OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Změna osudu - prolog

01.04.2015 (09:00) • MissHarkness • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 853×

Změna osudu - prolog

Cole

Od doby kdy začaly ty „nehody“ - ne že by někdo věřil, že jsou to nehody - jsem toho moc nenaspal. Možná za to mohlo to, že jsem do sebe pokaždé nalil snad litr kafe. Díky tomu pak mohu otevřít notebook a do odpadnutí hledat nevysvětlitelné nehody, co je spojuje, a hlavně kdo za tím je. 

Nemusím říkat, že jsem se nikam nedostal. Do kuchyně vtrhne Sebastian – nejlepší ze smečky na hledání informací.

„Cos našel?“

„Proč každý náš rozhovor musí začít touhle otázkou?“ Všimne si mého výrazu Mluv nebo se pakuj a radši se rozhodne přestat se svým obvyklým pošťuchováním. „Ok. Jak už víš, hledal jsem v našich archivech, na internetu a dokonce i v…“ tam jsem ho zastavil, protože byl schopný vám nekonečně dlouho vykládat o tom, kolik ho to stálo úsilí, jak dlouho na tom dělal a tak dále. A když jste ho nezastavili včas, nezastavili jste ho vůbec. 

„Jo, chápu, hledal jsi a bylo to těžké. Jsi jednička, ale teď k věci, Sebastiane.“

„Dobře. Takže hledal jsem a našel jsem podobné nehody končící smrtí. Některé se dokonce datovaly i několik stovek let do minulosti. A zjistil jsem, teď to začne být zajímavý, že někteří lidé se domnívali, že za to mohl Osud.“ Mezitím sám sobě dovolí rozvalit se na židli naproti mně.

„Osud? Proč by po nás šel, proboha, Osud?“

„Počkej, je to ještě lepší. Prý to nebyl Osud jako jedna bytost, ale jedna ze tří Moir. Konkrétně Atropos.“

„Kdo jsou to, zatraceně, Moiry?“ nestačil jsem žasnout.

„O Moirách se říká, že jsou to dcery boha Dia a bohyně Themidy. Samy o sobě jsou to podle všeho bohyně osudu. Atropos prý přestřihuje nit života.“

„Takže bohyně. To nám to zrovna neodlehčuje. Našel jsi, jak je zabít?“ Tahle informace by jemu i jeho smečce velice usnadnila život.

„Ne tak docela. Našel jsem čarodějku, která to ví, ale není zrovna sdílná.“ Přitom na mne mrkl.

„Cos udělal?“

„Poslal jsem za ní Talona. A než řekneš, jak je to hloupý nápad, tak se radši zmíním o tom, že už zjistil, kterou zbraní je jde zabít.“

„A?“

„Stačí na ně dýka namočená v krvi někoho, kdo se vzepřel osudu a vyhrál. Jo, je to…“ zarazil se, zaklonil hlavu a začal hledat to správné slovo. Jelikož jsem nehodlal čekat, až si v hlavě projde celý slovník, řekl jsem první slovo, co mě napadlo.

„Nemožný?“

„Spíš nepravděpodobný, než nemožný. Neměj strach, už na tom pracuju.“

„Já nemám strach.“

„Jasně. Nedej bože, aby se alfa bál o svoji smečku, to je naprosto nepředstavitelný. Přímo nemožný.“

Vydám zvuk, který až moc připomíná zavrčení. Sebastian se na mě podívá jako na malý dítě, což by si k alfovi rozhodně neměl dovolit. Ale díky těm informacím, co přinesl, mu to protentokrát prominu.

„Neříkal jsi, že by se Talon vrátil.“

„Ehm. Nevrátil. On si tak nějak myslí, že ta čarodějka ví ještě něco.“

Začnu cítit únavu, která už překonala kafe, a tak se zvedám a namířím si to do své ložnice. Ještě jeho směrem řeknu, ať mi dá vědět, kdyby Talon získal nějaký informace. Pak už se jen svezu na postel a vydám se do říše snů.

Autor: MissHarkness, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Změna osudu - prolog: