OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Trýznitel - 11. kapitola



Trýznitel - 11. kapitolaTrochu Maxe a Deb.

Deb ho odstrčila a pak mu vrazila facku. S ním to, ale vůbec nic neudělalo. Právě naopak. Začal se usmívat jako měsíček na hnoji, jakoby mu bylo úplně jedno, že mu jednu vrazila. Jakoby to pro něj bylo jen takové jemné pohlazení.

„Až na tu facku to byl nádherný polibek,“ odvětil Max s úsměvem na tváři. Jeho oči zářily touhou a očekáváním. Deb zrudla hněvem, ale také studem, protože nedokázala pochopit své tělo a své chování. Proč si to vůbec nechala líbit, proč jí trvalo tak dlouho zareagovat? Proč ho neodstrčila dřív? Odmítala své city a nechtěla věřit tomu, že by mohla cítit chtíč k někomu jako je Max. Max, který ji pronásledoval na každém kroku už čtyři roky, ten samý Max, který jí každou chvíli lezl na nervy a ten samý malý Max, kterému bylo šestnáct, když se poprvé viděli. Jenže nyní mu už není tolik. Je o čtyři roky starší a jde to na něm znát. Má velké svaly na hrudi, které cítila i přes jeho tričko a jeho ruce byly dvakrát takové, než když ho viděla poprvé. Na tváři už neměl to jemné chmýří, ale tmavé vousy, které ho dělaly ještě o pár let staršího. Byl jiný. Deb musela uznat, že za ty roky dost vyspěl a ve všech ohledech zkrásněl. Vypadal jako Antonio Banderas, ale mnohem mladší. Všechno se jí v hlavě motalo. Byla ze své reakce zmatená.

„Deborah poprvé došla řeč. Co na to říct, mám prostě své kouzlo. Překvapilo tě to? V tvých očích vidím zmatek. No tak ,Deb, my patříme k sobě, s tím prostě nic nenaděláš,“ odvětil sebevědomě Max a začal se k Deborah malými krůčky přibližovat. Jenže Deb pro změnu o malé krůčky ustupovala vzad. Jazyk měla svázaný, nemohla vůbec promluvit, jako by jí jazyk zdřevěněl.

„Líbíš se mi takhle zmatená. Vypadáš tak nevinně jako jehňátko. Moje jehňátko,“ zavrněl Max a Deb zase o krok ustoupila. V té chvíli si opravdu připadala jako to jehně. A Max byl v této chvíli vlk, který se jí chtěl zmocnit.

„Prosím, Maxi, dost,“ broukla Deb skoro slyšitelně. Byl tak obrovský aspoň o patnáct centimetrů vyšší. Mužnost z něho přímo sálala a Deborah si v té chvíli připadala jako v pastičce, ze které není úniku. Jeho paže jí objaly jemně a tak láskyplně. Deb se jen zmohla na to, že jeho objetí tiše snášela. Zabořila obličej do jeho hrudi a nasála jeho vůni. Cítila mužský parfém a jeho specifickou vůni. Z té vůně se jí zatočila hlava a cítila, jak se jí začínají klepat kolena. Co to se mnou je? Ptala se Deb sama sebe.

„Jsi zmatená z toho, co cítíš. Vidím to na tobě. Lásko, nemusíš se bát. Takhle to má být. My máme být spolu, už od první chvíle, co jsem tě spatřil, jsem to věděl,“ pošeptal Max Deb svádivým hláskem do ouška a ona se jemně zachvěla.

„Nevím, co říct,“ svěřila se potichu Deborah Maxovi. Jeho oči byly zavřené a jeho ruka hladila její ohnivě zrzavé vlasy. Miloval jejich hebkost, vůni a rozčepýřený vzhled.

„Nemusíš říkat nic, jen mě líbej, lásko,“ řekl potichu a shýbal se pomalu k ní. Deb strachy uskočila před jeho výpadem a tvářila se tak vystrašeně. Miloval jí, ať se tvářila jakkoliv.

„Jdeš na mě moc rychle, já nemůžu, pořád miluji Tylera, nezlob se,“ omluvila se Deb Maxovi a sklopila zrak na své nohy. Nemohla se mu ani podívat do jeho touhou zářících očí, protože jí ten pohled rozpaloval a přiváděl k zoufalství. Působil na ní jinak. Jako by se lousklo prsty a vše se o sto osmdesát stupňů obrátilo.

„Čekal jsem čtyři roky, můžu čekat dál. Vím, že je to pro tebe těžké, že nechápeš své city. Já je také nechápal, ale bylo to znamení. Něco jako by v mém nitru říkalo, to je ona. Nemůžu si pomoct, je to tak silné. Všechno na tobě je tak okouzlující. Vím, zní to šíleně, ale tak to cítím. Nestydím se za to, že tě miluju,“ svěřil se Deb Max a pořád měl v očích ten záblesk touhy. Bylo to tak hypnotizující a elektronizující.

„Proč zrovna já,“ zeptala se ho Deb zoufale a při tom pořád pozorovala své boty. Nechtěla se na něj dívat. Bála se, že když se na něj podívá, bude ho chtít políbit, obejmout, zase v nose cítiti jeho specifickou vůni smíchanou s mužským parfémem. Byla zmatená sama ze sebe. Nevěřila tomu, co se odehrává v jejím nitru, jako by to byl sen. Po tomhle vždycky toužila, jenže si nepřála, aby se jí to stalo u Maxe. U toho otravy, který jí pořád jen neskutečně otravoval.

„Kdybych to věděl, tak ti řeknu. Prostě se to stalo. Viděl jsem tě, tvé vlasy, oči a pak jsi promluvila a já věděl, že tě chci. Jenže bylo mezi námi tolik překážek. Tobě bylo dvacet jedna mě šestnáct. Kvůli věku jsi mě úplně ignorovala a já si řekl, že pokud si nikoho nenajdeš do mých dvaceti let, že to zkusím zase. A půjdu do toho se vším arzenálem, co mám,“ podotkl Max a pak přikročil k Deb a vzal její bradu a nasměroval její obličej na svůj.

„Jako malého mě učili, že pokud s někým mluvím, mám se mu dívat do očí,“ řekl jemným hlasem a pak jí políbil, vášnivě si jí bral. Vychutnával si její jazyk a pohrával jsi s ním. Vždycky toužil po tom tohle udělat a konečně se mu to splnilo. Teď byl on, kdo jí okouzlil. Cítil se plný uspokojený, jenže mu to pořád nestačilo. Chtěl víc Deb. Chtěl její tělo a věděl, že ho dneska dostane za každou cenu. Protože na to čekal čtyři roky. Na tuhle chvíli se třásl a každé ráno když se díval do zrcadla, si tuto scénu přehrával a teď byl velice blízko.

„Tohle nemůžeme,“ vyhrkla ze sebe zmatená Deb a snažila se od Maxe odtrhnout. Jenže Max jí pevně sevřel ve svém náručí. Měl nad ní přesilu, to bylo zjevné. Na jeho tváři se rýsoval jemný úsměv, který naznačoval, že nemá v plánu pustit své jehňátko na svobodu.

„A proč ne?“ zeptal se jí Max a jeho čokoládový pohled jí hypnotizoval. Jeho tváře byly rudě vzrušením a na jeho poklopci bylo znát, že by si jeho kamarád taky rád pohrál.

„Protože tě nemiluju,“ řvala Deb a bouchla pěstmi do jeho svalnaté hrudi, která byla pevná jako žula.

„Jenže já si myslím, že mi lžeš. Víš, že lhát se nemá?“ provokoval jí Max a při tom se jí smál. Posmíval se jí, ona vztekem jančila, bouchal do něj. Jenže jí to nebylo k ničemu.

„Dneska se spolu pomilujeme, Deborah. Jinak to prostě ani být nemůže,“ pověděl sebevědomě Max a políbil jí. 


Omlouvám se za dlouhé čekání, ale prostě mi to nějak nešlo, ale protože už mě žralo svědomí, tak vám sem dávám Deb a Maxe. Miluji Maxe, je to takový italský typ, co musíte milovat! nebo ne? Názory. A komentáře prosím! :D



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Trýznitel - 11. kapitola:

14. martinexa přispěvatel
25.02.2013 [0:14]

martinexaHolky, ráda bych přidala další, ale vůbec nějak není čas. Zkusím něco vymyslet, ale musí psát bakalářskou práci, tak vůbec nevím, jak to budu stíhat:)

13. Lessy přispěvatel
24.02.2013 [22:05]

Lessy12 kapitola ešte nie je? och... táto poviedka ma asi ako prvá vážne dostala tak, že ju chcem čítať ďalej... čo najskôr poprosím pokračovanie!!! veľmi ma zaujíma na akom princípe fungujú tí trýznitelia a utešitelia! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. Sis
21.02.2013 [19:25]

Kdy bude další díl? Moc mě tahle povídka baví. :)

11. martinexa přispěvatel
28.01.2013 [23:39]

martinexaChensie: Dočkáš se, ale ještě si budeš muset počat. Spojitosti budu dávat postupně:)

10. Chensie přispěvatel
28.01.2013 [22:25]

Chensievelmi hezká kapitolka, já se však těším, až se o Trýzniteli dozvím něco víc. Copak je to za ten zajímavý svět? Mám taje ráda a tady by jich mohlo být ještě dosti, tak jsem moc zvědavá a těším se na další kapitolky. ,o) Jinak tento pár je mi velice sympatický, jen jestli si to s ní Max rozdá bez toho, aby s tím souhlasila ona, tak u mě rozhodně klesne v ceně. Sebevědomí mu nechybí a ona by potřebovala trochu poznat realitu. :o))

9. martinexa přispěvatel
28.01.2013 [21:51]

martinexaDíky všem. Vaše komentáře mě moc těší :)

8. HollyMary přispěvatel
28.01.2013 [21:06]

HollyMarywow ja s toho nemozem uplne super, kks take dobre ked som dlho nemala fantaziu Emoticon Emoticon Emoticon dakujem

7. Lenis
28.01.2013 [20:56]

Max je fajn :) :D Díky za další kapitolku, ještě že to svědomí máš.. :)) :D) Moc povedená.. :))

6. Everlinet přispěvatel
28.01.2013 [17:22]

EverlinetOoo, nemůžu dýchat! Emoticon Max je úžasný, totiž... jako Tyler. Emoticon Emoticon Emoticon Nemůžu se dočkat pokračování. Emoticon

5. Eliz
28.01.2013 [17:01]

Perfektne, super ze je tu aj pohlad na Deb a Maxa... no som zvedava ake to bude mat pokracovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!