OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Přísahám

U soudu se skládá přísaha, samurajové měli svou přísahu...
Já taky skládám jednu.
PS: Píseň k básni je dost důležitá, aby byly vysvětleny některé verše. :))

18.12.2011 (16:00) • Lussy • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1150×

Vím, přidělávám Ti jen starosti,

už tak žiješ s neutichající bolestí.

Celý tvůj život Tě jenom trápím,

i tehdy když se v posteli z boku na bok převalím.

 

Vím, opovrhuješ mnou a mně podobným,

proto o svém problému doma nikdy nemluvím.

Možná, že hledáš viníka v sobě samé.

Poradím Ti, hledej úplně někde jinde.

 

Myslím, že to není kvůli němu,

i když to on udělal v mém životě tu zásadní změnu.

Opravdu neznám tu hlavní příčinu,

doufám, že se z toho brzy dostanu.

 

Proto přísahám,

že přestat s tím zkusím.

Usínám s tím,

že zkusit to musím.

 

Mohutné náramky možná nezakryjí ty šrámy na duši,

ani slzy, které tečou po tváři, neusuší.

Ale zakryjí ty na kůži,

díky nim nikdo nic netuší.

 

Žádné tabletky netlumí mou bolest,

dávno vím, že nejsem žádná ratolest.

Každému, a především Tobě, jenom starosti přidělávám

a to se u toho nijak nenamáhám.

 

Proto přísahám,

že už s tím skončím.

Usínám s tím,

že své okolí jen mučím.

 

Shrnutí

---

Refrén a překlad písně (stahuje se to k 3. sloce):

 

Oh father

Please father

I'd love to leave you alone

But I can't let you go

Oh father

Please father

Put the bottle down

For the love of a doughter

 

Ach, Otče,

Prosím, otče

Ráda bych se tě nechala samého

Ale nemůžu tě nechat odejít

Ach, Otče,

Prosím, otče

Dej tu láhev dolů

Z lásky k dceři

Oh

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Přísahám:

Lussy, jsem ráda za tvoje slova, i za zajímání se, za otázku, s tím se často nepotkávám (nejen u reakcí na mé komentáře, spíš tak obecně).
O psychiatrii jsem zase nic nečetla já, pouze jsem se snažila popsat tu osobu, kterou jsi znázornila ve svém textu, ale spíš jenom poukázat na to, jak to vidím já, ani jsem netoužila po tom, abych tu postavu poznala blíž, na to je mi až příliš nesympatická. Doufám, že to nebereš tak, že mluvím o tobě, koneckonců neznám ani jednu z vás.
Víš, nemám ráda, když si někdo zoufá, jak je život strašný, nespravedlivý, netolerantní a hnusný, odporný atp. a přitom vůbec nepřemýšlí nad hloubkou svých slov - já se vždycky snažím proniknout dál, než kam mě zavedou věty, slova v nich... a toto byl kus toho, co jsem cítila, jak říkáš, můj názor, ten už mi nikdo nevyvrátí, nevidím to jinak, ani nepočítám, že bych to sama sobě nějak ospravedlnila.
K tvé otázce... Napadlo mě to, jakmile se ve mně asi po dvaceti vteřinách rozležel text, víc jsem tomu nedávala. Asi tak. Mám ráda temno, negativní pocity, ale ne tímto způsobem, to by měla být dostačující odpověď na tvůj dotaz/námitku.
Nechci nic víc rozebírat, jenom si myslím, že na přidávání nějakého překladu jsi měla myslet dřív, nebo se na to jednoduše vybodnout, já studuji angličtinu několik x let, ale soustředit se zároveň na zpěv eng a cz poezii mi moc nejede, takových nás tu bude víc.
Toť vše z mé strany, hodně štěstí s další tvorbou.

AgataEritra: To je mi opravdu líto, nechtěla jsem Tě rozpakat.
SaDiablo: Hned ze začátku bych chtěla poznamenat, že tvoje hodnocení je pro mě hodně důležité a beru si ho hodně k srdci (tedy aspoň snažím).
Řekněme, že ta báseň je za mě, ale ne z momentálního rozpoložení. Možná to tak bývalo, ale teď jsem se "spravila".
Zřejmě máš pravdu, měla jsem napsat hlouběji o té bolesti, jenže já to tehdy tak cítila a na tom už nic nezměním.
Já nikdy netvrdila, že jsem se někdy podřezala a z toho důvodu (což většinou po pokusu o sebevraždu bývá) byla na psychiatrii. Tohle jsem opravdu nenapsala, možná to z toho vyplývá, ale s podřezáním to opravdu nemá nic společného.
Osoba opovrhující životem... Když si to cítila, já Ti ten názor neberu, jen opravdu netuším, kde tě to napadlo... Až po celém přečtení a nebo v nějaké sloce?
Barrys:Děkuji. Pro Tebe a Tobě podobné jsem přidala text a překlad.

Báseň z pohledu literatury se ti vážně moc povedla, ale ta píseň mě k tomu moc nesedí, sice rytmus ano, ale já anglicky moc neumím, takže nevím, co tam zpívají, jestli mě nadávaj nebo chválej, kdyby si tam dala jenom nějaký rytmus, zapůsobilo by to na mě na 100%, takhle to je tak na 90%.

Uvědomuješ si, že nejsi ratolest, ale toto je tak dětinské vyznání... Rýmy, sloky neřeším, ale to pojetí. Ať toto vycházelo odkudkoli, jestli ich formu píšeš za sebe - jakože mi to přijde jako velké osobní bum -, musíš se jistě potýkat s určitou formou problémů, kvůli kterým jsi nenašla jiný způsob, než že se vypíšeš. Ale pokud bys pouze chtěla, aby se ti ulevilo, nezveřejňovala bys to, nedala by sis pod to odkaz na shrnutí, za P.S. bys nepsala toho smajlíka...
Teď můžu jenom spekulovat, zda-li to není pravda, tak proč ses víc nesoustředila na celkový dojem, na tu bolest, proč jsi psala o náramcích, místo toho, abys nás zanesla hloub do těch krvavých ran přímo, než že nepřímo vlastně napíšeš o hlavním charakteru: "Koukni, podřezala jsem si žíly, protože mi všechno tak strašně ublížilo a svět mě nemá rád, působím jen problémy a nejsem k ničemu."
Tohle << jsem z toho cítila. Životem opovrhující osobu, která potřebovala někomu sdělit, že když se převalí na bok, už jenom tím všechny znechutí. To tam vůbec nešlo.
A písnička? Promiň, ale myslíš si, že když čtu český text, na který se mi nešlo příliš soustředit, a do toho si pustím (dle tebe musím, jinak samotný text bude postrádat smysl) anglický song, pochopím? Ne, ne, ne, proč tam ty věty z toho nenapíšeš, to důležité?
Neber to jako kritiku, v kritice by mělo být, co mi na výtvoru sedí, co nesedí, ale až tak hluboko se v tom šťourat nemůžu, celkově mi to není sympatické, spíš to můžeš chápat jako takový výlev, protože osoby (byť fiktivní, byť se o fikci bavíme), které se chlubí nebo jen tak sdělují, že si podřezávají žíly či praktikují jinou formu masochismu, v mých očích nikdy nevzrostou výš, než kořínky hluboko pod drnem; hlava mi to nebere. Sorry.

Je mi z tebe do pláče...

Přidat komentář:

Nick:

Text: