OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Svět bez krve - 10. kapitola

18.09.2011 (19:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 719×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

10. kapitola - „Dáváš mi křídla, lásko!"

Diana

Rozespale se rozhlédnu kolem sebe a nabodnu se na Dickův něžný přiopilý pohled. Tváří se jako roztomilé štěňátko a vine k sobě smutnou, pronikavě zírající Desire, která mě hladí po ruce. Když se otočím, spatřím nad sebou Chesterův rozzářený obličej. Temné oči má rozzářené alkoholovým opojením. Cítím z něj pach upíří whisky, jeho oblíbeného pití.

„Lásko!“ roztáhne rty do širokého nadšeného úsměvu a přidusí mě láskyplným opileckým polibkem a pevným objetím.

„Už jsme se tak báli!“ nosem se mi otírá o tvář, zatímco přivírám oči a mžourám do tmy. Evidentně se mu vůbec nechce mě pouštět a já se nebráním, když mě drží a tíhne ke svému ledovému tělu. Ano, už zas na mě jeho chlad útočí a mně… se to líbí. Dodává mi to pocit, jako bych zas byla člověkem. Netuším, proč to tak je, ale věřím, že v knihovně objevím vysvětlení.

„Jak se cejtíš?“ stará se, když mi dovolí se opět nadechnout.

„Je mi fajn,“ hlesnu slabě a zadívám se na pár, který se rozvaluje po naší posteli.

„A jsem fakt zmatená.“ Zašklebím se, když sleduji, jak se Dick mazlí s mou sestrou. Líbá ji na krk a do vlasů, zatímco se mu Des snaží maličko vysmeknout a lehce ho od sebe odstrkává a drkotá zuby. Přivinu se k Chazzymu a položím mu hlavu na rameno.

„Ještě, že máš úchylku na abnormálně velký postele,“ zavrčí pobaveně můj blonďatý kamarád a roztáhne se ještě více.

„Jinak bychom se tu nevešli.“ Zašeptá svůdně, zatímco bloudí po jejím těle dlaněmi.

„Buďte rádi za mou pestrou a živočišnou minulost!“ zubí se Chester a tiskne se ke mně ještě více, až také zadrkotám zuby.

„Když v posteli, tak v takový, která je dostatečně velká a pohodlná!“ blýskne očima. Povídá mu to více, než by mělo…  Zatímco já se mračím, tak Dick se hurónsky chechtá.

„Není nad to, když nemusíš mít obavu, že při divokým sexu spadneš na zem!“ uculí se rozjařeně a chtivě mou sestru políbí, až pod ním zaúpí a odstrčí ho od něj. Jí se to moc nelíbí.

„A především se mi líbí tvoje detailnost… Vždycky máš kam připnout pouta! Ten styl ti fakt chválím, Chazzy!“ Pozvednu obočí a dívám se, jak jí Dick zajede prsty až na okraj kalhot a jemně se jí vtírá do kalhotek. Vykulím oči a otočím hlavu na druhou stranu.

„To víš, já myslím na všechno!“ Usměje se samolibě můj upír, a když rovněž zaregistruje Dickovu dlaň a chtivost, upozorní ho.

„Hele, žádný nepřístojnosti v mojí posteli… Je ti to jasný?!“ Rozesměje se a zatlačí mě do polštáře. Vášnivě mi zajede jazykem do rtů, až ho od sebe musím rovněž odstrčit, protože by i v přítomnosti těch dvou mohl překročit meze.

„Do hajzlu, to pití mi dává nějak zabrat…“ hekne a položí si hlavu na polštář, protože se s ním zřejmě točí celý svět.

„Jaký pití?“ prsknu pobaveně.

„Ale žádný lásko!“ zapírá, přestože to z něj táhne jako ze sudu. Dlaní mi sjede na podbřišek a znovu se ke mně přitiskne, aby mi prsty putoval na stejné místo, kam před chvíli Dick u Desire. Zachraptím a pokusím se ho od sebe odtáhnout.

„Táhne to z vás obou,“ prskne Desire a mírně se zakaboní.

„Asi ti za chvíli potřísním postel něčím jiným.“ Nakrčí nos a dá tak najevo, že jí alkoholové výpary nedělají dobře. Kord, když jí Dick tak nadšeně dýchá do rtů.

„No tak, lásko.“ Zavrčí jemně upír a přitiskne ji opatrně k sobě.

„Přece ti nemůžu vadit.“ Šeptá jí do rtů. Kolenem se jí dostane mezi nohy, zatímco ji jemně líbá na krk, až znovu povytáhnu obočí a polknu.

„To jste se jako rozhodli dát si grupáč nebo co?“

„Nic takovýho! Nepotřebuju k tomu dalšího chlapa!“ zavrčí Chester striktně a znovu mě stiskne ve své náruči. Hladí mě po vlasech a vdechuje mou vůni, jako by ho uklidňovala.

„Neboj se… Dick si zase hezky odvede Desire do svýho pokoje. Dřív než mi ona pošavluje postel. A nás tady nechá o samotě pokračovat, že jo?!“ kopne do něj, až Dick nechápavě zvedne hlavu a opile se usměje.

„Vole, prober se. Copak nevidíš, že jí ty tvoje výpary vadí? Má teď citlivej žaludek, tak na to nezapomínej.“ Ušklíbne se Chazzy a nakopne ho šetrně znovu, až Dick obrátí oči v sloup a zasípe:

„No jo.“ Obrátí se a náhle mi zmizí z očí. Ihned se ozve tupá rána, jak dopadl z té malé výšky na zem.

„Kurva, tak ta postel zase až tak široká není!“ Postěžuje si a za pomoci mé sestry se krkolomně zvedá ze země. Rovněž protočím oči a ušklíbnu se.

„Pojď miláčku… Půjdeme k sobě, ať nás neotravujou.“ Bručí, zatímco ji drží kolem ramen a nechává se odvádět pryč. Chůzi má legračně kolíbavou a co chvíli se nadšeně rozesměje.

„Ty seš moje Desire… Jenom moje.“ Zaslechnu, než se za nimi zaklapnou dveře. Ušklíbnu se tomu a zadívám se na svého upíra.

„Ty vole, tak ten má fakt dost!“ zachechtá se Chester a bujaře si mne prohlíží temnýma očima. Natočí se na bok a náhle se znovu ozve tupé buchnutí a on se válí na zemi. Pobaveně prsknu.

„Do hajzlu!“ hekne ze země. Zmateně zírá na strop a drží se za hlavu.

„Fakt je ta postel nějaká malá. Předtím mi taková nepřišla.“ Prská a snaží se dostat zpět na postel, ale nejde mu to. Podlaha mu uhýbá pod nohama a ruce ho neudrží, když se sápe po rámu postele.

„Sakra, ty máš taky dost.“ Rozesměju se a podám mu ruku. Jemně mě chytí a stáhne k sobě, až zasakruju, když se ocitnu na něm.

„Chazzy, sakra!“ zaprotestuju a oklepu se.

„Sakra, moc studíš!“ zadrkotám zuby a

„Jo, to bude asi tím, že jsem už nějakej ten pátek mrtvej,“ uchechtne se a rukou si tře pohmožděné místo na hlavě.

„Já jsem přece taky upír.“ Zadívám se mu upřeně do očí, aby mu to došlo. Chvíli na mě nechápavě zírá a tak dodám.

„Naposledy jsi mě studil, když jsem byla člověk.“ Mrknu na něj.

„Fakt tě studím?“ zamumlá přemýšlivě a zajede mi pod tričko, pohladí mě ledovými doteky po zádech, až zadrkotám zuby.

„Ale ty už moc jako upír nevypadáš…“ bručí. Přitáhne si můj obličej k sobě a jemně mě políbí na rty, až mi znovu naskočí husí kůže.

„Studíš krásně,“ zašeptám a nechávám ho, aby mě odměňoval sladkými a slastnými polibky.

„Tak se ode mne drž dál, ať nenastydneš,“ zašklebí se na mě a ještě pevněji mě sevře ve svém náručí, až se protáhnu a rozechvěju.

„Nebylo by to přece jenom pohodlnější v tý posteli?“ odfrkne rozjařeně a já souhlasně přikývnu.

„To fakt bylo, lásko… Ale netuším, jestli ty se tam vyšplháš.“ Rozchechtám se.

„Vlez si do postele… Já se za tebou nějak doškrábu.“ Popožene mě. Bez problému se zvednu a zalehnu dál od kraje, aby si Chester mohl přilehnout. Trvá mu to snad celou věčnost, než se mu podaří své mužné tělo vytáhnout nad úroveň země a dotlačit se do postele.

„Slibuju, že už nikdy nebudu pít,“ hekne, když se mu konečně podaří vlézt si ke mně.

„Nevím, čím to je, ale mám pocit, že jako upír to snáším nějak hůř nebo co.“ Ušklíbne se a povzdychne si.

„Promiň.“ Vlepí mi pusu.

„Za to všechno může Dick! Pořád chtěl pít… A pít… No a já si musel dát taky, aby to celý nevychlemtal sám.“ Vymlouvá se a provinile koulí očima, až se musím smát.

„Nebude ti vadit, když se trochu prospím?“ zašeptá mi do rtů.

„Pokud teda něco nepotřebuješ.“ Blýskne očima, až se ušklíbnu.

„Co takhle trochu lásky?“ vjedu mu prsty do vlasů a něžně se s nimi mazlím.

„Myslela jsem, že si tě trošku užiju… Pomazlím… Pomiluju.“ Kousnu ho do rtu, až zapřede jako kočka.

„Di… Nemohla by láska trochu počkat?“ zamumlá. Oči se mu klíží, jak pomalu slunce vystrkuje své paprsky. Chápu to, cítí to v sobě jako minu a nejlepší je to celé zaspat. Zvláštní, že já to sice cítím, ale už ne tolik…

„Neříkej mi, že se na to cejtíš… Já v tuhle chvíli ani ne. Hezky si lehni vedle mě a buď hodná.“ Zavrčí roztomile a přimkne mě pevně k sobě. Ovšem já jsem čilá, protože jsem se dostatečně prospala. Vymaním se mu z náruče a ušklíbnu se. Dráždivě ho začnu laskat na rtech, až přimhouří oči a zašklebí se.

„Lásko… Jsem opilej… Ani nevím, jestli mi to vůbec půjde.“ Zamumlá z polospánku, až si těžce povzdychnu a odtáhnu se od něj. Dneska už s ním nic nebude a já zrovna měla takové chutě…

*

Uvolněně relaxuju ve vaně, napuštěné plné horké vody a voňavé pěny. Cítím, jak se mi to teplo rozlévá do končetin a rozehřívá mě zevnitř, jako bych byla celá promrzlá. Nadšeně přivírám víčka, když náhle slyším tiché vrznutí dveří. Skousnu si spodní ret a zamžourám do husté mlhy skrze přivřená víčka. Zapomněla jsem zamknout! Ovšem, když zjistím, že to není nikdo jiný, než Chester, potěšeně se usměju a začnu si dlaněmi dráždivě přejíždět po těle. Vsune si ruce do kapes a shlíží na mě mlsným pohledem, který mi dělá dobře.

„Myslela jsem, že spíš.“ Promluvím po chvíli, kdy ho trápím a rozvášňuji. V očích mu blýskne a zřejmě si myslí něco o potvoře.

„Už nespím… Beztak mi to moc nejde. Ta postel je pro jednoho příliš velká.“ Zašklebí se a snaží se maskovat vzrušení, které jsem u něj vybouřila.

„Měl sis tam nastěhovat Dicka… Dneska vám to spolu fakt šlo.“ Uchechtnu se.

„Kdo by řekl, že vy dva se  budete někdy kámošit.“ Zavrtím hlavou a bouřlivě se rozesměju, protože v posteli vážně excelovali.

„Časy se mění. Ovšem rozhodně to není na takové úrovni, abychom si dopřávali společné chvilky slasti v posteli.“ Zašklebí se.

„Od toho mám ostatně tebe, ženo. Tak vylez z té vany a pojď se postarat o svého muže!“ Vezme ručník a čeká, až si stoupnu, aby mě do něj mohl zabalit. Rozesměju se.

„Než se můj muž trochu vyspinkal, tak o dopřávání vzájemnejch chvilek slasti nechtěl ani slyšet,“ popíchnu ho a nechám se od něho zabalit do ručníku a pevně obejmout. Vezme mě do náruče a vyzývavě mě protne pohledem.

„Sakra, seš fakt děsně ledovej. Zase si na to budu muset zvyknout,“ brblám se smíchem. Tulím se k němu a je mi sice hrozná zima, ale je mi fakt krásně. Z jeho blízkosti, mužné vůně je mi vážně moc dobře.

„Hm… Dříve ti to tak nevadilo… Asi si budeš muset najít někoho jiného, kdo tě zahřeje,“ zašklebí se a odnese mne do ložnice. Položí do měkkých peřin a spokojeně zkontroluje spící děti. Když se však otočí zpět ke mně, tak už jsem nahá a probodávám ho svádivým pohledem. Drze se zašklebí jako drsný upír a svlékne si tričko. Přilehne ke mně a ještě více mě zastudí na těle, až zadrkotám zuby.

„A teď budeme hezky spinkat.“ Zavrčí něžně, až se zamračím.

„Tak spinkej,“ zašeptám a něžnými polibky ho rozmazluju na ramenou i krku. Všude, kam dosáhnu, zmapuju kůži svými nedočkavými rty.

„Ty jsi můj nejmilovanější ledový upír…“ zachraptím a přimknu se k němu ještě blíže.

„S tím se počítá,“ zavrčí sebevědomě a přivře víčka. Když znovu zadrkotám zuby, překryje nás oba dekou a začne dlaněmi bloudit po mém těle, až se celá propínám.

„Chazzy… Nespi!“ propnu se mu v náručí, když vidím, jak se mu klíží oči.

„To bylo keců, že ti nesloužím.“ Odfrknu a kousnu ho do rtu.

„Vždyť já tě moc chci, sakra! Tak moc po tobě toužím, až se to nedá vydržet.“ Vrčím svůdně, zatímco se houževnatě tisknu k jeho ledovému pevnému tělu. Jen se usměje, ale oči neotevře.

„Promiň, lásko… To víš, to dělá to pití.“ Donutí mě lehnout si na záda a položí si hlavu na můj hrudník, až se ztěžka nadechnu. Dlaní mi sjede mezi nohy, až se mírně propnu a dech se mi zadrhne.

„Sakra, ale co tvoje povinnosti, miláčku?“ zaúpím rozechvěle. Prsty ho hladím ve vlasech a vdechuju jeho živelnou vůni, která mi dělá dobře. Druhou rukou se snažím dostat k jeho nejcitlivějšímu místečku…

„Copak ty na mě nemáš ani trochu chuť?“ prsknu a zakaboním se. Když se dostanu na to správné místo, ledabyle odstrčí mou dlaň, kterou ho pokouším a zadívá se na mě mírně rozespalým pohledem, až zatnu čelist.

„Já myslel, že ty povinnosti máš ty a nikoliv já.“ Poušklíbne se pobaveně a znovu mi dráždivě sjede do klína, až se propnu. Ovšem moc dlouho se tam nezdrží, zřejmě má chuť mě trápit. Velmi hladově ho políbím. Dlaněmi kroužím po jeho mužném napjatém těle, až mě z toho zebe v prstech.

„Budeš mě muset zahřát nebo zmrznu.“ Zašeptám mu rozechvěle do rtů a snažím se ho vyprovokovat k nějaké akci. Konečně mám trochu síly a nehodlám ji promarnit hloupostmi. Chci si svého Chestera dostatečně vychutnat!

„Neměla by ses trochu šetřit?“ hlesne po dlouhém vášnivém líbání, když se oba musíme nadechnout, protože nám vzduch z plic úplně vyprchal. Povytáhnu pobaveně obočí a rozhodně se snažím vypadat tak, že mě odpočívání ani trochu nezajímá. Chester odfrkne a s lehkým úšklebkem se mi dostane mezi stehna. Ovšem, když mu chci prsty vjet do vlasů, chytí mi zápěstí do svých svěráků a přitiskne do polštáře.

„Tak zahřát, ano? Dobře…“ zamumlá jízlivě. Přehodí si obě mé ruce do své jedné dlaně a bez problému mě drží, i když se pod ním svíjím, zatímco on něco hledá v šuplíku nočního stolku. Chvíli zmateně přemýšlím a než mi to dojde, vytáhne lesklá pouta a za mých pronikavých protestů mě připoutá k pelesti.

„Sakra, Chazzy, ne!“ prsknu zoufale a zadívám se na něj štěněčím pohledem.

„Já se chci na tom milování aktivně podílet,“ fňuknu na oko a zachrastím prudce řetězy.

„A já myslel, že tě naše milování nebaví a chceš si vyzkoušet něco … jiného.“ Blýskne ďábelským pohledem, až rozpustile zavrčím. Mluví o Mie a o tom, co všechno s ní prováděl! Hrdě vypnu hruď a vysunu bradu.

„Tak mi to ukaž!“ syknu drze skrze zuby.

„Co se čertíš?“ rozesměje se, když vidí mé negativní reakce.

„Já si nestěžoval. To tys stále měla pocit, že to s ní bylo něco extra… A přitom … nevzpomínáš si, jaké to třeba bylo po našem rozchodu v koupelně?“ zajiskří očima a při té vzpomínce vypustí do vzduchu pár feromonů.

Čím hladověji ze mě pije, tím víc na mě působí každý jeho dotek, jeho vůně i jed. Pomalu poznávám, že mířím na vrchol. Tohle se mi ještě nestalo! Je to tak silné, že se pod ním začnu ještě víc prohýbat. Nedokážu být v klidu. Nedokážu se jen tak poddat té nastupující rozkoši. Snažím se odolávat a o to slastnější ten výstup je. Zoufale vykřiknu a zkroutím se ve spárech orgasmu. Vlévá mi to do žil ohromnou sílu. Zkusím toho využít a odstrčit ho od sebe, trochu se mi to podaří. Na chvilinku. Zahledím se mu do běsnících očí. Je úplně bez sebe, když ho odtrhnu od jeho životadárné tekutiny.

„To jsi neměla dělat!“ zavrčí a vrhne se na mě tak zuřivě, až se zajíknu. Přitiskne mě k podlaze celou vahou svého těla, div že se mohu vůbec nadechnout.

„Že by se v tobě konečně probrala zase ta moje divoká Di?“ zašklebí se a znovu se mi snaží dostat k otevřené ráně, kterou si tak úpěnlivě snažím zakrýt. Znovu a znovu ho od sebe odstrkávám a jeho to příšerně irituje.

„Přestaň!“ štěkně zle a přitáhne si mě obkročmo k sobě, až jsme klínem klín.

„Teď to bude po mém!“ zavrčí temně, až mě vyděsí k smrti. Zeširoka rozevřu oči a vnímám ho se zoufale bijícím srdcem a radostí z jeho přítomnosti v těle. Snažím se mu utéct, ale oproti němu nemám žádnou šanci. Svíjím se a nechávám se divoce líbat. Jen co se mi dostane mezi nohy, zručně přirazí a zakousne se mi do krku s takovou vervou, že se zhroutím v naprosté rozkoši. Oči slastně zvrátím k nebi a nechávám sebou intenzivně proudit dokonalou euforii deroucí se mi z rozkroku do celého těla jako prudká záhuba.

„Sakra,“ usyknu slastně. Tak tohle se mi vážně ještě nestalo. Takhle krásné to s ním ještě nikdy nebylo. Prakticky je to můj první orgasmus, který zažívám při milování a je to setsakra nádherné! Nedokážu se z té sladkosti dostat, zatímco mi dává chvíli na vzpamatovanou a tiskne mě k sobě s rozvášněným úšklebkem.

„Jsi první, která se mi udělala při vstupu,“ usměje se na mě sebevědomým křivým úsměvem.

„Hajzle!“ dostanu ze sebe v opadající slasti a nemám ani sílu se bránit, když si mě vášnivě začne brát. Není to nic něžného, ovšem je to tak krásné, že i kdybych měla sílu, stejně bych nechtěla, aby to skončilo. Po chvíli mu začnu vycházet vstříc a povzdychávat mu do rtů. Chci si tuhle jízdu vychutnat. Je ve mně po tak dlouhé době a já se ho nemohu nabažit.

Nakloní se ke mně a jazykem pronikne mezi mé pootevřené rty. Zabořím prsty do jeho vlasů, hraju si s nimi, laskám je a uvědomuju si, jak moc mi tohle všechno chybělo. Svou dlaní mi zezadu zajede do vlasů, zatímco se druhou opírá o ledovou podlahu, která mě pálí do zad, ale já si toho vůbec nevšímám. Je stejně ledová jako Chester, dává mi to pocit, že ho cítím snad všude! Když zvrátím hlavu v bujarém záchvatu euforie, s radostně přivřenými víčky mě pozoruje. Jeho dech je stejně potrhaný jako ten můj. Když se oba blížíme k vrcholu, nešetrně ho kousnu do krku, abych mu aspoň maličko vrátila to jeho počínání. Šklebivě se na mě uculí a já zavrčím rozkoší, zatímco tak prudce přiráží. Když přijde můj druhý výstup, zakloním hlavu a zabodnu se pohledem hluboko do jeho temných očí. Nedokážu nevykřiknout jeho jméno. A on v tu chvíli zavře oči a divoce se mi zakousne do krku, zatímco jím probíjí rozkoš největší.

„Hm, dvakrát za jednu jízdu jsem dost dobrý,“ pochválí se narcisticky a vlepí mi pusu. Sveze se vedle mě na studenou podlahu. Přivřu oči a kochám se pohledem na to nádherné mužné tělo, které mi na těch pár chvil mohlo patřit… A které bezmezně miluju.

„Dobrej?“ odfrknu.

„No tak, Chazzy, trochu víc sebevědomí. Byls úchvatnej!“ roztáhnu ústa v širokém zářivém úsměvu a obkročmo se na něj posadím. Ještě malou chvíli ho chci mít pro sebe… Ještě maličkatou chvilku, kterou mi dovolí. Ihned se do něj vpiju ústy a snažím se pro sebe urvat další doteky.

Z krásné vzpomínky mne proberou jeho neúprosné feromony. Ta vůně mi vnikne do nosu tak agresivně, až zalapám po dechu a prohnu se.

„Oh, sakra… Sakra, Chazzy!“ zaspílám s přivřenými víčky. Dech se mi úží a já pomalu a proklatě propadám do tíživosti a euforie. Ještě párkrát zachrastím okovy v nesouhlasu a náruživosti chtíče, než upadnu do jakéhosi stavu, kdy nevnímám nic jiného než svého Chestera. Jako by pro mě v té tmě zářil a opřádal mě svým hlasem, vůní i doteky. Ďábelsky se usmívá, až mě ten pohled na něj sladkobolně bolí a probouzí další neukojenou touhu.

„Co je? Já ti přeci ještě nic nedělám.“ Blýskne smyslně očima a s radostí sleduje, jak pod ním sebou cukám a protáčím panenky. Feromony by na mne jako na upírku neměly působit, ale zdá se, že opak je pravdou. Já je cítím! Jako by moje tělo neznalo hranice. Rozpínám se v místnosti spolu s jeho vůní a létám jako motýl.

„Dáváš mi křídla, lásko..." Šeptám a topím se v radosti, která mi vniká do těla. Vím, že stále něco říkám… Nejspíš vyznání a pocity, které v tuhle chvíli zažívám, ale neslyším se. Nevnímám to. Je to zbytečné… Jako by přestala existovat zemská tíže a já se pod ním vznášela a každý pohyb cítila jako neuvěřitelnou lehkost. Mávnu rukou do prostřed nicoty - mávnutí křídel - a dotknu se ho. Jako upír prožívám to jeho ovládání feromony úplně jinak než člověk. Vnímám to o tolik intenzivněji! Motá mi to všech pět smyslů a zanechává to ve mně pocit úplné spokojenosti. Slyším jeho dech až hluboko ve svých uších. Jako by byl mou součástí - je mou součástí, je to má láska. Jeho barevná kůže září tak blyštivě, až se mi zařezává do očí. Vdechuju tak sladkou vůni, že mám pocit, že se mi snad rozskočí hlava. Na jazyku cítím tu chuť, které se nemohu nabažit. Každý jeho dotek na mé kůži pálí jako led a hřeje jako oheň. Jako by se mi dostával až do masa… Pronikal hluboko do mě a dodával mi tolik potřebný klid, harmonii a lásku. Všechno vnímám natolik zpomaleně a intenzivněji. Uvědomuju si každou drobnou změnu v jeho nádherné tváři. Když se na mě usměje, zůstanu omámeně létat vzduchem a omotám se kolem něj jako bych vůbec nic nevážila… Necítím vlastní tělo, jen tu ohromnou lehkost a odevzdanost.

„Zvláštní…“ hlesne Chester a se zaujetím pozoruje můj výraz, toliko podobný fenkovi, který si svou drogou právě přivodil nejvyšší stupeň rauše. Náhle mi jeho tvář zmizí z obzoru. Netuším, kolik času mi unikne, než si toho všimnu. Zavrtím hlavu a ještě s dozvuky rozkoše v těle se posadím na posteli.

„Chazzy?“ zkoumavě se rozhlédnu po temném pokoji. Zajímavé… V tom opojení jsem viděla zářivé světlo, nikoliv tmu. Chestera si všimnu až teprve, když mi ledovou dlaní přejede po paži a mně naskočí husí kůže.

„Co se stalo?“ zabručím a marně si snažím vzpomenout, jestli jsme se milovali či nikoliv. Mám v tom neskutečný zmatek. Vůbec nemám představu, co se vlastně dělo!

„Co by se mělo stát?“ broukne.

„Ty si to nepamatuješ?“ zadívá se mi do zmatených očí. A sakra!

„Já … Já … Chazzy …“ mumlám a nevím, jak z toho ven. Když přiznám, že ani nevím, jestli jsme spolu něco dělali, mohlo by mu to ublížit a on by se mohl velmi snadno naštvat…

„No… Já si pamatuju něco krásnýho. Takovej stav bez tíže, ale…“ umlknu a chytím se za hlavu, zatímco na něj pohlížím přímo kajícným pohledem.

„Lásko…“ zamumlám a přitulím se k němu s dlouhým povzdechem.

„Promiň, ale… já fakt vůbec nevím, jestli … jsme něco dělali nebo ne.“ Hlesnu přiškrceným hlasem a dodám:

„Moc mě to mrzí.“

„Tedy… Dal jsem si tolik záležet a ty to ani nevíš,“ zabručí a zašklebí se. Nejistě se zadívám do temných duhovek a snažím se tvářit velmi omluvně.

„Chestere…“ přitáhnu se k němu, co nejblíže a vdechnu jeho uklidňující vůně, která se mnou teď nic nedělá. Už se své feromony naučil dokonale ovládat. Jemně ho líbám po studené tváři a prsty mu zajíždím do vlasů, jak to má rád.

„Bylo to krásný. Nádherný! Jen… jsem z toho byla tak mimo, že si to prostě nějak nedovedu vybavit.“ Zkroušeně se zašklebím, když na mě pronikavě hledí v jakémsi očekávání.

„Už žádné feromony!“ řekne rezolutně a pobaveně se ušklíbne.

„Nemusíš se cítit provinile. Nic nebylo. Ty jsi měla jen svůj malý soukromý rauš.“ Uznale si ho prohlédnu a náhle cítím jeho velikost a moc, až mám pocit, že se zajíknu. Tupě polknu a tím více si uvědomím, jak silný a mocný upír se mnou vlastně je. Moc o tom nepřemýšlím, protože mě to děsí, ale teď mě to tak bije do očí. Především, když se tváří tak agresivně a nadneseně nad obecné problémy. Jako by byl vyšší forma života a moc dobře věděl, že zbytek světa se mu bude jen klanět.

„To ses v tom sakra zlepšil, když už to působí i na upíry.“ Blýsknu očima a trochu se od toho hrůzu nahánějícího upíra odtáhnu. Jako by mi ta jeho nadřazenost zas chtěla vrývat pokoru do tváře.

„Fakt se ti nedá bránit,“ zúžím oči a přemýšlivě ho probodnu pohledem. U mě se žádné pokory nedočká. Moc dobře vím, že mě má nejraději takovou, jaká ve skutečnosti nejsem.

„To bych neřekl… Spíše bych to přičítal té tvé … změně. A vím, že se tomu nedá bránit, ostatně proto jsem to na tebe používal.“ Tyransky se usměje.

„Ovšem netušil jsem, že to na tebe teď bude působit až tak moc … a přitom při tak malém množství.“ Blýskne nadšeně očima a evidentně se cítí jako nejlepší na světě. Vyzařuje to z něj. To neutuchající sebevědomí a egoismus. Zničeně zavrtím hlavou.

„Zdá se, že jako upírka to vnímám nějak… intenzivněji.“ Zabručím nerada. Jsem ráda, když jsem samostatná. Nelíbí se mi, když má nade mnou takovou moc a opět si se mnou může dělat, co se mu zlíbí. Jako by toho nikdy nezneužíval! Neovládal mě.

„Co se teďka vrátit k tomu, co jsme měli původně v plánu?“ zamžourám na něj a doufám, že díky tomu přijdu na jiné myšlenky a vymažu si z úst tu hořkost, kterou cítím při tomhle rozhovoru.

„Ale bez obelhávání!“ dodám rychle, když vidím, jak nadšeně a ďábelsky se tváří.

„Ale s nimi by sis to užila mnohem víc.“ Zašeptá svůdně a náhle se zamračí, jako by mu cosi došlo. Povytáhnu obočí a pronikavě se na něj zadívám. Jen zavrtí hlavou, jako že o tom nechce mluvit a uhne pohledem.

„To nebylo užití. To byla úplná poprava soudnosti.“ Prsknu zbaběle a zamračím se.

„Proč ses mračil?“

„Do hajzlu s feromony.“ Hlesne potichu, až se na něj nechápavě otočím.

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Svět bez krve - 10. kapitola: