OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Bardova píseň

19.07.2012 (20:00) • DaisukeHideki • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 727×

Hejna ptáků odletěla v dál,

ohřívat se v ten teplý kraj.

Sněhobílá země, stopy vran,

pod otěžkanou břízou sedí bard.

Vlasy stářím propletené,

ty nitky stříbrem ceněné.

Bílé oči, strhaná tvář,

velevážená moudrost, skrytá zář.

Tóny tiché z roztřesených úst,

muž, jenž drží nedobrovolný půst.

Příběhy dávné, jež pouze v jeho paměti přežívají,

tóny s plameny ohně k nebesům stoupají.

Spala ve věži princezna,

tak krásná, tak líbezná.

Nepřijel princ na bílém koni,

král nad dceřinou rakví slzy roní.

Nese voda, nese nůši,

rybky ji chytit zkouší.

Převrácena uvrhla neviňátko v krutý proud,

mrtvé jej nechala po hladině plout.

Šla dívenka do lesa,

nikdy z ní už nebude nevěsta.

Roztrhána vlky, divou zvěří,

uvidí ji opět babička jen stěží.

Bojí se bojí bledá kráska,

na čele ustrašená vráska.

Vyříznuté srdce, na rozkaz paní zdější,

už nebudeš, má panenko, nejkrásnější.

Již zhasíná oheň, vydalo se slunce na dlouhou pouť,

muži přestali do stromů tnout.

Vydechl stařík, z hrdla se mu vyral tichý sten,

pohtila ho matička zem.

Autor: DaisukeHideki (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Bardova píseň: