OurStories.cz ~ naše povídky - O webu » Recenze » Odkaz Dračích jezdců – Inheritance – kniha čtvrtá

01.04.2012 (12:32) • EleanorBrandst • O webu » Recenze • komentováno 18× • zobrazeno 1767×

Ticho se rozléhalo po místnosti a do pokoje vklouzly první paprsky dalšího dne. Ale pro mě nezačínal nový den, nýbrž ukončení další etapy mého života. Zavřela jsem oči a nechala ve své hlavě dobíhat jednotlivé představy o dracích. Celý příběh byl úžasný a já prožila nezapomenutelné dobrodružství, aniž bych se zvedla z postele. Byl konec a já mohla přestat přemýšlet o tom, jak všechno skončí.

Čekat na dokončení ságy byla zdlouhavá záležitost a mezery mezi vydáváním jednotlivých dílů byly velmi náročné na paměť, ale o to víc měl pro mě příběh větší váhu. Pokud by mě nezaujal natolik, abych si počkala na rozhřešení celé situace, nestál by za to.  

Galbatorix od počátku ságy čeká, až se před něj Eragon postaví čelem a pokusí se ho zabít. Nepředpokládá porážku a plánuje si novou budoucí tvář svého království. Království, kde každý kouzelník bude moc kouzlit jen s povolením Galbatorixe. Ohromná moc mu leží na bedrech a neohlíží se po nikom. A že by zrovna takováto prkotina mohla být jeho zkázou? Nebo ne? A zničí ho spíše Eragonovo štěstí, které zdaleka převyšuje jeho rozum? Toť je otázkou.

Sága po přečtení třetího dílu Brisingra v každém čtenáři vyvolávala plno otázek a jak některým mohlo připadat, Galbatorix vůbec nevypadal jako muž, jež by se mohl nechat porazit, proto náročné hledání řešení prosakuje celou poslední knihou. V tomto ohledu je Inheritance velmi zdlouhavá, ačkoliv Roranova tažení do bitev jsou příjemným zpestřením. Důvtipnost, odvaha a touha žít jsou prvky, které celému příběhu dodávají šťávu. Jeho dobrodružství naši mysl zaměstnávala už od druhého dílu ságy a celkový postoj k věcem dával trochu nádech jednoduchosti a obyčejnosti. Čtenář jakoby se vnořoval do válečného historického románu.

V druhé části knihy se setkáváme dokonce i s pohledem za hradbami samotného Urû'baenu, kde s každou přečtenou kapitolou cítíme krutost Galbatorixe. Bolest, která je popisována v kapitolách vám v poměrně v živých představách bude vytvářet husí kůži po těle, a nejednou se otočíte za jakýmkoliv zvukem, který vás od čtení vyruší, a pro jistotu zkontrolujete, zda vám náhodou něco nevítaného nedělá společnost v posteli. Stačí, že někdy považujete vystrašeně jakýkoliv zvuk za jakési „škrrr, škrrrr“, a pak se přesvědčujete o tom, že nic takového, co bylo v knize psáno, neexistuje. No, díky bohu! Krom toho je nám v těchto kapitolách výstižně popsáno, jak Galbatorix o sobě a o všem smýšlí, jeho slabiny a vůbec vztah k celé jeho existenci.

Časem získáváme i lehký náhled pod masku Murtagha, pobývajícího po boku krále v Urû'baenu. Pro ty, kteří si stihli v první knize Murtagha oblíbit, budou tyto kapitoly nakonec jako balzám na duši a postupně budou doufat, že Murtagh časem dojde klidu a míru. Přece jen už od počátku nemohl za to, do jakého postavení se dostal. Téměř bychom také mohli říct, že Eragon mu jako svému nevlastnímu bratrovi vybrakoval všechno jeho štěstí a jeden z nich prostě musel trpět. Život není spravedlivý, a ačkoliv bojujeme proti všemu, co se kolem nás děje, ne vždy ovlivníme, co nás potká.

Ale asi nejvíce nás překvapí několik informací, na které je v jednom bodu příběhu zřetelně poukázáno. Čtenář očekává v průběhu knihy nějaký boom, jež má otočit síly Eragona a Galbatorixe, aby příběh mohl šťastně skončit, jen neočekáváme tak slabý boom, a proto do poslední chvíle je čtenář zapojen do příběhu, tak aby některé řádky příběhu hltal.

Kniha je plná zážitků a perfektně popsaných detailů prolínajících se celým příběhem. Až nás někdy překvapí, jak moc byl příběh od začátku promyšlen. Pouze pozorný čtenář plný důvtipnosti by mohl o některých věcech trochu tušit.

Pro mě je stále záhadou, už od prvního dílu bylinkářka Angela, která svou tajuplností upoutá nejednoho čtenáře. A správnou otázkou je: „Co je ta ženská zač?“ Pokaždé, když je nouze největší ona nebo kočkodlaci kolem ní vytáhnou eso z rukávu a nejednou pomůžou nalézt správnou cestu Eragonovi dál. Občas člověk od ní čeká, kdy se postaví na stranu Galbatorixe a rozmázne Eragona a Vardeny jako mouchu. Celou dobu mi něco říkalo, že by to klidně udělat mohla. Pro mě se stala jednou z nejzajímavějších postav v příběhu a její postoj k věcem vždy značil, že ví víc než ostatní. Občasný náhled do její pomatené hlavy by byl asi zajímavý zážitek.

V ústředí celého příběhu je vládkyně Nasuada. Odvážná, chytrá a bojovná. Její důvěra v Eragona by už od počátku mohla být zkázou pro Vardeny, a i přesto neváhá a dělá cokoliv, aby Eragon se Safirou byli klíčem k vítězství. Bez ní by se armáda nikdy nedostala do Urû'baenu a všechny rasy by se nestaly spojenci. Pro příběh je velmi důležitá a nikdo nemůže popřít, že ne. Nejvíce v jejím případě musíme ocenit obětavost pro všechny, protože by byla ochotná udělat cokoliv, aby dosáhla svých cílů. V jednu chvíli jsem se bála, že si nakonec bude muset vzít krále Orrina, jež se pro mě stal nerudným a trochu alkoholikem. Určitě bych jí ho nepřála, byla stvořena pro někoho jiného a já pevně doufám, že jednou se dočká svého vysněného muže. Snad si dotyčný nevezme moc času a nezahodí jedinečnou příležitost být šťastný. 

A nakonec se dostáváme k cílové rovince knihy. Může se nám zdát, že přidáváním dalších a dalších jednotlivých detailů je kniha téměř nezáživná. Paolini se rozhodl knihu dokončit takovým způsobem, že nejeden z nás bude přemýšlet nad tím, zda několik posledních stránek vůbec bylo nutných. Nemusel naše představy a myšlenky směřovat dál, a přesto to udělal. Jedna vaše část bude na konci jásat a červenat se a ta druhá bude plná hořkosti, jež vás na konci otráví ještě víc. Nečekejte úplný happy end a nemyslete si, že tímto by sága mohla úplně skončit. Svým způsobem v ní zůstávají skrytá vrátka pro další příběhy buď samotného Eragona se Safirou, či ostatních postav.     

Inheritance v češtině vychází v pátek 30. března 2012 a ti, co zároveň sledují počasí, určitě ví, že o víkendu nemá být nejtepleji, proto bych být Vámi neváhala a hned v pátek bych si pro knihu do knihkupectví došla, abych mohla strávit příjemný víkend třeba pod dekou a čajem s příběhem pro zkrácení dlouhých chvil. Přece jen jsme čekali dlouho na konec příběhu a je na čase ho pro nás uzavřít.

Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: O webu » Recenze

Sdílet

Diskuse pro článek Odkaz Dračích jezdců – Inheritance – kniha čtvrtá :