OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Její duše mozaika

Básnička, která patří k mojí povídce : Duše jako mozaika. Popisuje Alexandru. Nejdříve jsem ji chtěla dát na začátek 1. kapitoly, ale myslím, že tady ji bude lépe.

11.01.2013 (12:00) • Euphoria • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 962×

Střípky minulosti,

každý jiný,

někdy černý, někdy bílý,

její jsou však ledové.

 

V očích do duše brána,

vážně jsou ledové?

Já vidím ledový žár nitra,

Pozor! Brzy svítá.

 

V očích plamen zaplane,

myslíš že zůstane?

Stáhne ho to dolů jak smrti ruka,

pro oheň muka.

Nechce se ochočit.

 

Zelené louky, kapradiny

v jejích očích uvidíš.

Natrháme zvonky, než umrznou?

Co myslíš?

 

Vítr tančí sem a zpátky,

neví, že se žene do oprátky.

 

„Smím prosit?"

už nikdy neřekne.

 

Jen zkus.

Zkus se jí dotknout,

ba i malíkem.

I tebe stáhne do hlubin.

Navždy zatracen.

 

Pět věcí potřebuje k úplnosti.

Pět střípků k dokonalosti.

Její duše mozaika.

Autor: Euphoria (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Její duše mozaika:

Taky jsme dost mimo no.

Mě teda trošku popudil už perex s chybami. Nepochopila jsem to, nemám páru, o co jde, ale hádám, že to je můj problém, když nečtu tvou povídku. Čtenářům asi řekne víc.

AgataEritra: Vlastně ta báseň je o tom, že si ta holka podmaňuje živly.

Jako by to vůbec nedávalo smysl... Netuším, co tím chtěl básník říci...

Přidat komentář:

Nick:

Text: