Vzpomínky na osobu v době smutku.
02.05.2012 (20:00) • bibietnies • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 883×
Deprese mi říká pane
ve dne, v noci.
Krev ve mě chladne.
Soucit ? Ne, díky nechci.
Slza stéká po mé tváři,
nechci aby to tak bylo.
Vzpomínky se nevypaří,
neustále budou sžírat mé tělo.
I přes to, že tě nevidím,
cítím tě a to všude.
Na smutky raději nepomýšlím,
snad to nějak dál půjde.
Vstala bych od toho všeho
a utekla daleko pryč.
Ty budeš raději utěšovat jeho,
ve mě však bude pořád ten chtíč.
Bojím se, že dál už to nezvládnu
vidět Tě šťastnou s jinou.
Po něčem ostrém sáhnu,
snad hezké sny zdát se mi budou.
Autor: bibietnies, v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Nedosažitelná :
wow, nádhera... procítěné, ale smutné 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!