuje. V tuto chvíli spíše zachraňuje.

Dlouze si vydechnu. „Dicku, ty odveď Vinnie, my ho zatím svážemě.“

„Ne, já nechci!“ brečí Vinnie, když ji i přes její protesty vezme do náruče a bere k sobě do pokoje. „Ne, Ballů!!" Natahuje po něm ruce a její nářek nesoucí se domem se mi zařezává do uší a přiláká na chodbu, jak Di, tak Angelu.

„Teď sem nechoďte," zavrčí na ně Mike, zatímco Cristoballa svazujeme, abychom ho odtáhli do sklepa a přivázali ke kovovému kruhu ve zdi. "No, ty vole, tohle bude ještě zajímavý..." kousne se Mike do rtu a otře si čelo.

„To mi povídej..." Dám mu za pravdu.

„Varoval nás před tím, ale... Nevěřil jsem, že se to stane. Vidět Balla jako skutečnýho upíra je dost ... hrozný. Víš, je to kámoš, ty vole a tak všechno!" Rozhodí lovec paže a zoufale se dívá, jak sebou Cristoball zmítá a zuřivě, přímo děsivě vrčí i přes roubík. „Pokud bych ho měl zařadit, patří mezi nejhorší, co jsem viděl a zabíjel bez výčitek."

Dlouze si povzdychnu. „Chazzy, musíme vymyslet, jak ho dostat zpátky. Nemůžeme ho zabít. Musíš mu pomoct, protože on do toho šel, aby pomohl tobě, ty vole a ty bys ho nechal z fleku provrtat kůlem!"

Rozhlédnu se po sklepení, kde jsme kdysi nelidsky mučili Draka… Diina otce Daniela. Zabil jsem ho, proto mám tetování Draka na zádech. Protože jsem přemohl cynického Draka…

„Byl jsem naštvaný, protože se zmínil o Dianě. Je mi jasné, že ho zabít nemůžeme a ani to nechci. Dostaneme ho z toho, neboj." Poplácám Mikea povzbudivě po rameni, i když sám nevím, jak se z toho vymotat. Jedno vím. Desire vážně někdo ovládá a teď už ovládá i Cristoballa. Je jediná možnost. Najít toho zmetka a zabít ho. Jenže kdo to může být, když Nick i Joe jsou dávno mrtví? Jenže mám obavu, že v jejich stopách někdo pokračuje…

Dianu najdu vyklepanou stát u dveří, zatímco Vinniin křik a pláč se rozléhá domem.

Stále volá svého upíra, jenže kdybychom ji k němu teď pustili, zabil by ji, jak nejdivočeji by mohl.

Di si hladí podbřišek a já díky emocím, kterými jsme spojeni, cítím, že jí není dobře. Z očí jí stékají slzy, i když je každou chvíli stírá a tváří se, jak nejcyničtěji umí. Díky tomu jí z tváře přímo až ostře vystupuje necitelnost, přestože … cítí.

Když uslyší mé kroky, zadívá se na mě a vytřeští oči.

„Nic mi není,“ snažím se ji uklidnit, protože jsem celý podrápaný a od krve a zřejmě jsem ji tím vyděsil.

„Sakra, co se tady stalo?“

„No, trochu se nám to zvrthlo," poušklíbnu se. Jako obvykle plány nevycházejí, jak by měly… „Nic nového." Mávnu rukou, přistoupím k ní a dlaní jí zajedu na podbřišek. „Napij se..." Nastavím ji zápěstí a pohladím ji po vlasech.

„Neobírám tě tím o sílu?" hlesne komicky a já se pobaveně ušklíbnu. Něžně se mi zakousne do zápěstí a přivře spokojeně víčka, zatímco se dívám na Mikea, který kontroluje samostříl a pochroumanými kroky kráčí k Mie.

„Děkuju, lásko!“

„Nemáš vůbec zač," políbím ji s úsměvem a odprostím se. „Běž si lehnout… Půjdu ještě za Dickem, asi má problémy s Vinnie.“

Její pláč neustává, ba naopak. Snad každou chvíli sílí.

„Cristoballa jsme museli svázat a dát do sklepa, začal se chovat jako Desire. Bohužel v jeho případě je to mnohem horší..." vzdychnu a chytím se za kořen nosu, jsem bezradný.

„Sakra, chudák Ball..." zamračí se Di.

Políbím ji na tvář a zadívám se na půdu, kam ji Dick vzal… Za Angelou, aby jí pomohla se uklidnit. Stoupám po schodech a nevnímám Desiino:

„Ježíši Kriste…“

Dívám se na Zacka, který postává kolem postele a Dicka, který se snaží s Angelou utišit Vinnie…

Dick je celý nešťastný a shrbený, už netuší, jak by ji mohl utišit, protože Vinnie stále dokola opakuje, že chce svého Ballůa…

„Zešílím z toho,“ svěří se mi náš Romeo a prsty si prohrábne vlasy. „Musíme něco udělat! Cokoliv!" řekne a náhle mě chytí za rameno. „Chazzy…“ zamumlá a ztuhne. Zúží oči a dech se mu podivně zklidní, jako by začal dýchat jako predátor a vnímat vůně ve vzduchu.

„Dicku?“ Zadívám se na něj.

Zvláštně se usmívá… Přímo děsivě, násilně a hrubě. Takový úsměv jsem u něj ještě neviděl. Prohlédne si své drápy, jako by je viděl poprvé a pohled mu spočine na schůdkách, vedoucích z půdy. „Dianko…“ zašeptá zvráceným sladkým hlasem a dvěma dlouhými kroky jde ke schůdkům. „Zabiju tě…“

Skočím po něm natolik rázně, že spadneme ze schodů a já ho přitisknu na zem až dva metry pod půdou na chodbě.

Zuřivě vrčí a zkouší sebou trhat, zatímco cení špičáky a pohledem se dívá na Di, která vychází z Desiiny ložnice.

„Zacku, budu potřebovat pomoc!“ křiknu ke stropu a pevně držím Dickovi zápěstí, zatímco se snažím pochopit, jak a proč zešílel on! Do hajzlu, jestli se to šíří jako nějaký šílený virus, nakazíme se za chvíli všichni a pozabíjíme si své družky vzájemně! 

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), Wish, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Slunce v žilách - 23. kapitola: