Trip to Nightmare - 5. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Nevěděla jsem, jak to napsat, i když je to z mé zkušenosti. Tohle je jakoby poslední díl a příště bude epilog. A shrnu to: Odjezd. *L

02.09.2013 (11:00) • Aruallaf • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 269×

Kapitola 5

Druhý den pokračoval tak nějak utlumeně. Všichni věděli, co se stalo. Přece jenom, já jsem spala na jiném pokoji a Jane taky. Kate už jsem na zprávu neodpověděla. Nevěděla jsem, co jí napsat. Byla jsem naštvaná. A přes esemesky by to ani nepoznala.

A tak dny ubíhaly. S kluky jsme se i přes nenadšené učitelky a spolužačky scházely dál. Byli úžasní. Sice trochu starší, ale byla s nimi sranda. A ty diskotéky. Na ty nic nemělo. Užívaly jsme si ploužáky a ostatní jenom závistivě koukaly. Akorát jednoho večera se něco zvrtlo. Ale to nestálo za vyprávění. Kate byla stále stejná, a i když jsem ji nechtěla ztratit, tak to bylo komplikované.

A pomalu, ale jistě jsme došly ke konci zájezdu. Byla poslední diskotéka. Učitelka nás tam nechtěla pustit, protože Mary málem přepadla přes zábradlí a rozbila ho. Při té představě jsem se musela zasmát. Nebyla jsem u toho, ale nebylo potřeba.

Někdo klepal na dveře. Trochu jsem se upravila a otevřela. Byl tam Steve.

„Ahoj, půjdete na diskotéku?“ zeptal se stydlivě.

„No, rády bychom, ale asi nás nepustí. Nebyla to naše vina, ale Mary málem přepadla přes balkon. Znáš ji.“

Jenom chápavě přikývl.

Učitelky to nakonec dovolily, když se pořádně uklidí. Uklizeno jsme měly dostatečně a na diskotéku se nakonec většina lidí dostala. A já si užívala poslední ploužák. Objímala jsem Liama a soustředila jsem se, abych mu nešlápla na nohy. V dáli jsem viděla, jak na mě Vanessa zírá, ale upřímně mi to bylo jedno. Ti kluci byli letní láska, ale stáli za to. A tak jedna písnička, druhá písnička, desátá, a nakonec bylo po večeru. Šly jsme si lehnout a vzpomínala jsem na celý zájezd. Jak rychle to uteklo a jak moc věcí se změnilo.

Poslední den jsme uklízely, aby tam mohli další lidé. Kluci přišli na návštěvu a jenom se koukali, jak uklízíme. Hajzlové. V jednu hodinu jsme musely vyklidit pole. Posledních asi šest hodin jsme měly trávit v bazéně a na pláži. Do bazénu jsme se vydaly i s kluky. Zalezli jsme do vířivky a nejradši bychom tam zůstali. I já. I bez té Wi-Fi. Ve vířivce jsme se nasmáli a potom jsme chodili na tobogán. Osprchovali jsme se a převlékli na záchodcích.

Bohužel, kluci už odjížděli, a tak přišlo loučení. Všechny jsem je objala, ale nejvíc Liama. Měla jsem ho nejradši ze všech. Ty ploužáky byly úžasný a nikdy na ně nezapomenu. Objetí mi opětoval a ještě mi dal pusu na tvář. Učitelky na nás zíraly jak na blázny, ale bylo to jedno. Lucy a Bree brečely, když se loučily. Cornelie byla nešťastná, protože se asi zamilovala do Steva, ale už ho nikdy neuvidí, a já s Gabbi jsme byly tak nějak v pohodě, protože jsme věděly, že tahle chvíle přijde. Když odešli, tak jsme si rozdali nějaké jídlo a šli na pláž. Už mě ani nenapadlo se koupat, byla mi zima a chtěla jsem domů. Navíc jsem neměla žádné peníze a odjezd byl až v osm večer. Vybíjel se mi telefon a tak jsem jenom kreslila. Nic mi nezbývalo.

Nakonec jsme konečně odešli z pláže a s kufry se doplazili do autobusu. Hned jak jsme nastoupili, tak jsem usnula. Pak jsem se vzbudila a dávali film. Nějakou kravinu. Podruhé jsem se vzbudila a koukali se na porno, který pak hned vypnuli. Nechápala jsem to :D. Potom už jsem prospala celou cestu. Skoro. Vzbudila jsem se těsně před hranicemi a čekala a čekala. Proč? No, kvůli Wi-Fi. A kvůli Charliemu.

Autor: Aruallaf (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování