Můj milý poeto, mé srdce je jak zvon.
11.04.2014 (18:00) • Lus • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1433×
Milý pane Hrubíne,
svět tak hrozně, hrozně, hrozně letí,
četli jsme vaše verše jako děti
a věřili, že víly v kapradí
se všemi těžkostmi života si poradí.
Můj milý básníku,
já jsem teď víla v kapradí,
a kol nikdo, nikdo, nikdo, kdo mi poradí.
Letí svět, sviští kolem uší.
Ztratí se vše? Zbude něco v duši?
Můj milý poeto,
mé srdce je jak zvon.
Blázen se s rozumem nepohod
a srdce zvoní, zvoní, zvoní, jak je jen jemu vhod.
A mně má rozskočit se hlava?
Co je blud, co myšlenka pravá?
Básníku...
Básníku?
„Nemarni čas a napiš si vlastní epitaf,
vždyť víš, kolik už padlo na horkou nemoc hlav.“
Autor: Lus (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Diskuse pro článek Milý pane Hrubíne:
Nádhera...
Páni! Nevím, co říct... Tak snad: Nádhera!!!
wow wow wow, přečetla jsem si to nahlas a je to krásné!
Krásné! :) Málokdy tu přečtu něco vážně hezkého a tohle k tomu rozhodně patří! :)
Tak tohle je naprosto úžasné. Moc se mi líbí jak verše, tak to, co je do nich vloženo. Vše do sebe krásně pasuje a mám z toho husí kůži.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!