Lesk a bída příštích dní - VIII. část • OurStories.cz ~ naše povídky

Čas chvátá, těžko ho zastavit. Mládež se dává do pohybu...

Dnes (10:00) • RenyNew • Povídky » Drabble » FanFiction • komentováno 0× • zobrazeno 23×

22. Banditův začátek? (1963)

Syn je v rozpacích.
Jak víme, o otci se doma nemluvilo. Když už náhodou ano, zaznívalo z úst dědečka a tety zhruba toto: Sobec. Zbabělec. Pláchnul si. Nechal vás tu. Gauner. Rváč!
Ví, že odešel za hranice.
To proto se musel od brzkého věku tak moc snažit. Zapadnout. Vymanit se z emigrantova stínu…
Dědeček Neugebauer ve skutečnosti není zapřísáhlý komunista, naopak. Jde mu však, téměř fanaticky, o budoucnost vnuka. To znamená sehnout se - alespoň na oko…
Jak do toho všeho ale zapadá medaile Hrdiny SSSR?
Marek znovu rozloží novinový výstřižek.
Chvíli na něj zírá.
A schová do zásuvky nočního stolku.

23. Zadní místnost hostince Na Hrádku (1967)

„Tak schválně, co bylo dřív?” ozve se zakouřeným lokálem žoviální zvolání. „Vejce anebo slepice?”
„Já ti nevím, čéče. Zeptej se tam, kde zítra již znamená včera!” dostává se mu bodré odpovědi přes desku stolu.
„Správně. Soudruzi poví, i kdyby si to měli vymyslet!” osměluje se třetí přítomný.
Čtvrtý, naopak, je tou vyzývavou odvahou roztrpčen.
„Žvaníte, pánové,” řekne klidně, s důrazem sobě vlastním. O jeho autoritě svědčí, že se všichni opravdu na moment zarazí.
„… tak pravil Evža Ras! Zas.”
Okamžik přerušen. Kolem stolu se pozvolna šíří tiché pochechtávání.
Jmenovaný Evžen Rais frustrovaně mávne rukou.
Zrušili jim majáles, je třeba zapít žal.

24. Bourání obzorů (1967)

Bylo tomu tři týdny, co Marek Pokorný opustil byt svého dědy a obýval turistické lehátko u Dana Coufala na koleji Větrník.
Osmnáct dní - věren svému příjmení -, naslouchal hovorům u stolu v zadní místnosti hostince.
Devatenáctého náhle vstal, pomalu došel ke staré nástěnné mapě a zabodnul prst do severovýchodní hranice republiky.
„Nezapomínejte na Duklu, pánové. Okamžik, který udělal Československo velikým!“
Hovor kolem v mžiku zamrzl.
Koukali, jako by spadl z višně.
„No, pověz to Podkarpatský Rusi…“ přeťal ticho vesele Rosťa.
Evžen zavrtěl hlavou.
„Nepotřebovali jsme zbytečnej masakr a přátelství na věčný časy pro pochybnou slávu…“

Markovi právě rozkopli domeček z karet.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: RenyNew (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble » FanFiction