Kolik toho může být...
21.02.2012 (11:00) • SaDiablo • Básničky • komentováno 6× • zobrazeno 1235×
Proklínáš žár,
jež v očích byl.
Co dovede,
nikdo netušil.
Nesnášíš hudbu,
jež v srdci byla.
Jak je to dlouho,
co tlukot zahubila.
Vzpíráš se snům,
jež v ústech byly.
Ach, do paměti,
jak snadno se vryly.
Netoužíš po smíchu,
jež v uších zněl.
Byl to ten okamžik,
kdy všechno jsi měl.
Odmítáš vzpomínky,
jež byly vším.
Kde byla, kdes byl ty?
Konec je těm dním…
A tak kráčíš v tóninách,
znících jak ona krásná melodie –
Jistě si stále vzpomínáš,
jak při ní srdce milované bije…
Autor: SaDiablo (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Diskuse pro článek Milované :
Hmmm představil jsem si planoucí svíčku pomalu uhasínající v jemném vánku. Obrazy jsou prokreslené a dá se říct, že práce se slovy se drží pořád stejné úronvě, ovšem stoupla kvalita symboliky, za to chválím.
Pro tuto formu bych spíše zvolil něco lehčího, nebo svižnějšího, tohle je takové malancholické :)
Ach, to je tak krásné! Dlouho jsem nic tak krásného nečetla! Nádherné!!
Skvělá báseň
Jednoduchá a pritom taká krásne úžasná básnička. A hlavne pravdivá
skvělé :)
Nádherná...
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!