Kéž by zítra o mne stál! - 1. kapitola - Zamilovaná • OurStories.cz ~ naše povídky

Vítejte u mé povídky s názvem Kéž by zítra o mne stál. Název je přebrán z české verze skladby Příští den, ze slavné skladby z ještě slavnějšího celosvětového muzikálu Bídníci podle románu Victora Huga. Má povídka pojednává právě o Bídnících, přesněji o mé nejoblíbenější postavě z Bídníků, o Éponine Thenardierové, o její nešťastné lásce ke studentovi Mariovi Pontmercymu. Je snad její láska důvod, proč nevnímá (nebo nechce vnímat) city, které k ní chová Enjolras?

02.06.2013 (15:00) • • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 1214×

Stála v hloučku všech těch lidí, kteří vzhlíželi k mladému muži, stojícím na okraji kamenné kašny. Nevěděl o ní. Nevěděl, jak rychle jí tluče srdce, kdykoli se podívá jejím směrem, aniž by si jí všiml. Nevěděl, že pozoruje každý jeho pohyb, každý lesk v jeho odvážných, krásných očích. Nevěděl, že by měl být její spásou.

Jen těžko by se zde našel statečnější člověk, mladý muž, než je Marius Pontmercy. Osobně nikoho, kdo by se mu mohl vyrovnat, neznám. Nevadí mi to, protože Marius je pro mne vším – kéž bych byla ve stejném postavení i já pro něj, ale to se asi nikdy nestane. Už schází z kašny… Jeden krok mým směrem a všimne si mne… Upozorním na sebe, pousměji se… Pronesu s ním několik slov… Budu šťastná.

„Eponine!“ Otočila jsem se za rozčileným hlasem svého otce, který se na mne díval, aniž by věděl, na koho právě myslím a na koho jsem se právě dívala. „Říkal jsem ti, že máš ty peníze ukrýt do bedny! Dokážeš si vůbec představit, Eponine, co by to znamenalo, kdyby je našli?!“

Sklopila jsem provinile zrak, i když jsem nebyla vůbec spokojena s tím, že krademe. Mariovi by se to nelíbilo… Ani za mák by se mu to nelíbilo. Narychlo jsem ukryla peníze do bedny a několik mincí jsem si ukryla do své zástěry. Rozhlédla jsem se, abych viděla, kam odchází Marius, a viděla jsem ho vcházet do jeho domu. Vydala jsem se za ním. Své povinnosti jsem již splnila.

Stála jsem mezi dveřmi a pozorovala ho, jak si bere malé množství věcí – pravděpodobně pro své přátelé, se kterými plánuje povstání. Neubránila jsem se úsměvu, i když jsem se na něj pouze dívala.

„Víš, že to nebudete mít lehké, viď, Marie?“ zeptala jsem se a očekávala jeho reakci. Otočil se a možná i vypadal překvapeně, že mě vidí. Možná. Možná si to jen nalhávám.

„Eponine,“ řekl s mírným úsměvem. „Vím, že nás to bude stát opravdu hodně úsilí, ale mí přátelé jsou hoši z ulice. Nelíbí se mi, jak žijí. Vím, že když do toho půjdeme všichni, dokážeme něco změnit.“

„Můžu ti s tím pomoci?“ zeptala jsem se, aniž bych z něj spustila oči.

S úsměvem ke mně přistoupil a krátce mě pohladil po tváři. Musela jsem se hodně ovládat, abych nezavřela oči a neužívala si ten letmý dotyk, jak se říká, plnými doušky. Je mi jasné, že není správné, aby věděl, kolik toho pro mne znamená.

„Zvládneme to, Eponine. A navíc… co bych si počal, kdyby se ti něco stalo, hm?“ Zpozorněla jsem.

„Já pro tebe snad něco znamenám?“ zeptala jsem se, ale úsměv mi brzy při jeho odpovědi vymizel z tváře.

„Víš dobře, že jsi důležitá přítelkyně, Eponine… Nechci, aby se ti něco stalo. A vůbec… ví tvá rodina, že jsi tady?“

„Copak mne musí hlídat na každém kroku?“ zamračila jsem se na něj. „Třeba jsem spodina, ale pořád jsem svobodná. Ty tu být nemusíš, Marie. Jak dlouho budeš ještě předstírat, že jsi chudý jako kostelní myš?“

„Dokud mě budou přátelé potřebovat,“ řekl. „Navíc to nejsou moje peníze. Jsou to peníze mého dědečka, Eponine. Nepatří mi to.“

Vyšla ven z domu. Déšť jí přilepil k tělu nejen oděv, ale i tmavé vlasy. Vypadala chudě a zuboženě. Vypadala taková, jaká je a jaká se cítí.

Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Kéž by zítra o mne stál! - 1. kapitola - Zamilovaná:

3. RenyNew přispěvatel

21.06.2016 [22:09]

Bídníky mám ráda, ale nikdy by mne nenapadlo na ně psát fanfikci ;). Nicméně, tvoje začíná moc pěkně, takže jsem zvědavá, jak ses s Eponiným příběhem poprala ;).