Reminiscence.
17.04.2013 (10:00) • SaDiablo • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1161×
• • •
Kolik zbývá marných let?
Sedíš tu sám, naposled,
roky počítáš.
Neštěstím duši zlomenou,
tu vzlykáš s tichou ozvěnou.
Jak v kruzích pravda utíká,
ta kola dýkou vyrytá…
Bolí… samota.
Dlouhý zdál se zprvu svět,
sestaven ze slov a jen z vět,
teď nebe prosíváš.
Slzami mysl skrápěnou,
modlíš se v bitvu prohranou,
jak vše zbytečné tu je,
pryč zmizela naděje...
Pryč mizí i tvůj stín.
Autor: SaDiablo (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Vzpomínka:
Moc pěkná báseň. 
Jééé. 
Bolavý, ale já si to užila do posledního slovíčka. Nádhera. 
Jak v kruzích pravda utíká, ta kola dýkou vyrytá... Bolí... samota.
O - MŮJ - BOŽE !!! Děláš si ze mě srandu?! Celá básnička se mi líbí, ale tohle! Tohle je... no... páni. 
Fakt tě obdivuju!
Jako obvykle je to naprostá nádhera!
Zajímavá báseň. Nějak mi došla slova nevím, co na to víc napsat, došla mi slova příště to snad napravím:)
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!