OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Icebergs: How I met her



Icebergs: How I met herBonusová povídka k Icebergs

Přátelství mohou vznikat snadno. Stačí narazit na tu správnou duši.

 Icebergs: How I met her

Scotty

V životě nastanou momenty, které určí, jakým směrem se vaše budoucnost bude ubírat. Vždycky mi to připomínalo skok do ledové vody - tu chvíli, kdy si zacpete nos, zhluboka se nadechnete, zadržíte dech a odrazíte se. V tu vteřinu, co se nad vámi zavře hladina a šok z mrazu ochromí na pár setin vaše tělo, máte možnost výběru cesty. Dolů, nebo nahoru. Já zatím vždycky vyplaval a pak řval radostí, jak se mi adrenalin pumpoval do žil a nutil mě tu šílenost opakovat znovu a znovu, dokud se řezavý chlad neproměnil na příjemné teplo. To mi dokázalo, že jsem si vybral dobře.

Otázka zněla, jestli to platilo i tentokrát.

„Váš podpis ještě sem, pane Norwoode. A sem," červeně nalakovaný dráp mojí studijní referentky bodal do papíru, „a tady si, prosím, zkontrolujte vaše osobní údaje. Číslo přihlášky, samozřejmě. Výsledky přijímacího řízení. A-"

Naléhavé klepání na dveře ji přerušilo a nestihla ani příchozího vyzvat, protože ten vletěl do místnosti skoro hned, co z nich sundal ruku. „Já se hrozně omlouvám," vyhrkla drobná tmavovlasá dívka, co vpadla dovnitř, „jdu pozdě. Výmluvu, že mi pes sežral domácí úkol, mi asi neuznáte, že?"

Pobavením, které jsem ale sdílel jen já sám, mi cukly koutky vzhůru. Dáma ve středních letech, která ke mně byla milejší než k právě příchozí dívce, si posunula brýle na nose a zamračila se na ni. „Ano, jdete pozdě, slečno Holmesová. O celých třicet minut. Běžte a počkejte na chodbě, než tu skončím," vyštěkla.

Slečna Holmesová se ještě jednou omluvila a provinile shrbila ramena, než vycouvala z kanceláře. V rychlosti jsem se podepsal tam, kam jsem měl, obdržel všechny nutné prospekty, průkaz studenta a s jejím přáním úspěšného studia jsem vypadl na chodbu.

Tmavovláska se na mě trochu nervózně usmála. „Hrozně nerada chodím pozdě," sdělila mi, jako kdybychom se znali léta, „ale zabloudila jsem! Tahle škola je děsně velká!"

„To je," souhlasil jsem, protože mně samotnému trvalo nejméně čtvrt hodinu vůbec najít správný vstup do budovy. Konejšivě jsem jí sevřel rameno a cukl rty, aby se jí vcházelo lehčeji vyslechnout si svůj ortel. Ještě za sebou ani nezavřela a už dostávala kázání, že vysoká škola není žádný holubník…

Šel jsem pomalu chodbou pryč a kroutil nad tím setkáním hlavou. Ačkoliv jsem se už s pár spolužáky poznal, ona byla první, kdo se choval přátelsky. Přemýšlel jsem, jestli to bylo tím, že jsme zatím byli všichni příliš vyděšení, mnoho z nás se sem stěhovalo z dálky a New York byl na můj vkus až příliš obří, což jen zvětšovalo ten pocit, že jste tu úplně sami a úplně ztracení. A ta situace, která ji naprosto vyvedla z míry, ji donutila hledat spojence v někom, s kým se zrovna střetla.

S rozvrhem ve svých rukou jsem bloumal po budovách a hledal si třídy, do kterých koncem září zasednu, a oddaloval chvíli, kdy se budu muset vrátit na kolej. Když jsem poslední učebnu našel, narval jsem si papír do zadní kapsy kalhot a vydal se k východu.

Těsně pod schody do mě narazila.

„Jé, promiň," vypískla a tváře jí zčervenaly, když jsem se na ni podíval.

„V pohodě," ujistil jsem ji a usmál se, „ty… taky budeš studovat architekturu?"

Přikývla. „Ano, i když přemýšlím, že bych změnila obor kvůli studijní referentce," zamručela s pohledem upřeným do stropu, jako kdyby jím chtěla ženu v kanceláři propálit.

Zasmál jsem se a natáhl k ní ruku. „Scott," představil jsem se.

Popadla mě za pravačku a překvapivě pevně mi ji stiskla. „Victoria. Ale říkej mi, prosím tě, Vicky. Nechápu, co to naše popadlo pojmenovat mě po anglický královně."

„A odkud jsi? Tohle není newyorský přízvuk," hádal jsem, protože její nosovky i sykavky zněly mnohem měkčeji.

„Greenwood, Indiana," prohlásila pyšně a pak se trochu zakabonila, „a jestli jsi odtud, nechci tě urazit, ale tohle město je příšerný."

Uculil jsem se. „Konečně někdo se stejným názorem. A neboj, jsem ze Sunbury, toho v Pensylvánii."

„A ještě přijdu první den pozdě," plácla se do čela, „chápeš to? To se může stát jen mně. A přitom to tak nesnáším."

K mému nemalému překvapení jsem zjistil, že ji chlácholím tím obyčejným ,to se stává´, a ona se na mě i přes to všechno usmívá. Upřímně jsem zadoufal, že nebude jednou z těch, co si myslí, že si s ní povídám jen proto, aby…

Kolem nás prošel vysokej blonďák a my se oba souběžně vyklonili, abychom zachytili ten zadek v džínách; naprosto automaticky, naprosto přirozeně. Její zelené oči se na mě hned potom zadívaly a já jí ten pohled trochu netrpělivě oplácel. Asi tři vteřiny nato jsme oba vyprskli smíchy.

A já věděl, že je to v suchu.

„Mám nápad," horlivě jsem na ni promluvil, aby ten moment porozumění nevyprchal, „řekni mi o sobě pět věcí. Pět věcí, které si myslíš, že bych měl o tobě znát. A mimochodem, s kým sedíš v pondělí na dějinách umění?"

 „S tebou?" Zářivě jsem se na ni usmál. „A pět věcí, jo?"

„Jo."

Zamyšleně si poklepala na rty. „Na přeskáčku, co ty na to? Jednu řeknu já, jednu ty."

„Hraješ o čas," zašklebil jsem se na ni.

„Jasně, že jo, Einsteine," vrátila mi popíchnutí.

„Souhlasím," dovolil jsem jí velkoryse.

„Hrozně ráda tancuju," svěřila se mi a sedla si na poslední schod. „I když by se dala spousta věcí zlepšit."

Kecnul jsem si vedle ní. „Hraju baseball. Hrál jsem i za školní tým, ale odmítl jsem sportovní stipendium a šel studovat tohle."

Tiše zahvízdala. „Páni. Tomu se říká jít za vlastním snem."

„Neodbočuj," napomenul jsem ji vesele, „a pokračuj."

„Miluju kafe."

„Jsem vegetarián."

„Vážně?"

„Ano."

„Já zas zbožňuju pohádky. Mohla bych se na ně dívat pořád. Viděl jsi toho posledního Shreka? To byla taková pecka. Šla jsem na to do kina třikrát," horovala.

„Komiksy, u mě vedou komiksy," navázal jsem na ni. „Kdo by nechtěl bejt superhrdina?"

„A jakou zvláštní schopnost bys měl?" zajímala se a oči jí žhnuly zvědavostí. Bylo příjemné si takhle s někým povídat, už dlouho se mi nestalo, že by se mě někdo zeptal na něco tak zásadního. No a ne?

„Hm, to je poměrně složitá otázka. A protože zastávám názor, že nejlepší hrdina všech dob je Batman, chtěl bych bejt bohatej a hustej, to by stačilo."

Vicky se rozesmála. „To je boží. To ti schvaluju!" Přerušilo ji zvonění telefonu. „Ježíšku, to je Robin. Úplně jsem na něj zapomněla. Já už musím jít," omlouvala se mi a chvatně vstávala.

Vysvětlil jsem jí, že to vůbec nevadí a šel ji doprovodit.

Před školou na ni čekal mladý muž, který by jí jako z oka vypadl. Vběhla mu do náruče a políbila ho na obě tváře. Mávnul jsem jí na rozloučenou a chtěl se vydat na druhou stranu ke kolejím.

Ale ona mi pokynula, abych přišel blíž. „Jdeme s bráchou na skleničku, oslavit dnešní den. Navíc zbývají ještě dvě věci, které jsi mi o sobě neprozradil. Chceš se přidat?"

„Moc rád," řekl jsem a věnoval jim oběma úsměv.

„Scotte, tohle je Robin, můj bratr. A, Robbie, tohle je Scotty, můj spolužák."

