OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Slunce v žilách - 3. kapitola

11.06.2012 (17:00) • Chensie, Wish • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 745×

3. k a p i t o l a

Angela

Rozespale vyjdu z knihovny jen v tričku, celá rozcuchaná, abych se zarazila při pohledu na srocení lidu... teda v tomhle případě spíš upírů... dole v obýváku. Když zaslechnu Cristobala, jak říká:

„Zatím z ní piju pravidelně já, takže máš dostatek času."

Je mi jasné, že mluví o mně.

Jakmile mě ovšem uvidí, přestanou se mezi sebou bavit a do jednoho se na mě zadívají.

„Co je?" Podrbnu se s potlačovaným zívnutím ve vlasech a přešlápnu. Teprve v ten moment si všimnu, že je mezi nimi někdo nový.

Upír se světle hnědými vlasy a zvláštně fialkovýma očima, kterými se mi zavrtává pod kůži.

V první chvíli mi hlavou projede myšlenka, že tenhle by stál za hřích... dokonce za víc než jeden...

Ten nový upír mě sjede pohledem a zarazí se. Malými krůčky, jako by mě snad nechtěl vylekat, dojde až ke mně a nakloní hlavu, zatímco se mi dívá poklidně do očí. „Ahoj, jsem Zachary.“ Usměje se tak opatrně, abych snad nezahlédla jeho špičáky. „Neublížím ti. Nezabíjím lidi.“

Trochu zmateně si ho prohlížím a pak se svraštěným obočím střelím pohledem k Ballovi. Na klíně mu sedí Vinnie a pokukuje po mně nevinnýma zelenomodrýma očima.  

„To je ten... kámoš, jak jsem ti sliboval..." hlesne a čeká, co já na to.

Aha, takže nástupce Cristoballa, který mě má udržet naživu? Znovu ho sjedu pohledem a tentokrát si ho prohlídnu pozorněji. Je o kus menší než Ball, dokonce je ještě o něco menší než Chazzy... Vlastně je úplně jiný, než můj bývalý dvoumetrový upír. Hledat podobu mezi nimi by bylo dost těžký. „Angela..." usměju se na něj trochu koketně, aby si nemyslel, že jsem snad nějaká ustrašená chudinka, co se bojí upírů.

Přivře víčka a vdechne mou vůni. „Rád bych se stal tvým kamarádem.“

Tiše se uchechtnu.

Zachary zmateně střelí očima k Chesterovi. „Prý hledáš kamaráda…“ řekne zaraženě, když si olíznu rty a sjedu ho chtivým pohledem.

„Jistě, kamaráda..." snažím se potlačit smích. Zajímavý, jak se za tohle slovo dá skrýt tolik věcí.

„Tady jsme všichni kamarádi..." odváží se hlesnout Vinnie a tím tomu nasadí korunu.

„Jo, tak nějak..." Probodnu Cristoballa pohledem a pak se od něho odvrátím, protože mi jejich dvojice nedělá moc dobře.

Diana vyprskne smíchy a dá si ruku před ústa, aby nebylo tolik vidět, jak se chechtá a z očí jí sála ostrá ironie.

Zacharyho to znovu mírně vyvede z míry. „Všichni máte nějaké schopnosti?“

Přece není možné, aby si všimnul, že Dick a Di si tak nějak podivně rozumí i beze slov a proto se teď oba velmi baví a nejspíš nás v duchu pomlouvají.

Chester

„Bohužel..." ušklíbnu se nenadšeně, když mrsknu pohledem po Di a Dickovi. Nacpu si ruce do kapes a opřu se o zeď, abych pak v duchu začal počítat do padesáti a snažil se tak rozehnat tu protivnou horkost. Zasrané rudé oči. Dřív jsem vztek nebo žárlivost mohl maskovat, ale teď každý vidí, co se mnou udělá jedna reakce!

Zack se přiblíží ke stěně a napne se, jako by se připravoval na útok. „Ty seš Nad-upír!“ Kupodivu potlačil ten hysterický tón.

Teprve teď si všimnul, že mi oči hoří rudým žárem. Do hajzlu, doufám, že se nám ty pitomé povídačky o Nad-upírech nevymstí! Podle těch knih, co mám v knihovně, se Nad-upíry snažil každý zabít, protože byli zhoubou pro svět! Jak směšné! Vždyť já jsem nebezpečný více pro svou rodinu, než pro zbytek planety!

„Musíš zemřít, jinak způsobíš zkázu celého světa… Našeho i lidského.“

Aha, takže o těch idiotských povídačkách slyšel, do hajzlu! Rozhlédnu se kolem, když se ozvou vystrašené výkřiky a upíři ztuhnou podobně, jako v tom doupěti. On prostě má dar, jak všechny vyřadit… Zbyl jsem pohyblivý jen já a lidé. Včetně mé lidské maličké, která bolestně usykává v Dickově náručí, protože ji zřejmě zrovna v tu chvíli surově stisknul.

Zoufale sebou mele. „Dicku, sakra, co to děláš?! Pusť!“ vrčí a obrací na něj bezmocně pohled, ale on se ani nehne.

Také stojím na místě a probodávám obezřetným pohledem Zacka. Zatím mi ta proměna přináší jen samé nepříjemnosti. Naštěstí si nevšiml toho, že Baltazar má rudé oči pořád. „Prosím tě, nevěříš na Šťastnou krev a věřil bys takové hlouposti, jako je Nad-upír?" řeknu klidně a ani se nepohnu, aby se na mě nevrhnul a ještě víc nevyděsil Vinnie a Dianu s Desire.

„Máš rudé zorničky! Co jste za podivnou sešlost, když jste ho ještě nezabili?!“ zavrčí temně a tvář mu protne striktní výraz.

„Ty blbče, on není zlej!“ zařve na něj vztekle moje maličká. „Sakra, přestaň tady používat tohle a ohrožovat mýho manžela!“

„Je zkázou pro lidstvo!"

„Nakopu ti zadek, až mě Dick pustí! Ti sakra říkám, že není zlej!“ soptí a komicky se snaží dostat z držení blonďatého upíra, který jen strnule přihlíží a jediné, na co se vzmůže, je mrkání. „Okamžitě toho nech!“ Ztratí nervy a šlehne Zacharyho silnou dávkou feromonů.

Upíři si sborově oddechnou.

Dick zakloní hlavu a pustí mou Maličkou, která z opěrky křesla spadne rovnou na zem a sakruje. Cristoball se prohne v zádech, ozve se jemné prasknutí, když si stiskne klouby a nevrle se zamračí. „Tohle už tady nezkoušej.“ Napomene Zacka. Mia je svůdnější, protáhne štíhlé nohy a skousne si spodní ret, zatímco stiskne stehna k sobě a zálibně se zadívá na Mikea.

„Dicku, sakra… Asi jsi mi polámal žebra,“ hekne a chytí se za hrudník. Černé dlouhé vlasy se jí rozprostřou po chladné kamenné podlaze, když si lehne na záda a pokrčí kolena.

„Zacku, podívej se, copak by Chazzy mohl bejt ten zlej Nad-upír? Je moc klidnej, nemučí, nepije lidskou krev, tedy pije, ale pouze Šťastnou... Má šťastnou rodinu a hromadu přátel kolem sebe. Je to sice Nad-upír, ale oni nejsou nebezpeční! Je to kec! Podívej se na našeho syna..." řekne hrdě moje sestřička a vezme do náruče Baltazara.

„Jo, malej Satan je taky Nad-upír a přitom je miloučkej a nikomu by neublížil!" zalanaří ostře Di.

„Ty vole, možná existujou zlý Nad-upíři, ale Chazzy mezi ně nepatří. To bych ho dávno sejmul samostřílem. Chester je náš… Možná je Nad-upír, ale není jako ostatní, on je asi takovej retardovanej, proto není zkázou pro svět.“

Diana se pobaveně rozesměje a s usyknutím se protáhne.

„No, to ti děkuji, Mikeu,“ zašklebím se na něj. Retardovaný Nad-upír. Asi bych ho měl chytit pod krkem a pořádně s ním zamávat, aby procitnul, ale nějak nemám potřebu, tak jako dříve, leštit si své ego.

Zack si nás přemýšlivě prohlíží. „Jste vskutku překvapující… S něčím takovým jsem se ještě nesetkal. Udivuje mě, že jsi měl oči černé a teď... Asi bych se měl vymanit z upířích povídaček a přejít na ty vaše ověřené... Protože vaše uskupení je hodně netradiční, ale líbí se mi," řekne upřímně a já cítím, jak to nebezpečí opadne. Chytím Di za ruce, které ke mně natahuje a posadím se k ní.  Koutkem oka hodím pohledem po našem novém upírovi, jestli ho už přešla chuť se prát a rukou opatrně ohmatávám Diina žebra.

Usykne bolestí a tvář zkroutí do vzteklé grimasy.  

„Dej mi ruku," řeknu, a když mi nabídne zápěstí, zakousnu se do ní. „Příště by sis měla vybrat bezpečnější náruč," usměju se ještě omámeně, když jí po chvíli začnu hojit kousanec. „Tak co? Lepší?" mrknu na ni.

Tupě přikývne a obejme mě kolem krku.

Začnu se zvedat, a jelikož Di je jako pírko, zvednu se i s ní a obejmu ji, zatímco mi visí komicky kolem krku.

Lehce dopadne na špičky a obejme mě kolem pasu.

Líbí se mi, jak se mi tiskne do náruče, jako mazlivé kotě.

Zachary nás celou dobu zvědavě pozoruje. „Líbí se mi tu,“ hlesne a usměje se, zatímco pohledem sklouzne k Angele. „Také bys chtěla takový vztah?“ Kývne směrem k nám, zatímco já se skloním a lehce přejedu své maličké rty po tváři.

** ** **

Angela

Hm, chtěla jsem. Mám chuť říct, zatímco po očku sleduju Cristoballa, jak utěšuje vystrašenou Vinnie. Jenomže teď si nejsem jistá. Už nechci zažít tu bolest a zklamání. Na druhou stranu si tu přijdu tak sama. Chybí mi sex a někdo, s kým bych mohla trávit čas... „Možná," odpovím trochu neurčitě. Naštěstí pro to, abych přežila, není nutná zamilovanost z mojí strany. Ale tak třeba časem... U Cristoballa to taky nebyla láska na první pohled. Paradoxně, když chtěl, abych ho měla ráda, lezl mi s tím na nervy, a když jsem se pak zamilovala... už bylo pozdě. K mojí smůle ten pocit ve mně stále ještě přetrvává. Nejde se toho zbavit během jednoho dne, i když se snažím.

„Nemusíš se bát. Budeme kamarádi. Pomůžu ti svým jedem, když to půjde a nebude tě to bolet. Nebudeme mít vztah jako oni, to bych po tobě ani nechtěl. Na některé věci jsi ještě stále příliš mladá a já jsem přeci jen lidský, abych tě k nim nenutil.“ Usměje se a mně přijde, že se sám spíše pasoval na mého otce, než milence.

Nechápavě povytáhnu obočí. Co to tady plácá?! Tím mi chce říct co? Že mi bude pumpovat do žil jed, ale já z toho budu mít akorát to, že zůstanu naživu? No, jen počkej, já ti ukážu, jaký kamarádi budeme. Jen co nám dají vlastní pokoj, pomyslím si v duchu. Jen proto, že mě Cristoball zblbnul, se ze mě nestala cudná holčička, která přišla o všechny způsoby, jak dostat chlapa do postele.

„Klidně tady zůstaň, ale uvědom si, že … mi tu spolu vycházíme, neubližujeme si, nezabíjíme se a držíme při sobě. Tvůj pokoj bude na půdě a asi by bylo nejlepší, kdybyste s Angelou začali bydlet spolu, ať se tu nepoflakuje..." usměje se Chester, protože je mu jasné, že se mi Zack líbí.

„Snad necháme na ní, jestli se mnou bude chtít být..." Zadívá se na něj ostře můj nový “kamarád“ a Chazzy se uchechtne.

Zašklebím se na Dianu, která se touhle situací vyloženě baví. Ironie jí ostře sálá nejen z očí, ale i z tváře, zatímco zadržuje smích a protáčí oči. „Tak... můžeme jít?" brouknu, zadívám se na Zacka a usměju se. „Balle, stav se pak... kvůli pití," požádám ještě Cristoballa, aby mu došlo, že mi sice sehnal upíra, ale pít ze mě bude muset ještě dál.

„Jasně, Ang.“ A dál houpe Vinnie, něžně ji laská rty na čele a hladí ji ve vlasech, zatímco já jí to závidím. 

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), Wish, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Slunce v žilách - 3. kapitola: