OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Tisíciletá otázka - 3. kapitola



Jak žije Laurin v pekle? CO se stane, před jejím návratem na zem? A co teprve se stane po jejím návratu na zem?

Stála jsem ve středu největšího sálu. Můj první bojový výcvik započal stejně, jako na zemi. Nad celým sálem bylo mezipatro, ze kterého na mě hleděl Lucifer a stráž. Naproti mně stál nejvyšší ze strážných.

„Takže, začíná přípravná hodina. Spočívá v zátěžové zkoušce, která ukáže, zda máš předpoklady pro nastoupení výcviku. Pokud ne, bude se pro tebe hledat jiné umístění, pokud ano, tak se bude vybírat oblast výcviku,“ řekl. Nervy pracovaly výborně, tudíž jsem se téměř kácela.

„Obvykle by jsme ti dali jako soupeře příslušníka stejné rasy, ale ty jsi jedna ze tří přízraků na světě, takže budeš bojovat s démonem, s čertem. Není silnější, než přízrak, ale má jiné schopnosti. Je silný a umí pracovat s ohněm. Ohňová tornáda, plamenomet vycucaný z prstu a tak dále. Smí se vše,“ ukončil monolog strážce. Vytáhla jsem z pouzdra katanu a čekala. Sál byl velký a viditelně už zažil spoustu porážek nebohých duší. A potom přišel čert…

Musela jsem velice rychle odhodit strach a nervozitu a pevně stisknout katanu. V sále bylo ticho a všichni napjatě sledovali postavu vysokého čerta, který se ke mně neodvratně přibližoval. Neměl katanu, ani žádnou ochranou vestu, ale měl řetěz. Rozžhavený řetěz. Navíc byl o metr vyšší a to je co říct, vzhledem k tomu, že měřím metr osmdesát pět. Bylo ticho, ale jen pár vteřin. Čert… Tak neškodné slovo… Malý čertíček. Ale tohle byl démonický čert s ohnivým pekelným řetězem. Já byla šestnáctiletý přízrak s katanou, helmou a vestou.

Čert švihl řetězem, naštěstí se mi podařilo ho ne zcela obratně odrazit. Katana švihla vzduchem. Využila jsem čertovy mírné zmatenosti z mé kuráže a začala. Švih – švih – švih, pfs – pfs – pfs. Čertova krev se vypařila při dopadu na zem, ale nebylo jí tak mnoho. Jen pár kapek se šrámů na jeho vypracovaném břiše. Vydal zvuk, podobající se zafunění naštvaného býka a tentokrát jsem řetěz neodrazila,  naopak řetěz odrazil mě – na druhý konec sálu. Potom jsem se naštvala, hodně naštvala a prokázala to, jaká kravina je: Rozzuřený nepřítel = slabý nepřítel. Stiskla jsem katanu a zmizela. Čert se začal zmateně otáčet. Hledal mě, hledal přízrak, ale nenašel. Využila jsem toho a objevila se za jeho zády. Švih – švih – švih, grc – grc – grc. Čertova hlava se na mě bolestně šklebila ze země. Čert byl snadný soupeř. Můj dech se zklidnil, mrak neviditelna se zcela vytratil a podlaha spálila čertovo tělo.

„Ta holka nepotřebuje výcvik. Ta už je vycvičená,“ ozvalo se zeshora. Říkala jsem si, co tu dělám. Nějak na mě dolehl fakt, že jsem mrtvá, v pekle a nemám zde umístění. Zastrčila jsem si do pouzdra katanu a otočila se směrem k hledišti.

„Těšíš mě čím dál víc, Laurin,“ řekl ten charismatický Lucifer.

„Tak…“ Než jsem stihla dokončit větu, probrala jsem se. Regenerační systém nezklamal.

***

„Je vzhůru,“ doneslo se mi k uším. Otevřela jsem oči.

„Tak co?“ zeptal se netrpělivě Peters.

„Byla jsem v pekle. Byla jsem mrtvá. Byla jsem bojovník,“ řekla jsem vyděšeně a to byl jen začátek…

***

Znovu stůl, popruhy, kyselina. Nevyplácí se věřit milému Panu Petersovi. Všechno jsem mu povyprávěla, ale stejně mě nepustil. Byla jsem znovu sama, živá, rozžíraná kyselinou a nebylo z toho úniku. Ani absolvovaný výcvik a to, že jsem si prošla peklem mi nepomohlo k útěku. Pokoušela jsem se o to, ale Peters má zajištěné dobré prostředky, abych neutekla. Navíc se na mě nejspíše nyní zlobí Lucifer, jelikož chápu, že nemá rád, když mu někdo chodí na exkurzi do pekla. Ležela jsem, oddávala se bolesti a chtěla být… Nechtěla být mrtvá. Od té doby, co jsem nahlédla do části pro normální duše v pekle jsem nechtěla být mrtvá. Ležela jsem na stole, bez jakéhokoliv náznaku mého optimismu a nevěděla, co budu dělat. Kyselina postupovala k loktům. Potom se ozvala obrovská rána a ten zvučný, charismatický hlas. Záchrana, nebo další klacek pod nohama? Ležela jsem na desce a čekala. Po několika ranách a výkřikách bylo ticho, jen kroky se rozléhaly celou budovou. A potom vešel do místnosti. Lucifer. Jeho Poker face mi nedala jedinou příležitost přečíst ho.

„Co jsi to na mě ušila?“ zeptal se a posadil se na stůl vedle mě. Potom si všiml kyseliny a jeho poker face se změnila na naprosto nespokojený, zadumaný výraz.

„Potřebovala jsem to udělat, jinak by mě nepustili. Nepustili mě ani, když jsem to udělala.“

„Mělo mi dojít, že přízrak má schopnost regenerace.“

„Co jste jim dělal?“ zeptala jsem se a švihla pohledem k místu, odkud se ozýval křik.

„Neptej se. Budou dost dlouho v oddělení zkažených duší.“

„Nemůžu navždy zemřít…“

„Vezmu tě do pekla.“

„Já nechci znovu zemřít.“

„Jsem snad já mrtvý? Ne, ale stejně bydlím v pekle.“

„Proč mě tam chcete vzít? Proč jste vůbec přišel?“

„Nepatříš na zem. Tvoje rasa není uzpůsobena životu na zemi.“

„Co budu dělat v pekle?“

„Ne v pekle, ale mezi peklem a zemí. V mé osobní ochrance.“

„Chcete ze mě udělat svou ochranku? Vy potřebujete ochranku?“

„Ne, ale mám ji.“

„Nezabijete mě?“ zeptala jsem se.

„Ne, já tě nemůžu zabít. Pokud nevypneš, nebo nesnížíš regenerační systém, nemůže tě zabít nikdo a já k tomu ani nemám důvod.“

„Ušila jsem na vás boudu,“ řekla jsem.

„Ano, ale je mi tě líto.“

„Nemám sílu. Došla mi síla. Nedávají mi najíst,“ řekla jsem, když mě odpoutával popruhy.

„Už mi i kolabuje regenerace.“

„Pojď,“ řekl a pomohl mi na nohy, ale neudržela jsem se.

„Všechna energie mi jde na regeneraci ruky,“ řekla jsme tiše. Lucifer mě vzal do náručí.

„Jste můj zachránce.“

„Což je velice neobvyklé… Ďábel zachraňuje dívku v nesnázích.“

„Co za to?“

„Nic…“


Ahojky moji čtenáři,

moc vám děkuji za komentáře, které jsou neočekávaně pozitivní. Další kapitolu bohužel přidám až na konci srpna, jelikož jedu na tři týdny k babičce a tam není PC. Tak alespoň budete mít více času přidat mi více komentářů :-D.

Díky,

Vaše Alissa.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tisíciletá otázka - 3. kapitola:

2. Aliska přispěvatel
04.08.2012 [7:50]

AliskaDíky, ty vazne umis zlepšit náladu. lucifer je zly, ale je mistr dokonale přetvářky :-) tak příště se Laurin dostane do pekla a budu popisovat její život tam :-)

1. Perla přispěvatel
03.08.2012 [21:34]

PerlaÚžas, úžas a znova úžas! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon To z jeho poker face ma dostalo. Emoticon Veľmi sa mi to páčilo a neviem sa dočkať ďalšej časti. škoda len, že bude až niekedy na konci mesiaca. Emoticon Emoticon Kým sem pridáš ďalšiu časť, neostáva mi nič iné, len čítať tieto kapitoly dookola. Emoticon Emoticon
Podľa mňa ten Lucifer asi nebude až taký zlý, či? Emoticon
Ale znova jeden veľký potlesk. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!