Scotty.

Robin si se mnou potřásl rukou, Vicky se do mě zavěsila a já se odrazil ode dna a vyplaval na hladinu.


 

Přemýšlela jsem, čím bych Vám mohla poděkovat - protože Vaše gratulace k prvnímu místu mi udělaly nesmírnou radost. A nepřišla jsem na nic jiného, než se s Vámi podělit o první setkání Vicky a Scottyho. 

Moc vám děkuju! Jste nejlepší!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Icebergs: How I met her:

9. Hanka
14.01.2015 [19:09]

Jituško, všechno, co bych třeba chtěla říct, už řečeno bylo, a já budu zase trapně a neoriginálně opakovat tak, jako v každém předchozím komentáři, že je to bomba a ty jsi úžasná! :o) Vyberu jeden moment, a tím je chvíle, kdy se oba zadívali na zadek blonďatého kolemjdoucího. :o)

Fluff, ty víš, jak všechny milujeme Scottyho a že nám tím děláš moc velkou radost. Už se těším na další díl Icebergs a také na povídku o Scottym, jestli ji tedy máš ještě v plánu. Já doufám, že ano. :o)

8. Blacky
09.01.2015 [17:53]

Úplne som ich videla, ako sa spolu naklonili za prdelkou feši blondiačika. :p Krásne, vtipné a úžasné. Mohlo to byť klíďo píďo aj dlhšie, ale rozumiem, že by tam nebolo už moc čo riešiť a povedala si nám všetko, čo sme potrebovali vedieť. teraz sa už len teším na pokráčko súčastnosti. :*

7. Tethys přispěvatel
08.01.2015 [19:10]

TethysJé! Tohle je fakt to nejlepší a nejmilejší, co jsem tenhle týden četla. Emoticon Emoticon
Začnu tím perex obrázkem, který je nádherný. Emoticon
Pak ta analogie s ledovou vodou... to se mi moc líbilo. Nejen, že jsi to pak nádherně zakončila, a navíc je to pravda. Emoticon
Úplně vím, jak se Scotty cítil v New Yorku, protože já jsem se první měsíc v Praze cítila úplně stejně. Až na to, že ty jsi to popsala trochu jinými slovy, než já. Musím uznat, že "tohle město je příšerný" zní mnohem líp, než moje "kde to sakra jsem?" Emoticon
Hrozně mě pobavil blonďatý zadek. Emoticon Kdo by jen tušil, že tihleti blonďáci... Emoticon
Hrozně roztomilý taky byl ten jejich rozhovor, pět věcí. O Vicky i Scottym jsem se dozvěděla něco navíc - co třeba bylo v Icebergs naznačeno jen okrajově. Prostě jsi mi zvedla náladu. Děkuju.
Ne, vážně, já chci Scottyho domů. Prosím, prosím. Emoticon
My že jsme nejlepší? Ne, ty a tvoje psaní jste nejlepší. Emoticon
Navíc mi název děsně připomněl mého oblíbeného architekta a jeho příběh + ten New York...Emoticon Emoticon
Bylo to skvělé, moc ti děkuju! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. PrincessCaroline přispěvatel
08.01.2015 [17:26]

PrincessCarolineSpoločný vkus na chlapa a bolo to jasné Emoticon

Scotty je také zlatíčko a s Vicky si sadli ako riť na šerbel Emoticon Ale dať mu fotku Matta, to mi robíš naschvál Emoticon Emoticon

5. Carol1122 přispěvatel
08.01.2015 [17:03]

Carol1122Jituško moje milovaná,
ani nevíš, jakou jsem měla radost, když jsi mi řekla, že budeš psát bonusovou kapču o meetingu Vicky a Scottyho Emoticon Opravdu nelžu, vážně jsem se na to těšila jak malá! Emoticon Emoticon
Včera jsi mi napsala, že už ji začínáš psát a pak, že už ji i máš. Víš, jaká byla moje reakce, když jsem se připojila o volné hodině na wifi a viděla, že je tu bonus? Já myslela, že se radostí zblázním! Emoticon Emoticon Emoticon
Komentář jsem ti musela nicméně zanechat až teď, protože mi do toho blbne počítač... jak už jistě víš Emoticon Emoticon

No ale zpátky k mé legendární dvojce Emoticon Vymyslela jsi to přímo dokonale - to setkání při zápisu, Scottyho roztomilá zaraženost nad sebevědomou Vicky a nakonec i naše milá Fiona, která bloumá po škole Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jak se oba otočili za tím chlapcem (ááá, blonďák! Emoticon Emoticon) Ty otázky a nenásilné seznamování - bože! I já se chci takhle seznámit! Byť jen s kamarádem Emoticon Emoticon A následně se tam potom připletl i Robbie a už to byla prostě dokonalost Emoticon

Jíťo, ty víš, že nadávám, že je to krátký, i když správně krátký, protože jsi nás chtěla přiblížit jen to seznámení, ale z pohledu Scottyho jsem si to nesmírně užívala a potěšilo mě to! Emoticon Emoticon Doufám, že až ti pomine zkouškové (což veřejně prohlásím, že ti držím palce všemi deseti Emoticon ) a budeš pracovat dále na Icebergs, GoT a podobně (viď? Emoticon Emoticon), tak by ses mohla rozhodnout i pro samostatnou povídku jenom z pohledu Oslíka Emoticon Já ho žeru Emoticon Fakt děsně moc Emoticon Emoticon A tebe taky, jsi suprová a moc tě chválím!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
P.S. Ten obrázek bude moje nová tapetka Emoticon Emoticon

4. FantasyNikol přispěvatel
08.01.2015 [16:42]

FantasyNikolTo bylo úžasné. Emoticon Emoticon Emoticon Asi jsem právě vymyslela nový tanec, když jsem zjistila, že to je z pohledu Scottyho.
Emoticon Emoticon

Emoticon Já naprosto chápu Vicky, z toho chlapa slintám, i když to je gay. Ale, kdo by neslintal. Ostatní by mu mohli jen závidět! To jeho tělo, a ty vlasy a ty oči... Emoticon . Asi jsem štěstím umřela.

Ta scéna, jak oba koukali na zadek toho blonďáka... ehm, nebyl to náhodou Ryan? Emoticon Tak nějak mě to teď napadlo. Emoticon A když ho Vicky pozvala oslavit začátek vejšky - to bylo slaaaaaaaaadký. Emoticon Jeho myšlenky to zakončily naprosto báječně. A ještě... takže Vicky ho pokřtila na Scottyho, jo? No výborně, výborně, začíná se mi to líbit ještě víc - jestli to je vůbec možné.

Nádhera, Fluffy. Miluju Scottyho a nic na světe by mi nezabránilo nad ním slintat, žasnout a smát se. A Vicky je nejfajnovější holka, o které jsem kdy četla. Emoticon To byl bonus, který mi krásně zpříjemnil myšlenku na test z fyziky - na který se musím jít brzy učit. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Sweetly přispěvatel
08.01.2015 [15:55]

SweetlyTi jejich setkání bylo boží!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. KORKI přispěvatel
08.01.2015 [15:05]

KORKITak moje milá Fluffy. Konečně (KONEČNĚ!!!) jsem se dokopala ke čtení tvojí povídky. Když už mi tu svítila že vyhrála jako povídka roku (naprosto zaslouženě!) tak jsem se konečně kousla, našla si čas a začala. Abych pravdu řekla, četla jsem přikaždé volné chvilce a prokrastinovala při ni před zkouškou Emoticon a stálo to za to. Icebergs je jedna z nejlepších povídek které jsem četla (a je fakt že jsem toho přečetla už docela dost) Vic je totálně boží baba. Já mám totiž občas problémy s tímhle typem postav, protože mi přijdou tak zábavné až je to protivné, ale tohle není její případ. Je mi jasné, že přesně tohle je typ holky, která by byla moje kámoška. A to samé je Scottyho případ. Prostě jsou správná dvojka sympošů. Co se týče Shreka...uff nebudu to komentovat...slabostí pro hokejisty jsem si taky prošla a napsala o ni dvě povídky které beru jako svoje nejoblíbenější "dětičky" Docela by mě zajímalo jak tvoje postavy vypadají...jak je vidíš. :)
Já totiž pokaždé když píšu tak k příběhu mám i obsáhlou galerii :D
Takže konečně mám klidné svědomí že jsem Icebergs přečetla a jsem za to straaaašně ráda. A děkuji ti za tuhle skvělou povídku. Těším se na další a další kapitoly. Doufám že nás jich ještě čeká hodně.
A moc ti gratuluji k povídce roku....jak říkám, je to naprosto zasloužené ocenění. Emoticon Emoticon Emoticon

08.01.2015 [12:28]

ninikTak tohle bylo úžasné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!