OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Angel Of My Heart - 1. kapitola

12.04.2012 (16:00) • RosalieHale3 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 1631×

Sluneční paprsky prošly skrz okno do pokoje Eleny Gilbertové. Ozářily její tvář. Ve světle slunce byla ta tvář překvapivě bílá. Až nezdravě bílá. Ale to dělalo jen to slunce.

Tmavé vlasy se rozprostíraly po polštáři a ona spala. Nebyla v pokoji sama, i když o tom neměla ani tušení. V tom pokoji s ní byl ještě někdo… Někdo, koho znala. Dřív se ho bála. Ale zažili toho tolik, že už mu to skoro odpustila. Skoro.

Ten tmavovlasý mladík s modrýma očima ji právě hladil po tváři a potom ji políbil na spánek.

„Eleno…“ zašeptal.

Jeho ústa to jméno vykrojily velice jemně. Tak, jako by se při prudším pohybu úst to jméno rozdrtilo mezi zuby. Jako by ji to mohlo zabít.

Zatřásla se jí víčka. Evidentně měla noční můry. Hladil ji po vlasech, snažil se ty zlé sny zahnat. Jako by nikdy neexistovaly… A potom Elena otevřela oči.

Úplně zapomněl, jak velký si musí dávat pozor. Na útěk bylo pozdě, protože na něj upřela oči. A potom začala křičet.

„Pššt, no tak,“ snažil se ji uklidnit.

„Damone, co tady sakra děláš?!“ rozčílila se a hodila po něm polštář.

Zachytil ho a pohlédl na ni.

„Nechtěl jsem tě vyděsit.“

„Na to jsem se neptala! Co tady děláš, Damone Salvatore?!“

Byl v koncích. Nemohl jí říct, že byl u ní celou noc, líbal ji a dotýkal se jí tak důvěrně, jak jen to jde, aniž by ji vzbudil. Nemůže jí říct, že ji miluje. Ne, když ona miluje někoho jiného. O to hůř, že ten někdo je jeho bratr Stefan.

Zatracený, pitomý Stefan! Hodný Stefan. Opravdu je hodný. A celkově mnohem lepší než on sám. Protože Stefan neubližuje lidem. I když to dřív byl on, kdo takový byl. Damon byl jiný. Pil jen krev zvířat… a nechtěl nikomu ubližovat. Sám už ani nevěděl, proč se změnil. Snad v tom byla pomsta bratrovi. Když Stefan začal z ničeho nic pít krev zvířat, Damon se rozčílil. Nelíbilo se mu, že jeho bratr, který ho uvrhl do tohoto prokletí, nyní sám upíří život skrývá kdesi v sobě. Takže začal zabíjet lidi, aby mu ukázal všechny hrůzy. Aby mu ukázal, kam měl Stefan dojít. Ale dřív takový nebyl.

Jenže to už mu ani sám Stefan nevěří.

Nakonec ho stejně nenapadlo nic lepšího, než utéct.

12. března 2010

Milý deníčku,

ne, tak takhle se už nesnížím. Zázrak je, že jsem tenhle divný sešit vůbec otevřel. Bože, začínám být stejně měkký jako můj malý bratříček.

Ten tráví nad touhle věcí celé věky. Ale občas se to nejspíš musí. Protože to je jediné rozumné vysvětlení pro to, co dělám. Nebo je to něco úplně jiného. Asi jsem živým důkazem toho, že když se někdo zamiluje, změní se. Už se mi to stalo podruhé.

A to jsem si říkal, že se už nikdy nezamiluji, protože láska je přeceňovaná. Neumí nic jiného, než způsobovat bolest. Je hloupé, že lásku neovlivním stejně jako svoji lidskost. A s láskou je ještě těžší předstírat, že nemám srdce. Kdybych ale všem ukazoval, že srdce mám, vysmáli by se mi. Všichni do jednoho. A to zkrátka a jasně prostě nemohu dopustit. Ach Eleno!

Tak dost! Tohle přeci nemohu myslet vážně! Nejsem zamilovaný malý kluk! Ale… možná mi nezbývá nic jiného než přiznat, že se prostě mýlím.

Damon Salvatore

Roztřesenou rukou odložil pero. Nerozuměl tomu, co dělá. Vlastně tomu nerozuměl ani trochu. Rychle zaklapl knížečku ve vínových deskách, jako by se bál, že mu deník ukousne prsty. A potom odsunul zápisník na druhý konec stolu, zvedl se a došel si do baru pro láhev whisky. A také pro skleničku. Sedl si ke krbu a nalil si alkohol do skleničky ve své ruce. Nápoj do sebe kopnul tak rychle, jako by to byla voda a on umíral žízní. Nebo spíš, jako by to byla krev a na něj přicházely chutě.

Aniž by to dokázal ovlivnit, veškeré jeho myšlenky a představy směřovaly k Eleně. Díky Bohu, že tady není Stefan. Zcela jistě by se ptal, na co právě teď myslí. A potom by se mu smál. Nebo by se nesmál, dal by mu přes hubu. Damon se pobaveně usmál. Jo, přesně to by udělal. Alespoň by byla nějaká pořádná zábava.

Pozoroval planoucí oheň v krbu a lil do sebe whisky. Jednu skleničku za druhou. Když ve dřevě v krbu zapraskalo, láhev byla prázdná.

Autor: RosalieHale3 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Angel Of My Heart - 1. kapitola: