Tohle jsem sepsala v chvílích, kdy jsem opravdu myslela, že mě úzkost polapí celou. Jestli vám následující řádky umožní nahlédnout do mých pocitů, budu jedině ráda, snaha byla.
07.04.2015 (16:00) • tinystronger • Básničky • komentováno 1× • zobrazeno 1258×
Prázdná místnost svírá mě tu v napětí,
snad stěny mi odpověď dají vzápětí.
Mé myšlenky mě zcela ubíjí,
co když se mi rozum nevrátí?
Úzkost se zdá býti nekonečná,
jako existence, prostě donekonečna.
Stres, smutek a úzkosti,
to jsou mé běžné každodenní starosti,
které mi srdcem i mozkem probíhají,
a zeď, blížící se ke mně, se bolestí netají.
Skla temných oken, jako by měla každou chvíli prasknout,
sluneční svit, jako by nechtěl uhasnout.
Dveře vypadající jako brána do pekla,
jako by veškerá bolest ke mně tekla.
Pocity nervozity od první chvíle,
jako by měla cesta přes ně trvat celé míle.
Prázdná místnost svírá mě tu v naději,
že světlo na konci tunelu přijde rychleji.
A co víc, dá se překonat zdejší úzkost?
Nezdá se mi, a tak dále nepřítomně prosím o pomoc.
Autor: tinystronger, v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Úzkosti a bolesti:
Krásne napísané. 
Ver mi, že ten pocit dobre poznám...
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!