Tak a jelikož se tu poslední dobou docela rozmohla poezie, tak jsem se vrhla do říše vzpomínek a vylovila z ní sešit, do něhož jsem skrývala svá poetická dílka.
Většinou byla dílem mých pochmutných nálad, která z nich stále čiší...
18.04.2010 (19:00) • Texie • Básničky • komentováno 6× • zobrazeno 1480×
Život je krutý
a nejde zastavit,
jenže co když,
ty krutý osude,
já neumím jej žít?
Co když nemám ústa
samou z smíchu vrásku,
a oči nejsou samá zář,
mám snad již život dát v sázku
nebo do smrti se lkát?
Přec jak prosté je skončit
a splynout v tmách náručí,
avšak nás poutá strach
a proto nik tam neskočí.
Tak tedy stojíme věky na věži,
z jedné strany pouta strachu
a z druhé strany - života závaží.
Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Strach:
Krása a taky pravda. 
Moc pěkné. Co ještě za poklady schováváš? 
Moc hezký:D
No páni Texie, ty máš i básnické střevo!
Tleskám, moc se mi to líbilo.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!