OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » The mysterious world 16



The mysterious world 16Ten záhadný, tajemný svět. Svět, o kterém čteme. Svět plný mágů, kouzel a magie. Nebezpečí a záhad. Svět, do kterého nečekaně vpluje mladá dívka s obrovským, skrytým nadáním.
Regan, šestnáctiletá puberťačka, se kterou si její matka neví co by. Drzá, rozmanitá, ukecaná bláznivka, která má za přítele rudovlasého chlapce.
Spike nad ní drží ochranou ruku od doby, kdy se ti dva dali dohromady.
Pár měsíců druháku mají všichni studenti na Chicágské střední již za sebou. Co se však stane, když Regan i Spikeovi přijde dopis? A co ten záhadný svět, plný magie? Je v něm místo pro lásku?

Kapitola 16.: První den

‚Potřebuju už jít zpátky,‘ protestoval slabě. Dech se mu zadrhával v krku, takže si musel co chvíli odkašlat, aby mohl vůbec něco říct. Hlas měl ochraptělý, oči zarudlé a připadalo mu, že váží několik tun. Nedokázal se bez něčí pomoci ani pohnout. Démon se na jeho tělu pořádně vyřádil, to musel uznat.

‚Vždyť se ani nezvedneš a já tam jsem každý den a podávám nové zprávy. Samozřejmě jsem neříkal, co se ti přesně stalo, jak sis přál. I když se mi příčí jim lhát.‘

‚Ale ty jim nelžeš. Jen neříkáš celou pravdu a to je něco jiného,‘ poukázal Zane a znovu si odkašlal. ‚Potřebuju ji vidět na vlastní oči. Přesvědčit se, že je v pořádku. Přes sny mi to nestačí…‘

‚Však se brzy dočkáš, příteli. Ještě se prospi, ať pobereš co nejvíce sil.‘ Se zvednutím z kraje postele ho Arkin poplácal po rameni. Zakřupalo mu v zádech, když se narovnal.

‚Jistě,‘ zmohl se jen na slabý sarkasmus Zane, než zavřel oči. Sny ho vyčerpávaly, ale přál si ji znovu vidět.

¤¤¤

„Bože zlato! Vždyť ty se jen tak tak držíš na nohou!“

„Bude dobré, sem jen trochu unavená,“ odvětila Regan, aniž by nějak moc vnímala. Dneska první den školy. Uau. A Zane tu není. Proč jí na tom ale tak záleží? Má tady Spike a konec. Kde si?

„No… Tak dobře. Jdeme, ať nepřijdeme pozdě. Jay se Samanthou už na nás asi čekají.“

„A co ty čekáš, když si půl hodiny geluješ vlasy?“ zachechtala se Reg.

„Půl hodiny? Půl hodiny!? Tak to brzdi, kamarádko. Tobě trvá hodinu, než se upravíš.“

„Jo, půl hodiny. Ale abych nebyla mrcha, tak si to dvacet pět minut geluješ a těch pět zbylejch na sebe čučíš do zrcadla. A mě to trvá tak deset minut, brácha.“

„No to víš, že jo. Ti to příště stopnu… Ahoj lidi.“

„Ahoj, co řešíte?“ zeptal se Jemie. Stál za Samanthou, kterou držel rukama kolem pasu a bradou se opíral o její rameno.

„Jak dlouho je kdo v koupelně. Já tvrdím, že Spike je tam půl hodiny, teda to počítám jenom to gelování vlasů, o zbytku ani nemluvě. A prej že já tam sem hodinu. Přitom mi to trvá deset minut. Dobré, se sprchou dvacet, nó.“

„Cože? To jako, že tam jsem ještě dýl. Proboha holka! Asi ti koupím velký hodiny a přilepím ti je na čelo,“ koulel očima Spike.

„Brácha pochop, že když je budu mít na čele, neuvidím na ně…“

„No vy máte téma na dnešní ráno,“ smál se J, až se otřásala i Samantha.

„Copak, máš snad nějaký lepší?“

„Ááá, drbna se ozvala,“ šeptla Regan směrem k dvojici. Pomalu se rozešli k jídelnímu sálu a cestou živě konverzovali.

 

„Víš, někdy mám pocit,“ začala Reg, když procházely se Samanthou chodbami, aby se dostali na hodinu, „že tohle je jeden velkej sen a že se z toho jednou probudim. Jako bych na něčem jela…“

„Jo, ten pocit mívám taky. Ale tohle všechno je skutečnost. Ty seš tady se Spikem, jsme tu i my a všichni okolo.“

„Stejně je to divný… Hele, co se vůbec probírá na těch hodinách?“

„Nu, první dva ročníky teorie. O historii našeho světa, všichni známí a velcí mágové, hierarchie a tak. Ve třetím a čtvrtém se už magie praktikuje. Zkouší se různý kouzla a ovládání se a podobně. A v pátém už můžeš jít bydlet sule a to se potom jde do terénu. Prostě tě vypustí do džungle a musíš se tam starat sama o sebe. Jak se říká, nejsilnější přežije. Ale ne, že by to bylo tak lehký. Pošlou tam na nás různé iluze a můžeš tam narazit i na další mágy. Většinou to jsou vyvrhelové. Ti, které společnost nechce. A tak pracují pro školy. Útočí na tebe, snaží se ti všechno překazit, ale pokud možno nezabít. Samozřejmě, že když ti bude hrozit akutní nebezpečí, či možná smrt, okamžitě tě přenesou do bezpečí…“

„Jak to všechno víš?“

„Můj brácha už je rok ze školy. Teď pracuje pro úřady.“ Zrovna prošly dveřmi do dané učebny a zapluly do lavic, když kolem nich prolítl malý papírový dráček. Regan se zastavila a fascinovaně ho sledovala. Máchal malinkatými křidélky, tlapky se mu hýbaly a ocas se mu podivně kroutil. Natáhla ruku dlaní vzhůru a dráček na ní přistál. Otevřel tlamičku a vypustil z ní papírovou kuličku. Regan na to ještě pár vteřin fascinovaně koukala, než se rozesmála. Samantha se vedle ní otřásala smíchy a i několik dalších lidí ve třídě. Položila dráčka na stůl a stále se smějící, vzhlédla ke klukovi, který přešel k její lavici.

„Vítej v tomhle ústavu pro magiče,“ mrknul na ni podivně žlutýma očima. „Prvních pár tejdnů se ti to bude zdát spíš, jak když na něčem jedeš, učitelé se tě budou snažit přesvědčit, že tohle není sen, ale pak si docela zvykneš. Mimochodem, moje jméno je Will, má krásko.“

„Tak to se mám na co těšit, jak koukám,“ zasmála se a hodila pohledem po dráčkovi, který stepoval na lavici a foukal papírové kuličky. „Tvoje práce? Myslela jsem, že v prváku se učí jenom teorie.“

„Mám bratránka ve kvintě. Pár lehkých věcí mě naučil. Takový ty, kde nepotřebuješ ty otravný ‚pohledy do duše‘-“

„Jsem rád, že Vás mé hodiny baví, pane Simonsi,“ ozvalo se z přední části třídy hlubokým, podivně zabarveným hlasem s mírným jižním přízvukem. „Teď, kdybyste byl tak laskav, a přestal kazit naši novou studentku, bychom mohly slečnu Brownovou představit. Co říkáte?“

„Pane profesore, já a někoho kazit? Prosím Vás! Jen jsem tu dal slečně menší dáreček na uvítanou,“ odpověděl stále u Reganiny lavice, na tváři úsměv neviňátka, z kterého koukala trocha ironie.

„Děláte, jako byste nevěděl, že praktikovat magii v prvních dvou ročnících je zakázáno! Běžte si sednout; máte štěstí, že mám výjimečně dobrou náladu a Vámi si ji nehodlám zkazit,“ zvýšil hlas, očima provrtával Willa, dokud nezaplul do lavice, kterou sdílel s úplně odlišným klukem, než byl sám. Will měl světle hnědé vlasy, s pramínky červené a tmavě hnědé, postupně sestříhané, takže u krku je měl krátké a postupně k tváři se mu prodlužovaly, až to vypadalo, že má mikádo. Jak se otočil zády, Regan si všimla, že na zádech se mu pohupuje pár svázaných dredů tmavě červené barvy. Jeho postava měla tak metr osmdesát, s vypracovanými rameny. Působil jako ten typ, co tráví hodně času v posilovně, aby měl na co balit holky. Při pohledu do jeho podivně žlutých očí však Reg viděla upřímnost a srdečnost, však i trochu tvrdohlavosti a lehký podtón takového frajírka.

Zatímco Will působil jako těžký pohodář, kluk vedle něj vypadal moc ušláple. Blond vlasy měl pečlivě sčesané, úzká ramena skrývala bledě modrá košile, která mu nepochybně ladila k očím a zdál se výškově menší než Will. Přesto, když se otočil na Regan, spatřila v nich malé doutnající ohníčky.

„Slečno Brownová, jsem profesor Beil, jak Vám možná spolužáci osvětlili, učím mladší ročníky teorii magie. Pomáhám studentům, aby dokázali nahlédnout do svého nitra, a tím pádem objevit svou dřímající sílu. V pár hodinách se budeme ale spíše učit o historii našeho světa a porůznu dalších zajímavých tématech.“

„Prostě nuda, no,“ prohodil tiše chlapec, který seděl přes uličku v hlavici.

„Nyní byste se mohla zbytku třídy, která Vás asi ještě moc nezná, představit,“ nahodil nenuceně profesor Beil. Super, tohle vážně miluju!

„Ehm… No, tak jmenuju se Regan, jsem z Chicaga, mám starší sestru a strašně moc ujíždím na gumovejch medvídkách.“ Pár studentů se zasmálo, ale stále na ní upíraly pohledy a se zájmem ji pozorovali. „Přijela jsem sem společně s mým přítelem Spikem a teda absolutně netuším, co tu dělám.“ Teď se rozesmála celá třída naplno a pár prohlásilo ‚To jsem si taky říkal!‘, nebo ‚No já si to říkám ještě teď!, případně ‚To máš recht, holka.‘.

„To bylo myslím dosti vystihující,“ prohlásil profesor, jehož koutky byly též mírně pozdvižené v mírném úsměvu, který mu tvořil vějířky vrásek kolem očí. „Nyní myslím, že bychom se mohli začít zabývat Travisem Silverem, který…“

„Ale pane profesore! Naše první hodiny, kdy jsme všichni byli úplně nový, spočívali v seznamování se! Nemohl byste nechat tuto hodinu volnou, abychom se mohli se Regan pořádně seznámit?“ přerušila ho rusovlasá dívka s extrémním množstvím malých světlých pih na nose, která, jak později Regan zjistila, protože profesor svolil a sám se pohodlně usadil, aby mohl poslouchat, se jmenovala Anna, ale všichni jí říkali Ann, nebo Anne.

Postupně se jí představili všichni ze třídy. Regan z toho šla hlava kolem. Navzájem na sebe vyslepičili vše možné, takže si stěží pak pamatovala jen pár lidí, kteří ji něčím zaujali. Například Silvia, dívka nižšího vzrůstu a silnější postavy, za to krásná v obličeji. Průzračné modré oči, které dolaďovaly modro-stříbrné stíny, ladily k tmavě modrým vlasům. Černovlasý mladík s piercingem ve rtu se jmenoval Erik. A pak tu ještě byla sestra Silvie. Byla přesným opakem. Vysoká a snad až nezdravě hubená dívka s čokoládovýma očima a vlasy stejné barvy se jmenovala Olívie, ale všichni jí oslovovali Kleo. Prý proto, že je ujetá na Kleopatru.

 

Když konečně skončila první seznamovací hodina, Regan byla docela ráda. Samantha se jí pochechtávala, a když se potkaly s kluky na chodbě, Spike vypadal, jako by ho přejeli tankem.

„Další takovou hodinu, a mozek mi odjede na dovolenou!“ postěžoval si.

„Mám takej pocit, že ten můj už odjel. Jak si mám každýho zapamatovat, ke všemu když na mě řvou i svoje oblíbený jídlo!?“

„A vezměte si, že dnes máme sedm hodin,“ smála se dál Samantha. „Večer odpadnete s velkou bolestí hlavy. Ale zítra to bude už v pohodě, sice pořád budete středem pozornosti, ale to se tak do týdne spraví.“

Samantha přešla k Jayovi a nechala se obejmout jeho pažemi kolem pasu. Zvedla se na špičky a dala mu malou pusu do koutku rtu. Tiše k němu promlouvala, až se Jayovi udělala vráska na jinak hladkém čele. Vyhladila ji prstem, usmála se na něj, a pak čapla Regan se Spikem a odváděla je na další hodinu.

 

„Ty saláty tu sou dva, nebo už vidím dvojmo?“ ptal se Spike a promnul si oči.

„Kdybys dával bacha na cestu a ne na chlapce, tak ti před očima nelítaj saláty… A ty saláty tam sou dva.“ Chvíli jedli mlčky a Regan se podívala vedle sebe, kde poprvé vedle ní seděl Zane. Zamračeně stáhla obočí k sobě a znovu stočila svou pozornost k jídlu na talíři. Neměla by se jím tak moc zabývat. Nic pro ni přece neznamená. Kdyby ano…

Žádné kdyby tady není, Regan. Prostě to je jen další kamarád, který odejde jako každý jiný z tvého života-

On ale takový není!

Jak to můžeš vědět? Znáš ho jen pár dní a to o něm ještě nic nevíš. Takže se ptám znovu: Jak to můžeš vědět?!

Poznám to… Prostě to poznám!

Stejně jako si to poznala s Lashem…? Najednou mlčíš, co? Radši si dej pohov, holka. A toho krasavce si drž dál od těla. Bolelo by nás to ještě víc, kdyby se k nám dostal…

„Reg, si v pohodě?“

„Jasně, jen mě bolí hlava,“ mlhavě se usmála a dojedla obsah talíře. Nechtěla se s ní o tom bavit. Je to jenom její věc.

„Kolik ještě hodin?“

„Asi dvě… Bože, kdo vymyslel školu?“

„A to si vem, že tohle je teprve první den…“ Regan počkala, dokud Spike nedojí svůj salát, a teprve pak se společně zvedli a za doprovodu pohledů ostatních studentů, opustili jídelnu.

Chvíli šli mlčky, každý ponořen do svého proudu myšlenek, než je ze zamyšlení vytrhl polekaný výkřik. Otočili se po zvuku a vyrazili ke kroužku, který se tam vytvořil.

Když se probojovali dopředu, s Regan to málem seklo. Takhle nějak vypadala před pár lety. Matná pleť, ohromné kruhy pod očima, mastné vlasy bez lesku. Klepající se tělo na chladné podlaze, myšlenkami úplně někde jinde. Kdo to té chudince mohl udělat?


Kapitola 15. ¤ Shrnutí ¤ Kapitola 17.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek The mysterious world 16:

7. Eris přispěvatel
05.08.2012 [12:53]

ErisJane, odpovím zua segru :D Jede za mnou v utery, ale chce, aby tu byla další kapitola do zítřka (do pondělí), takže mám co dělat :D :D
Jako, ale já žádný mučení nechci!!! Emoticon Ani štípání prstů, ani natahování na skřipec, ani rány bičem, ani iluze a přredstavy! NIC!! Emoticon
Jop jo, tak holčina je jeho práce, je to strašnej hajzl, ten Lash Emoticon Emoticon
Jinak díky za smaily Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. BJaneVolturi/Soledat Bathory
04.08.2012 [23:50]

Mám dotaz, Safiro, kdy za Eris jedeš? Já jen do kdy tu bude další kapitola... Protože čekat takhle dlouho ještě jednou se mi fakt nechce... Máš štěstí, že to musíš dopsat, takže tě nezabiju ani ti neuštípnu prsty... Ale napadá mě i pár jinejch způsobů, jak tě umučit k další kapitole, takže doporučuju si rychle najít čas i múzu a psát... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Ta holka, to je určitě práce Lashe, že? No jsem zvědavá, jak to bude pokračovat...

5. SafiraDarkfire přispěvatel
04.08.2012 [21:24]

SafiraDarkfireNo jestli to nebudeš mít dopsané, tak věř, že přepadne... A ty budeš makat jako divá:D

4. Eris přispěvatel
03.08.2012 [18:34]

Erissegruš Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon <- tak asi takhle se zubím (až na to že nejsem žlutá :D) .. Jako nevim no.. Teraz tu je hodne prace a pod, ale snad si chvilku najdu, abych ju dopsala, mam ji uz rozepsanou Emoticon Emoticon Každopádně, Z HLUBOKA DEJCHEJ, AŤ TĚ TO NEPŘEPADNE, AŽ ZA MNOU PŘIJEDEŠ Emoticon Emoticon Emoticon
Díky za koment Emoticon Emoticon

3. SafiraDarkfire
03.08.2012 [15:13]

Tak konečně jsem se sem dostala. A něco ti povím! JESTLI NEPŘIDÁŠ KAPITOLU DŘÍVE, NEŽ ZA TEBOU PŘIJEDU, TAK MI VĚŘ, ŽE TY BUDEŠ PSÁT A JÁ NA TEBE BUDU DOHLÍŽET! Tak teď jsem se uklidnila a musím uznat, že to byla naprostá dokonalost. Teda až na ten naprosto nevhodně useknutej konec. No tak šup šup už tam chci Zaneho :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Eris přispěvatel
02.08.2012 [14:32]

ErisAileen, tak prozrdím, že Zane se vrátí ;)) :D Děkuju za koment :)

1. Aileen
30.07.2012 [17:28]

Prosíímať se v příští kapitole Zane vrátí.
Jinak na první den si myslím, že to zvládli. A těším se na zbytek dne Emoticon .

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!