Někdy bojujeme za něco, co nemá smysl, ale i přesto pro to třeba i zemřeme. Raději zemřeme, než abychom se dívali na pád svého světa. I proti nesouhlasu a přesile bojujeme pro víru, pro naději...
20.06.2013 (12:00) • Mea • Básničky • komentováno 6× • zobrazeno 1069×
Už se stmívá,
zbyla jen ta víra.
Končí den,
má začít sen.
Jenže sen nepřichází,
klidnou mysl nenachází.
Srdce bije zprudka,
je tu ta osudná minutka.
Nepolevím, šeptá mysl,
kéž by ta slova měla nějaký smysl.
Můj svět se hroutí
jako shnilé proutí.
Nepřestávám věřit,
jen díky té víře jsem dokázala přežít.
Z cesty jim neuhýbám,
jejich hněvem se nezabývám.
Svůj svět budu chránit,
i kdybych kvůli tomu byla nucena zabít.
Raději zemřu teď,
než abych svrhla svůj svět.
Tak umírám, jak jsem žila,
zbyla mi v hlavě jen ta víra.
Prosím komentíky a doufám, že se alespoň trochu líbí. :D
Autor: Mea (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Pro víru...:
Krása. 
Hezký 
Děkuju. 
kraaaasaaa! Paneboze. To je nadherny. :-) 
Zajímavá báseň.
Tohle se mi opravdu dost líbilo... Ty krátké strofy dodávají akci a zoufalství u čtenářů z toho, že postavu čeká brzká smrt. Úchvatné. 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!